Moravia, 1845 - zprávy o přítomnosti arcivévody Františka Karla na Moravě

Pakliže v textu dále přesný popis, výčet zemských barev chybí, protože všem bylo jasné, co si jako Moravané mají představit pod pojmem zemské barvy, na jejich dobové vyobrazení se můžeme podívat v příspěvku Slavobrána při návštěvě Františka Karla v Kuníně v roce 1845 - černožlutá bikolóra a červenobílá bikolóra.

Moravia, Brünn, 27. září 1845, č. 116, s. 461:

Moravia ein Blatt zur Unterhaltung, zur Kunde
des Vaterlandes, des gesellschaftlichen und
industriellen Fortschrittes. Noviny Moravia
byly vydávány v letech 1838-1848.

Moravia, Brünn, 27. září 1845, č. 116, s. 461

Berichte über die Anwesenheit Sr. k. k. Hoheit des durchlauchtigsten Erzherzogs Franz Carl in Mähren.

Eibenschitz. *) Am 17. l. Mts. traf Se. k. k. Hoheit, Erzherzog Franz Carl in Eibenschitz ein. — Auf der Grenze des Brünner und Znaimer Kreises prangte ein schöner, gemeinschaftlich von der Stadt Eibenschitz und der Herrschaft Kromau errichteter Triumphbogen, dessen Aufschrift den hohen Gast im Znaimer Kreise, dann im Herrschaft Kromauer und Stadt Eibenfchitzer Gebiete bewillkommte. Ein mit der lateinischen Aufschrift: "Vivat" und mit Blumen geziertes Triumphthor führte den Ankommenden auf den großen Plaz der Stadt mit ihren festlich dekorirten Häusern, vor die Statue, zu deren beiden Seiten abermals zwei kolossale Bögen sich wölbten; der eine trug nebst dem Nameuszuge des durchlauchtigsten Erzherzogs den mährischen Adler mit dem Stadtwapen und zwei Fahnen in den Landesfarben; der andere hatte den Doppel-adler und zwei Fahnen in kaiserlichen Farben. In der Mitte vor der Statue war zu lesen:

aVe, proCLaMat et eXoptat TIbI
FranCIsCo CaroLo
CLerVs, senatVs et popVLVs
EVanCzItzensIs.
Di faciant, vivas, ita nos Francisce beamur!
Haec proponemus candida vota Deo.

Die schönste Zierde waren aber 68 weißgekleidete und mit Blumen geschmückte Mädchen, im Alter zwischen 10 und 18 Jahren, welche in einer reizenden Symmetrie auf einer dreifachen Erhöhung postirt, große Blumenkränze emporhielten. — Die Schuljugend mit ihrer Schulfahne, und alle Zünfte mit ihren Fahnen waren auf der Oslawaner Vorstadt in der schönsten Ordnung gereiht, um dem Ankommenden die tiefste Hochachtung und treueste Anhänglichkeit an das kaiserliche Haus zu bezeugen. — Die Chormusik empfing den hohen Gast, der vor der ausgeschmückten Statue anhielt.

Die Geistlichkeit mit den städtischen Vorständen trat vor, und der hochw. Herr Stadtpfarrer und Dechant Ignaz Hübsch überreichte Sr. kais. Hoheit einige von der hiesigen stubirenden Jugend in böhmischer Sprache niedergeschriebene, auf historische Momente unserer Stadt hinweisende Gedichte, die Se. kais. Hoheit sehr liebreich anzunehmen geruhte. (...)

*) Aus mehren uns von hier zugekommenen Berichten geben mir das Wesentlichste.

Slavobrána při návštěvě Františka Karla v Kuníně v roce 1845 - černožlutá bikolóra a červenobílá bikolóra

Krásnou ukázkou červenobílé zemské vlajky je červenobílá bikolóra umístěná společně s černožlutou bikolórou na slavobráně postavené u příležitosti návštěvy otce pozdějšího císaře Františka Josefa I. arcivévody Františka Karla v Kuníně v roce 1845. V soudobém popisu slavobrány, který se dochoval, jsou červená a bílá zmiňovány výslovně jako moravské barvy.

Vlajkami na slavobráně se mimo jiné zabývá ve svém článku Moravské barvy a vlajky v revolučním roce 1848 otištěném v sborníku Genealogické a heraldické informace (GHI 2017, Moravská genealogická a heraldická společnost, z.s.) na straně 42 František Pícha. 

Slavobrána při návštěvě Františka Karla v Kuníně v roce 1845

Na své cestě Moravou a Slezskem byl František Karel pozdravován obyvateli zemí, majiteli panství, úředníky a vítalo jej bezpočet oblouků a česných bran. Stejné to bylo u kostela v Kuníně, kde vyrostla velmi důmyslná a krásná čestná brána, sestavená z polního a zemědělského nářadí, ze všech druhů obilí, zeleniny a ovoce. Podobu triumfálního oblouku zaznamenal na kresbě novojičínský malíř Gustav Seibert. Majitel panství Friedrich Emil Schindler si nechal na památku události vytvořit i litografii. Jedna kolorovaná litografie, která se nacházela také na zámku v Kuníně, je dnes ve sbírkách Ostravského muzea. V roce 2015 byly jiné tyto litografie nalezeny v pozůstalosti Judith-Marie Schindlerové von Kunewald, zemřelé poslední členky rodu a pravnučky Friedricha Emila Schindlera a s nimi Vysvětlující popis předmětů použitých k výzdobě triumfálního oblouku, zřízeného k poctě Jeho císařské a královské Výsosti arcivévody Františka Karla v Kuníně roku 1845 obsahující informaci o tom, že na věžích se nacházely vlajky v rakouských a moravských zemských barvách.

František Pícha k tomu píše, že doklady o užívání zemských barev na Moravě v 1. polovině 19. století jako prostředku politické komunikace jsou vzácné s mnohdy spornou vypovídací schopností. Jejich nejednotnost jej vede k závěru, že ve všech případech (40. léta 19. století: vedle kunínské slavobrány dále tabulka barev v kalendáři na rok 1844 Austria a vlajkosláva zachycená na kolorovaném grafickém listu k příjezdu prvního vlaku do Brna 7. 7. 1839) jde spíše o autorský výklad, než skutečný stav věcí. Pojem "zemské barvy" by tak byl v tomto období sice existující ale bez přesného obsahu.

K tomu se dá říct, že z pohledu státu to zemské barvy Moravy byly a že jen o několik málo let později byla poptávka po zemských barvách a jejich kodifikaci samozřejmá, a pokud ne předtím, po roce 1848 se jejich povědomí jistě "lavinovitě rozšířilo".