Všímavým neuniklo, že mapový server mapy.cz po zadání názvu země Moravy, nyní zobrazí její dnešní rozsah v rámci České republiky, jako oblast vymezenou červenou čárou.
 |
| Zeleně jsou zvýrazněna některá větší hlavní města Moravy |
Tato ucelená oblast je zřejmě určena seznamem katastrálních území, která jsou dnes na území ČR, historicky k Moravě někdy (k. ú.: tedy v novověku) náležela, a nejsou ve Slezsku. Jiná jsou pominuta. Před časem byla zřejmě díky existenci Severomoravského kraje i ve 20. století k Moravě připočítána oblast dnes Českého/Moravského Slezska, a mluvilo se o Severní Moravě. Díky červené čáře v digitální mapě snad nenastane situace, kdy byste situaci chápali nadále tímto způsobem. My to Slezsko, přátelé, prostě potřebujeme takové, jaké je. S Opavskem je aspoň o něco větší - není moc mrňavé v poměru k Čechám a Moravě.
Poznámka: v roce 2022 si Morava připomíná první písemnou zmínku o Moravanech k roku 822.
Co patřilo k Moravě dle zápisu v moravských zemských deskách ve 14. století, a potom se historicky, když se ukázalo, jakou to má spádovost (a ten prales mezi Čechami a Moravou už nebyl tak veliký), dostalo do Čech, to tu jistě nehledejme. To nás může zajímat leda tak historicky s ohledem na dějiny místa, což může být případ některých obcí při zemské hranici, dnes v jižních Čechách.
Takže tu máme v ohraničené oblasti zahrnut i územní zisk po roce 1918 na Valticku, které před tím rokem patřilo k Dolním Rakousům, či Dyjský trojúhelník (Moravsko-dyjský trojúhelník), tzv. České Rakousy. Od té doby je chápeme jako (moderní, dnešní) Moravu. Podporují nás v tom, jako vždycky, státní hranice, které se v tomto ani po roce 1992 moc nezměnily.
Nemáme tu však, když ve vyhledávacím poli zadáme název Morava (vidíme, že našeptávání pokračuje popiskem "historické území") moravské enklávy ve Slezsku, nebo dokonce moravská územíčka, která jsou kousek za hranicí v Polsku. K Moravě s enklávami se dostanete výběrem další položky v rozbaleném seznamu "Morava - s enklávami".
K čemu tuto funkci využít? Jak jinak než k učení. Nejprve
zadáte slovo Morava, a tedy i s enklávami, a zaměříte se na její zeměpis. Totéž můžete
udělat, až se budete seznamovat s Čechami a se Slezskem. A něco (osada U Sabotů) skončilo, jak víme, na Slovensku. Pohledem původců této úpravy ve prospěch Slovenska jak jinak než "od roku 1997 napořád".
Toto jsou Čechy.
A toto je Slezsko. Včetně moravských enkláv ve Slezsku (v různých dobách označovaném jako Českém, Československém, Moravském, Rakouském, Sudetském). Viz zvláštní mapa, kterou naleznete zase někde jinde, např. v uvedeném odkazu na Wikipedii.
 |
| Morava a moravské enklávy v České republice a v Polsku |
Moravskočeská zemská hranice.
Díky chvilce strávené při studiu snad později budeme v zeměpisu českých zemí míň tápat. Vlastně by se tato mapa měla stát výchozím bodem při plánování cest. Zadáte nejprve Čechy, Morava nebo Slezsko, a pak už je vše snadné. Přepínač mezi zeměmi např. v podobě zemských znaků by mohl být vestavěnou součástí rozhraní mapového serveru a byl by ten postup zase o něco rychlejší a život obyvatel těchto zemí radostnější.
Poznámka: mapa výše ukazuje území obehnané (hraniční) čárou. Příkladem zajímavé specializované mapy, kde je její rozsah (obsah) vymezen zaměřením projektu, je např. mapa Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska.
Českým, moravským a slezským sídlům, řekám, horám, kopcům, zeměpisu vůbec, geomorfologickým celkům a dalšímu se věnuje Zeměpis Čech, Moravy a Slezska.
Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích.
Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.
Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.
