Znak Moravy součástí veduty Telče z roku 1871

Při procházení vedut v soupisu vedut nacházejících se v českých a slovenských archivech, tedy včetně moravských archivů zaujme ve skupině moravských orlic (znaku Moravy, i v podobě emblémů) na tovaryšských listech (např. tovaryšský list vydaný cechem sedlářů v Brně 17. ledna 1769 Josefu Hůlovi z Březnice, kde je na listu vytvořeném před rokem 1769 zachycen stylizovaný pohled na město Brno, v pozadí s hradem Špilberkem a po stranách se znaky Brna a Moravy, nebo výuční list vydaný cechem krejčích v Brně dne 16. dubna 1800 Josephu Strohmeyerovi z let 1800-1801 s celkovým pohledem na město Brno v hradbách, Koliště, hrad Špilberk a Kraví horu od východu, kde legenda je umístěna na praporci anděla na rámečku pravé horní části listu, podobně Boží oko a znaky habsbursko-lotrinský a Moravy jsou umístěny v horní části listu, v rámečku nad vedutou, či tovaryšský list vydaný cechem tkalců v moravské Třebové 19. července 1828, kde je na listu vytvořeném před rokem 1828 s celkovým pohledem na město znak Rakouska a Moravy na vavřínovém řetězu se štítkem pro číslo domu, a jiná taková osvědčení) a vyloženě jako součásti grafik s pohledy na města (např. na Brno v 18. století, kde je moravský znak zachycen vedle znaku Brna, kde si je možno pod modrou barvou moravského znaku představit blankytnou modř nebe, ale kde ovšem, protože se jedná o nebarevný obrázek, k tomu takto můžeme přistupovat pouze v myšlenkách, nebo pohled na město Jihlavu od jihozápadu, kde se v levém horním rohu vznáší anděl držící štít se znakem Moravy, a v pravém horním rohu se vznáší anděl držící štít se znakem Jihlavy, od Johanna Hen. Marzyho, datovaný rokem 1800, a jiné), veduta Telče, litografie na volném listu vydaná v roce 1871 ve Vídni.

V legendě se praví: "Dle přírody kreslil, sestavil a slovutnému pánu, panu PETRU BILKOVI, řediteli vých. ústavu a t. d. a t. d. ve Vídni nejuctivěji věnuje EDVARD STOKLAS m. z. ředitel české reální školy v Telči 1871. Pod jednotlivými obrázky uveden název zobrazeného objektu. " 

Znak Moravy součástí veduty Telče
z roku 1871, výřez se znakem

Autorem předlohy a technického zpracování je tedy E. Stoklas z Telče. Nakladatelem pán "z Waldheim(a)" z Vídně.

Záznam v databázi vedut k dokumentu říká, že veduta je rozdělena do více částí. Uprostřed je pohled na město přes Ulický rybník. Kolem pak 12 menších obrázků, na nichž jsou zobrazeny stavby v Telči i v okolí, a dva obrázky se znakem Moravy a znakem Telče.

Na vedutě je patrné heraldické šrafování (jasně stříbrno-červené šachování), což „nepřekvapuje“.

Sněmovní tisky - znak Moravy ve sněmovním tisku z roku 1544

Znak Moravy pod titulkem spisu na první straně sněmovního tisku z roku 1544. Dřevořez obsahuje jednoduchý kolčí štítek s korunovanou rozkřídlenou šachovanou orlicí hledící vlevo. Šachování orlice je jen naznačeno. Není jakkoli naznačena barevnost štítu a figury.

Znak Moravy. Sněmovní tisk z roku 1544

Tento znak (Typ I) popisuje František Pícha ve svém článku Zemský znak ve výzdobě moravských sněmovních tisků, Genealogické a heraldické informace 2016, Brno 2017, s. 68-69.

Znak Moravy. Typ I dle Píchovy typologie
štočků moravských sněmovních tisků

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 6 Sněmovní tisky, kr. č. 1, tisk z roku 1544

Franciscus Carolus Palma, Heraldicae Regni Hungariae Specimen, Regia, Provinciarum, Nobiliumque Scuta, 1766

V práci Františka Karla Palmy Heraldicae Regni Hungariae Specimen, Regia, Provinciarum, Nobiliumque Scuta, vydaného v roce 1766 ve Vídni na straně 65, kde se píše o chorvatském znaku a poukazuje se na to, že tentýž způsob šachování (střídání bílých a červených polí) lze pozorovat i u moravské orlice:

In definiendis Croatiæ insignibus passim hodie conspirant scriptores, scutumque assignant, vicenis argenteis rubeisve tessellis distinctum, corona Regia scuto incumbente. (e) Qua vero tempestate arma hæc adoptata sint, definiri vix potest. Quamvis autem in numisatibus, & ceris (f) Regum nostrorum...

(e) Nobilissima, inquit author Cerographiæ, vel eo Croatici scuti figura est; quia antiquissima, testibus iis, qui Heraldicæ periti. Exhibet illa fritillum, seu tessellas argenteas rubris mixtas; aut, si verbis Comitis Réva loqui mavis, campum clathratum, aut cancellatum, clypeum albo, & rubro colore distinctum, qui habitus etiam in aquila Moravica cernitur; ut originem inde suam gens Marcomannorum testaretur. pag. 41.