Okolo Moravy na kole v roce 2023

Pokud jste příznivci cestování na kole, můžete se projet třeba po Moravské stezce. Můžete to pojmout tak, aby si vás lidé zaručeně všimli. Vezmětě si na sebe, když se občas vypravíte na výlet, pěkné tričko s moravskou orlicí.

Může se stát, že cestou narazíte na plechovou ceduli s moravskou orlicí v provedení, jak vidíte na obrázku níže, kterou má v nabídce David Kincl z Brna? (Plechová (hliníková cedule) s bílou plochou pro potisk je velmi odolná vůči oděru. Rozměry cedule jsou asi 30 x 20 cm. Plechová cedule je určena pro vnitřní i venkovní použití. Není opatřena otvory pro přišroubování.)

Jednu trasu ukázali cyklisté z Okříšek, kteří zemi objeli začátkem července 2023. Jeli přes nejvyšší horu na Moravě, kterou je Praděd. Viděli i její nejnižší bod nacházející se na soutoku Moravy a Dyje.

Zpráva o putování a fotografie byly zveřejněny stránkou Moravský národ v příspěvku Okolo Moravy 2023.

Mapka s cyklistou, názvem podniku a zemským znakem

Jednotlivé v odkazovaném článku popsané úseky cesty:

1. etapa Moravské Budějovice – Horní Cerekev

2. etapa Horní Cerekev – Svitavy

3. královská etapa Svitavy – Praděd – Ovčárna

4. etapa Ovčárna – Ostrava

5. etapa Beskydy

6. etapa Bílé Karpaty

7. etapa Hodonín – Soutok – Mikulov

Kdo si chce na konci července zazávodit na území České republiky a  také Slovenska, mohl by se zajímat o závod nazvaný Moravabike, jehož první ročník se má uskutečnit 29.–30. července 2023. Délka závodu je 330 km napříč Moravou podél toku řeky Moravy. Cesta vede většinově po Moravě.

Moravská stezka – projeďte si nejkrásnější části Moravy

Po Moravské stezce si na kole můžete projet krásnými částmi Moravy. Cesta je určena pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou.

Moravská stezka

Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Předtím, než po stezce vyrazíte na výlet, prozkoumejte nejprve podrobně jednotlivé úseky v mapách. Pohled do mapy vás může podnítit i k odbočkám na zajímavá místa v okolí stezky po celé Moravě. Morava je krásná a na své si přijde každý – milovníci historie, přírody a vrušujících zážitků.

ETAPA 1 - KRAJINOU JESENÍKŮ

Celková délka této etapy je 79,8 km. Cyklistické putování zahájíme v malebné hraniční obci Mikulovice – můžete se tam dopravit vlakem z Jeseníka, kam vedou přímá vlaková spojení z Brna, Olomouce, Zábřehu na Moravě či Krnova. V Mikulovicích si prohlédněte nejmonumentálnější církevní stavbu na Jesenicku – kostel sv. Mikuláše. Mírným stoupáním se vypravte po stezce do Písečné a přes Českou Ves do Jeseníka. V Písečné si můžete udělat výlet po modré turistické značce k jeskyním Na Špičáku. V České Vsi doporučujeme vyhlídku na Čertových kamenech, ke které vede modře značená turistická trasa.

Ramzovské sedlo, které bývalo v minulosti strategicky důležitým místem a vedla tudy kupecká a poutní stezka z Moravy do Slezska, je v létě rájem pro příznivce romantických procházek úchvatnou přírodou, hřebenových túr i náročnějších výšlapů na kole.

ETAPA 2 – LITOVELSKÝM POMORAVÍM

Celková délka druhé etapy je 55,3 km. Druhá etapa naší trasy bude z převážné části procházet chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, která má za cíl ochranu přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a okolních lužních lesů. Litovelské Pomoraví patří mezi jedinečné evropské oblasti, místní mokřady jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Rostou zde vzácné druhy rostlin a významný je rovněž výskyt ptactva.

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá mezi Olomoucí, Litovlí a Mohelnicí podél řeky Moravy. Přírodu Litovelského Pomoraví ovlivňují meandry řeky Moravy, k vidění jsou pískové lokality s jezery, vytvořenými v bývalých pískovnách, a lužní lesy s množstvím podmáčených půd a typickou květenou.

Litovli se díky několika ramenům řeky Moravy přezdívá Hanácké Benátky. Jedno z nich, zvané Nečíz, protéká pod hlavním náměstím a pod radniční věží, která se tyčí do výšky 65, 4 metrů. Při výstupu na její ochoz si můžete prohlédnut komůrku hlásného.

ETAPA 3 – DO HANÁCKÝCH ATHÉN

Celková délka třetí etapy je 44,3 km. Třetí etapa nás provede z posledního města druhé etapy Olomouce krajinou úrodné Hané, přes historická městečka až do hanáckých Athén – města Kroměříže. Budeme sledovat cyklotrasu č. 47. Nejprve projedeme Smetanovy sady, poté pojedeme po nové cyklostezce na Schweitzerově ulici, kolem rybníku Hamrejz a přes místní část Nemilany. Přes obce Kožušany-Tážaly, Blatec a Charváty se dostaneme do Dubu nad Moravou s poutním chrámem Očišťování Panny Marie.

ETAPA 4 – PODÉL BAŤOVA KANÁLU A MORAVY

Celková délka čtvrté etapy je 33,3 km. Na čtvrté etapě naší cesty nás povedou převážně komfortní cyklostezky na březích řeky Moravy. Nejprve projedeme obcí Kvasice se zámkem, který je veřejnosti nepřístupný, poté již nás čeká průmyslové centrum Otrokovice. Zde se nám nabízí možnost prodloužit si výlet a vyrazit do krajské metropole, kterou je baťovský Zlín.

Naše stezka cyklisty zavede podél Moravy i k unikátnímu Baťovu kanálu.

ETAPA 5 – UHERSKÉ HRADIŠTĚ - HODONÍN

Celková délka páté etapy je 44 km. Z posledního města čtvrté etapy Uherského Hradiště se vydáme do Kunovic, kde můžeme navštívit Letecké muzeum. Kdo nechce projíždět městem a nevadí mu, že se tak vyhne Kunovicím, může vyrazit směrem na Kostelany a na stezku se zase napojit v Ostrožské Nové Vsi. kde budeme projíždět areálem místních sirnatých lázní. Dominantou Uherského Ostrohu je renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek nabízí prohlídkovou trasu s výstupem na věž, dále je možné si prohlédnout galerii či sestoupit do podzemí zámku – do expozice Křišťálová jeskyně.

ETAPA 6 – HODONÍN - BŘECLAV

Celková délka šesté etapy je 51,3, km. Poslední etapa naší cesty směřuje po cyklotrase č. 4 až do Břeclavi. Trasa je z posledního města páté etapy Hodonína vedena na jih krásnou krajinou a kopíruje tok řeky Moravy. Ještě před soutokem Moravy a Dyje nás stezka odkloní a začne zase směrovat k severu, směrem na Břeclav.

Poslední významnou pamětihodností na cestě bude zámeček Pohansko se staroslovanským hradištěm. Zámeček je součástí staveb Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.

Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).

Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.

Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.

O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor.", a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla.". Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.

Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.

Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.

Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".

Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.

Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.

Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.

Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.

Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.