Pexeso Pohádková místa - známá místa v Čechách a na Moravě

Vědomostní pexeso Pohádková místa nabízí Albi. Zaměřuje se na místa, v nichž byly točeny filmové pohádky. Kartičky pexesa jsou z dobrého tvrdého papíru.

Po nákupu si přečtěte návod k použití: "Vědomostní pexeso obsahuje 48 kartiček, tj. 24 párů. Kartičky zamíchejte a rozložte lícem dolů, abyste neznali jejich rozložení. Postupně otáčejte po dvou kartičkách lícem vzhůru. Najdete-li kartičky patřící k sobě, odeberte je a otáčejte znovu. Hledejte informace, které k sobě patří. Nejste-li si jistí, zda jste je našli, zkontrolujte si čísla na kartičkách, jež musí být shodná. Případně kartičky přiložte k sobě a hned zjistíte, vytvoří-li vám jeden obrázek. Nepatří-li kartičky k sobě, otočte je zpět lícem dolů a ve hře pokračuje další hráč. Vyhrává hráč s největším počtem párů kartiček."

Postup je jasný. Znáte jej. Hledáte informace, které k sobě patří. Pexeso je zpracováno pěkně. Fotografické obrázky hradů a zámků, a také jiných prostředí - mlýn, skanzen, městské hradby, skály, park, vodopád.

Nabízí se zakoupit další krabičku s pexesem jako hezký dárek. Jednu věc však bylo třeba neodkladně udělat. Kromě jména režiséra a roku natočení pohádky téměř u všech dvojic kartiček jedna kartička, většinou ta druhá, nese vytištěnu zjednodušenou nebo nesprávnou informaci o místu, kde se točilo. Kartičky se často dají, aby se složil celý obraz, položit vedle sebe, často některé obraz vytvoří, jen když se umístí nad sebe. Je na nich až na tři případy vytištěno slovo Česko, což ale, když byla pohádka natočena na Moravě, nikdy není pravda. Většina dvojic zachycuje místa v Čechách (sedumnáct případů). Těm se v posledních letech říká často Česko. Budiž, když to chtějí ... Ve třech případech se jedná o místa v zahraničí: v Německu, na Slovensku a na Islandu. Morava je zastoupena čtyřikrát. Trochu málo, ale co naplat. Pohádky se zřejmě ponejvíce točí v Čechách. Je to určitě blíž k Barrandovským ateliérům. Kdo by z Prahy cestoval na Moravu?

Čechy:

1) Hrad Kašperk *** Česko = Čechy = Czechia - Anděl Páně

2) Čert ví proč - Rybník Harasov *** Česko = Čechy = Czechia

5) Honza málem králem - Hrad Křivoklát *** Česko = Čechy = Czechia

6) Harfenice - vytesané hlavy *** Česko = Čechy = Czechia - Láska rohatá

7) Lotrando a Zubejda - Hrad Zvíkov *** Česko = Čechy = Czechia

8) Malá mořská víla - Prachovské skály *** Česko = Čechy = Czechia

11) Dolský mlýn *** Česko = Čechy = Czechia - Peklo s princeznou

12) Zámek Ploskovice *** Česko = Čechy = Czechia - Princ a Večernice

13) Hrad Kokořín *** Česko = Čechy = Czechia - Princezna se zlatou hvězdou na čele

14) Princezna ze mlejna - Zámek Dobříš *** Česko = Čechy = Czechia

15) Panská skála *** Česko = Čechy = Czechia - Pyšná princezna

16) Průhonický zámek a park *** Česko = Čechy = Czechia - S čerty nejsou žerty

18) Třetí princ - Adršpašsko-teplické skály *** Česko = Čechy = Czechia

19) Tři bratři - Zámek Hluboká nad Vltavou *** Česko = Čechy = Czechia

21) Hradby Nymburk *** Česko = Čechy = Czechia - Tři veteráni

22) Zlatovláska - Zámek Červená Lhota *** Česko = Čechy = Czechia

24) Zámek Žleby *** Česko = Čechy = Czechia - Královský slib

Provedená úprava: za rovnítko ke slovu Česko připsáno slovo stejného významu, tj. Čechy. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Czechia. Další oblíbené slovo stejného významu ke slovům Česko a Čechy. Známé je také Bohemia. Můžete si vybrat, které se vám více líbí. Oba výrazy odkazují k latině. Morava to má v tomto jednodušší. Další možností by bylo přidat si tam Böhmen a pro Moravu zase Mähren. Záleží to na vás. pamatujte ale, že to hlavní je zahrát si pexeso. :-) 

Jedná-li se o Moravu, slovo Česko se přeškrtne.

Morava:

4) Skanzen Rožnov pod Radhoštěm *** Morava = Moravia - Dvanáct měsíčků

9) Zámek Vranov nad Dyjí *** Morava = Moravia - Nesmrtelná teta

10) O statečném kováři - Sirotčí hrad *** Morava = Moravia

23) O princezně Jasněnce a létajícím ševci - Hrad Bouzov *** Morava = Moravia

Provedená úprava: slovo Česko škrtnuto, vedle napsán název země, v níž se natáčelo, tj. Morava. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Moravia.

Blízké i vzdálené zahraničí:

3) Vodopád Dettifoss *** Island - Dešťová víla 

17) Zámek Bojnice *** Slovensko - Šíleně smutná princezna

20) Zámek Moritzburg *** Německo - Tři oříšky pro Popelku

Nové symbolické zviditelnění českých úřadů, nebo českých a moravských úřadů, pokud jsou. Jsou snad ještě nějaké slezské úřady?

Od příštího roku by úřady a ústavy státní správy měly používat jedno logo, tím stejnou vizuální totožnost. Lidem se to nelíbí. Vadí jim, že vláda prosazuje symbol Čech na úkor symbolů Moravy a Slezska. Zhruba toto napsal v předmluvě k článku Lidi naštvalo nové logo úřadů. Na Moravu a Slezsko kašlete, pustili se do vlády zveřejněného 16. července 2025 Lukáš Skládal.

Koluje i názor, že na Čechy se kašle také. Svými údy figura v logu označovaná v tisku jako bílý lev některým lidem připomíná žabu (konkrétně pralesničku: "Příliš trendy přístup, kde prim přebírají drápy, které ze lva dělají pralesničku. Toto zubaté tvarosloví na červené působí jako znak nějaké exotické země s levicovou diktaturou."). Tento názor lze nejspíše vyvrátit tím, že se poukáže na jiná ztvárnění lvích noh některých dalších například obecních znaků, kdy můžeme vidět kresebně něco podobného. Nové logo je ale jen a prostě logem Čech (Česka). Jiný názor pobaví zase tím, že v tomto provedení lva dokáže spatřit kozu: "Vždyť vypadá jako koza.". Účelem takových prohlášení rozhodně není v červenci vybrané logo pochválit. Grafici rozebírají třeba moc placatou hlavu. I u v soutěži druhého návrhu je taková placatá, ale tady je asi placatá už moc. Je prostě rovná, ne že chybí vršek, jako v některých akčních hrách. Ta podoba nemá být o tom, že tomu lvu chybí kus mozku.

Další internetové články k tématu vyšly v ten samý den. Například iDNES: Nové logo Česka skrývá zajímavý detail mezi ocasy lva. Autor věřil, že vyhraje. Novinky.cz: České úřady mají nové jednotné logo. Česká justice.cz: Koudelka: Státní logo? Fialova vláda mrhá miliony a uráží Moravu. Seznam Zprávy: Česko má novou vizuální tvář, chybět nesmí lev. Pro lidi má být bezpečnější. Podklady, o čem a jak psát, většinou periodika obdržela. Teď se s tím má podle sebe vypořádat volič. Co vy na to? Zuřivá debata nad lvem. Nemělo by Česko řešit něco důležitějšího než národní vizuál? Čechy? Mohly by. Jiří Šmarda: "My Moraváci a Slezané máme jinej znak a ten je kde ???".

"Cílem sjednocení log státních institucí je zvýšit důvěryhodnost státních orgánů a bezpečnost i přehlednost při komunikaci občanů se státem." Výsledek: ne, ne a ne. Požadavek, jak má vypadat výsledek, kterým zadavatel vymezil (omezil) podobu loga, byl z pohledu příjemců stanoven chybně. Je však vcelku pochopitelné, že vám chtějí i takto dát najevo, kdo jsou vaši páni.

"Kromě nového loga mají vzniknout nová pravidla pro tiskoviny, weby, úřední dokumenty i digitální služby.". 

A abychom nezapomněli, s novým logem je spojováno nové písmo, bezpatkové Czechia Sans: "Vítězný font, tedy typ písma, který bude nové logo neodmyslitelně doprovázet, se jmenuje Czechia Sans." Název písma "bezpatkové Čechy" je dalším způsobem, jak vyjádřit, čemu odpovídá zpracování symbolu.

Proto by bylo milé mít i moravské písmo. Moravu má v názvu například (polo)kurzivní font Songs of Moravia z roku 2023. V neplacené verzi pro osobní užití zdarma.

Písně Moravy je ovšem kaligrafické a skriptové písmo. Kaligrafická písma připomínají elegantní rukopis. Často vypadají, jako by byla nakreslena plochými pery nebo štětci. Hojně se používají na svatebních a jiných pozvánkách, v originálních lozích, náboženském umění, filmech, televizi atd. Skriptová písma vycházejí z rozmanitých a často plynulých tahů vytvářených rukopisem. Obvykle se používají pro zobrazování nebo obchodní tisk, spíše než pro rozsáhlé texty v latince. Některá písma řecké abecedy, zejména historická, jsou věrnější simulací rukopisu. Skriptové písmo je skupina písem navržených tak, aby připomínaly tradiční kurzívní rukopis. Mezi nejčastější rysy skriptového písma patří: proměnlivá tloušťka tahů, která napodobuje realistickou citlivost na tlak. Zahrnutí textury, která napodobuje přirozené nerovnosti inkoustu. Další umělé nedokonalosti, které se nevyskytují v běžně používaných rodinách počítačových písem.

Vytvořte proto, kdo si jste opravdu jistí, že to umíte, krásné bezpatkové Moravia Sans. Hodí se.

Nová vizuální identita českých úřadů - nové logo Čech. Ta raketa
letící za symbolem součástí loga není. Myslí to spíše vážně,
než že by si z nás chtěli vystřelit.

Každá vláda (za posledních 30 let) s něčím takovým marným a zbytečným přišla, aneb jak přihrát (...) grafickým agenturám (neboť je třeba se přeci revanšovat kamarádům za design předvolebních kampaní, že). O to úsměvnější, že tato vláda s tím přišla těsně před volbami, takže je to naprosté plácnutí do vody, protože příští vláda přijde s něčím dalším/jiným (leda že by to byla ta samá vláda). To je jistě možné a pravděpodobné, protože stávající koalice si již vyzkoušela, že hádat se mezi sebou, když vládnou, je příjemnější, než hádat se každý za sebe a v opozici. A kdo vůbec jiný má nějaký koaliční potenciál? Neexistuje ani žádný implementační/kompetenční zákonný předpis, kterým by to vláda mohla plošně zavádět do praxe.

Jako logo soukromé české společnosti nebo soukromého sportovního klubu je to ok, ostatně je to úplně stejné, co užívají fotbaloví bafuňáři, také s modrým proužkem ... :-) Ti také u reprezentačních dresů kašlou na státní znak (na rozdíl od hokejistů, kteří se v tichosti ke znaku vrátili).

Protože "logem" státu je jeho státní znak a státní vlajka (barvy) nic víc, nic méně! Což definuje i zákon o užívání státních symbolů (byť ho skoro nikdo nedodržuje), což také o něčem vypovídá ... A sama tato vláda přeci tvrdí, že stát prý nelze řídit jako firmu, a tedy s firemním logem ... :)

Jak se to má graficky designově dělat krásně ukazují Britové, viz převod (také složitého a čtvrceného státního znaku) do formy kontur, a pak případného logotypu a samozřejmě totéž nejlépe funguje právě s praktickou státní vlajkou, která je svou podstatou vždy "zjednodušením státního znaku".

 

Pokud si myslíte, že vás jen tak nepřesvědčí. Tak o to tady nejde, budete se s ním potkávat a přinutí vás je používat. Velice snadno. Při pohledu z vyššího místa stěžující si vypadají jen jako lehce rozdurdění. Vzájemné přesvědčování není významné. Nechť se každý přesvědčí sám.

Schvalovatelé si mohou myslet, že nás nepotřebují. Mohou si myslet, že k jejich volební protistraně se pociťuje v dostatečné míře a množství, z jakéhokoli důvodu, kvůli tomu co dělá a nedělá, odpor, který v pravý čas převáží nechuť k tomuto jejich záměrnému logo-kroku. Že se jim to tam "hodí". To může být případ od případu účinná taktika, nedělat si starosti. Alespoň u jednotlivců ale platí, že se, myslí-li si o nich zrovna toto, pletou. Není důvod s odpovědí otálet až na začátek dalšího roku, ať už je výsledek jakýkoli. Když do toho šli za každou cenu, tak odpověď dostanou za každou (volební :-)))) cenu, zas a znovu. Nevyvolává to žádné rozplizlé obavy. Prostě z jednoho úhlu pohledu neudělali, co měli, se závěrem, že nechtěli. Nedělají, co mají, protože nechtějí. Dělají si, co chtějí. Ukrojili další plátek ze salámu. Snad není poslední. Dá se očekávat, že v přírodních rezervacích a u památných stromů přibude přelepených, posprejovaných či dokonce prostřílených lvů?

Toto státní logo schválené vládou 16. července má za úkol vytlačit užívání státního znaku v rámci jednotného státního vizuálního stylu. Je v něm prý český lev. Moravská orlice a slezská orlice v něm není. Ústava přitom Českou republiku popisuje jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Moravská orlice a slezská orlice představují Moravu a Slezsko. Český lev představuje Čechy. Zajisté, že symbol v logu je stylizovaný lev. Tak jak vypadá, to český lev není. V pojetí podporovatelů změny představuje onen bílý lev Českou republiku, tj. území zahrnující země Moravu a Slezsko.

Právník Zdeněk Koudelka se k věci vyjadřuje častěji. Naposledy tak učinil v souhlasu se svými dřívějšími příspěvky k otázce loga ČR vzhledem k popsanému vývoji (schválení vládou) ve svém příspěvku Státní znak nebo logo?, když píše: "Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři za to dostali zaplaceno. Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak." atd. Museli bychom jeho texty porovnat, abychom si ověřili, že jen znovu s novým datem nevydal svůj dříve zveřejněný text, samozřejmě s novým úvodem a závěrem.

"Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je toto rozhodnutí Fialovy vlády neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby vláda chtěla nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Fialova vláda projevila neúctu ke skutečným státním symbolům.". 

Připomíná, že "Jihomoravský hejtman Jan Grolich odmítl návrh zastupitelů SPD, Trikolory, PRO, Svobodných, ANO a Stačilo, aby Jihomoravský kraj proti ignorování moravské orlice ve státním logu protestoval.". 

Představa člena Společnosti pro Moravu a Slezsko o logu vytvořeném rychle
prý z moravské orlice. Ta orlice taky nevypadá jako moravská orlice.

Nepozdává se nám jedno ani druhé. Jednoduše v grafice internetových stránek dotčených úřadů a ústavů použijme Velký státní znak. "Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku.".

Lidé nad novinkou uvažují, například Jiří Štípl: "Nové státní logo není prý užitím malého státního znaku, ale kdyby si nějaký soukromník podobné logo navrhl, tak by se dost možná dopustil porušení zákona o užívání, protože je to dostatečně zaměnitelné (český lev + červené pole). Stát ale tento zákon porušit nemůže, protože tak či tak je oprávněným uživatelem oficiálních znaků. Zákonodárce asi nepředpokládal, že si někdy vláda vymyslí alternativní státní znak a bude ho používat všude tam, kde to zákon výslovně nezakazuje. Další nevýhodou tohoto "právně slabého" loga je, že ho mohou budoucí vlády snadno měnit, což jde proti smyslu té standardizace. Oficiální znak má také vyšší ochranu, jeho zneužití je trestné samo o sobě.". 

Jestliže jedním z argumentů pro zavedení loga je úspora peněz, tak buď mají ti, co to píší menší představivost než jiní, anebo to ti, od kterých opisují, ví, ale jim (hned teď) nenapoví.

Pavel Trčala v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt 28. prosince 2020

Recesista i lektor lyžování a bojovník za sjezdovku v Brně Pavel Trčala v pořadu Apetýt Českého rozhlasu Brno (odvysílán 28. prosince 2020 od 11:04; odkaz na záznam: Host Apetýtu: Pavel Trčala) říká, že jeho srdce bije pro Moravu. Řeč tak byla i o Moravě, kterou máme všichni rádi. Všichni jsme rádi za to, a že jsme jej mohli slyšet v rozhlase v pořadu s Jarkou Vykoupilovou tak pěkně mluvit. Velice nás to těší. :-)

Přinášíme (z odposlechu živého vysílání) přepis části rozhovoru v době kolem půl dvanácté, v němž se vyjadřuje mimo jiné k svého času využití ploch reklamních poutačů u dopravních cest, vyznačení moravskočeské zemské hranice nápisy namalovanými na vozovkách (a následně tabulemi), k tlaku vycházejícímu z Prahy ohledně změny myšlení a jazyka Čechů a Moravanů, a dále k možnostem vystoupit v českých a moravských rádiích.

Jarka Vykoupilová (od 24:55 záznamu): "Můj dnešní host Pavel Trčala se mi přiznal, že každý narozeninový den rok co rok musí v jeden den stihnout sníh i vodu, tedy svézt se na obém. Tak tomu říkám velmi originální dárek a oslava narození. Proč ne. Chtěla jsem vás posluchači vzít na hranici českomoravskou. Proč je pro vás tohleto historické rozdělení Pavle tak důležité, a proč vlastně ho zviditelňujete  třeba tím, že jste ho nedávno obtáhl do slova a do písmene na silnicích, které jím vedou, aby bylo vidět. Co za tím je."

Pavel Trčala: "Děkuju za otázku. Určitě jsem je neobtáhl jenom já, to, to, to by bylo neférové. Byli, byli jsme celá parta. Jsme nadšenci pro moravskou věc. Vždycky vymyslíme něco, jak tu naši krásnou moravskou zemi zachránit. A před pár lety jsme udělali, jsem měl takový nápad, když byly ty nelegální billboardy, jestli si pamatujete, kolem cest, tak se všude přelepovaly vlajkou České republiky."

Jarka Vykoupilová: "Ano, ano."

Pavel Trčala: "Tak jsem vymyslel, že je přelepíme moravskou vlajkou, když už jsou nelegální. Což teda bylo super, to mělo úspěch. A letos náš kamarád Ondra Mlejnek, kterého moc zdravím, určitě poslouchá, tak vymyslel, že bychom 30. dubna, když se po vesnicích píšou různé nevyřčené pravdy, jak se říká, tak že bychom pravdivě vyznačili hranici tam, kde opravdu je. A, no a já jsem měl takový zlepšovák, protože když jsem cestoval ve Spojených státech, tak jsem viděl takovou hranici mezi a Kanadou a USA, a tam byla čára a bylo to tam pěkně jakoby napsáno, z každé strany."

Jarka Vykoupilová: "Z každé strany. Viděla jsem fotografie."

Pavel Trčala: "A já jsem, já vždycky říkám, že nic není náhoda, je to Boží prozřetelnost, prostě jel jsem kolem cestářů, tak jsem se jich ptal, jak to dělají, a jak jsou ty nápisy velké, a mně dovolili, abych to změřil, a všecko, poradili mně, jak to máme udělat, že nemáme stříkat, že máme použít váleček. Tak jsme byli nachystaní, sehnali jsme super barvu a udělali jsme to fakt profi. Jo, byli jsme tři týmy. Každý tým měl jednu část."

Jarka Vykoupilová: "Ano."

Pavel Trčala: "Dva kamarádi měli jakoby tu část Jižní Čechy-Morava. My jsme měli tu část, řekněme, Vysočina."

Jarka Vykoupilová: "Ano"

Pavel Trčala: "A další dva měli Svitavsko. My jsme prostě udělali čáru tam, kde ta čára je. To znamená tam, kde jsou dokonce i ty kameny. Tam jsou hraniční kameny, dodnes."

Jarka Vykoupilová: "Ano. Hraniční kameny."

Pavel Trčala: "No, proč, no. Hlavně, to už jsem zmínil, jako beran máte smysl pro spravedlnost. Chcete, aby to bylo spravedlivé. A mně osobně tedy připadne strašně nespravedlivé, když se Česká republika nazývá jako Čechy. A víte, že se to děje každý den. Děje se to zejména v médiích, které jsou v Praze. Protože většina našich médií je v Praze. Bohužel ta situace je extrémně tristní, už v tom například, že když půjdu do rozhovoru do rozhlasu, nebo do jakéhokoliv rádia vlastně, tak v Brně můžu jít do rozhlasu jenom, jenom do Českého rozhlasu Brno, protože ostatní brněnská rádia už vlastně nejsou brněnská. Existuje už jenom jedno, vlastně komerční rádio. Tam tolik rozhovorů nebývá. No a, už to, že ten Český rozhlas Brno, jak máte znělku Český rozhlas Brno, rozhlas vaší Moravy, to je vlastně absurdní, že jo, protože ten rozhlas je moravský, že jo. Ten rozhlas je placený z peněz moravských poplatníků, pracují v něm moravští redaktoři.  A je to takové smutné, je to takové smutné. A nejsmutnější na tom je to, že vlastně, když tisíckrát opakujete tu lež, tak se to potom stane pravdou. A když ty děti a mládež slyší v těch komerčních rádiích nebo na komerční televizi, že vlastně bydlí v Čechách, tak oni si potom myslí, že Brno je v Čechách, že jo. A jedna věc která, tedy kterou bych chtěl omluvit aspoň trošku, jestli se to dá, ty redaktory v Praze, je to, že oni si dokonce někteří myslí, že Česká republika jsou jako Čechy a Morava je jakoby jeden region v Čechách. To je samozřejmě úplně geografický protimluv, že jo. To, to tak není. Morava je krásná svébytná historická země, která má dané hranice, logicky řekou Moravou, víceméně, někde se to liší třeba o deset kilometrů, ale tam, kam teče řeka Morava, je Morava. A takovou hranici tady nemáme v Evropě vlastně skoro nikde. Ta hranice je tisíc let víceméně pořád stejná a nikdy jako nebyla porušena, až teď v poslední době. A nerad to říkám, ale víte, že nebyla porušena ani za první republiky ani za protektorátu, a nebyla porušena potom za socialismu. Ze začátku ano, ale potom i ten kraj Severomoravský a Jihomoravský víceméně respektoval tu zemskou hranici. No a pro nás je asi nejdůležitější to, aby prostě lidi věděli, kde ta hranice je. Že prostě tady je Morava, a tam za Jihlavou jsou Čechy. A můžeme se kamarádit, jsme prostě, všichni žijeme v České republice. Máme tam kamarády, jistě i příbuzné. Všechno by mělo být přátelské. Ale bylo by moc pěkné, kdyby se neříkalo, že žijeme tady v Brně v Čechách."

Jarka Vykoupilová: "Takže s respektem, nikdo není lepší nebo horší. Všichni jsme vlastně na jakési jedné lodi, ale je dobré tedy vědět, kde máme i historisky danou tu hranici."

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Otevřený dopis Michala Sandra z Prahy vyjadřující kladný postoj k Čechám, Moravě a Slezsku

Následující dopis obsahující ovšem v prvním i ve druhém odstavci kromě jiného také některé jinak dále nedoložené domněnky (viz ti "komisaři", kterým by to člověk věru nepřičítal :), a ten "hoax" o patentování toho slova - to by nás tedy zajímalo, kdo by takový patent držel, copak patentový úřad může vydat patent onoho druhu?!), při jejichž čtení čtenář trochu znejistí, byl zveřejněn na stránkách moravskynarod.cz pod názvem Hnusný název Česko.

"Vážení přátelé, FB přátelé a nepřátelé a i naši STRÁŽNÍ ANDĚLÉ.

Po bezvadném víkendu na naší krásné Moravě se chci pozastavit nad pro mne dost HNUSNÝM názvem ČESKO. Nevím jak Vám, ale mně toto slovo je odporné a s dalším cizím názvem naší České republiky CZECHIA je dalším náznakem toho, že komisaři v Evropské unii chtějí úplně zlikvidovat náš název REPUBLIKA a je jim i trnem v očích.

Je to jako prznění „našich“ státních dresů ve fotbale a hokeji, kdy naši zástupci mají na prsou místo našeho znaku státnosti tvora mezi orlicí, slepicí a nějakým mimozemským tvorem.Kdo toto prznění našich státních symbolů vůbec dovoluje? Nebo je to důsledek toho, že se již naše mladá generace nemá ohlížet na naše dějiny a národní hrdost?! Jestliže to je ale v něčem jiném, co se proslýchá mezi našimi občany a opravdu nevím, jestli je to Hooax nebo pravda, že obojí, tedy slovo ĆESKO a znak na „našich“ reprezentačních dresech, jsou PATENTOVANÉ a někdo za ty PASKVILY bere peníze, tak to považuji za ZVRHLOST a IDIOČTINU. S lidmi, kteří kšeftují i s našimi státními znaky a przní je, NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO A NIKDY JE NEBUDU BRÁT ZA NAŠE STÁTNÍ SYMBOLY!!!

Jsme stále ČESKOU REPUBLIKOU (v angličtině CZECH REPUBLIC) a naším státním znakem není jen symbol Čechů lev s rozdvojeným ocasem, ale také symboly Moravy a Slezska – dvě různé ORLICE!!

I když jsem Čechem a ještě k tomu Pražákem, stydím se za nynější PRAŽSKÝ CENTRALISMUS a kdyby se hlasovalo o znovuzavedení ZEMSKÉHO USKUPENÍ našeho státu, tedy místo krajů by se náš stát skládal ze zemských útvarů – Čechy, Morava a Slezsko, BYL BYCH 100 % za zemské celky. Neznamená to však, že bych byl za rozpad naší společné republiky, ale jsem za její stmelení. Měli bychom si konečně uvědomit, že mnoho Moravanů bere PRAŽSKÝ A ČESKÝ CENTRALIZMUS za křivdu.

Nechci rozdmychávat ještě větší spory mezi našimi národy, právě naopak. Proto si myslím, že tato otázka NESMÍ BÝT TABU a měly by si všechny naše národy konečně v této otázce udělat pořádek. Vždyť v mnohých případech naše národy jsou propojeny těmi nejhlubšími svazky a to svazky manželskými a partnerskými.

Češi by si konečně měli uvědomit, že Brno, Ostrava, Znojmo a další města a vesnice NEJSOU V ČECHÁCH, ALE NA MORAVĚ A ŽE ČESKÁ REPUBLIKA SE SKLÁDÁ Z ČECH, MORAVY A SLEZSKA!!! To, že jsme byli NEZÁKONNĚ ROZDĚLENI SE SLOVÁKY JE VĚC DALŠÍ A NA VĚTŠÍ A HLUBŠÍ ROZBOR NAŠÍ SPOLEČNÉ SITUACE V NAŠÍ EVROPĚ (nemyslím tím ale diktátorskou Evropskou unii).

Michal Sandr – občan České republiky V Praze dne 4.6.2019 "

Reakcí na tento příspěvek je názor, že:

"Pán se rozčiluje na nesprávném místě - když totéž hrozilo u dresů na Slovensku, parlament okamžitě (byť těsně před mistrovstvím!) zareagoval a vydal novelu zákona, která to prostě zatrhla. Zatímco náš zákon je benevolentní, (zjevně naivně) předpokládá "rozum a cit", tak výsledkem je zpupná kreativita bafuňářů ...

A trapné současné krajské zřízení (totalitní model 1949-60) nepotřebuje vůbec komentáře (druhých politických a dotačních center) ...

Ale popravdě anglický dvouslovný nápis na našem dresu je další absurdní zhůvěřilost ... copak je to u nás úřední řeč - na všech jiných dresech, pokud tam mají jméno země, tak logicky v řeči té země!

Chápu - i to je důsledek celého neštěstí "složitosti" našich státních symbolů (sporům - viz žlutí moravisté), neexistence jednoslovného názvu atd. apod. ... ale má to vůbec nějaké "rozumné" řešení? Pak se nelze ničemu z toho, co se kolem toho všeho děje, divit ..."

Příkladem hezké iniciativy je interpelace Pavla Jelínka, poslance Parlamentu  České republiky za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), který ve spolupráci s PhDr. Tomášem Skoumalem připravil a přednesl interpelaci na ministra školství mládeže a tělovýchovy, za velký znak na dresech reprezentace. Proč ne (není první ani poslední).

 

"Vážený pane předsedající, Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře. 

 V minulém volebním období se na základě interpelace v parlamentu pokusila paní ministryně školství zvrátit praxi nepoužívání státního znaku na dresech našich reprezentantů. Konkrétně se jedná o zákon č. 352/2001 §3, odst. 1, písm. g) kde se píše – „Velký státní znak: se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.“ Bohužel paní ministryně svůj mandát nedokončila a sportovní asociace nadále pokračují v praxi využívání loga místo státního znaku.

Moje otázka zní: Bude ministerstvo i nadále tolerovat nedodržování zákona? Je nutný takový odklon od tradic v naší zemi. Podle podobné logiky by se nemusely velkým státním znakem nadále označovat ani hranice ČR, protože v písm. c) uvedeného zákona je použita shodná formulace a pokud ji nedodržují sportovní asociace, tak proč by jí mely dodržovat jiní.

Sportovci jsou vzorem naší mládeže a pokud naši reprezentanti nebudou prokazovat vlastenecký vztah k našemu státnímu znaku, je to špatný příklad, který negativně působí nejen na mladé lidi."

 

Problém je, že ty svazy (fotbalový, hokejový či jiný) kohokoliv odbudou tím (a na to jsou dávno připravené) , že zákon neříká "musí"!

 

A jak je to u nás s obcházením zákonů - "nikdo" nectí ducha zákona ani Ústavy (totéž se častěji, než je zdrávo, týká moravské vlajky - ač vyplývá ze zákona o státních symbolech a krajů - nerespektuje se 100 %, protože to v zákoně není nikde polopatě napsáno a tak se to obchází) ... 

 

Totéž se řešilo na Slovensku před hokejovým mistrovstvím, kdy ale poslanci okamžitou novelou nařídili užívání státního znaku a tím zabránili slovenskému logu na hrudi.

 

Ale takovou aktivitu aby v ČR pohledal.

Moravská námořní vlajka

Někdy by vás mohlo napadnout, ať už jste na lodičce nebo lepíte model, se zeptat, jak by mohla nebo měla vypadat námořní vlajka Moravy (nebo v našich podmínkách, kdy jsme ve vnitrozemí také vlajka použitelná při říční a jiné plavbě). Jestli to dává smysl, či jak se zařídit, si ukážeme dále. Prostě něco na projížďky kupříkladu po Novomlýnských nádržích. Když bychom si tedy nevystačili s tím, co už máme.

Moravská bikolóra. 1. polovina 19. století až začátek 20. století

Budeme-li chtít pruhovanou vlajku, můžou nás vedle červeno-bílé bikolóry, která byla užívána jako zemská vlajka již v první polovině 19. století, nejprve napadnout další dvě historicky doložené možnosti - jednak moravská historická trikolóra z 2. poloviny 19. století a začátku 20. století s červeným-bílým-modrým pruhem (ta by se snadno pletla s Holanďany), anebo barvy z téže doby seřazené v pořadí bílá-červená-modrá, jak je zachycují obrazové a textové dokumenty.

Moravská trikolóra. Polovina 19. století až začátek 20. století

Je přitom zajímavé, že bíločervenomodrou trikolóru uvádí Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok (tzv. Batovcův almanach) vydávaný v Praze i poté, co byl v roce 1915 změněn státní znak - v letech 1916, 1917 a 1918. Tato kombinace tří barev je jednoznačná.

Toto všechno je ale podle všeho zbytečná starost a úvaha. Platí tu totéž co pro naši státní vlajku České republiky. Na plavidlech se užívá stejná. Nemáme (jako vnitrozemský stát) zvláštní námořní vlajku, ani obchodní natožpak válečnou, čeleňovou apod., jako je tomu u námořních velmocí. Takže klasicky na zádi (nebo na stěžni) se hodí jen "modrá s orlicí", nebo na zádi (oficiální) vlajka ČR a čeleňová (na přídi) menší "modrá s orlicí" apod.

Vlajka Evropské unie

Vlajka Moravy

Vlajka České republiky

Hezké neoficiální řešení je také to, že se do žerďového rohu modré vlajky Evropské unie (modré pole s dvanácti hvězdami) vloží státní vlajka, jako kanton, ale v takové velikosti, aby nezakrývala hvězdy v kruhu. Taková loď jasně říká, že je z Evropské unie a konkrétního státu ve vnitrozemí. Takovou si někdy nechávají vyrábět námořníci. Je to jako britské vlajky bývalých kolonií, dnes států - Austrálie, Nový Zéland, Tuvalu, Fidži, s britskou vlajkou coby (zmenšeným) tzv. kantonem apod. Viz Seznam vlajek se symbolem Union Jack, tj. vlajkou Spojeného království.

V textu kpt. Ing. Milana Říhy, DiS. Pravidla a zvyky na moři (PDF) se ovšem v kapitolce Nelegální vlajky říká, že je používání toho pro někoho hezkého řešení se státní vlajkou vlepenou do vlajky EU nezákonné.

To je pravda. Víme, že nejde o oficiální (zákonnou) námořní vlajku, ale je to překvapivě žádané a užívané řešení (mající vexilologickou logiku), právě od suchozemských států z EU. V příkladu níže byla vlajka České republiky otočena o devadesát stupňů, protože obyčejné vlepení do žerďového rohu, dalo nějaký výsledek, ale tady se nabízí (zatím nevyzkoušená možnost) natáhnout ji, jako korouhev, odshora až dolů. Jen je třeba myslet na to, že se musí dodržet zákonná délka modrého klínu, aby sahal do poloviny délky vlajky.

Vlajka ČR vložená do žerďového rohu vlajky EU musí být vždy vodorovně, tak jako je vodorovně vlajka EU, nikdy ne vložená, jak to vidíte níže, "na výšku/korouhevně" do žerďového rohu. Také nesmí být příliš těsně (na doraz) u hvězd(y).

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v kantonu
- orientovanou svisle: Takto to být nemůže

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky jako
korouhve umístěné v žerďové části - orientované svisle:
Opět, takto to být nemůže

Jinak připomeňme, že platí, že naše plavidlo pluje (vždy) pod zákonnou vlajkou ČR a navíc může mít (např. čeleňovou či jinde na lodi) i další menší "moravskou" apod. vlajku.

Takovou nezákonnou (neoficiální) námořní vlajkou Moravy by vlastně (díky shodě modré barvy obou listů) byla vlajka EU s moravskou orlicí v žerďovém rohu (nejčestnějším místě). Moravská orlice může být "volně" v žerďovém rohu, ale ve druhém zobrazeném příkladu by se mohla trochu zmenšit, jelikož zde jde příliš "do kraje" listu atd. 

Po zpozorování moravského zásahového plavidla:
"Kapitáne, evropská loď na levoboku!". "Moravané!!!".

Moravská orlice vprostřed kruhu z hvězd.
Je to ještě vlajka EU nebo (dohromady) nový symbol?

Někdo by moravskou orlici pokusně dal rovnou doprostřed kruhu z hvězd (a ten možná ještě o něco zvětšil). Ale ten, kdo tomu rozumí a má cit pro přesnost, by moravskou orlici do středu kruhu nevkládal, neboť tím se zcela mění symbol EU, jímž je samotný kruh dvanácti hvězd. Čestné "a doplňkové" místo v "každém" vlajkovém listu je, jak vyplývá z předchozího, vždy horní žerďový roh.

Nezvykle moc symbolů na jednom místě. Za chybu je zde dlužno
považovat svislé natočení vlajky ČR.

Zde platí totéž, co již bylo k orientaci vlajky ČR zmíněno výše,
 a navíc tu došlo k pozměnění symbolu EU.

Vyzkoušet se dá v editoru nanečisto ledasco, i spojení všech tří symbolů na jednom listu vlajky. Vypadá to sice trošku přeplácaně, ale přece každé zboží má svého kupce. Někomu by se to přece líbit mohlo. Avšak poté, co jsme si vyzkoušeli na několik způsobů něco, u čeho jsme hned na začátku tak nějak cítili, že to nebude úplně ono, ale názornost má smysl i v takovém případě, byly učiněny náležité závěry. Dále si ukážeme, jak byly zohledněny připomínky k obrázkům výše, aby byl výsledek přece jen použitelný.

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v žerďovém rohu

Vlajka Evropské unie s moravskou orlicí v žerďovém rohu

Tyto dva návrhy námořní vlajky výše jsou OK. Všechny ostatní varianty s vlajkou EU nad tím jsou zcela irelevantní. Čistě teoreticky by mohla být i varianta vlajky vycházející z prvního obrázku (tj. s vlajkou ČR v horním rohu a moravskou orlicí v dolním žerďovém rohu). Čili inkorporace dvou vlajek (ČR a neoficiální Moravy do nejčestnějších obou žerďových rohů vlajky EU).

Obyvatelé Čech (pozn. někteří Čechy označují jako Česko, což je zkomolenina, a to pak do angličtiny překládají jako Czechia, tedy nikoli jako Bohemia, jak je dobrým zvykem. K tomu se v roce 2016 vyjádřila Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia) mohou obdobně použít českého lva.

Czechia (Čečíja, amer. angl. Čečia) = Čechy, Moravia = Morava, Silesia = Slezsko. Jsme z Moravy

Jeden komentátor napsal: "Když někdo bydlí v Česku, tak bydlí v Čechách. Jinak jsme všichni obyvatele České republiky - Czech Republic." Tento postoj zastává více lidí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Nejnověji opět někdo přišel s tím, že by svůj názor mohli opět vyjádřit, tím že podepíší elektronickou petici. Tato, jejímž autorem je Stanislav Blažek, se jmenuje: Nesouhlasíme s názvem Czechia pro náš stát, a text, se kterým můžete nebo také nemusíte souhlasit, zní:

"My, občané České republiky z Čech, Moravy a Slezska, nesouhlasíme s rozhodnutím ústavních činitelů měnit název státu na Czechii. Tento novotvar nerespektuje skutečnost, že Českou republiku tvoří kromě Čech, také země Morava a Slezsko. Nelíbí se nám ani současný centralistický způsob rozhodování, kdy úzká skupina politiků rozhoduje, aníž by k tomu dostala jakýkoliv mandát. Úplně byla vynechána veřejná diskuze, která by nastínila, jaký názor v naší společnosti převažuje. Podobné praktiky se neslučují s principy demokracie a právního státu! O nás, bez nás!

Vážení spoluobčané, pokud vám není lhostejný vývoj politických poměrů u nás a název, kterým se bude naše republika prezentovat doma a především v zahraničí, tak prosím podepište tuto elektronickou petici. Řekněme společně NE CZECHII!

Informujte své přátele a všechny lidi ve vašem okolí. Jen společně můžeme zamezit zvůli mocných a vymezit jejich dnes téměř neomezené pravomoce. Děkuji."

Někteří přidávají poznámku k tématu. Další využili, jak občas čteme ve sloupci Jméno, možnosti nezobrazení jejich jména veřejně na internetu.

Pro další představuje v tomto, když teda už by někdo chtěl používat jedno slovo, jediné vyrovnání s Čechami zkratka Čemosko či Čemsko.

My jsme z Moravy. Téměř polovina obyvatel České republiky jsou Moravané. Takže na úvod si povězme toto, "Odpor je marný." Tak, když to víme, pojďme dál. Něco vám-nám poradím. Až se budete účastnit nějakého podniku, kde se sejde víc lidí, na Moravě, v Čechách, ... v Zurichu, třeba sportovního utkání, kde se provolává sláva účastníkům a povzbuzují hráči, nejjednodušší je jako jednotlivec i společně volat: "Morava. Morava. Morava." a "Mo-ra-va-né do to-ho" - Moravané do toho.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Jan Amos Komenský prý říkal: "Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!"

Je to prostě na nás (můžete si k tomu třeba přečíst článek nazvaný Věrnosti a zrady Moravanů, kde se píše o dějinách Čech a Moravy, a mj. i o ve vědě nějaký ten čas pěstované ahistorické teorii zrad vztažené k událostem, které se odehrály v 16. a na začátku 17. století).

Je to trochu mimo hlavní téma, jímž jsou na těchto stránkách většinou informace k moravské symbolice, ale je potřeba vidět poslední vývoj v souvislostech a nějak si jej ve světě naplňovaném každý den novými myšlenkami zařadit. Jsou z toho údajně v zahraničí zmateni a překvapeni a prý nechápou "proč se ČR rozhodla přejmenovat", jak napsal jeden novinář. My jako domácí jsme překvapeni spolu s nimi, zmateni jsme již méně. Máme totiž nejen mapu ale i bystrou mysl, ostrý rozum a skvělou paměť. Pro bratry Slováky, když k nim občas zajede nějaký ten Čehún, se prý nic nemění, situace zůstává stejná. Myslí si asi, že jsme všichni z Čehúnska, tak proto to Česko. Ti si označení jedné z mnoha zemí na západ od nich prostě zase vykládají po svém, aniž by se nechali nutit a přistoupili k dalšímu zkracování svého tradičního výrazu, jímž je Čehúnsko.

To s bratry Slováky je ještě v pohodě. Takhle oni mluví. Musíme si dát akorát pozor, abychom ze židle nespadli při pohledu na popisek pod obrázkem americké vlajky (USA) na začátku vloženého videozáznamu v článečku zveřejněném na stránce Seznam.cz Zprávy začínajícím Česko 51. státem USA?, kde stojí "Všechny země se na internetu chtějí stát druhé. Za Amerikou. Česko, Morava a Slezsko ne!". „My jsme země, kterou budete milovat!" Česká republika. A jsou tam i mapky: Czech Republic, Czechia - a Moravia a Silesia už se tam nevlezlo, protože konec slova -ia je roztažen až na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny (vysočiny). A/Ale (na druhou stranu) všimněte si, že je tam (tam, kde je Morava) otazník (?). Takže na položenou otázku odpovíme, že vedle Čech je Morava.

České země a okolní země

Ukažme si, jak to viděl básník Jan Skácel v roce 1969 ve své poznámce s názvem Proboha raději ne, Listy, 20. března 1969: ,,To slovo je vadné a nelze nad ním ani při nejlepší vůli zamhouřit oko. Nejde to. Jsem ochoten žíti na Moravě, ve Slezsku, v Čechách, na Slovensku a s jistým sebezapřením i v Praze. V Česku bych žíti nedokázal. Ani umřít bych v zemi s takovým jménem neuměl. (...) Kdyby si někdo, nedej pámbu, vymyslel nějaké to Moravsko, tak bych se dopustil trestného činu vraždy. Argumenty pro Česko jsou možná věcné, ale to slovo zní opravdu žalostně. Co je mi do toho, že je správně odvozeno od příslušného přídavného jména, že je toho slova zapotřebí jako protějšku k jménu Slovensko. Já to vůbec nemám zapotřebí. Vůbec mně nevadí dvouslovné názvy, spokojím se s českou zemí, českým krajem, s českou republikou. Pro jedno slovo navíc mně huba neupadne...“ 

ČR se skládá z několika zemí (ze tří), což ukazuje například mapa níže, a obyvatelé těchto zemí se nazývají podle svých zemí: Češi (Čechové), Moravané a Slezané. Mluví česky, moravsky a slezsky (používají češtinu, moravštinu a slezštinu; viz slezská nářečí).

České země: Čechy, Morava, Slezsko

A názor českého lidu? "Moji prarodiče, rodiče i já jsem se narodil a žiju v ČECHÁCH.

Nějací tataříni, kteří se po převratu a rozdělení Československa rychle nasypali do Prahy, z tohoto staletého názvu země udělali Česko. Kdyby uměli česky, věděli by, že správně by to muselo být Češsko, stejně jako Valašsko (Češi, Valaši). Nikoliv jako Anglicko, Francůzsko, Taliansko, Somársko...

Jestli jsou redaktoři a redaktorkyně líní napsat Česká republika, ať píší jenom ČR, je to kratší, ale slušné a uctivé.".

Česká republika - Čechy, Morava a Slezsko a současné kraje

Nevím, jestli to spolu souvisí, ale rozesměje, když následně na fotce s čímsi, co se dá popsat jako papír potištěný vlaječkami států s popisky pod obrázky vlajek, pod tou naší nějací podle jazyka Holanďané přidali, asi z recese, slovíčko China. Proč ale? Ušetřili sice trochu tiskařské barvy, tak za dvě písmenka, ale stálo jim to za tu ostudu (a náklady navíc - jestli to totiž vůbec budou dělat znovu, když jinde se, z toho co je vidět, taková chyba nevyskytuje)? Jestli to někomu bude stát za to, třeba na tu nepatřičnost upozorní. Ale co už. Takováto záměna se čas od času stane i jiným zemím a jako rozumní lidé nebudeme tuto kuriozitu zdůrazňovat víc, než si zaslouží.

Když svůj stát budete chtít představit známým žijícím v zahraničí (Němcům, Italům, Francouzům, Španělům, Polákům, Belgičanům, Nizozemcům (Holanďanům), Angličanům, Skotům, Norům, Švédům, Finům, Irům, Rusům, Bulharům, Řekům, Američanům (USA), Japoncům, Číňanům, Indům, Pákistáncům, Afgháncům, Mongolům, Mexičanům, Portugalcům, Ukrajincům, Moldavanům, Rumunům, Estoncům, Lotyšům, Litevcům, Arabům, Afričanům, Australanům, Syřanům, Iráčanům, Íráncům, Laosanům, Vietnamcům, Nepálcům, Brazilcům, Argentincům, Venezuelanům, Kolumbijcům, Kanaďanům, Peruáncům, Chilanům, Tibeťanům, Filipíncům, Lucemburčanům, Srbům, Makedoncům, Albáncům, Bělorusům, Švýcarům, Rakušanům, Maďarům, Slovincům, Chorvatům, Egypťanům, Kypřanům, Turkům, prostě komukoli, kteří kupodivu česky nerozumí, a sami nevládnete dokonalou angličtinou, což je jeden ze světových jazyků, který se docela běžně učí v našich školách, můžete použít propagační video, záznam vytvořený někým, kdo se jí umí plynně vyjadřovat, jako tato slečna zde. Podobných záznamů představujících ve zkratce Českou republiku je jistě řada. Další, tentokrát beze slov, jen postupně se objevující body k přečtení a hudba, je ke zhlédnutí zde. A viděno z druhé strany, z pohledu návštěvníků, vypadá Česká republika a její reálie třeba takto.

Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky upozornil už kdysi na to, že použití slova Česko v roce 1777 označovalo Čechy jako Česko. Moravu a tehdy Rakouské Slezsko jmenoval dokument zvlášť. A k tomu je tu ještě jeden jev, se kterým se setkáváme. Předtím bylo Česko pro někoho Čechami, a i potom bylo Česko v písemném projevu pro někoho Čechami (citace z historie s odkazy na minulé použití vedou samozřejmě k písemným dokladům). Hranice a tudíž i ty myšlenkové jsou celkem běžně jako jinde ve světě během let a tedy i u nás tady v českých zemích proměnlivé. Jak se ukázalo, pojí se to s takovou tou legrací, kdy následuje snaha o jazykové "územní rozšíření". To je přirozeným odrazem úsilí tyto dějinné změny pojistit v rovině ideologické. Snažením, které ne všichni (nejen na těchto "připojených územích") nesou lehce a nechávají jen tak běžet. Ústav pro jazyk český se opakovaně snažil vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí, které by ukládalo komukoli povinnost přijmout název Česko. Takový stav ale některým lidem nestačil. Myslí si, že je na tom potřeba zapracovat, a pro každou práci se hodí určitý typ pracantů. Jeden typ zapáleně píše, "že o žádné přejmenování nejde", druhý typ se ve stejnou chvíli raduje, jak se všude ve světě přejmenovávat daří. Navzájem za sebe, když se to tak vezme, samozřejmě nezodpovídají. Každý člověk je totiž svobodný a zodpovídá za sebe. V tomto ohledu nám na celé věci nemusí vadit vůbec nic.

Kam na hory?
Lyžařské terény
- horské chaty a hotely
v Čechách a na Moravě

Podívejme se, když zapátráme po nějakém starším výskytu slova Česko, jehož je Czechia překladem, než je jeho výskyt k roku 1777 (příručka Knihy metodní pro učitele českých škol), kde je napsáno: „Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…“ uváděný Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky, na překlad díla německého jezuity Wilhelma Gumppenberga pořízený Antonínem Frozínem, tzv. svatá topografie - v latině Atlas Marianus. Původní dílo mapuje mariánská poutní místa po celém světě a český Frozínův překlad Obroviště mariánského Atlanta (Obrowisstě Maryánského Atlanta Swět celý Maryánský w gedinké Knjžce nesaucýho) je ještě doplněn o česká mariánská poutní místa, za kterýmžto účelem putoval mezi lety 1699–1701 po Čechách (titulní list nese informaci: "Obroviště mariánského Atlanta svět celý mariánský v jedinké knížce nesoucího. To jest: Knížka o obzvláštních mariánských obrazích, po celým mariánským světě divotvorně rozsazených. Pilností: kněze Vilíma Kunpenberka z Tovaryšstva Ježíšového sebíraných. A ode mně, Antonína Frozína Plzeňského vladyky, Hor Březových Libušiných blíž Hory svaté obyvatele, na česko v několika desítkách přeložených. To vše: léta Páně tisícího sedmistého a třetího, dne 30. měsíce dubna. Desítka první. S povolením vrchnosti. Vytištěná v Star[ém] Městě Pražsk[ém]: u Jiřího Labouna, l[éta] 1704. Takové exempláře jak u authora českého, tak i u impressora se nacházejí."). Vedle poutních míst zaznamenal do předmluvy svého díla též národnostní a geografické poměry v Čechách. Známé je jeho radostné konstatování, že přes vydatnou germanizaci je čeština mezi venkovským lidem stále živá. Z hlediska literárních historiků není ani tolik zajímavý překlad, ale Frozínova autorská předmluva, která je brána jako první tištěná obrana jazyka českého (jako první se uvádí Balbínova obrana, která byla ale vydána až F. M. Pelclem roku 1775).

Na stranách 38 a 39 Antonín Frozín píše: "Předně potřeba bude, abys sobě to v hlavu nebral, že já v popsání krajin pořádek geografický neboližto světopisný, nimž se svět popisuje, zachovávat začínám, a však předce do nejmenšího nezachovávám, též jeho se bez přeskakování některých krajin, a království promíchování, do čista nedržím, tak jakž jsem to v knize obrazův Atlanta mého udělat přislíbil. Neb já ku příkladu Vlazsko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko, dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko s krajinami k němu promíšeně přilezlými vyodbydu. Ani zaseji to Francouzsko nebudu mocti pod péro vzýti, leč dřívěji Španielsko celé s přináležejícími straninami popíšu. Zase Španielsko nezačnu psáti, až luzytánské krajiny a království přeběhnu. A tak jako zenonenským během dílo moje, co se větších království v tom běhu postihlých dotýče postupovat pomalu bude, ačkoliv se někdy stranou popustí, neb skokem, však nedalekým přejme, až na zázši krajiny doběhne. Pořádek starožitnosti, které v krajinách v jedné více, než druhé, se světem nalézají, zachovávat, ani jiným, ani mně se nic nelíbí, proto že ku slávě svatopannenské nejni, vetříti se samochtě do rozsudku tak zatmělé rozepře, né bez národův mnohých velikého uražení a hněvu, když mně žádný nikdá nepožádal za soudce. Spůsob psaní, co vejmluvnosti se dotýče, je toliko sprostný, a dle rady mnohých, tak na vše strany vyplaněný, aby od víceji rozumin býti raději, než od málokýchs mohl. ".

Pokud se vám líbí, že Frozín používá slovo "Česko", tak se můžete domnívat (zaspekulovat si), pokud se tím nebudete zabývat z pohledu jezuitského, jak to dělá Jiří Šitler (viz níže), že v kontextu barokního pisatele má na mysli opravdu území celého "českého jazyka", tak jako uvádí Polsko či Uhersko. Má na mysli celé území polského jazyka, a v druhém případě označuje takto krajinu všude tam, kde se mluví maďarsky? K tomu by někdo podotkl, že Němci žili všude, to by nemělo na Polsko (polštinu) v názvu vliv, a že Uhersko není totéž co Maďarsko, že Slováci existují až od Štůra. Jiný však řekne, že tato Čechie nezahrnuje z českých zemí více než jen samotné Čechy, i když v rovině přání literárně vyjádřeného autorem spisu žijícím v Čechách by to tak třeba pojato být mohlo. Může poukazovat na to, že tu jde prostě o Polské království, Uherské království, České království, Francouzské království, "Španělské království" (území vzniklé v průběhu staletí z více celků, tak jako jiné státy, ale od nás dál než okolní země) a tak dále a tak podobně. Protože jde o jezuity, tak je pravděpodobné, že se využívá členění podle jejich řádové organizace. V rejstříku k jednotlivým dílů Gummpenbergovy práce se používají názvy obvodů, které mají vymezit místa v Čechách ana Moravě: Čechy (Böheim/Böheimb), České království (Königreich Böheimb) a také Německo (Teutschland), kterého si lze pro Moravu všimnou v případě Brna a Olomouce, ale u Křtin jsou využity Čechy.

V Lidových novinách vyšel článek Petra Žídka, „Česko“ je starší, než se myslelo (Lidové noviny z 27. dubna 2016, s. 3), v němž přibližuje závěry Jiřího Šitlera. V článku se říká, že vidění světa autorem díla Atlas Marianus, vyšlého v originále v několika verzích v letech 1657-1672 jezuitou Wilhelmem Gumppenbergem (německy: sv. 1, 2, 3, 4) z pohledu zeměpisného odpovídalo dělení používanému jezuity (tzv. asistence a provincie). Podle toho jezuitská "Česká provincie" (provincia Boëmiae) zahrnovala Čechy, Moravu i Slezsko. Takto používal pojem "regnum Boëmie" i Gumppenberg. Počítal do něj vedle "vlastních Čech" (Boëmia proprie dicta) i Kladsko, "východní Moravu", "západní Moravu", "Horní Slezsko" a Dolní Slezsko". A to má být podle Jiřího Šitlera to Česko v úvodu k atlasu v překladu Antonína Frozína. Nejprve jedna poznámka: jmenované oblasti odpovídají jezuitským asistencím nebo provincím, ale ne přesně, a s výjimkou Uher. Ty vlastní provincii neměly, jelikož velkou část území měli tehdy obsazenu Turci. A pak ještě další poznámka: v článku se tvrdí, že: "V úvodu k atlasu vysvětluje Gumppenberg ve Frozínově překladu: "Já ku příkladu Vlasko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko (...) vodbydu." V německém vydání, jak se zdá takový text není (Vorrede) , takže zbývá jej hledat v latinském vydání (Atlas marianus quo sanctae Dei genitricis Mariae imaginum miraculosarum origines duodecim historiarum centuriis explicantur. Auctore Guilielmo Gumppenberg, e Societate Iesu, 1672), abychom se přesvědčili, jak Frozín překládal latinský Gumppenbergův úvod, který by mohl obsahovat věty, o které nám jde, což je takto formulováno v Žídkově článku (alespoň na první pohled). V Gumppenbergově úvodu však výčet zemí není, takže jde o Frozínův vlastní přídavek. Jak to ten Frozín myslel, když budeme myslet za něj?

Na textu využívajícím informace od Jiřího Šitlera a v závěru poskytujícím jeho názor na tu věc se slovem Czechia, pozorného čtenáře jistě zaujme, že v 17. a 18. století bylo slovo Czechia v latině používáno velmi často jako synonymum pro slovo Bohemia. Měla to být jakási dobová móda. Tomu věříme. Jiří Šitler se diví, že stoupenci názvu Czechia uvádějí pořád jen několik stejných příkladů, které se pak od nich opisují. No proč asi: buď se tématem na rozdíl od Jiřího Šitlera ať už z jakéhokoli důvodu raději nezabývali moc do hloubky, anebo dávno dobře vědí, co se jim hodí do krámu a co ne. Jasné synonymum pro Čechy, když jde o způsob uvažování člověka dnes i tehdy, když by se použilo pro název našeho státu, budí okamžitě jednak rozpaky a jednak vyvolává otázky.

Nejstarší Jiřím Šitlerem zatím zjištěný doklad slova Czechia je z roku 1602 - latinsky psaný oslavný hymnus na Jana Nepomuckého od Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka: Hymnorum sanctorum de beatissima virgine Maria et S. Patronis Bohemiae Libri Tres, Praha 1602. Místo zní takto: "Inter tot celebres Czechia quos colit patronos, minimus non celebraberis votis Iane sacer, presbyter optime, prognate a Nepomutio...". V překladu: "Mezi mnoha slavnými patrony, které Čechia uctívá, neméně budeš uctíván svatý Jene, vynikající knězi."

Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka, Hymnorum sanctorum de beatissima
virgine Maria et S. Patronis Bohemiae Libri Tres, Praha, 1602: "Inter tot
celebres Czechia quos colit patronos, minimus non celebraberis votis Iane
sacer, presbyter optime, prognate a Nepomutio...". V překladu: "Mezi mnoha
slavnými patrony, které Čechia uctívá, neméně budeš uctíván svatý Jene,
vynikající knězi."

Když bude hledat dál, nepochybuje o tom, že najde další. My jsme vedle toho zvědaví i na to, kolik z těch autorů, kteří v té době někdy použili slovo Czechia, ovšem myšleno pro širší oblast, než jakou jsou Čechy, bylo z Moravy.

A tak tu máme další příklady a opět z Čech: Jméno Czechia se vyskytuje na soklu pomníku Jana Nepomuckého z roku 1765, který stojí před kostelem v Mariánském Týnci: "PARTHENICO SACERDOTI CONFESSORI SILENTIARIO VRBIS PRACENAE CLORIAE CZECHIAE DELICIO. S. IOANNI NEPOMUCENO.". Překlad z latiny do češtiny zní: "Bezúhonnému knězi, mlčenlivému zpovědníkovi města pražského, slávy Čechie potěše - sv. Janu Nepomuckému".

Další pomník, na jehož soklu je nápis obsahující latinské označení Čech v podobě Czechia, Čechie, je z roku 1761 a nalézá se v Libochovicích - socha sv. Václava: VIR SANCTVS WENCESLAVS INVICITVS REX CZECHIAE LAVREAVIT LEONEM GLORIOSE. F. B. WENCESLAVS HNEDETZ DEDICAT A 1761. - "Muž svatý, Václav, nepřemožitelný král Čechie, slávou Lva ověnčený. F. B. Václav Hnědec 1761".

Socha sv. Václava v Libochovicích, rok 1761

Podle jedněch je Česko- předpona s funkcí adjektiva. Podle jiných je "Česko" v podstatě zkomolenina. Z jazykového hlediska je správný název tohoto typu pro Čechy ''Češsko'', který vznikl nepochybně z důvodu složitého vyslovování správné odvozeniny od slova ''Čech''. A zase jiní, se na to slovo dívají tak, že se slovem jako označením České republiky nesouhlasí. S jejich výhradami k němu, když je předkládáno ve tvaru, který má sloužit jako jeho překlad v anglickém jazyce, se to má takto: Nesouhlasí s tvrzením, "že je to anglicky spravně po vzoru Austria, Slovenia, India, atd., protoze pak by se mělo říkat Czechian a ne Czech, po vzoru Austrian, Slovenian, Indian, atd. Navíc všechny tyhle země mají oficialní název Republic of Austria, of Slovenia, of India, atd., a pokud je to tedy Czechia, tak by bylo správně Republic of Czechia a ne Czech Republic."

Než se tématu zmocnil Jiří Šitler, byl jako nejstarší dokumentovaný (dochovaný) výskyt slova Czechia udáván ten v knize českého spisovatele Pavla Stránského ze Záp Respublica Bojema (Respublica Boiema; O státě českém, což je latinsky encyklopedicky psaný spis, v němž podal celkový výklad o českém království před rokem 1620). Dílo bylo vydáno po odchodu Pavla Stránského z vlasti, když byl v roce 1627 vypovězen z Čech, v nizozemském Leidenu v roce 1634. V práci je i tato myšlenka: „Čech po většině s obdivem následuje všecko cizí, kdežto, co doma ve vlasti vzniká, posuzuje povýšeně a pohrdlivě.“

V kostele svatého Jakuba na pražském Starém Městě je pak ve spodní části kazatelny na levé straně nápis "Pietas Czechia dum posteris posuit", se zvýrazněným slovem Czechia pocházející z doby barokní rekonstrukce chrámu v roce 1714.

Dalším příkladem významové totožnosti Čech a latinského Czechia je latinský verš „Czechia dum referunt, quem praedico, signa Leonem, in silvis Lapidum gloria quinque nitet" na rytině frontispisu knihy Th. J. Siddenera o jednom z českých zemských patronů sv. Janu Nepomuckém z roku 1722. Czechia je latinský novotvar pro pojem Bohemia.

"Czechia dum referunt, quem praedico,
signa Leonem, In silvis Lapidum gloria
quinque nitet."

Ve dvojverší pod rytinou je v nápisu oslavován blahoslavý Jan Nepomucký, zemský spolupatron Čech (svatořečen v roce 1729). Na obrázku vidíme motiv heraldického lva, který chrání erb Valdštejnů. Scénu do mědi vyryl Jan František Fischer.

Jiný doklad k tomu, co ta slova znamenají, poskytuje název jedné z částí melodramatické skladby Jana Dismase Zelenky, který z Českého království, kde se narodil, odešel do Saska někdy v roce 1710 nebo 1711: „Sub olea pacis et palma virtutis (conspicua orbi regia Bohemiae Corona – Melodrama de Sancto Wenceslao)“ z roku 1723, "Aria. Allegro. En duplo sole Czechia".

Toto je ovšem jen pár dokladů, které nám mají navodit tímto směrem zaměřený dojem k probíranému výskytu označení Czechia používaného některými autory, zde nikoli překvapivě českými původem z Čech, v latinsky psaných textech 17. a 18. století. Podle toho, co sdělil Jiří Šitler, předpokládáme, že nebudou jedinými, jež se dají najít. Ale je to tak, že byť by byly literární zdroje slova Czechia sebestarší, nic to nezmění na tom, že tak zvané "oficiální" krátké názvy dnešního státu Česká republika v podobě Česko/Czechia byly občanům předloženy, aby nad nimi mohli pouvažovat, v roce 2016. Ne zčistajasna. Taková věc potřebovala přípravu a i tak je výsledek dvacetiletých snah rozporuplný v tom, jak oproti deklarovanému sjednocujícímu cíli rozděluje.

Výřez z obrazu Říjnové zasedání většího zemského soudu v Praze roku 1723,
namalováno neznámým autorem v Praze v roce 1723 nebo krátce poté.

A teď: Případ "Czechia nostra" už znáte? Že ne? Tak hurá na to, rozebereme si jej. Tento způsob myšlení a používané argumentace není ovšem zas tak výjimečný ani v jiných oborech lidské činnosti. Na jedné Facebook stránce, která podporou pro Czechia=Česko žije, byl zveřejněn příspěvek obsahující obrázek obrazu popsaného jako: Veřejné vyhlášení nálezu většího zemského soudu pod předsednictvím Karla VI. dne 15. října 1723.

Plátno, olejomalba. Sbírky Národního muzea

Tento obraz obsahuje ve vysvětlujícím textu i slova "Czechia nostra". Podle autora příspěvku: "Mj. jde o důkaz, že jméno Czechia není výmyslem L.Zaorálka, ani Miloše Zemana". To tedy opravdu není. Obraz byl vystaven na výstavě "Žezlo a koruna" na Pražském Hradě. A teď kontrolní otázka: kterého většího zemského soudu (které země) se to ten císař Svaté říše římské Karel VI. (králem českým, markrabětem moravským a arcivévodou rakouským jako Karel II. v letech 1711–1740) - korunovace českým králem 5. září 1723, a proč zúčastnil?

Text na stuze: „Nimirum Libra atque Themis sunt Signa Leoni / Proxima,
Sol CAROLUS, Czechia nostra Leo est.“ Překlad: Zajisté Váhy a též Themis
jsou znamení Lvu nejbližší, Slunce je Karel, Lev naše Čechie.

Českého zemského soudu se Karel VI. zúčastnil krátce po své korunovaci. Obraz si můžete prohlédnout při návštěvě státního zámku v Mníšku pod Brdy, což je kousek za Prahou. Průvodkyně vás jistě upozorní.

Vždy jde o jazykový významový posun slova/názvu v průběhu staletí.Co je pro barokní češtinu "Čechií" (latinizovanou formou Čech, Bohemie) je v alegorii 19. věku postavou "bohyně" Čechie" (Germánie atd.) národního jazyka na určitém (třebaže zemsky/samo-správně definovaném) území a následně přeneseným moderním označením "Če(š)ska" atd., to vše opět v kontextu přeneseného významu (přesahu několika) zemí České (Svatováclavské) koruny, která vzešla z Velké Moravy (jak zdůrazňuje již Kosmas) atd. Viz též heraldika a znakové galerie, nebo jeden (zástupný) "společný" symbol (na panovnických, úředních pečetích i jinde) a platí to pro většinu zemí (státních celků) Evropy. To je jasné a známé každému jazykovědci, historikovi, geografovi.

Co by měli říkat Maďaři - v kontextu antického/středověkého/novověkého a dnešního významu slova Hunové - Hungaria atd., ač to přímo vůbec nijak nesouvisí ... A jde o složitý historicko-geografický vývoj ...? Buď se to přijme, nebo odmítne a to vede k nejenom "pomlčkovým" válkám a rozpadům zemí ...

Samozřejmě, že na území Moravy nebudou novověké latinské texty a priori pracovat s termínem Czechia (z pozice češtiny, polatinštěného českého slova). To je jako s heraldickou znakovou galerií. Buď navenek "vše", nebo jeden symbol (hlavní zástupný, dominantní atd.). Zde se ale bude v pramenech novověku pracovat jen s orlicí (ostatně ani neznali heraldický vývoj symboliky!), bude se mluvit z pozice Moravy, a až do 19. století se píše i o "moravském jazyku" (co to ale bylo? - moravština). Uvažovalo se i o jeho kodifikaci (jako to bylo u Štůra v Horních Uhrách). A vše by bylo možná dnes již dávno jinak ...

Prostě název jazyka a tedy i (celého jednotného!?) státu již vždy bude už definitivně podle "dominantní jednotky" ... Nemáme "neutrální" ekvivalent Němčina (pro Bavory, Sasy, Rakušany, Švýcary atd.) Kdysi to měla být českoslovanština - ale mluvil tak asi jen Husák a dnes Babiš. Takže jak? To je dané a jasné: Česká republika. 

To bylo najednou radosti mezi lidem... Účel světí prostředky. Pravdou v jedné poloze je, že někdo tuto dvojku Czechia=Česko (ve smyslu celého území České republiky) vítá, jiný jí přednost před pro něj krásným spojením Česká republika (anglicky The Czech Republic) nedává. Argument neboli vyznavačova rada pro první/druhý případ, že si stačí cokoli, jakékoli slovo, v tomto případě, však víte co, stokrát zopakovat, aby vám to přišlo normální, a už vám to, jak vás zase někdo, hm, obešel, ani nepřijde, je staršího data a z míry nevyvede. Co bylo, bylo. Ukažme si ale, co vlastně bylo, a co stále je.

Schoberova mapa Moravy z roku 1888 v měřítku 1:750000 stále výborně
pomáhá s orientací. Jedná se tu o příruční mapu Markrabství moravského
a Vévodství slezského představující zmenšené české vydání školní mapy
Karla Schobera  vydané v měřítku 1:150000. Vydal ji Vojenský zeměpisný
ústav ve Vídni (Militär-geographisches Institut in Wien). Jak jednoduché
a přehledné. Na západě se za zemskou hranicí nachází Čechy, na severu
Prusko a Slezsko, na východě tehdejší Halič a Uhry, na jihu je sousedem
Dolní Rakousko.

Na příkladu vítání faráře z Moravy ustanoveného pro službu v Čechách si ukážeme, že naši předkové chápali významový rozdíl mezi Čechií (latinsky Czechia) a Moravou (Moravia) velice dobře. Jak se věci měly? V práci Životopis B. M. Kuldy, napsal Jan Halouzka, v Praze nákl. knihkupectví B. Stýbla, 1895, čteme, že při instalaci Beneše Metoda Kuldy v Chlumu (u Sedlčan) 28. září 1859 se zpívala píseň napsaná petrovickým farářem Vincencem Nejedlým:

Na Chlumu slyšet dnes jásání,
Kde chrám svůj Svatý Václav má:
Tam Důstojní se schází Páni,
Tam lid ze všech stran pospíchá;
Do chrámu by uvedli Tebe,
Jejž seslalo sem dobré nebe!
Tys bratr náš, nebs Moravan,
Od bratrů Čechů milován!

Morava sestra zaplakala,
když drahou opouštěl jsi vlast;
Však Čechie zas zaplesala,
Sesterskou pocítila slast!
Tys bratr náš, nebs Moravan,
Od bratrů Čechů milován!

Žij mezi bratry spokojeně,
Bůh siliž Tě ve prácech Tvých!
Plyň Tobě život utěšeně,
Bůh milostí Ti uděl Svých!
Tvé žití oslaď naše láska,
Ať pojí nás ta mocná páska!
Tys bratr náš, nebs Moravan,
Od bratrů Čechů milován!

Vysokorodým budiž Sláva,
Jenž Tebe dosadili sem!
Ať Bedřichu se Sláva vzdává!
Vikáři Sláva! Hostům všem!
Ti Sláva Chlumský Jemnost Pane!
Co Sobě přeješ ať se stane!!!
Tys bratr náš, nebs Moravan,
Od bratrů Čechů milován!

Pro Čechy lze tedy na podkladě jejich vztahu k češtině, němčině a latině s úspěchem a přesností používat hned několik výrazů: Čechy, Bohemia, Bohemie, Čechie, Czechia, Česko; to je bezvadné. Jako obyvatelé České republiky se zřejmě vyhnete německému označení ve tvaru Böhmen. Když bude předmět hovoru zahrnovat všechny české země, budete-li mluvit s Němcem nebo Rakušákem, budete mluvit o Tschechische Republik. Ve správnému užívání Tschechei či Tschechien v kontextu budou patrně jazykově obratnější rodilí Němci. Proto takové výrazy raději nechte jim, abyste je nepopletli.

Jednoslovných názvů je po světě spousta, ale ne všechno a všichni musí být jako hrášky v lusku. Někdo se ale chce tímto způsobem zařadit, to se nedá odbýt jen mávnutím ruky. Přístup, který je na dvouslovný název našeho státu hrdý, je tento: "většina používá jednoslovný název, ale těch pár zemí, co mají dvouslovný, tak nikomu to nevadí. Pardon, nikomu krom pár lidí, co si usmysleli, že to teď budem dělat jinak.".

Opravdu nám to chtějí udělat? Abychom sami sebe po čase vnímali jako Czechiány/Čechiány? Povězme si rovnou, že on nám tedy nemůže nikdo udělat skoro nic, aniž bychom to chtěli. Fígl je v tom zajistit, abychom něco chtěli sami od sebe. To je daleko nejefektivnější postup. Z ministerstva zahraničí (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, anglicky Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic) zaznívá, že něco jako "české země" je novotvar (viz další návrhy na jednoslovné pojmenování území České republiky v anglickém jazyce, mezi nimiž je: Czechlands) by vyvolávalo jakési představy, které jsou podle výkladu ministerstva nesprávné. To by nám mohlo docela dost vrtat hlavou. Myslí se tím ale patrně, že nový je tvar Czechlands.

Řeknete si, o co tady jde, asociaci s čím a v jakém smyslu by ta údajně problematická slova měla vyvolávat, abychom z toho podle ministerstvo měli být natolik v rozpacích, i když si nejsme my nezkušení zrovna moc jisti proč? Jde jen o to, jak moc, měřeno staletími, je něco nové/staré, aniž by se přihlíželo k významu s tím spojenému? Má jít o prokazatelnou spojitost s textem hymny České republiky? V první sloce zpíváme:

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

To by mohlo být ono. Podívejte se také na druhou sloku. Projděte si poznámky v odkazovaném článku, kde se uvádí: "Josef Kajetán Tyl v textu píše o české zemi, tedy o Čechách i Moravě. Samotné Čechy se označovaly jako „země Česká“ nebo „království České“". Vidíte, jednou je tam velké a podruhé malé písmeno. Mně je ten významový rozdíl jasný.

Co to je Czechia? Pro ty, co to užívají, je to překlad slova "česko" do cizího jazyka, v tomto případě angličtiny přes kterou by se šířil dál. Prosazoval je před lety bývalý ředitel jedné z televizních stanic (Nova) Vladimír Železný při svých pravidelných vystoupeních před kamerou v pořadu Volejte řediteli v době, kdy byl ředitelem. Následně se úspěšně zkoušel nechat se zvolit do senátu České republiky. Část publika si, soudě podle toho, co se objevuje v diskuzích pod články oznamujícími tu novinu, myslí (nebo to alespoň tvrdí), když čelí vlnám opačných názorů, s nimiž se potkává v těch místech, kde se většinou nediskutuje, že o přejmenování nejde. Myslí si zřejmě taky, že je taktické používat uvedené tvrzení, dokud se nebudou cítit dost silní na to, aby byly v tomto duchu podány určité legislativní návrhy na změnu.

Velký státní znak České republiky námětem poštovní
známky, rok 1993. Pohled na krásné a oceněné
známky vydané u nás od té doby až dosud se nabízí
v anketě o nejkrásnější českou poštovní známku.

12. dubna 2016 se většina z nás nejen na Moravě poprvé dozvěděla, že část politických představitelů České republiky má v úmyslu přejmenovat buď stát nebo sousední Čechy na Czechii, což má být anglické slovo. Před a po podání návrhu se vymyslely ještě nějaké jiné verze pro jazyky, kterými nejspíš nevládnete. Zůstaňme v klidu, již Jára Cimrman zkusil stát přejmenovat, a nebyl ani první ani poslední. Po pár dnech se situace stala nepřehlednou, když bylo to jedno slovo rozšířeno opět na dvě a vznikla: "Lubošova Czechie".

Ale nepanikařme, vůbec ani předčasně. Mají si to nastudovat cizinci - a ti z toho budou zkoušeni! Ze zkušenosti plyne, že jim někdy, zvlášť když angličtina není jejich rodným jazykem, není ta jejich Spanglisch rozumět. Tak se na ně usmívejte, když se vás na ulici zeptají, kde jsou. Rozhodně porozumí odpovědi, kterou se dnes společně pro některé světové jazyky naučíme.

Česky/moravsky/slezsky: Jste v České republice.

Věnujte zvýšenou pozornost nácviku výslovnosti. Pokud si nejste jisti nebo si nevíte rady, obraťte se v tomto s důvěrou na školu nebo úřad.

Anglicky: You are in the Czech Republic.
Francouzsky: Vous étes dans la République tchèque.
Německy: Sie sind in der Tschechische Republik.

Čechy, Morava, Slezsko

Poté co větu návštěvníkovi, který vás oslovil, dvakrát zopakujete, abyste si byli jisti, že vás dobře slyšel, po krátké přestávce spojené s nádechem, kdy současně pozorujte jeho chování, pravdivě podle toho, zda jste právě v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku, pokračujte i bližším určením země:

Anglicky: a) In Bohemia. b) In Moravia. c) in Silesia.
Francouzsky: a) Dans la Bohême. b) Dans la Moravie. c) Dans la Silésie.
Německy: a) In Böhmen. b) In Mähren. c) in Schlesien.

A když se mu nebo jí nebo jim to v hlavě spojí a zeptá(-ají) se: "Odkud jsi?" Můžete mu/jí/jim podle okolností říct: Jsem z Čech. Jsem z Moravy. Jsem ze Slezska.

Velký státní znak České republiky
na poštovní známce, rok 1993

Na tom, co se podle zpráv stalo, není nic tak zvláštního, protože je to výsledek usilování části obyvatel Čech, Moravy i Slovenska. Starají se o to už od té doby, co byla ukončena existence společného Československa, takže aspoň jejich podporu to má. Vypadá to dokonce, že se jim to může podařit - ale svým zvláštním způsobem. Padly i jiné návrhy, když byly další osobnosti požádány o vyjádření, ale z tvrzení některých těchto komentátorů bychom lehce mohli nabýt dojmu, že tu jde i o to, jestli byli dotázáni ti správní odborníci. Jestliže někdo upřednostňuje slovo Bohemia a chápe je v rozsahu od Aše po třeba Valašské Klobouky, tak by to přece jen chtělo zeptat se ještě více lidí.

Další názor říká, když už se vžilo ze začátku pro uši nezvyklé Československo = Czechoslovakia, tak teď logicky (pro uši nezvyklé) Českomoravsko = Czechomoravia.

Dříve se u nás (dost) hrdě nosilo, že měla země jednak jednoslovný zeměpisný název, a k tomu pak ještě dvojslovné politické označení (Čechy - České království, Morava - Markrabství moravské). Zmiňovaný přístup na to jde usilovně jinak. Chce se údajně vztahovat zeměpisně na celý dnešní stát s vlastním názvem, který je složen ze tří zemí. Přitom "akce OSN" pracuje s politickým názvem, na který roubuje onen výraz "Czechia". Je pro něj dále příznačná snaha o zaužívání jednoho slova tam, kde jsou nyní slova tři. Ta tím, že se týkají tří menších kulturně daných ploch, umožňují určit polohu místa v České republice přesněji a stále citlivě.

Dovedeme si představit, že tento politicky motivovaný jev není historicky výjimečný. Je vlastně hodně přirozený, i když ne vždy se manévr kvůli názorům místních povede. Argumentace a konečný výsledek jsou rozmanité. Řeklo by se, že vychází ze snahy centra udržet stát pohromadě, ale stejně tak je samozřejmé, že ti kdo se na něm podílí, nežijí jen v centru. Na pozadí je nejspíš pudová myšlenka, že by se pro jistotu neměla vynechat ani tato metoda. Tento názor na věc (zatím utajeně) samozřejmě už nyní pošilhává po prosazení se v politické oblasti, protože o to jistě jde, aby se pojistil důvod jeho bytí. Při právě probíhajícím zjednodušování v jedné oblasti cestou nařízení, připravuje si půdu i pro další jednostranné vyhlášení vysvětlováním, že za tou touhou používat jedno slovo stojí "praktický" motiv ulehčit život lidem, pro které je čeština složitá k naučení, s tím, že přece dvě slova v názvu státu zůstávají (z pohledu milovníka označení "česko - czechia" prozatím). Myslí to s námi dobře, jen si nechceme nechat říct. My to taky myslíme dobře.

Česká republika pomáhá - logo zahraniční
rozvojové spolupráce České republiky

Doba již pokročila a ačkoli jde prý o zeměpisný název, tak poslední viditelný krok, jak vidíme, nám odhalil, že v posledku jde o změnu přijatého užívaného politického názvu Česká republika na něco jiného. Název Česká republika spolehlivě slouží většině obyvatel i jako jednoduché zeměpisné vyjádření pro území nacházející se uvnitř stávajících státních hranic, z něhož by už jen tak nemělo, jak si všichni přejeme, ubýt moc hektarů.

Pokud chcete něco krátkého a přitom zachovávajícího původní sílu výrazu, tak nejjednodušší (nejkratší) je užívání zkratek (např. EU, SAE, USA; přehled zkratek zde), v našem případě je to ČR. Návrh, aby se použila písmena internetové domény včetně tečky na začátku (oddělující příponu), když už jednoslovný název údajně potřebujeme, "že by se prostě psalo .CZ", je z říše recesistické. Na doplnění uveďme, že CS je používaný kód jazyka.

Slovo "Czechie" bylo v minulosti občas některými spisovateli píšícími latinsky použito pro českou zemi, tedy pro Čechy, nejprve v 17. století (ale mohly by se časem samozřejmě najít i starší doklady). Svým latinským základem nese jistou náladu slavnostní. Pořád je ovšem jednoznačně nejlepší, když se ta slavnost koná v Čechách. Již byla veřejnost seznámena s faktem, že tak zhruba do konce 19. století byly Čechy obecně v zahraničí známy jako Bohemia/Böhmen, a teprve potom se ujal český název (v angličtině odvozený z českého základu slova, čímž tu máme slovo obsahující: Czech).

To se také nestalo přes noc. Určitě tomu napomohl vznik Československé republiky v roce 1918 - Czechoslovakia. K všeobecnému přijetí potom stačilo jen pár desetiletí. Němci v poslední době ze slušnosti nově vytvořili slovo Tschechien (má být politicky korektní - ano, jistě, všechno je to politika), jelikož Tschechei, co pro Čechy v etnickém smyslu používali v 1. polovině 20. století, dostalo událostmi po roce 1938, kdy byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava, pořádně necitlivý nádech. Vzdělaní Němci říkají nejčastěji Tschechische republik a myslí tím Čechy, Moravu a Slezsko. Němci jsou, jak vědí už žáci základní školy, na dlouhá slova a složeniny zvyklí; a mezera mezi dvěma slovy je také znak. A když si myslí, že je neposloucháte, tak podle některých lidí údajně stejně použijí Tschechei.

A teď co se stalo. Dozvěděli jsme se konečně, jak anglicky (britská angličtina) hovořící vyslovují tu pro ně novinku: Čečíja (cizincům se ale nejspíš poradí, aby četli s výslovností: Čechia či Čéhja, Čéchja, Čechíja, Čéchia nebo tak nějak). Jiný zdroj, který má dejme tomu nějaké zkušenosti s Nového světa, uvádí, že když jde o název Czechia, tak např. Američané to budou vyslovovat Cecia ("oboje dvoje c s háčkem").To chia na konci slova jim připomíná nějaká semena rostouci z hlavy (?), a proto to čtou cia (s háčkem).".

Čeština je jazyk schopný a umožňuje nám zapsat to, co slyšíme, dokonale - foneticky. K tomu přichází, že jsme otevření inspirativním myšlenkám, které ne vždy pocházejí z našich hlav. Vezměte si, že anglicismy se používají nejen v Německu ale už i u nás. Navíc anglické názvy nahradily v některých částech našich měst, kde by se hodilo spíše místní jméno, názvy české. Jistě ale namítnete, že toto už tady dřív bylo také, jen šlo přitom o němčinu. Jenže teď se běžně učíme anglicky. A naši blízcí nás často svojí vynalézavostí překvapují. Některým z nich nestačí, když jsou Čechy Čechami, klidně tak označí i další země (zdokumentováno), ačkoli do školy chodili (zdokumentováno). A rozhodně mezi nimi budou někteří chtít být světovější než jiní a místo Čechy (rozuměj, že pro ně totéž co Česká republika), si dají tu práci a postupně přesvědčí menší skupinku obyvatel, aby bojovala právě za označení Čečíja. Stačí jen každý den nabídnout veřejnosti, navykat. Dovedete si představit, že budete po čase muset v adrese psát pod názvem svého rodiště Čečíja, aby měl váš dopis šanci někam dojít? To nejmenší, co se může stát, bude, když se ta Čečíja mezi místními vžije jen jako nové označení Čech - země rozkládající se na západě České republiky. Pro nás však Čechy zůstávají Čechami i nadále.

Nové pokusy ale už mezitím vedly k čemusi, co situaci dále zamotává. Vyskytl se totiž případ, kdy se v zahraničí žijící Čech (?) vyjádřil v tom smyslu, že i když dodnes v Německu říkal "Tschechien", s tím končí. Přechází na "Tschechei". To je podle něj odpovídající anglickému "Czechia". Pokud je Tschechei sporné, myslí tím Tschechei nově západní část České republiky? Kdyby tím totiž chtěl jednoduše navázat na historické užívání onoho Tschechei a jeho proměny popsané výše, tak by nás tím moc nepotěšil. Na tomto je vidět, jak onen záměr ovlivnil život prostého člověka.

Nás z Moravy může těšit, že na "zjednodušení" názvu naší země je vynakládáno mnohem méně prostředků. 

Označení Česko je podle těch, co si na něj během času navykli, lepší, než když by se celému státu říkalo Čechy. I z těch, kterým se zpočátku nezdál, se mohou stát zapálení konvertité. Prý se někomu stalo, že v autobuse slyšeli při návratu do České republiky někde u Mikulova, jak někdo do telefonu povídá: "Tak už jsme v Čechách". Někdo má větší sklon podléhat tomu, že jiný myslí jinak, a protože jej má rád, chce se mu podobat. To je ale přece přirozené, že Čech z Čech si po přejezdu státní hranice myslí "Tak už jsem doma". Tak třeba proto.

Jiný příklad. Jedete si tak do Českého středohoří a někde za Prahou se spolucestujícího v dobrém rozmaru zeptáte "Kde to jsme?". "Na Moravě". Na kratičký okamžik se nad tím pozastavíte a budete se rychle rozhodovat, jestli jen máte pokývat spokojeně hlavou, navíc když cítíte vřelost v hlase milého člověka, nechat to být, nebo jej určitě musíte začít opravovat, poučovat. Rozpaky a strnulost však pravděpodobně vystřídá chvíle, kdy se uvolníte a v odpovědi zopakujete "Jsme tedy na Moravě". Dobře. Budiž. Stalo se. Morava je také jednoslovný název a velice hezký. Když se to tak vezme, mohli bychom klidně mít jednoslovné názvy státu dva.

Ano, lidé přemýšlejí a ani tento názor již není ojedinělý, ale i ten může znamenat něco jiného, než by jsme si mohli myslet. Podle průzkumu je to prý jednoduše tak, že zatímco jeden výrobce má dlouhodobou zkušenost s tím, že značka Made in Czech Republic je ve světě známá a přitažlivá, a nehodlá experimentovat s tím, co se osvědčilo, jiný si vyzkoušel jinou cestu a tvrdí, že už nějaký čas používá Made in Czechia. To může taky být člen toho sdružení, které má agitaci za česko všude v progamu "již od roku 1997". Tito aktivisté se teď účastní diskuzí pod články naplno, a z nich ještě aktivnější tím žijí na specializovaných stránkách každý den. Vyplývá z toho, co už bylo zmíněno. Ačkoli píší, že o přejmenování nejde, zároveň jásají nad tím, že už se konečně přejmenovává. Někteří z nich to ani nezastírají. Ti, co "republikují", jsou pro ně jacísi zpátečníci, kteří do jejich světa nezapadají.

Protože Czechia jsou Čechy, nepřekvapí, že se následně objevila myšlenka na uskutečnění rovnosti našich zemí, která se hodlá dobrat podstaty ve smyslu proč a co a byla vyjádřená slovy: "A co Made in Moravia, když se to vyrobí na Moravě a ne v Čechách?" Tento směr uvažování, v němž množina nazývaná Česká republika má dvě či tři podmnožiny (Czechia, Moravia, Silesia) vypadá rozumně. Jsou totiž zákazníci, kteří by aspoň někdy z různých důvodů rádi dali přednost moravskému (...), a našli si to podle informace na obalu. Může nás taky jednoduše zajímat, co by je k tomu, aby si takto vybrali, vedle vlastností srovnatelných s čímkoli vyrobeným jinde, asi tak vedlo, a tuto výhodu využít.

Každopádně 2. května 2016 bylo vládou České republiky jednáno s výsledkem, který pro popsaný účel vyzdvihuje označení pro jednu z částí státu před ostatními: 29. Návrh na doplnění překladů názvu Česko do databází OSN, čj. 537/16, Předkládá: ministr zahraničních věcí, Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila. Poznámka: Údaje na odkazované stránce "mají pouze informativní charakter a závazná jsou až oficiálně zveřejněná usnesení, která naleznete v sekci jednání vlády."

Obrázek níže má pro nás jistě určité kouzlo. Báječně se hodí jako reklama na hru Tropico (kdybyste si chtěli po tom všem zapařit). Je to celé samozřejmě básnická zkratka. Přes tuto roztomilou nadsázku statisticky platí, že naše místní zemědělství má s pěstováním banánů ve větším množství kvůli průměrným ročním teplotám, množství srážek a vlastnostem zdejší půdy stále ještě potíže. Naše poměry se vyznačují tím, že s pěstováním banánů jsou malé zkušenosti. Na rovinu: zatím nám to pořád moc nejde. V ČR se děje povětšinou ve sklenících, v malém, pro potěšení z pěstování cizokrajných rostlin, a tak každý banán, který se nedoveze z dálky, ale spadne z místního banánovníku, je událostí.

Hezká samolepka předznamenávající rozvoj obchodu
se sousedy, a dosud nevyužité pracovní příležitosti
v ovocnictví? Všimněme si také, že bez slova
republika se prostě ani v tomto případě neobejdeme.

Co se týče našeho způsobu uvažování a dorozumívání, dáváme přednost jednoslovné zkratce ČR, kterou máme rádi a na kterou jsme zvyklí. Pro označování výsledků domácího zemědělství se raději použije nové nedávno zavedené logo Česká potravina, což je na první pohled v podstatě varianta dřívějšího loga Český výrobek).

Logo Česká potravina

Poznámka k námětu známky s velkým státním znakem: velký státní znak České republiky, tvořený čtvrceným štítem. První a čtvrté pole štítu v barvě červené nese stříbrného dvouocasého lva ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Druhé znakové pole v barvě modré nese stříbrnočerveně šachovanou moravskou orlici se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Třetí znakové pole v barvě zlaté nese černou slezskou orlici se stříbrným půlměsícem s křížkem uprostřed a zakončením v podobě jetelových trojlístků. Orlice má zlatou korunu a červenou zbroj. Vedle nominální hodnoty je umístěna symbolická stříbrná ratolest. Námět mimoznámkové části aršíku: ornament vytvořený iniciálami ČR v kruhovém orámování z vavřínových ratolestí.

Czechia, Moravia, Silesia, Saxonia, Bavaria, Austria