Vladimír Růžek - Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, Právo, 2. prosince 2019

Dne 2. prosince 2019 vyšel v deníku Právo na sedmé straně článek Vladimíra Růžka Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, který vidíte na obrázku:

"V neděli 17. listopadu odehrála naše fotbalová reprezentace v Sofii poslední kvalifikační zápas pro ME v nových dresech. Ty navrhla firma Puma ve žlutozelené (limetkové) barvě. Zástupce firmy uvedl, že barva byla inspirována lípou - českým národním stromem - a nabytou svobodou. Je to poněkud krkolomné zdůvodnění, ale budiž.

Již během předběžné prezentace prezentace nových dresů se ozval důrazný nesouhlas s jejich podobou, jak části veřejnosti, tak i našich významných sportovců Radka Štěpánka a Tomáše Berdycha. Předmětem kritiky se stal zjevný odklon od symboliky státních (národních) barev bílé, červené a modré. Radek Štěpánek např. sám užíval dresu s vytříbenou symbolikou.

Je třeba připustit, že barvy reprezentačního dresu nejsou určovány žádným předpisem, a tedy odklon od "národní barevnosti" dresů je možný. Veřejnost ovšem tuto změnu pociťuje velmi emocionálně a záporně, což je sympatické.

Závažnější než barva dresu je opakovaně nové zpodobňování státního znaku na něm, které zůstalo veřejností nepovšimnuto, ačkoliv je na oblečení sportovní reprezentace rozhodující. Přejděme s úsměvem, že firma Puma umístila svůj emblém skákající pumy na čestnější místo na tričku, než na kterém je znak s českým lvem. Ptejme se, zda jde o kouzlo nechtěného nebo naopak chtěného, což by bylo příznakem doby.

Obraťme pozornost k vlastní podobě znaku s dvojocasým lvem ve štítu na dresu. Opakuje grafickou podobu na předchozích dřevěných dresech zavedených v roce 2014. Fotbalová asociace ČR (FAČR) ovšem tento znak nepovažuje za státní znak, nýbrž tvrdí, že jde o logo.

Logem tento útvar však není, neboť jím se správně rozumí výtvarně grafická úprava (design) textu nebo písmen, jak naznačuje i etymologie slova "logo". Zde však žádná písmena nejsou. Tento symbol má všechny příznaky znaku (erbu) sestaveného podle heraldických pravidel.

Tvůrce převzal prvky z malého státního znaku. Je to především stříbrný (bílý) dvojocasý lev v červeném poli štítu. Aby tento symbol nemohli znalci považovat za malý státní znak, přilepil ke spodku štítu ještě modrý klín, který není součástí žádné formy státního znaku ČR. Klín je zvláštní, tzv. heroldská figura a musela by být v případě platného státního znaku zahrnuta do jeho odborného popisu (blasonu). Tento prvek má asi nahradit v malém státním znaku nepřítomnou modrou národní barvu.

Aby se tento symbol ještě více odlišil od oficiální podoby státního znaku, tak lev zde nemá zlatou (žlutou) korunu ani tzv. zlatou zbroj (jazyk a drápy). Vznikla tak zkomolenina, která je špatným malým státním znakem a současně je deklarována alibisticky jako "logo", tedy tak, aby nemohla být vykládána jako státní znak.

Je to matení občanů, protože v nich vyvolává chybnou představu o podobě státní symboliky. Občan přece předpokládá, že na dresu národní (státní) fotbalové reprezentace musí být správný státní znak.

Tento symbol je i z hlediska výtvarně-heraldického špatným dílem. Užívá zastaralý pseudohistorický tvar štítu se dvěma výkroji v horních rozích a stylizace lva je na úrovni heraldické formy 18. a 19. století (k tomu i můj zobecňující článek Zpráva o vývoji, užívání a stavu státních symbolů, publikovaný v časopisu Veřejná správa, č. 25-26, 2018.

Asociace si dala toto "logo" zaregistrovat již v roce 2010 jako ochrannou známku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Mezi četnými žádostmi o registraci ochranných známek, které Asociace v rozpětí let 1997-2019 podala u ÚPV, je překvapivě právě tento znak z reprezentačního dresu jediný, kterému Asociace oficiálně nepřidělila název! Nevíme tak, jakého subjektu se týká.

Státní znak to být nemůže a osobitým znakem (logem) Asociace též není, protože ten má podle jejích stanov jinou podobu a je též registrovanou ochrannou známkou. Nezbývá než jej nazvat a považovat za speciální znak české fotbalové reprezentace.

Tím se však fotbalová reprezentace dostává do rozporu se zákonem o užívání státních symbolů (č. 352/2001 Sb. 3 odst. 1 písm. g v platném znění), který sportovním reprezentantům jako oprávněným osobám ukládá užívat na dresech dokonce velký státní znak.

Asociace je podle občanského zákoníku spolkem (§ 214 a násl.), který na sebe podle stanov tradičně vztáhl organizování fotbalové reprezentace. Na rozpor mezi zákonem a praxí upozornilo Asociaci v roce 2016 ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě sněmovní interpelace a vybídlo Asociaci k nápravě podle zákona, ale bezúspěšně. Asociace trvala a trvá dodnes na užívání "loga". Chová se tedy (ovšem spolu s reprezentací) jako parta nezávislých soukromníků a stát prokazuje velkou nemohoucnost, protože není schopen přimět spolek k nápravě.

Ptejme se, proč se FAČR vyhýbá umístit na reprezentační dres správný a zákonný státní znak? Je to z obchodních důvodů. Její problém spočívá v tom, že státní znak nelze registrovat jako ochrannou známku a tím celý dres chránit proti průmyslovému kopírování.

Z výroby dresů s naším "znakem fotbalové reprezentace" plynou Asociaci a výrobnímu partnerovi zisky z jejich prodeje, který je součástí vedlejší hospodářské činnosti spolku. Rád věřím, že výnos z prodeje suvenýrů a oblečení je obracen ve prospěch organizování českého fotbalu, jak podmiňuje zákon, avšak nelze pominout, že státní symbolika zde padla za oběť obchodním zájmům, a to je nepřijatelné.

Zcela na okraj: obdobná situace je v případě Českého svazu ledního hokeje a jeho výslovného odmítnutí státního znaku a jeho nahrazení emblémem hlavy lva na dresu hokejové reprezentace se zdůvodněním hledání vlastní korporativní identity.

Na technickou otázku, proč z dresu národního týmu mizí státní znak, funkcionáři odpovídají zřetelně: "Protože se snažíme o moderní pojetí, budujeme novou značku - dosud hokej vlastní 'značku' neměl, hlásili jsme se v podstatě ke státnímu znaku - nyní se hlásíme k vlastní identitě." (jakolev.cz). Jasnější doklad nepochopení a ignorance étosu státního znaku být již nemůže.

Nakonec nelze než vyzvat Asociaci, aby od těchto experimentů upustila a navrátila české fotbalové reprezentaci tradiční důstojnost. Platí to dvojnásobně právě nyní, kdy byly zavedeny žlutočervené dresy, na nichž degradace státní symboliky vrcholí. Nikoliv kvůli volbě barvy trikotu, ale barevnosti "znaku fotbalové reprezentace", kde je vyobrazen žlutozelený lev v černém poli!

Jestliže jsme tento dosavadní znak mohli s velkou tolerancí považovat za alespoň špatně zobrazený státní znak, stále odkazující na malý státní znak s tradičním bílým dvojocasým lvem v červeném poli, nyní žlutozelený lev zbavil tento symbol zcela státní totožnosti, neboť změnil jeho podstatu. Barvy v heraldice totiž pro tento účel hrají zásadní roli a nesmí se s nimi libovolně žonglovat.

Nelze odhadnout, zda tento výstřelek vznikl z neznalosti, nebo je triumfem svévole. Tradice 850 let trvající symboliky českého státu snad zavazuje i Fotbalovou asociaci České republiky k respektu. Je však otázkou, zda tento problém v naší republice ještě někoho bude zajímat.

(Autor je historik a archivář)"

Řešení je prosté, anebo není? FAČR a ten v článku zmíněný hokejový spolek (Český svaz ledního hokeje; od roku 2018 používá obchodní označení Český hokej) si budou nadále dělat, co uznají za výhodné pro své zájmy. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je u lidí různá. Potřeba a důvod českých, moravských a slezských fotbalistů a hokejistů, kteří to v daný okamžik mají jako zaměstnání, vystupovat pod značkou FAČR nebo ČSLH je dána jejich přístupem a možnostmi. Mohou si vůbec dovolit s ohledem na pravděpodobné členství ve spolku na vyzvání představeného daného spolku účast na klání "s díky" odmítnout a udělal to někdy některý z nich? Vzhledem k výše napsanému, dokud stát nepověří vysíláním slušně oblečených představitelů těchto druhů místního sportovního hnutí do světa, aby jej tam představovali, jiné spolky, ochotné dodržovat pro tento účel jím stanovená pravidla, nebo tito nepřijdou k rozumu, je věc vyřízena. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je do té doby nulová.

Ovšem, někdo by řekl, že je to marnost nad marnost. Fotbalový dres už nerespektuje ani státní barvy trikolóry a vlajky. Je černo-žlutý čili "císařský" ... Tvrzení bafuňářů o tom, že je v barvě lípy je směšné, vidíte tam někde lipové listy?

Všimněte si, že u nás se státních symbolů štítí i nejvyšší státní orgány. Logo Senátu nemá ze státní symboliky nic, nějaké modré "S" a dva lvi (ani ty dva ocasy jim nedali) ... Je to jako logo "cirkusu či zoo Svět" ne Senát ČR. Totéž všechna ministerstva, Úřad vlády (tragédie). Marně se pracovalo na novele zákona o užívání státních symbolů a snaha o jednotný vizuální styl státních orgánů, nezájem.

To by se na Slovensku nestalo. Tam když přišli hokejisti s logem, okamžitě poslanci reagovali novelou zákona a zakázali takové prznění státních symbolů.

A konce to nemá, švejkujeme dál, každé město utrácí statisíce za absurdní loga, jejich staleté historické znaky je vůbec nezajímají, nebo je deformují do karikatury logotypu. To že mají své historické barvy (na svých vlajkách), nezájem, grafici jim vytváří nové vizuální styly, ideálně každé volební období nové, aby byl kšeft pro kamaráda z PR studia.

A mimochodem, sportovními bafuňáři omílaný argument, že potřebují logem chránit prodeje dresů. Nic jim nebrání používat na dresech státní znak i ochranné logo (svazu/organizace). Viz opět Slováci. Vždy jejich státní barvy bílá a modrá s červenou, nebo naopak modrá a bílá (tmavý a světlý dres, tak jako u nás býval bílý a červený nebo červený a bílý s doplňkovou modrou).

Na srdci státní znak, uprostřed ochranné logo fotbalistů a logo výrobce, jde to, jen chtít.

Totéž hokej: na hrudi státní znak, logo s hokejkami místo trojvrší s dvojramenným křížem na náramenících (to jim právě zákon obratem zakázal mít na hrudi, tak jako naši hokejisti tam mají jen logo a velký státní znak ČR jako miniaturní samolepku jen na boku přilby, aby nemohl někdo něco říct). No a logo výrobce také nechybí (fajfka).

 

Zdeněk Koudelka, Státní znak nebo logo

Dále je se současnými snahami ministerstva průmyslu a obchodu ohledně zavedení jednoho nového graficky jednotného loga na úřadech přetištěn k nim se vyjadřující text Zdeňka Koudelky z 23. ledna 2020 uveřejněný na stránce Deklarace moravského národa. Některá slova byla zvýrazněna.

"Stát je reprezentován státním znakem. Ten je v případě evropských států staletým symbolem určité země. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři pobírají peníze za autorská práva. Logo nemá vyšší přínos, než který má státní znak.

Přesto některé státní úřady vymýšlí různá loga a platí za ně. Jsou to vyhozené peníze. Ocenění log je subjektivní. Fakticky jde o projev špatného hospodaření a vyvedení veřejných peněz do něčí soukromé kapsy.

Proto zaráží snaha Ministerstva průmyslu a obchodu vytvořit další logo státu a vnutit jej všem vládním úřadům. Tím by tyto úřady zmarnily peníze vložené do současných log a ještě více se omezí užívání státního znaku. Čím více úřadů bude nové logo užívat, tím více bude autor žádat za autorská práva. Bude  to dražší. Hledání loga státu se tak stává tunelováním státu.

Že je takový plán ministerstva protiprávní, je pro něj asi vedlejší. Zákon o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu mu nedává pravomoc vymýšlet loga státu a vnucovat je jiným úřadům. Navíc ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je činnost ministerstva nezákonná i neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby ministerstvo chtělo nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Ministerstvo průmyslu a obchodu projevuje neúctu ke skutečným státním symbolům.

Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku. Existuje i malý státní znak ve formě znaku Čech (stříbrný lev), který zákon určuje především pro razítka, která mají malou plochu a čtvrcený velký státní znak by na nich mohl být nezřetelný. Ministerstvo však uvažuje o výlučném užití českého lva, což je pohrdáním staleté sounáležitosti obyvatel Moravy a Slezska s jejich symboly. Proto je správné, se Ministerstvu průmyslu a obchodu vzepřít a chránit skutečné státní symboly.

Zdeněk Koudelka, signatář Deklarace moravského národa, mluvčí iniciativy"

Odborník o plánu ministerstva říká, že o něm dobře ví. Snahou je pokusit se (kromě novely zákona o užívání státních symbolů, čemuž moc nevěří) sjednotit používání státního znaku/znaků a případných log. I to, aby tato vznikající loga vycházela z principu „národního symbolu“ (trikolóra, listy, lev, orlice, vlajka s klínem atd.) – čili právě aby v době, kdy se bohužel každá instituce profiluje především logem (na úkor státního znaku – viz též dresy a nelze nikoho donutit k opaku), měly jasný rámec a zamezilo se značné rozplizlosti. Bylo by to na delší výklad. Inspirací je částečně Slovensko …

Ale je to pokus na samém začátku, takže Zdeněk Koudelka v tomto případě křičí zcela předčasně, respektive asi nepochopil nějaký článek MPO, kde jsou mraky log naprosto zasekání – viz jen pro různé výrobky a propagaci našeho zboží!

Takže uvidíme, jak tato snaha dopadne (sleduje to – ptají se jej na to). Poznámka: může jít například o článek zveřejněný Lidovými novinami 10. ledna 2020 pod názvem Návrat českého lva. Loga ministerstev získají po vzoru dalších zemí jednotný vzhled.

Zdeněk Koudelka navíc jaksi opomenul zmínit, že stávající záplava log a ne jen „nějakých“ ministerských, ale Sněmovny či Senátu a Úřadu vlády dávno na (českém) lvu staví: z důvodu „jednoduchosti“ grafiky – zdařilé je ale jen logo Sněmovny (část českého lva s lipovými listy a trikolórou), logo vlády a senát hrůza (jen lvi ze zoo) … 

Ono je těžké dělat logotyp ze (složitého) velkého státního znaku někdy zvaného „zvěřinec“.

Je to pořád dokola ten samý problém – od roku 1918 dodnes: jak se jmenovat, kolik velkých, středních, malých aj. znaků a vlajek mít … apod.

Jak se jmenovat? Dlouze a krátce … (Česká republika a ČR)

No a dnešní doba – hledající zkratky a milující loga (značky) tomu přilévá olej do ohně: má ráda jednoduchý „piktogram“ a tomu bohužel velký státní znak ČR „designově“ prostě nevyhovuje …

Popravdě, všimněme si situace už za první republiky, jak v praxi stejně (všude) dominoval malý státní znak (jen českého lva s „úlitbou“ slovenského středního štítku – s čímž se Slováci stejně nikdy neztotožnili, tak jako jim nepřirostla k srdci vlajka s klínem). A to tehdy existovala země Moravskoslezská!

Je zajímavé, že Zdeněk Koudelka a jiní dávno neřvali a neřvou nad situací (která se mnohým také nelíbí), jež byla před časem také zmíněna – ta záplava ohyzdných log (málokdy alespoň s tím českým lvem) úplně na všech institucionálních webech, což dávno vytlačilo (primární) státní symboly!

Ale zdá se, že to je bohužel trend dnešní doby a skoro nikomu to v praxi asi ani (vůbec) nevadí …

Ostatně viz země s čtvrcenými (velkými) státními znaky, např. Švédsko (veřejnost zná jen jako Tre kronor) tj. vlastně užívání loga dle malého znaku království, nebo i Velká Británie … atd.

Jinými slovy, není dnes asi v lidských silách zamezit užívání log (značek) namísto státního znaku, protože všichni se chtějí nějak „demokraticky“ projevit. Všimněme si, že jakékoliv jednotné symbolice (navenek) prospívají spíše totalitní systémy (socialistické, fašistické, vojenské, islamistické apod.).

V rozhovoru s Michalem Bernáthem nazvaném Naše orlice je unikát, jinde mají samce, který vyšel v Lidových novinách 29. ledna 2020 (elektronická verze zveřejněna na Lidovky.cz pod názvem Česká šlechta by naše státní symboly poznala, designéři z nich ale občas dělají paskvil, říká heraldik), který se týká stého výročí československých státních symbolů (malý a velký státní znak, trikolora, vlajka), jejichž podoba a styl nejsou nahodilým nápadem kreslířů 1. poloviny 20. století - jejich kořeny jdou do 13. století, cenná je historická návaznost (na symboly používané v našich zemích), heraldik Zdeněk Kubík říká: "Tehdejší tuzemská šlechta by podle nich dnes poznala, že je doma.", "a nejen šlechta", "Bylo to pro ně znamení trvalé jistoty a skutečné identity.". 

K myšlence loga s českým lvem, pod nímž by se (snad, jednou, možná) měla sjednotit loga pražských ministerstev, připomíná, že se v podstatě zapomnělo na to, že "původ figury dvouocasého lva je moravský, právě Přemysl Otakar II. toto znamení prvotně užíval jako markrabě moravský a ponechal si ho i jako český král, namísto plamenné svatováclavské orlice​ svého otce i děda.".

Také si Zdeněk Kubík neopomněl zarýpat do úrovně různých textů vzpomínajících radši než historii jakéhosi Bruncvíka (toho budou lépe než na Moravě znát v Čechách). V době Lucemburků se český lev jako "zkratka" pro více zemí, v nichž vládli, používal. To byla doba, kdy se mezi ně na nějakou dobu (volně) zařadilo i Braniborské markrabství (1373–1415). V něm ale v roce 1415 začali vládnout Hohenzollernové, stranící Zikmunda Lucemburského. A i dále se země Koruny české zmenšovaly. V 17. století ztratily Horní a Dolní Lužici ve prospěch Saska (1635). V polovině 18. století (1742) přišly o většinu Slezska, již získalo Prusko. Z toho by se dalo usoudit, že český lev se jako spojující symbol, by se za přetrvávajících okolností bez ohledu na právě vládnoucí dynastii dal použít vždycky. V roce 1918 vzniklo Československo. V roce 1993 Česká republika: "V duchu preambule naší ústavy i zákona o užívání státních symbolů je v podstatě nutností používat velký státní znak ČR."

Zdeněk Kubík už se setkal s ledasčím: "Viděl jsem nedávno čtyři dopisy vázající se k akci na jednom ministerstvu, nad kterou převzaly záštitu všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé – prezident, předsedové senátu a sněmovny i premiér. Prezident republiky měl na hlavičkovém papíře malý státní znak. Tentýž dopis přišel od premiéra s velkým státním znakem. A kromě toho přišly dva dopisy od předsedů obou komor, každý jen s logem. Prostě každý pes jiná ves. Přitom všichni mají ze zákona užívat velký státní znak ČR! Prostě celé mi to přijde nepochopitelně absurdní, zbytečné i velmi nehospodárné. Proč se touto cestou „vyhození státního znaku“ musí každý vymezovat, individuálně odlišovat a za každou cenu nahrazovat něco, co existuje, funguje a je známé po staletí? Jako by tím popíral existenci státu a jeho symboliku. ​Lidé to těžce nesou asi nejvíce u našich reprezentačních sportovních dresů, kde velký státní znak chybí." 

A něco k té reprezentaci na mezinárodní úrovni: to, co dělají některé sportovní svazy je proti zákonu. Je to proti jeho duchu. V něm je, že se má používat znak ČR. Je napsán tak, že význam ta slova mají: musí se použít státní znak. V zákonu ovšem chybí sankce, a jakkoli členové Podvýboru pro heraldiku a vexilologii v Parlamentu ČR připomínají, aby s tím zákonodárci něco udělali, ony některé sportovní svazy argumentují ledasčím: reklamou atp., a situace zůstává nadále neutěšená. 

Jak říká i doc. Koudelka "logem státu je jeho (velký) státní znak"! Zase se vymýšlí vymyšlené, jen aby... A hotovo, prostě pro všechny (stejný) státní znak, plus státní barvy a fontu, rozdíl jen v nápisu té které státní/veřejné instituce, viz Německo, Slovensko aj. Pak každý uživatel domácí i zahraniční vidí, že je na webu státu ne nějaké firmy s logem.