Časopis Moravského musea zemského, rok 1909 - zpráva o činnosti Moravské muzejní společnosti za rok 1908

Zpráva o činnosti Moravské musejní společnosti za rok 1908, in: Časopis Moravského musea zemského, Brno: Moravská musejní společnost, 1909, s. 11.

"Z dotace zaplaceno bylo za opravu praporu moravských kontingentů z roku 1743. Zbývá tedy ještě jeden prapor z r. 1800 na obnovení, jež svěřeno bylo dílnám c. a k. vojenského musea ve Vídni. Oprava nebude ovšem brzy provedena, poněvadž se tam dějí přípravy na oslavu stého výročí bitvy u Aspru a z té příčiny vše ostatní bylo odloženo.

Sbírkám dostalo se značného obohacení koupěmi; do keramické sbírky a kollekce cínových předmětů koupeno bylo několik krásných moravských výrobků. Z pozůstalosti známého sběratele, účetního rady Andreska koupeno bylo 14 pečetítek moravských mést, cechů a biskupů. Zemský výbor odevzdal do musea na trvalé uschování: sukno hlasatelské korouhve z třešňově červeného damašku hedvábného, na němž olejem zobrazen jest anděl třímající znaky Moravy a Rakouska, dvě kovové trubky s těžkými třapci stříbrnými, dva měděné kotly bývalé stavovské hudby, stříbrné volební osudí s tepanou a rytinami bohatě zdobenou zlacenou kuppou, dva poháry s víkem z broušeného českého skla, na jednom znak Moravy, na druhém znak Rakouska, obé smaltová malba."

Slavnostní osvětlení Moravského zemského muzea k Mezinárodnímu dni studentstva

Moravské zemské muzeum v Brně se v Mezinárodní den studentstva 17. listopadu 2021 opět připojilo k iniciativě Díky, že můžem. Ve středu 17. 11. v 17:11 slavnostně osvětlilo Pavilon Anthropos v Pisáreckém parku a Dietrichštejnský palác na Zelném trhu v barvách české trikolóry.

Moravské zemské muzeum krásně svítilo státní trikolórou, tedy českými i moravskými barvami. Bílé, červené a modré okno. A bílá byla opravdu bílá. Nádhera, ten nápis, ta souměrnost.

Když si v souvislosti se státními barvami vzpomeneme na Slezsko a jeho symboly, kde vidíme barvy černou a zlatou/žlutou, je to prosté a jednoduché.

Drtivá většina dnešních obyvatel (části) českého Slezska jsou Češi nebo Moravané, takže oni sami nějaký problém takto vyhroceně nevidí a považují se spíše obecně za Čechy (versus Poláci za hranicí). Viz též Těšín a Český Těšín.

No a ve znaku Slezska je stříbrné/bílé perisonium, pouze které ho odlišuje od německé orlice (korunka nehraje roli), takže opět společná bílá.

Česká republika nemůže ve svých státních symbolech řešit každé jen dílčí přivtělené území (to by se mohlo řešit i Chebsko či Vitorazsko apod.). Prostě ČR tvoří jen celé území historických Čech a Moravy (tj. jako na počátku státnosti za Přemyslovců) plus části některých historicky cizích území (tu větší tu menší, jak šly dějiny).

Nemusíme proto řešit problém celého historického území Slezska (většinově Německého obyvatelstva a tedy odsunutého), tak jako dnes většinu (polského) Slezska obývají Poláci dosídlení z východního Polska  (po odstoupení Lvova a okolí Sovětům). A jak si všimnete, státní znak Polska a polská národní státní vlajka vůbec neřeší znak Slezska aj. historických znaků (na rozdíl našeho velkého státního znaku). Totéž platí pro státní znak a vlajku Maďarska, nikdo zde neřeší nějaké zemské barvy Sedmihradska atd. apod. ČR je v tomto velkorysá a vidíme, co přesto od tzv. "žlutých" sklízí, nechť se "žlutí" podívají právě do Polska a Maďarska.

Pamětní stříbrná stokoruna ke 175. výročí založení Moravského zemského muzea v Brně

U příležitosti 175. výročí založení Moravského zemského muzea v Brně v roce 1992 byla Státní bankou československou vydána pamětní stříbrná stokoruna.

Líc

Rub

§ 2 vyhlášky SBČ popisuje její podobu:

(1) Na líci stokoruny je státní znak České a Slovenské Federativní Republiky. Název státu "ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA" je v neuzavřeném oválném opisu při okraji mince. Nad státním znakem je označení hodnoty "100 KČS". Mezi hodnotovým číslem "100" a zkratkou "KČS" je snítka se třemi lístky. Pod státním znakem je letopočet "1992".

 

(2) Na rubu stokoruny je na pozadí budovy Biskupského dvora, který je částí muzea, a národní kulturní památky Petrov moravská orlice. Při spodním okraji mince je ve třech řádcích nápis "MORAVSKÉ MUZEUM V BRNĚ 1817 1992". Autorem stokoruny je akademický malíř Karel Zeman, iniciály jeho jména "KZ" jsou umístěny ve spodní části budovy muzea vpravo od orlice.