Projekt brněnského participativního rozpočtu Srdce Moravy Vojtěcha Dobeše si klade za cíl upravení části Moravského náměstí v Brně, kde stojí památník osvobození (Rudoarmějec) přidáním vlajkových stožárů, na nichž by vedle vlajky České republiky a Brna, stále vlála moravská vlajka. Moravská vlajka v moravském městě.
"Morava si s celou svojí krásou, historií a kulturou zaslouží svoje výsostné místo, kde bude trvale vlát její symbol-velká moravská vlajka. Ta všem bude připomínat naše předky i kulturní bohatství, kterým Morava přispívá do společného státu."
 |
Dominikánské náměstí v Brně 12. 7. 2024, vlajka Moravy
|
Nejprve uveďme, že po zachycení zprávy o tom, že na Dominikánském náměstí, tam kde je hlavní brána Nové radnice, je tento rok nově trvale vyvěšena moravská vlajka, následovala výprava na místo. Tam bylo 10. července 2024 ověřeno, že Brněnský magistrát opravdu trvale vyvěšuje moravskou vlajku (v tomto případě jako prapor). Když se rozhlédneme po okolí, uvidíme nad střechami budov Nové radnice na stožárech vlát brněnskou městskou vlajku (dvě), na Paláci Jaltě pak vlajku, která je vlajkou Rakouska (varianta se znakem čili státní, národní je bez znaku uprostřed), České republiky a vlajku Evropské unie. Rakouská vlajka (bez znaku) se často plete s vlajkou Brna (viz pruhy). Sami
Rakušáci, když ji vidí na
Špilberku, brněnskou vlajku považují za Rakouskou. Brno nemá historický znak registrovaný.
Odkdy to tak je? Může být, že to souvisí s vyvěšením v únoru 2024. Moravský prapor byl na brněnské radnici vyvěšen 12. února 2024 u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského.
Moravská vlajka byla kvůli předchozímu větrnému počasí namotaná okolo žerdě. Pokud by byl způsob uchycení jiný a byla vyvěšena vlajka s karabinkami, omotání okolo tyčky by se snad nemuselo dít v takové míře. Vliv na to bude mít i sklon tyčky, ale to záleží na tom, co to tam na balkóně k jejímu upevnění mají.
V textu na stránce projektu participativního rozpočtu Srdce Moravy čteme, že:
"V naší zemi je historicky zakořeněná snaha upozadit váhu a pozornost k
původním zemím Koruny české a prvního období dějin Československa do
roku 1928. Původně oprávněná myšlenka bojující proti tendencím
zmenšování státního útvaru po oddělení Slovenska se ovšem zejména ve
změně hranic "nových" krajů snažila rozmělnit i původní zbytky identity.
V současné době je jasné, že původní problémy již nehrozí. V síle
tohoto zvyku ale bohužel některé kulturní aspekty ztratily na svém
významu.
Morava je krásnou, v některých ohledech nejkrásnější, částí naší země.
Málokde se ale na svých kopcích a jiných dominantách ve větru pyšní
svojí vlajkou. Tento stav by bylo možné částečně narovnat i využitím
existujícího místa, kde tato vlajka zavlaje a zároveň by vzniklo jakési
pomyslné srdce Moravy.
A kde jinde toto místo hledat než v jihomoravské metropoli na Moravském
náměstí. Tato část náměstí je navíc "opuštěná" a občany "nevyužívaná".
Nový prvek by místo důstojně zatraktivnil a "přinesl dění" i sem."
Připomeňme, že za zeměpisný střed Moravy je považováno místo u Prostějova, vrch Předina.
"Zájmový prostor i samotný pomník prošel v minulých letech několika
proměnami. Nová změna by přispěla důstojnosti i vážnosti místa, pomníku
osvobození a naplňovala by tak znění zákona č. 20/1987 Sb. o státní
památkové péči a to sice v § 1 "Účelem zákona je vytvořit všestranné
podmínky... ...aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a
vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově
pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti." a § 2 "Péče
státu o kulturní památky zahrnuje činnosti... ...v souladu se
společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a
vhodné společenské uplatnění kulturních památek."
Napadne nás dodat, že zatímco (přibližný) geografický střed území bude nejspíše jeden, my bychom při uvažování o vhodnosti místa takové vlajkoslávy rádi vyzdvihli, že Morava má více velkých měst, která mohou chtít vytvořit podobný prostor vybavený vlajkami většími, než je běžných metr a půl šířky na metr výšky (?). Na Moravě jsou to Olomouc, Jihlava, Znojmo, Svitavy, Ostrava, Uherské Hradiště, Prostějov, Přerov, Zlín, Žďár nad Sázavou ...
Název projektu, kdy v textu k němu se píše o vzniku pomyslného srdce Moravy, nás vede k upozornění, že spojení srdce Moravy bylo již spisovateli použito například ve spojitosti s Olomoucí. Proto by bylo dobré neomezovat se při možném napomáhání vzniku takového "pomyslného srdce", tj. vlajkoslávy, na jedno určité místo. Poslouží dobře jako název širšího postupu, iniciativy, k vyjádření ducha, v němž se toto a veškeré konání má dít a děje (srdce je vyjádřením lásky, odvahy, statečnosti, bojovnosti a sebeobětování).
"Na náměstí sice už stožáry jsou. Jsou ale také využívány pouze zřídka a
jejich laciná konstrukce umožňuje časté krádeže vlajek kolemjdoucími.
Cílem projektu je proto výměna stávajících stožárů za bytelnější a vyšší
a vyvěšení velkých vlajek, aby v místě vynikly. Aby nové místo dokázalo
spojit všechny, měla by zde vlát vlajka státní, vlajka města Brna a
současná i původní vlajka Moravy.
Připomínat naši historii a identitu má totiž smysl. Je důležité hledat věci, které nás v dnešní době spojují."
Zaujme předpředposlední věta sdělení, kde se píše o "současné i původní vlajce Moravy". Podíváme-li se na k projektu přiložený ilustrační obrázek okolí pomníku osvobození - Rudoarmějce, na Moravském náměstí s (v projektu plánovanými) nově postavenými čtyřmi vyššími dobře provedenými stožáry, vidíme moravskou vlajku (tu autor podle toho, co obrázkem vyjadřuje, zřejmě považuje za "původní vlajku Moravy") a žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou
a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky (tu autor podle toho, co navrhuje, zřejmě považuje za "současnou vlajku Moravy" - jeho názor).
 |
Projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy - představa autora projektu
o vlajkoslávě na Moravském náměstí; chybné pořadí vyvěšených vlajek,
naznačení použití umělého výtvoru |
V posledním roce bylo stále odsouváno projednání návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (Sněmovní tisk 400) v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V příloze návrhu je vyobrazena moravská vlajka. V textu poslaneckého návrhu navržená variantnost (vedle vlajky s moravskou orlicí obsahuje zmínku o možnosti používat vlajku s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou
a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém listu), pokud na jeho projednání touto sněmovnou v prvním čtení vůbec dojde, bude velice pravděpodobně shozena ze stolu. Zvážíme-li to, při zachování navrženého počtu souměrně rozestavěných čtyř stožárů, potom si dovedeme představit, že v případě že projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy uspěje, na náměstí by zavlály vlajka České republiky, vlajka Evropské unie, vlajka města Brna a vlajka Moravy.
V současnosti jsou na projektové stránce kromě předpokládané ceny za provedení jednotlivých položek tato vyjádření příslušných referátů se závěrem o proveditelnosti projektu:
Odbor památkové péče: Pozemek parc. č. 804/1 je kulturní památkou. Celé architektonické řešení
prostoru okolí pomníku je nedílnou součástí památky a zcela respektuje
původní autorské řešení sochaře V. Makovského (socha) a architektů B.
Fuchse a A. Kuriala ve stavu, v jakém byl pomník odhalen 26. 4. 1955.
Úprava stávajících stožárů je obnovou kulturní památky, ke které je
třeba vyžádat si předem závazné stanovisko. Samotné vyvěšení vlajky
závazné stanovisko nevyžaduje.
Majetkový odbor: Pozemek p.č. 804/1 k.ú. Město Brno je svěřen MČ Brno-střed.
MČ Brno - střed: posouzení probíhá
Závěrem několik shrnujících postřehů. Vzhledem k čekání na zákon o zemských znacích a vlajkách je to zřejmě předčasné. Dá se předpokládat, že ani v případě přijetí zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy a Slezska by se
neměnila (neposouvala) precedence, čili nadále by tyto vlajky zůstávaly jen
jako symbolické.
I kdyby ten zákon v tomto volebním období padl, nelze věšet umělý výtvor (se štítem). Dobovou existenci bikolóry (snahu o prosazení ve sporech národů a politiky 19. století) nikdo historicky nezpochybňuje (k tomu viz např. vyjádření Dr. Karla Müllera).
 |
Pořadí vlajek na stožárech postavených u pomníku na Moravském náměstí
nemůže být například toto: vlajka České republiky, Brna,
Moravy, Evropské unie |
A konečně je tu otázka správného/vhodného pořadí vyvěšených vlajek. Jde o to, zda skupinu vlajkových stožárů chápat jako čtveřici nebo dvě dvojice vlajek (provázejících sochu), tj. uplatnění zákona o užívání státních symbolů:
§ 8
(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.
(2) Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.
Kvůli soše uprostřed jde v podstatě o dvě (samostatné) dvojice, a pak by šlo o toto pořadí:
1a) Česká republika + 2a) Evropská unie - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)
 |
Vlajkosláva na Moravském náměstí může vypadat takto: vyvěšeny
vlajka České republiky, Evropské unie, Brna, Moravy
|
Vlajka města je nadřazena jenom proto, že vlajka Moravy je zde jen symbolickým (historickým) prvkem připomínky Moravského markrabství, jako země tvořící Českou republiku (dříve země Koruny české), nikoliv samosprávným (administrativním) symbolem.
Poznámka: v hesle k vlajce Evropy čteme "Zrušením Maastrichtské smlouvy a jejím nahrazením Lisabonskou smlouvou
nebyla tato vlajka v nové smlouvě deklarována jako vlajka EU. Tak se
stalo, že oficiálně EU žádnou vlajku nemá. Proto některé státy EU
prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové
vyjádření nevydaly, je i ČR."
Obecně panuje mezinárodní protokolární shoda/praxe, že vlajka EU představuje "svaz" suverénních států (podobně jako vlajka NATO), a proto se řadí vždy přímo za státní vlajku/y (tj. logicky před vlajkami nižších územních celků aj.), neboť
reprezentuje státy. Takto to najdeme i v "podzákonných" návodech. Včetně
brožur vydaných Českou vexilologickou společností (ČVS).
Nebo jsou další možnosti (bez vlajky EU):
1a) Česká republika + 2a) Jihomoravský kraj - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list
anebo
1a) Česká republika + 2a) Brno - socha - 1b) Městská část Brno-střed + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)
Samozřejmě že stožáry lze umístit na daném prostranství architektonicky jinak a dle toho by se upravilo pořadí. Vždy je proto nutné uvážit, kolik jich bude a které symboly jsou na nich užívány, aby se předešlo komplikacím.
Nikdy
je neřadíme z pohledu/pozice sochy (ta zde supluje např. "dům/hrobku"
apod.), ale vždy z hlediska pohledu diváka na (celý) objet (areál).
V případě užití (zákonné) vlajky Jihomoravského kraje by samozřejmě ve druhé dvojici této vlajkoslávy byla krajská vlajka nadřazena té městské čili 1b) Jihomoravský kraj + 2b) Brno.
Moravských vlajek spojovaných se zemí Moravou bylo v minulosti, zvláště v 19. století, více. Projektem navržené vyvěšení dokonce dvou vlajek představujících Moravu zároveň, při použití v současnosti historických vlajek, by pak mohlo vypadat takto? Heraldická vlajka má ovšem ve 20. letech 21. století větší šanci na své zoficiálnění než bíločervenomodrá trikolóra (vexilologická vlajka). V ukázce níže trikolóra s tímto pořadím barev je vybraným zástupcem rodiny moravských bikolór a trikolór v barvách moravské orlice používaných v 19. století a na začátku 20. století).
 |
Vlajkosláva na Moravském náměstí se dvěma verzemi moravské
vlajky: České republiky, Brna, dvakrát Moravy |
Co se návrhu na vlajkoslávu u sochy týče, celé je to v rovině "hry". Právě proto, že autorovi (do toho hlasování) jde o to tam trvale viditelně vecpat jakousi představu (bikolóru se štítem). V případě takto oficiálního místa a (architektonické) instalace by však rozhodně mělo jít jenom o oficiální symboly/vlajky.
Ano, existují dva vlajkové symboly k témuž subjektu, většinou je to právě heraldická a vexilologická varianta takového symbolu. Příkladem budiž Spolková země Bavorsko. Vexilologická bílo-modrá bikolóra a heraldické kosmé routování (ze štítu znaku). Viz dvě Staatsflagen. Povšimněme si, že zde nikdo neoperuje s absurdním tvrzením (jako MNO v případě Moravy), že bílo-modrá bikolóra je bavorská zemská a heraldicky routovaná (tj. z erbu Wittelsbachů ve středním štítku čtvrceného státního znaku Bavorska ) nějaká "vévodská standarta"! Ne, prostě dvě formy státních vlajek.
Podobně ostatně platí (je doporučením ČVS) že komunální vlajky mohou mít de iure udělenou nebo historickou (např. vexilologickou-jednoduchou) podobu vlajky, ale klidně užívat i heraldické provedení (tj. převod figur ze štítu do listu vlajky či spíše slavnostního praporu, bez nutnosti udělení).
Většinou však platí (a má být), že jeden subjekt má jeden symbol (znak, vlajku), nikoliv "varianty". To ostatně nejvíc kritizovali experti podvýboru na kulatém stolu Sněmovny v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (kde doc Koudelka v paragrafovaném znění připouštěl možnost variantního zbarvení šachování znaku a heraldické vlajky).
Teoretický příklad výše s bílo-červeno-modrou trikolórou lze totiž klidně interpretovat i jako připomínku (historické) vlajky Protektorátu Čechy a Morava vedle (historické) vlajky Moravy (modré). Stejně tak by teoreticky bylo možno použít (historické) žluto-červené vlajky (bez štítu!), ale opět by ji mnozí mohli chápat jako vlajku Prahy, Českých Budějovic atd. apod. A na tom je právě krásně vidět, jak důležité je ve veřejném prostoru prezentovat jen oficiální (nespornou) symboliku (zvláště pro zabránění zmatku v hlavách laiků).
Navržený rozpočet projektu
Realizace stožáru: 1 000 000 Kč (Návrh by mohl být jasnější. Copak jeden stožár stojí milion, nebo jde o čtyři stožáry, čili v položkovém přehledu je zanesen překlep nebo rovnou rozpočtová chyba?)
Velká vlajka Moravy: 2 500 Kč; 4 vlajky = 10 000 Kč (moravské, nebo sada ČR, Brno, moravská, nějaká další, např. EU nebo?)
Studie variant: 200 000 Kč (jde o varianty rozmístění stožárů, více verzí konstrukce stožárů?)
Výměna vlajky a údržba: 25 000 Kč; 3 vlajky = 75 000 Kč (údaj se točí jen okolo moravské vlajky? Co ty ostatní, ty už jsou někde složeny ve skříni, kde čekají do doby, než je někdo vytáhne, na použití? Vlajek ČR, Brna, EU má Brno v této velikosti plné sklady?)
Cena celkem: 1 285 000 Kč (prostě součet dílčích součtů)
Proveditelnost projektů je v roce 2024 dle stránky Dáme na vás posuzována do 30. září 2024. Hlasuje se potom do konce listopadu? O propagaci projektu vlajkoslávy na Moravském náměstí se zřejmě stará hlavně autor projektu (např. roznášením letáků?). Když budete chtít, můžete se také zapojit, mj. odkázáním Brňáků na tento příspěvek k tomuto tématu.
Aktuálně, k 10. říjnu 2024 je na stránce projektu v části Posouzení proveditelnosti, nově uveden postoj Městské části Brno - střed, kdy "Městská část nesouhlasí s realizací projektu na svém území." Závěr stran městské části ohledně projektu má hodnotu, projekt je "neproveditelný".
Projekt sám o sobě něco přináší. Navržené pojetí se žlutočervenou bikolórou se znakem coby vlajkou používanou některými spolky jej ovšem pro veřejné vystoupení na tomto významném místě z pohledu těch, co o tom rozhodují, jak je vidět, zásadně znevýhodňuje (diskvalifikuje). Což tak to zkusit za čas ještě jednou, znovu a radostněji?
A ještě k výšce stožárů okolo sochy jedna taková malá poznámka. Podívate-li se na prostor Moravského náměstí, o který jde, směrem od Janáčkova divadla, jednak uvidíte situaci skrz ten vodní prvek, co tam vašemu pohledu stojí v cestě, a uvědomíte si, že u Janáčkova divadla také stojí vlajkosláva, na okraji plochy vedle divadla, se stožáry až moc těsně u sebe, patrně bez vlajek? Plánované stožáry na Moravském náměstí by proto měly mít aspoň takovou výšku, rozhodně by neměly být nižší.
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG)
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG)
