Zahájení osobní dopravy na nové trati z Brna do Rosic 30. června 1856

V knize Alana Butscheka, Mojmíra Krejčiříka, Miroslava Vaňka, Jiřího Kotrmana, Zdeňka Hájka, Jiřího Novotného: 150 let železnice z Brna do Zastávky (Brno - Rosice - Zastávka - Zbýšov), Rosice, 2006, je na straně 39 svědectví o praporech, kterými byly opatřeny zvláštní vlaky při slavnostních jízdách 30. června 1856 v souvislosti se zahájením provozu na trati pro veřejnost, které je převzato z práce Wilhelma Schramma, Ein Buch für jeden Brünner: Quellenmäßige Beiträge zur Geschichte unserer Stadt, 1901-1905. Následuje český překlad německého originálu, jak je uveřejněn v práci Jiřího Novotného.

Poznámka: Popsaná bílomodrá bikolora viděná na vlaku při otevírání dráhy do Rosic mohou být bavorské barvy nebo městské barvy Rosic. Podle toho, že popis popisuje rakouské barvy "černožluté" - pořadí černá a žlutá, můžeme předpokládat, že i pořadí bílá a červená je popsáno odshora dolů přesně - (?).

"Zahájení provozu pro veřejnost vzbudilo mimořádný zájem brněnské veřejnosti. Slavnostních jízd zvláštních vlaků 30. června se zúčastnily stovky Brňanů. Na úspěchu slavnostního zahájení mělo podíl i krásné počasí - skoro jasno, odpolední teplota 24 °C, mírný jižní vítr. O průběhu jízd se dochovala reportáž, vystihující vzrušenou atmosféru onoho dne (Wilhelm Schramm, Ein Buch für jeden Brünner, 5. sv., 1905, s. 86-89):

"Veřejností netrpělivě očekávané zahájení osobní dopravy na nové trati z Brna do Rosic se uskutečnilo 30. června 1856 ve 2 hodiny odpoledne. Bylo předem jasné, že vzhledem k novotě bude účast obzvláště početná, ale takový nával se nečekal. Na cestě k nádraží od časných odpoledních hodin byl velký ruch, spěch a běhání, skutečné závody ke stejnému cíli velkých a malých, starých a mladých, mužů a žen v pestré směsici, zatímco fiakristé a drožkáři, spokojení s příležitostí bohatého výdělku, jezdili sem a tam a přiváželi značnou část cestujících.

A teprve na nádraží samém byla honba po místech. Ti, co přišli dříve, útokem obsadili vagóny, poněvadž si každý chtěl zajistit účast na jízdě. Ti, kteří přišli později, plnili v chvatu vozy druhého vlaku, který měl odjet 10 minut po prvním. Přestože bylo postaráno o značný počet cestujících, nebyli všichni uspokojeni a museli se kojit nadějí, že budou příště šťastnější.

První vlak s černožlutými, bíločervenými a bílomodrými prapory s lokomotivou ROSSITZ slavnostně vyzdobenou květinovými věnci z čerstvé zeleně a bíločervenými fábory na komíně, dal se ve 2 hodiny do pohybu za zvuku veselých melodií, které vyhrávala pro tento účel obstaraná kapela c. k. kyrysnického regimentu ze Slavkova, usazená ve zvláštním voze.

A tak se jelo po dunících kolejích podél luk a polí, podle vesnic a osad, jakož i slavnostně vyzdobených nádraží a strážních domků bez zastavení ke konečnému cíli. Po hodině jízdy přijel vlak do Božího Požehnání, kde hornická kapela vesele zdravila hosty a početné salvy z hmoždířů slavily událost dne.

Nepokládali jsme za nutné obšírně popisovat, jak všude podle dráhy skupiny lidí utábořených podél trati s úžasem hleděli na vlak plný šťastných lidí. 10 minut po příjezdu prvního vlaku přijela lokomotiva ZBESCHAU s druhým vlakem a byla tímtéž slavnostním způsobem pozdravena.

Když pestré množství cestujících vystoupilo z vozů, byla to pro místní obyvatele a venkovany skutečná podívaná, jakou doposud nezažili. Na druhé straně naskytl se hostům přitažlivý pohled na obzvlášť zajímavé okolí, které svým půvabem slibovalo bohaté zážitky. Také z blízkých a vzdálených vesnic stála tu řada kočárů a vozů, kterými přijeli zámožnější zvědavci, aby se pobavili vzácným divadlem a podíleli se na všeobecné radosti.

Masa lidí se brzy rozdělila na větší a menší skupiny, které se rozešly podle chuti do různých míst. Mnoho se jich soustředilo do hostince, kde se usadila kapela, která v nově zřízeném a vyzdobeném sále vyhrávala pro rozjařené tanečníky. Je nutné pochválit hostinského, téměř přepadeného stovkami hostů, že stačil plnit jejich požadavky (zejména čepovat výtečné vídeňské pivo) a sklidil uznání hostů.

Část hostů byla v lese, na jehož okraji v jednom z nejhezčích míst stála střelnice, zářící v slavnostním hávu. Konala se zde střelba o ceny, které se zúčastnilo více hostů. Třetí část obecenstva chtěla poznat půl hodiny vzdálené, malebně rozkošné Rosice s jejich impozantním, na pahorku trůnícím zámkem, patřícím baronu Sinovi. Jiní zase navštívili další blízká místa, a tak našel každý zábavu podle své chuti.

Ale hodiny utíkaly. Velmi brzy přišla sedmá hodina, která připomněla, že je třeba myslet na odjezd. V 8 hodin byla nastoupena zpáteční jízda ve stejném pořadí jako příjezd a po deváté hodině byly stovky účastníků této první zábavní jízdy zpět na nádraží v Brně, všichni zjevně velmi spokojeni s prožitými hodinami. Přes obrovskou frekvenci proběhla jízda tam i zpět bez nejmenšího rušení a mohla se chlubit přesností. Dráha ve své velké zkoušce šťastně obstála".

Dnem 1. července 1856 vstoupil - po schválení místodržitelstvím - v platnost první jízdní řád, podle něhož jezdily denně dva páry smíšených vlaků:"

Morava na starých a nových mapách, vývoj hranic Moravy s Čechami, Slezskem, Rakouskem a Slovenskem

Protože je možné se v dnešní době na některých internetových stránkách setkat s nepodařenými mapami, které sice mají zachycovat rozsah (historických) zemí, z nichž je složena Česká republika, které ve smyslu země existovat nepřestaly, ale tento vytčený informativní úkol správci oněch stránek plní ledabyle, nebo se jim jej naplnit vůbec nedaří, je potřeba se tomuto tématu věnovat a ukázat, jak se věci mají. Je nutné školním dětem pomoci, aby unikly tomuto druhu klamu.

Nejprve tedy mapa zachycující české země, na níž je vedle Moravy a Čech Slezsko v rozsahu, který se v polovině 18. století změnil v důsledku válek o dědictví rakouské.

Země Koruny české, Slezsko v rámci soustátí České koruny do roku 1742

Čechy, Morava, Rakouské Slezsko na konci 19. století.

Čechy, Morava, Rakouské Slezsko, rok 1892

Morava na mapě z roku 1897.

Markrabství moravské a Vévodství slezské, rok 1897

Celkový pohled na Rakousko-Uhersko s vyznačením jednotlivých zemí.

Rakousko-uherské mocnářství, C. F. Baur, korunní země,
nákladem Ed. Hölzela ve Vídni

Morava dnes. V roce 1928 vznikla po správní reformě Země Moravskoslezská, v níž byly spojeny v jeden celek České Slezsko a Morava. Rozsah Země Moravskoslezské je včetně moravských enkláv ve Slezsku vyznačen na mapě dnešní České republiky.

Místopisná mapa Moravy a Slezska, rok 1929

Země Moravskoslezská vyznačená na mapě dnešní České republiky

České Slezsko, v rámci československého a českého kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, v letech 1918 až 1992 označované též jako Československé Slezsko, v době německé okupace (1938–1945) také Sudetské Slezsko, představuje jihovýchodní část Slezska, náležející k České republice, v jejímž rámci tvoří severovýchod jejího území. V letech 1918-1928 tvořilo České Slezsko coby země Slezská jednu ze zemí Československé republiky.

České Slezsko a moravské enklávy ve Slezsku
vyznačené na mapě dnešní České republiky

Moravské enklávy ve Slezsku, dříve též moravské obvody ve Slezsku, je původně označení pro exklávy Markrabství moravského obklopené Slezskem, od roku 1783 označení pro části Markrabství moravského, spravované nadále až do roku 1928 sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů. Jednalo se převážně o moravské exklávy obklopené Slezskem, v jednom případě však šlo o výběžek Moravy.

Moravské enklávy ve Slezsku

České Slezsko jako jedna z pěti zemí Československa (do roku 1928, kdy bylo spojeno s Moravou do země Moravskoslezské). Československá republika (zkratkou ČSR; uváděno také jako Republika československá, zkratkou RČS).

Republika československá

Odlišné systémy územní správy a samosprávy měla vyřešit změna územněsprávního uspořádání republiky. V roce 1920 byl vydán zákon o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé. Mapa zachycuje neuskutečněné rozdělení Moravy a Českého Slezska na župy podle zákona z roku 1920.

Návrh žup pro Moravu a Slezsko

Územní vývoj pomezí Moravy a Slezska znázorňuje mapa níže.

Moravsko-slezská hranice

Národnostní složení Rakouského Slezska
a přilehlé části Pruského Slezska v roce 1912

 
Po roce 1945 vznikla tzv. Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor - expositura v Moravské Ostravě.

Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské
na mapě dnešní České republiky

Mapa Českého Slezska (vymezeno tučnou čarou, šrafovaně je zvýrazněn územní rozsah dnešního Moravskoslezského kraje) po roce 1920.

Mapa Českého Slezska po roce 1920

Země Moravskoslezská. Správní členění země Moravskoslezské v roce 1938.

Správní rozdělení země Moravskoslezské
na politické okresy, stav v roce 1938

Statutární města, a politické a soudní okresy země Moravskoslezské v letech 1935–1938.

Správní rozdělení země Moravskoslezské na
politické a soudní okresy, stav v roce 1938

Zachycení moravsko-české, neboli, jak říkají naši přátelé v Čechách, česko-moravské hranice, dokonce ve dvojím barevném provedení. Autor druhého obrázku přidal více popisných informací. Za to, že je jeho obrázek větší a že zachycuje moravské enklávy ve Slezsku (to kreslíř žlutooranžové mapky nedokázal) se vyslovuje uznání a uděluje pochvala.

Čechy s hranicemi české a moravské církevní provincie. Zeleně a béžově je zakresleno území Čech. Zeleně a růžově je zakresleno území České církevní provincie. Béžově je zakresleno území Čech patřící k Moravské církevní provincii. Růžově je zakresleno území Moravy patřící k České církevní provincii.

Obrázky byly převzaty z české verze Wikipedie, kde je možné se na odkazovaných stránkách seznámit s jejich autory.

Pokud by chtěl někdo vydat vlastní mapu, například turistickou, bude potřebovat přesné podklady. Hranice katastrů obcí na hranicích s Čechami může studovat např. na indikačních skicách, ale při tvorbě mapy bude vycházet z určitého stavu, kterým může být kterýkoli bod historie, nebo správní reforma k 1. lednu 1949. Pro pochopení celkového obrázku je jako vždy dobré se seznámit se všemi nastalými změnami. Některé kousky země, které dnes považujeme za součást Moravy, k ní byly připojeny v důsledku historického vývoje i po roce 1918.

Ke studiu využijete odbornou literaturu, kterou zase porovnáte s jinou dostupnou literaturou, ke které již někdo mohl mít, jak běží čas, nějaké poznámky, například:

1) Schulz, Jindřich, Vývoj českomoravské hranice do 15. století. Schulz, Jindřich. In: Historická geografie. Sborník příspěvků k osmdesátinám korespondenta ČSAV doc. PhDr. Františka Roubíka, DrSc. nositele vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Praha: Komise pro historickou geografii při Ústavu československých a světových dějin ČSAV 4, (1970,) s. 52-81, 7 mp.

2) Topolová, Monika, Vývoj českomoravské hranice. Topolová, Monika. In: Moravský historický sborník: ročenka Moravského národního kongresu / odpovědný redaktor Jiří Drápela Brno : Moravský národní kongres, 1999-2001 [vyd. 2001] s. 307-360.

Otázkou vymezení hranice s Čechami se zabývá text a jeho vylepšená verze, které svoji představu průběhu takového dělítka-pojítka ukazují zakreslenou v mapě. Je to návrh, ke kterému tento autor dospěl na základě dosavadního zkoumání. Poznámka: Důležitá by při přezkumu byla faktická stránka věci, je však dlužno poznamenat, že design stránek laděný do žlutočervena poněkud více namáhá oči.

Mapa možné budoucí hranice vedoucí
mezi Moravou a Čechami

Mapa Moravské církevní provincie a starší
hranice země Moravskoslezské

Popis změn v hranici Moravy s Rakouskem a se Slovenskem během 20. století, a vysvětlení důvodu pro ně, by se na tomto místě také hodil.

Pro zajímavost dále následuje moderní železniční mapa Moravy a Slezska.

Železniční mapa Moravy a Slezska, 21. století

Geomorfologické členění zemí České republiky naleznete na ČUZK. Učte se, procvičujte, opakujte, až do úplného osvojení s pomocí stránky Zeměpis Čech, Moravy a Slezska.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích.