Kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se v Praze od 14. do 16. hodiny odpolední v parlamentu, ve Sněmovní ulici č. 4/176, Praha 1, konal tzv. kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách. O pracovním setkání další den zveřejnily stránky Aktualně.cz příspěvek Radka Bartoníčka nazvaný Stříbrné, nebo žluté kostičky? Zastánci moravské vlajky se neshodnou, jak má vypadat. Věta "Jedna část tvrdí, že tělo moravské orlice na znacích a vlajkách musí mít kromě červených také stříbrné kostičky. Zato vlajka musí mít modré pozadí." je ovšem úsměvná. Řeknete si, taková věta vznikne jak? Dobré je, že u článku jsou i skoro tři minuty záznamu zachycující začátek setkání. Je vysvětlena důležitost zákona, to, že na něm mnoha lidem záleží.

Kulatý stůl na téma Zemské symboly konaný ve čtvrtek 20. dubna 2023
v budově Parlamentu České republiky

Program kulatého stolu: "Zemské znaky", Zemské symboly,
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,
20. dubna 2023, místnost č. A23. Jiří Pernes
a Jiří Bílý se omluvili

Článek jako takový má ten význam, že informuje (jako jeden z prvních nebo vůbec první?) o tom, co se tam údajně dělo. Ostatně ony i ty přímé citace mohou poučené některými tvrzeními (jejich smyslem) poněkud zarazit. Jiří Zvoníček, člen strany Moravané měl říct toto: "Nezlobte se, ale žluto-červená varianta dělá bordel. Žlutá je známka absolutismu a podřízenosti Rakousku, podřízenosti cizí moci". Druhá citovaná věta se na tu záležitost kovů/barev dívá rozhodně tak nějak i jinak, než by mnohé napadlo. Ale jinak mu dáme za pravdu v tom, že bílo-červená orlice v modrém listu vlajky je dobrou volbou: "Tato varianta je historicky nesporná a drtivou většinou lidí uznávaná. Nevidím jediný důvod, proč dávat žluto-červenou, se kterou chodili po Brně moravští Němci. Naopak stříbrná na znaku a modré pozadí na vlajce je návrat k historické spravedlnosti.".

Pozvaní vystoupili s krátkým příspěvkem v této věci. Pokud se někomu podařilo získat pozvánku do publika – "na čumendu", mohl v klidu sledovat dění. Přítomno bylo celkem dost poslanců (Miroslav Zborovský, Jiří Horák, Martina Ochodnická, Miloslav Janulík, Milan Brázdil) a jejich asistentů.

Moravská orlice v Moravském krasu, Velká Klajdovka

Poté, co byl na stránce Moravské národní obce (MNO) zamoravu.eu 10. dubna 2023 zveřejněn příspěvek, v němž byla vyjádřena podpora návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách s názvem Podpora poslanecké iniciativě na uzákonění zemských symbolů Čech, Moravy a Slezska, byl následně 13. dubna na těchže stránkách vydán článek vysvětlující prospěšnost, okolnosti, smysl a význam navržené normy pro Moravu nazvaný Proč podpořit poslaneckou iniciativu pana poslance Vondráčka.

"Je dobré si uvědomit, že význam zákona pro nás Moravany nebude ve stanovení podoby znaků a vlajek. Ty si můžeme nadále nosit, jaké chceme. Zásadním bude zákonné uznání existence zemí ve stanovených hranicích a s jasně danými symboly."

S tímto na paměti přišla ke kulatému stolu zástupkyně MNO Lenka Holaňová, a i další pozvaní (nebo ti, kteří se nechali pozvat). Podpora pro "řešení, které sice není ideální, ale posouvá nás dále" souvisí s předchozím poukazem Jaroslava Krábka, předsedy MNO a autora článku, na "obě varianty orlice, tedy vedle stříbrné, jako jiné kraje, i zlatě šachovanou. Proto jsou logicky do nového zákona vloženy i dvě varianty znaku a vlajky pro Moravu. Dnes můžeme jen děkovat tehdejší prozíravosti tvůrců Jihomoravského znaku za prosazení i zlatě šachované varianty. Bez ní by dnes bylo vše mnohem složitější."

Do Prahy přijel dokonce i jeden člen strany Moravané: byl proti variantě moravské vlajky (se žlutočerveně šachovanou orlicí) v návrhu a proti bikolóře se znakem. Ten (obyčejný) člověk z politické strany Moravané prostě spontánně reagoval na paní Holaňovou či námitky odborníků tak, že ukázal, že ne všichni členové strany (těchto stran) jsou v symbolech "žlutí". Prostě, že je pro jeden znak a heraldickou vlajku Moravy v zákoně (ne pro nějaké varianty šachování či další odlišné symboly), což bylo překvapivé a vlastně milé.

A na místě byl i Pavel Josífek: ten byl proti variantě moravské vlajky.

Znak Moravy, nebarevný, v Moravském krasu.
U Lavečky. Další místo s tímto provedením
znaku bylo pozorováno Pod Novým hradem

Připomenutí v příspěvku Jaroslava Krábka "Jestliže tedy ústava hovoří o třech zemích, jako základu státu a znaky těchto zemí jsou uzákoněny ve znacích a vlajkách krajů i velkém státním znaku ČR, nový zákon je pouze existující legislativu doplňuje a přiřazuje již uzákoněné znaky k zemím." potvrzujeme. Ve znacích a vlajkách krajů i ve velkém státním znaku České republiky jsou přítomny znaky všech tří zemí. Ve znaku Čech je český lev, ve znaku Moravy moravská orlice a ve znaku Slezska slezská orlice.

"... diskuze se nevede a nepovede o barvách či podobě znaků, to nikdo nemůže připustit a taky nepřipustí." Moravská orlice má své barvy stanoveny, tak jaká pak varianta šachování?!

V případě krajských znaků a vlajek jsou uvedené figury přítomny vždy (až na symboly Jihočeského kraje, který neobsahuje znak Moravy, ačkoli kraj spravuje území nacházející se na Moravě) v prvním, popřípadě ve druhém poli krajského znaku a krajské vlajky. Význam jednotlivých polí byl vyložen současně s přijetím těchto krajských symbolů. Jejich pořadí, zda je například český lev na prvním nebo, pokud kraj zahrnuje území dvou historických zemí České republiky (tj. Čech a Moravy), na druhém místě, je určeno tím, zda se převážná většina daného kraje rozkládá v Čechách nebo na Moravě. Totéž pravidlo bylo použito, když kraj zahrnuje část území Slezska. Proces tvorby krajských znaků popisuje práce Lucie Karpíškové.

K navržené variantnosti moravských symbolů je proto nutno podotknout, že "... Jestliže Morava nemá vlastní zákonodárný sbor a moravské strany jsou v celostátní politice marginální ..." není důvod uzákoňovat dvojkolejnost, jakou jsme tady už měli (nejen ve státních symbolech) v časech ČSFR (pomlčkové války).

Krajské zastupitelstvo Jihomoravského kraje se svého času rozhodlo přijmout do znaku a vlajky onen relikt zlatočerveně šachované orlice ve funci doplňkového symbolu (v duchu pravidel koncepce tvorby krajských symbolů: nejprve v prvním poli je znak historické země či zemí, následují znak krajského města či jeho derivát a zvolené symboly charakterizující kraj).

V případě Jihomoravského kraje je (níže citované) pochopitelné, ale proč to rozšířit na celou Moravu?

Podle sdělení úřadu Jihomoravského kraje (viz výše citovaná práce Lucie Karpíškové) se má jednat „o symbol smíření a integrace“ (s. 26), „znamená konec sporů mezi různými jazykovými, náboženskými a národnostními skupinami obyvatel Jižní Moravy, zvláště mezi česky a němec­ky mluvícími.“ (s. 25). Vysvětlení symboliky polí poskytl na žádost autorky práce Krajský úřad Jihomoravského kraje (odpověď ze dne 24.srpna 2007; Příloha č. 12 – Odpovědi krajských úřadů – Jihomoravský kraj, s. 146–147).

U citace tehdejšího hejtmana Juránka je důležité, že použitím reliktu orlice ve čtvrtém poli znaku Jihomoravského kraje bylo zdůrazněno "smíření ... obyvatel jižní Moravy", protože v Brně a okolí to (národnostní a jazykové) soupeření bylo opravedu tvrdé a politicky hlavní město Moravy i zemský sněm ovládali v 19. století Němci. Tento (zvolenými krajskými zastupiteli Jihomoravského kraje) prohlášený obsah nelze ale použít na znak celé země.

Kulatý stůl 20. dubna 2023 s tématem Zemské symboly, Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky, v čele Radek Vondráček a Karel Smetana

Při pražském setkání tzv. kulatého stolu byl samozřejmě probírán problém specifikace tvaru (typu) štítu, varianta šachování orlice a dle čeho vyznačit moravsko-slezské hranice. Nic se samozřejmě nevyřešilo, co člověk, to názor.

Vystoupili (mimo jiné) Vladimír Růžek a Zdeněk Kubík či Petr Holas a (z expertních členů podvýboru pro heraldiku a vexilologii) Jan Županič (přítomen byl i Petr Exner).

Co se týče navržené variantnosti užívání moravského znaku a vlajky, odborníci zúčastnění na kulatém stole se shodli, že to není možné a v zákoně musí být jen jeden moravský znak a vlajka. Odpůrci návrhu tvrdí, že stát takový zákon nepotřebuje. K této možnosti se podle svých slov spíše přiklání předseda sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii poslanec Matěj Ondřej Havel.

Velmi zajímavé také bylo, že zatímco experti podvýboru (např. prof. Županič) by byli pro to mít (logicky) jen jeden státní znak ČR (tj. čtvrcený) a novelizovat zákon, doc. Koudelka i poslanci jasně řekli, že není politická šance novelizovat zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, natožpak Ústavu, která uvádí existenci velkého a malého státního znaku (dle toho vznikl i zmíněný zákon 3/1993). 

Za toto "dědictví" vlastně můžeme poděkovat Slovákům. Když (1990) trvali na tom, že chtějí mít ve federálním znaku 50% podíl, musel být uzákoněn malý státní znak České republiky (jen český lev), aby mohl být čtvrcen se znakem Slovenské republiky (SR) ve znaku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR; velký znak jen České republiky (ČR) v rámci federace byl samozřejmě čtvrcený), a kromě federální vlajky (s klínem) se zrušily státní barvy (bílo-červeno-modrá trikolóra) a uzákonily bílo-červená pro ČR a bílo-modro-červená pro SR ... No a právníci při psaní Ústavy České republiky sice vrátili státní barvy (bílo-červeno-modrou trikolóru), ale nechali (bohužel) existenci malého a velkého státního znaku ČR ...

I tu údajnou "kolizi" malého státního znaku ČR a znaku Čech vidí jen právníci a úředníci. Pro heraldiky to není žádný problém (vždy byl znak Čech "malým znakem Zemí koruny české, potažmo celé 1. republiky) a jedinou šancí je v návrhu zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy, Slezska tvar šítu nespecifikovat (což ostatně heraldika neuznává, tvar štítu je lhostejný), ostatně i v zákoně č. 3/1993 není tvar ani velkého ani malého státního znaku ČR v textu specifikován (vyplývá jen z obrazové přílohy).

Debatovalo se rovněž o moravskoslezské hranici, tedy o domnělé složitosti jejího vyznačení (to kvůli moravským enklávám obklopeným Slezskem?). Radek Vondráček následně připustil, že: "Tak je možné, že bychom zmínku o cedulích ze zákona vyjmuli.". Podstatné je pro něj zvláště ustanovení zemských znaků a vlajek. Po skončení jednání řekl: "Cítím, že je šance na schválení, ale nebude to jednoduché.".

No, to značení hranic by se prostě v zákoně popsalo jako "možnost", jen aby to bylo legální. Prostě tam, kde o to mají zájem a ví, kde hranice vedly (i mezi Moravou a Slezskem), ať si to označí (domluví s majiteli komunikací či pozemků ) a zaplatí.

Jasné je, že heraldickému podvýboru (poslanec Matěj Ondřej Havel) se ten návrh jako celek proto nelíbí (ani Karlu Müllerovi), takže pokud to vůbec projde do dalších čtení, pak určitě poslanec Havel podá pozměňovací návrh (to již slíbil na kulatém stolu), a totéž mohou učinit další poslanci, tak jenom pozor, aby z toho nebyl nakonec úplně jiný paskvil ..., jak Sněmovna umí (lidovou tvořivost poslanců).

Samozřejmě že poslanec Havel nic určitého neřekl. Za něho vlastně mluvil prof. Županič (expert podvýboru). Prostě předloží (pokud bude šance) pozměňovací znění, které mu experti napíšou. A je možno tušit, že to bude zásadnější (pod taktovkou dr. Müllera, nejvlivnějšího experta pdovýboru).

V tuto chvíli nezbývá než počkat, zda prvotní návrh projde dál (nebo spadne), a pak je možno sledovat (cestu výbory, pdovýbory atd.) jen případným prostřednictvím konkrétních poslanců (a jejich pozměňovacích návrhů). Kdy to bude prvně zařazeno do pléna tuší asi jen poslanec Vondráček, a to může trvat (Sněmovna nestíhá).

Radek Vondráček bude rád, když se najde nějaké řešení. K návrhu řekl: "Mně hlavně záleží na tom, aby byl zákon schválen. V jaké přesně podobě už není tak důležité". Nezávazná doporučení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, jak hlasovat, bude předkládat ústavně-právní výbor, jemuž Radek Vondráček předsedá. 

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23

 

Historická moravská vlajka, moravská historická vlajka, historická vlajka Moravy, krajské vlajky, moravská vlajka, moravská orlice, českomoravská hranice a moravskoslezská hranice

Zemský znak symbolicky heraldicky vyjadřuje určité území. Moravská orlice se nachází v prvním modrém poli Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského kraje a Kraje Vysočina a ve druhém modrém poli Moravskoslezského a Pardubického kraje. O krajských vlajkách informuje například stránka Krajské vlajky v České republice. Srovnáme-li moravské orlice na dostupných grafikách vlajek, jež jsou pro ten účel postaveny vedle sebe, všimneme si, že bylo použito jak červenobílé tak bíločervené šachování.

Česká republika - Historické země a současné kraje

Ivan Štarha k otázce barevnosti moravské vlajky napsal, že "moravská vlajka byla po více než padesáti letech po zániku Moravy kodifikována v horním žerďovém poli vlajek krajů Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského a také v horním vlajícím poli vlajek krajů Pardubického a Moravskoslezského." (Štarha, Ivan. Historie, moravské barvy a moravská vlajka. Veřejná správa, roč. 2013, čís. 9, s. 8-9:8.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

K praporům a vlajkám viz heslo Vlajka na Wikipedii. Zde potom oddíl Prapory a vlajky územních samosprávných celků v České republice: " 

Zákon 216/2004 Sb., účinný ode dne vyhlášení 28. dubna 2004, nahradil v ustanoveních o praporech územních samosprávných celků (krajů a obcí včetně hlavního města Prahy, městských obvodů a městských částí) slovo „prapor“ slovem „vlajka“."

Připomeňme Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce z 1. června 2013:

(...)
V nynější době je moravská identita státoprávně vyjádřena a zastoupena na krajských vlajkách v podobě pole s moravskou orlicí (obdobně jako se slezskou orlicí), která je převzata z velkého státního znaku České republiky.

Další, v současné době se vyskytující vlajky a prapory s moravskými symboly (znaky, orlicemi a barvami), považujeme za symboly historické, v minulých obdobích na území Moravy používané, které lze jako historické vlajky a prapory vyvěšovat, ovšem vždy v pořadí až za vlajkami oficiálními, tedy za vlajkou státní, krajskou, městskou a obecní.
(...)
Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí.
(...) 

Informace ze stránek Wikipedie a stránek krajů, které využívá tento příspěvek, lze srovnat s články z roku 2011 zveřejněné na stránce dopisnice.blogspot.cz: O námětech krajských znaků (I.) a O námětech krajských znaků (II.), které uvozují dva odstavce vysvětlující, proč články vznikly: "Dne 28. října 2010 byla vydána 31. emise čtrnácti příležitostných poštovních dopisnic k 10. výročí vzniku krajů České republiky. Každá z nich obsahovala v rámci motivu na levé straně kromě dominantní obrazové části i dva symboly příslušného kraje – v horní části vlajku, pod ní znak.

Vzhledem k tomu, že pro většinu lidí, kteří se se znakem nebo krajským praporem setkají, je hodně obrazových symbolů nejasných, či se o nich mohou jen dohadovat, je na následujících řádcích podáno jejich vysvětlení, a pro námětové sběratele i možná mnoho tipů na doplnění svých sbírek."

Jeden symbol na vlajkách krajů je rozhodně pro většinu lidí naprosto jasný. Je jím moravská orlice. Na Moravě tato většina, která rozumí, zahrnuje 100 % zde žijícího obyvatelstva.

Příspěvky O námětech krajských znaků (III.) a O námětech krajských znaků (IV.) pojednávají o krajské symbolice českých krajů v Čechách.

Vlajka Jihomoravského kraje

Výklad symboliky znaku a praporu Jihomoravského kraje, výklad znaku:
„První pole, obsahující stříbrnočervenou orlici na modrém poli, symbolizuje, že je Jihomoravský kraj součástí Moravy a hlásí se ke svým tradicím. … Třetí pole s vinným hroznem … připomíná, že Jihomoravský kraj je jediným opravdu vinařským krajem ČR. Připomíná pracovitost lidí na jižní Moravě a upozorňuje na historickou skutečnost, že se zde díky římským legiím pěstuje vinná réva už od třetího století. Čtvrté pole se zlatočervenou orlicí v modrém poli je symbolem smíření a integrace. Dvě moravské orlice v prvním a čtvrtém poli jsou dva různé znaky, které se na Moravě používaly a jejich spojení v krajském znaku znamená konec sporů mezi různými jazykovými, náboženskými a národnostními skupinami obyvatel jižní Moravy, zvláště mezi česky a německy mluvícími. Kdokoliv se může rovnoprávně hlásit k jižní Moravě, nezáleží na národnosti, mateřském jazyku ani náboženském přesvědčení.“

Vlajka: Vlajka má modro-červeně čtvrcený list v poměru 2:3 a opakuje motivy ze znaku. Horní žerďové pole je modré s moravskou orlicí. Dolní žerďové pole červené se žlutým vinným hroznem s listem a úponkem. Horní vlající pole tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené, v poměru 1:2:2:2. Dolní vlající pole modré se žluto-červeně šachovanou orlicí.

Vlajka Olomouckého kraje

Vlajka: Modro-žlutý čtvrcený list, v horním žerďovém poli moravská orlice v dolním žerďovém poli kosmý modrý vlnitý pruh široký jednu desetinu délky listu se třemi vrcholy a čtyřmi prohlubněmi. V horním vlajícím poli slezská orlice, v dolním vlajícím žlutá majuskulní píspena SPQO (2,2). Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vysvětlení použitých symbolů: Orlice v prvním a druhém poli představují Moravu a Slezsko, na jejichž území kraj leží. Kosmé modré vlnité břevno ve zlatém poli představuje řeku Moravu protékající zlatými lány hanácké pšenice. Kosmý směr odpovídá toku řeky napříč krajem od severozápadu k jihovýchodu. Zlatá písmena S, P, Q a O v modrém poli jsou převzata ze znaku sídelního města Olomouce, kde doprovázejí moravskou orlici. Jsou vyjádřením latinského výrazu Senatus PopulusQue Olomucensis (senát a lid olomoucký) a byla do znaku města přidána Marií Terezií dne 12. listopadu 1758 (kromě jiného) jako polepšení znaku za hrdinný odpor měšťanů proti Prusům. 

Vlajka Zlínského kraje

Vlajka: V modrozlatě čtvrcené vlajce je v prvním poli moravská orlice a ve druhém poli postavená zavřená modrá kniha (Bible) se stříbrnou ořízkou a zlatým patriarším (cyrilometodějským) křížem na deskách. Ve třetím poli se kříží sekery – valašky na černých topůrkách přeložené položenou modrou radlicí a převýšené modrým vinným hroznem. Ve čtvrtém poli je zlatá osmihrotá hvězda.

Vysvětlení použitých symbolů: Symboly mají v prvním poli moravskou orlici a ve druhém poli symbol Velké Moravy – patriarší kříž, připomínající věrozvěsty Cyrila a Metoděje, umístěný na deskách zavřené knihy. Ve třetím poli se objevuje symbolika oblastí kraje: zkřížené valašky – Valašsko (Vsetínsko a Zlínsko), radlice – Haná (Kroměřížsko) a vinný hrozen – Slovácko (Uherskohra-dišťsko). Sídelní město kraje symbolizuje ve čtvrtém poli zlatá osmihrotá hvězda (šternberská) ze znaku města Zlín. 

Vlajka Kraje Vysočina

Vlajka: Vlajka má čtvrcený list v poměru 2:3. V horním žerďovém poli je moravská orlice, v dolním žerďovém poli je červená jeřabina zavěšená na zelené větvi se dvěma listy, v horním vlajícím poli je červený ježek a v dolním vlajícím poli je český lev.

Vysvětlení použitých symbolů: Moravská orlice a český lev symbolizují, že území kraje se nachází v Čechách i na Moravě. Ježek představuje symbol ze znaku sídelního města Jihlavy. Větévka jeřábu – typického stromu regionu – vyjadřuje jeho nezdolnost a prostou krásu.

Vlajka Moravskoslezského kraje

Vlajka: Čtvrcený list. V horním žerďovém žlutém poli slezská orlice. V dolním žerďovém modrém poli na zeleném trávníku, širokém jednu osminu šířky pole, bílý kůň v poskoku se žlutým sedlem a červenou pokrývkou provázený za hlavou žlutou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky. V horním vlajícím modrém poli moravská orlice. Dolní vlající pole tvoří tři svislé pruhy, bílý, červený a modrý, v poměru 1:1:2; k červenému pruhu přiléhá půl k vlajícímu okraji obrácené žluté orlice s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vysvětlení použitých symbolů: Slezská a moravská orlice symbolizují polohu kraje v těchto historických zemích. Čestné místo zaujímá orlice slezská, neboť větší část kraje leží ve Slezsku. Kůň a růže jsou ze znaku sídelního města kraje Ostravy. Bílá a červená symbolizují Opavsko a žlutá orlice Těšínsko.

Vlajka Pardubického kraje   

Vlajka: Vlajka má červeno-modře čtvrcený list v poměru 2:3. V horním žerďovém poli je český lev, v dolním žerďovém poli bílá kvádrovaná hradební zeď se čtyřmi stínkami (zuby cimbuří) a pěti mezerami. V prolomené bráně s černou lyrou v klenáku je žlutý glóbus, v horním vlajícím poli moravská orlice, v dolním vlajícím poli je polovina koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním.

Vysvětlení použitých symbolů: Český lev symbolizuje příslušnost kraje do Čech. Moravská orlice zastupuje část území kraje nacházející se na území Moravy (okolí Moravské Třebové) a polovina koně pochází ze znaku sídelního města. Hradební zeď ve čtvrtém poli symbolizuje historické kořeny kraje, otevřená brána s globem vstřícnost vůči vnějšímu světu, lyra představuje hudební tradice kraje (Smetana, Martinů) a modrý podklad množství řek a vodních ploch v kraji.

O tom, jakým způsobem byla krajská vlajka vytvořena v případě Olomouckého kraje, se dá dozvědět z textu Jiřího Loudy zveřejněného na stránce Olomouckého kraje Symboly Olomouckého kraje.

"Znak Olomouckého kraje

Návrh znaku vychází z usnesení parlamentního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ze dne 8. 11. 2000, jímž byla schválena kritéria pro udělování znaků a praporů krajům, stanovená podvýborem pro heraldiku.

Tato kritéria stanovila, že znakem má být čtvrcený štít, v němž první čtvrť má obsahovat znak historické země, na jejímž území kraj leží. V případě, že kraj sahá ještě do další historické země, má být její znak v poslední čtvrti, pokud je to heraldicky a výtvarně vhodné. Jinak může být i v jiné čtvrti.

(...)

Popis znaku zní:

Štít je čtvrcen modře a zlatě. V první čtvrti je stříbno-červeně šachovaná, zlatě korunovaná (moravská) orlice se zlatou zbrojí. Ve druhé čtvrti je černá, zlatě korunovaná (slezská) orlice s červenou zbrojí. Ve třetí čtvrti je kosmý, vlnitý, modrý pruh a ve čtvrté čtvrti jsou zlatá písmena SPQO (v pořadí dvě a dvě) tak, jak jsou v městském znaku.

Prapor má podle kriterií stanovených podvýborem pro heraldiku opakovat znamení ze znaku na plochu praporu.

Jiří Louda"

Čechy, Morava a Slezsko 

Čechy, Morava a Slezsko (České Slezsko);
ke Slezsku články: Slezsko, Dolní Slezsko,
Horní Slezsko, České Slezsko, Polské Slezsko,
Pruské Slezsko, Rakouské Slezsko, Těšínské Slezsko

Moravská vlajka, 1. a 2. pole krajských vlajek

Moravská vlajka, 1. pole vlajky Jihomoravského kraje

Moravská vlajka, 1. pole vlajky Olomouckého kraje

Moravská vlajka, 1. pole vlajky Zlínského kraje

Moravská vlajka, 1. pole vlajky Kraje Vysočina

Moravská vlajka, 2. pole vlajky Moravskoslezského kraje

Moravská vlajka, 2. pole vlajky Pardubického kraje

Jihočeský kraj je mezi kraji České republiky, jejichž území je tvořeno zemí náležející k Moravě, výjimkou, když v jeho znaku a na jeho vlajce moravská orlice zastoupena není, ačkoli je část Moravy (relativně malá) jeho součástí. Jedná se o Slavonicko, Dačicko, Českorudolecko, moravská část obce Kunžak, města Strmilov, obce Popelín (téměř celé území obce), Zahrádky, Studená (téměř celé území obce), dále např. obec Dešná.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.  

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.