Přestože v 9. volebním období návrh zákona o zemských znacích a vlajkách podpořilo téměř sto poslanců, jeho projednání zůstalo nedokončeno. K definitivnímu přijetí zákona nedošlo a právní stav ohledně samostatných zemských symbolů zůstal nezměněn. Vzhledem k významu historické kontinuity a potřeby právní jistoty při užívání symbolů bylo žádoucí, aby se příslušná legislativa opět objevila na programu v nadcházejícím volebního období.
Zakotvení zemských znaků a vlajek by přineslo jednoznačnou grafickou i barvou vymezenou identitu, posílilo by historické povědomí obyvatel a návštěvníků a umožnilo by řádné a důstojné užívání symbolů na veřejných i soukromých budovách.
Projednávání nového návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách začalo v lednu 2026, když Poslanecké sněmovně návrh zákona 22. ledna 2026 předložil Radek Vondráček. Poslancům byl rozeslán jako sněmovní tisk 87/0 dne 23. 1. 2026.
Preambule: Uznávaje dobré tradice státnosti zemí Koruny české a chráníce dějinný odkaz našich předků Parlament v úctě k symbolům historických zemí Čech, Moravy a Slezska, které jsou nedílnou součástí symboliky státu, rozhodl se zákonem upravit i podobu a užívání zemských znaků Čech, Moravy a Slezska.
Ve znění návrhu je problematický bod 3 § 2. Uvidíme, kdo všechno bude dotazován, aby se znovu vyjádřil ohledně věcí zařazených do návrhu. Nejprve se jím bude zabývat vláda, která k němu, tak jako v roce 2023, zaujme stanovisko. Stačí jí vytáhnout tehdejší poznámky ministerstev. Tím si už návrh prošel v minulém volebním období. Takže znovu, bude stanovisko neutrální? Pokud a až se návrh v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dostane do prvního čtení, bude na poslancích, aby se seznámili se souvisejícími skutečnostmi. Návrh můžete podpořit.
Návrh je po téměř třech letech opět na stole, a aniž bychom hned srovnávali slovo od slova, přijde nám stejný nebo podobný jako ten z jara 2023. Srovnáme-li jej se stanoviskem vlády České republiky z 5. dubna 2023, všimneme si, že s jejím doporučením v bodech 7 "vláda upozorňuje, že § 2 odst. 3 návrhu zákona, na jehož základě může být znak a vlajka Moravy užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice, je v rozporu se znakem Moravy užitým v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky." a 8 "a jednak upozorňuje, že slovo „chráníce“ užité v preambuli by bylo třeba nahradit správným tvarem přechodníku přítomného pro rod mužský, tedy slovem „chráně“." autor znění návrhu asi nesouhlasí. Opět se v něm pracuje s možností "variantnosti" zemských symbolů, a opět jen v případě moravského znaku a vlajky. V přílohách se ovšem zemské symboly předkládají v podobě, jak ji zná zákon o státních symbolech (velký státní znak).
Až ve zvláštní části se k § 2 návrhu objevuje tvrzení, že: "V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. ze 7. 12. 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve 4. poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části ve svých znacích (např. Znojmo, Napajedla, Mariánské Hory, Královo Pole, Vítkovice).".
Je tudíž nutné seznámit všechny s tím, jak se to s tou domnělou variantností znaku Moravy dokládanou v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách s poukazem na užívání od moravské orlice odlišného symbolu v symbolech Jihomoravského kraje má ve vztahu k dnešní České republice. Zákonný popis znaku i popis vlajky, symbolů Jihomoravského kraje udělených de iure rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky z roku 2003 stanovuje, že znakem kraje je "Modro-červeně čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli stříbrné břevno pod stříbrným temenem, ve třetím poli zlatý vinný hrozen s listem a úponkem. Ve čtvrtém poli zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí." a že jeho vlajkou je "Čtvrcený list. Horní žerďové pole modré s moravskou orlicí. Dolní žerďové pole červené se žlutým vinným hroznem s listem a úponkem. Horní vlající pole tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené, v poměru 1 : 2 : 2 : 2. Dolní vlající pole modré se žluto-červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.". K udělení těchto symbolů Jihomoravskému kraji došlo na samém konci roku 2003, do praxe pak vstoupily v roce 2004. Nelze tak v případě zlato-červeně šachované korunované orlice se zlatou zbrojí psát o "variantě" moravské orlice. Takové označení je když tak možné použít při popisu sporů o tento symbol ve druhé polovině 19. století a zpolitizovaných kauz doby nedávné i současné.
Pokud tedy je návrh stručně popisován jako výslovně v právním řádu zakotvující zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku, očekávejme od poslanců, že se při své volbě budou popisem symbolů historických zemí Čech, Moravy a Slezska v zákoně o státních symbolech řídit.
Při srovnání s návrhem z roku 2023 je zajímavé, že vypadla část o možném značení historických hranic. Asi obava z možných komplikací. Problémem tak je jen ta věta tolerující odlišnost šachování. Je to pisatelova úlitba vyznavačům zlatočerveného šachování.
Mohlo by se zdát, že přes SPD (na jejíž kandidátce "žluté" strany měly své lidi) si tlačí svoje, viz ty snímky okaté poslankyně SPD s bikolórou MNO u kuchyňky. V tomto případě ale údajně nejde o nějaké kamarády žlutých, ale o neznalost. Ta Lucka prý v tomto prostě nemá přehled. Co jí kdo podstrčí, s tím se vyfotí. Není to ojedinělý případ.
Tzv. "žlutí", tj. MNO, všechny ty politické moravistické ministrany, se budou ozývat, což klidně může směřovat k tomu, že v Poslanecké sněmovně vypuknou zmatky (obavy, zasahování žlutých skrze poslance SPD), a v tichosti to zase zmizí, jako minule. Což je ostatně taktika žlutých, protože oni o tento zákon ve skutečnosti nestojí (byť to prý nemohou přiznat, ale oni se za to zas tak nestydí, už i to od jednoho z nich v souvislosti s návrhem zaznělo). Jeho obrazová příloha totiž dává obcím a jiným institucím jasný návod, co a jak má vypadat, a obrazovou variantnost nepřipouští.
To by se mělo zkusit poslaneckým pozměňovacím návrhem na plénu smazat. Už minule to tvrdě kritizoval prof. Jan Županič, expert Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, na semináři (tzv. kulatý stůl k zemským symbolům) v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zdvihali obočí poslanci, co si to přišli poslechnout, když tam začaly faktické pravdivé výklady prof. Županiče z podvýboru, že znak/figura nemůže mít varianty. Ošívala se paní Holaňová z MNO, vykřikovali v publiku příznivci tu té či oné "varianty". A rozmrzelý byl poslanec Vondráček, že nějaké problematické věci se říkají a není to sluníčkové. Na setkání v dubnu 2023 dále s příspěvkem vystoupil např. Zdeněk Kubík. Tak uvidíme, co se bude dít.
S existencí podvýboru (pro schvalování dalších komunálních znaků) se počítalo, viz stránka Poslanecké sněmovny, kde již byla stanovena celková struktura (v rámci výboru pro vědu), jen do něj až do středy 18. února nebyli jmenovitě zařazeni poslanci a zvolen předseda podvýboru. Je důležité, kdo to je (nejlépe někdo rozumný z oboru). Pro něj pracují externí experti (může ovlivnit, kdo to bude), pak v plénu dotyčný předseda podvýboru relevantně připomínkuje či pozměňuje návrh zákona. Takže jde o to, aby to nebyl např. nějaký kamarád "žlutých" (v rámci SPD či jiné partaje) apod., a aby někdo nepřizval mezi experty "žluté" typu doc. Bílý (on tedy není fanatický, je jen monarchistou) či paní Holaňová, která má zemské vlajky ráda. :-)
Ve středu 18. února 2026 byl ustanoven nový Podvýbor pro heraldiku a vexilologii. Předsedou je Mgr. Jiří Vojáček. Členy jsou Ing. Ondřej Babka, Mgr. Matěj Ondřej Havel, Ph.D., Ing. arch. Veronika Kovářová a PhDr. Petr Sokol, Ph.D. (člen České vexilologické společnosti).
Bude zase seminář (kulatý stůl) v Poslanecké sněmovně, na který by přijeli žbrblat žlutí voliči? Snad ne, aby se poslanci nelekli, co se to děje a jaké je to pro někoho výbušné téma. A co předvede opozice, která by z principu měla tento návrh "napadat"? V posledku bude záležet na většině poslanců v plénu, jak pozměňovacími návrhy text zákona upraví a v jaké formě schválí, jak to budou napadat, kritizovat a připomínkovat opoziční poslanci (jako všechno od současné vládní koalice).
Protože pozor, expertní poradce (jako prof. Županič, dr. Müller a další) to sice v podvýboru pro vexilologii a heraldiku připomínkují (poradí, doporučí), ale fakticky přednést a něco změnit může jen poslanec (z onoho podvýboru), respektive pak většinové hlasování pléna o pozměňovacím návrhu textu znění zákona. Jinak je odborná veřejnost v legislativě vždy bezmocná, rozhoduje jen a pouze politický lobbing. Normální poslanec parlamentu by neměl mít důvod dělat zákon složitějším několika variantami.
Proběhne klasický složitý legislativní proces, jak u všech návrhů zákonů, viz Legislativní proces projednávání návrhů zákonů. Návrh se musí dostat (odhlasováním pléna) na pořad některé ze schůzí (minule se to nikdy nestalo, proběhl jen onen veřejný "kulatý stůl"). Pak může být návrh zcela smeten nebo poslán do tzv. tří čtení, kdy probíhají (hlasují) tzv. pozměňovací návrhy (ty předkládají poslanci právě na základě předjednání/doporučení odborných podvýborů a výborů). V textu se tedy nemusí změnit nic, nebo jen něco (ubude či přibude), vše ale musí projít většinovým hlasováním poslanců.
Právě proto je důležité, který poslanec je předsedou Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, neboť jeho expertní skupina mu dá podklady, s nimiž na plénu pro hlasování vystupuje (takže je také důležité, které osoby jsou pozvány do expertního týmu, ale především pak, kteří poslanci se při oněch tzv. čteních angažují).
Výsledkem je pak dobrý zákon nebo i tzv. zmetek (vzniklý poslaneckou tvořivostí pozměňovacích návrhů), jako u všech našich zákonů.
Samozřejmě poslanec Radek Vondráček zde není (jako právník, advokát) v roli odborníka. Text návrhu má od někoho (známého), kdo byl schopen jej napsat. Jinak by totiž žádný návrh zákona nikdy nevznikl (nebyl předložen), protože iniciativní musí být poslanec, nebo vláda či ministerstvo (a ty toto vůbec nezajímá, na rozdíl od nás, vás, a "žlutých". :)
Ona nešťastná věta o "variantě" je samozřejmě (právnická, ne heraldická) "úlitba" žlutým (a jejich voličů, kterých je asi 0,04 %?), ale ti tento zákon budou nechtít tak jako tak, protože jejich symbolem je jiný znak a bikolóra, nic jiného neuznávají, a z toho plyne jejich postup. Takže klidně se může stát, že to nedopadne vůbec nebo "nějak všelijak".
Pro veřejnost je však zásadní primární formulace návrhu a jeho obrazová příloha (tu vnímají laičtí uživatelé čili ona široká veřejnost). Prostě nejlepší by bylo, kdyby někdo z vás byl poslancem nebo měl poslance kamaráda. :) Experti mohou mentorovat donekonečna, ale faktickou moc nemají. Tu má jen zákonodárce (a hlavně většina hlasujících). Znechucovat však může občansky či lobbisticky kdokoliv cokoliv.
V sobotu 21. února 2026 byl v Mladé frontě DNES vydán článek Roberta Oppelta nazvaný Zákon pro Moravu a Slezsko. Pozornost k vlastnímu příspěvku na straně pět se reportér o pár stran dříve na straně jedna snaží přitáhnout tvrzením: "Vondráček chce prosadit zákon o moravské vlajce. Moravské strany v posledních volbách neuspěly, přesto se některé nápady Moravanů vracejí." O návrhu má příští týden jednat vláda. Radek Vondráček k návrhu řekl: "Návrh je důležitý pro posílení vazby k státnosti a regionu. Je důležité, že jde o návaznost na historickou tradici, která je živá a zaslouží si dále rozvíjet". Podle Matěje Ondřeje Havla (TOP 09) je návrh zbytečný: "V žádném případě nepotřebujeme zemské vlajky, je to zcela nadbytečné". Připomeňme však, že znakem nemůže (veřejně) disponovat každý občan ČR. Ze zákona jen jmenované instituce.
Autorem výtvarné podoby znaků přiložené k návrhu (přílohy č. 1-6) je heraldik Zdeněk Kubík. Ten nové vlajky popisuje jako svým způsobem "novotvary" vycházející ze středověkých a novověkých heraldických praporů. Historické dvoubarevné vlajky (bikolóry) používané jako zemské vlajky v 19. století jsou v rozporu se současnou vexilologickou praxí: "Proto je prezentována podoba vlajek a praporů Čech, Moravy a Slezska jako nekonfliktní. Jsou to zcela nezaměnitelné symboly v souladu s danou legislativou".
Zpracování tří zemských vlajek v přílohách odpovídá jejích znázornění ve velkém státním znaku České republiky. K návrhu se vyjadřují některá ministerstva. Ministerstvo financí upozornilo na to, že užívání zemských vlajek a znaků je možné bez jejich uzákonění dle návrhu i nyní: "V současné době jsou Čechy, Morava a Slezsko pouze historickými územími, jejichž postavení ani hranice nejsou v současném právním řádu zakotveny. Z tohoto pohledu nepovažujeme za nezbytné upravovat symboly takového území zákonem".
Ministerstvo obrany vládě doporučilo, aby k předloženému návrhu přijala nesouhlasné stanovisko. Návrh je podle něj v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie. Pokud tím naráží na onu možnost varianty moravských symbolů, s tím názorem, že to není v souladu s tím, jak se věci dělají, lze zajisté souhlasit. Ošemetná je ovšem shoda malého státního znaku a znaku Čech. Má to řešit použití francouzského štítu, aby bylo při používání v určitých situacích jasné, že se v tom případě nejedná o užití ve smyslu malého znaku.
A dále má mít podle ministerstva obrany navrhovaný zákon prý retroaktivní účinky, neboť "nelze zpětně uzákonit znaky územně správních celků, tedy "zemí", které již neexistují". A tak "Pokud by předkladatel chtěl tyto znaky zavést do současného českého práva, tak by musel výslovně převzít znaková privilegia, kterými tyto země své znaky obdržely". Znakové privilegium, to zní středověce. Co vlastně chtějí? Vzbudit Přemysla Otakara II., nebo by se právníci spokojili s něčím podobným z doby vzniku ČSR? Copak nestačí, že ty symboly popisuje zákon České republiky o státních symbolech? Z nich je přece velký státní znak složen. Tyto logicky musí odpovídat a také odpovídají známému popisu.
Minule se báli, že si nárokujeme od Poláků celé Slezsko. :-) Ano, "retroaktivní" to de iure je, ale de facto historické země stále existují (nebyly zničeny atomovkou) a Ústava ČR je definuje. A jaká "privilegia" by se měla převzít? Copak onen úředník nebo právník neví, že pro Čechy ani Slezsko žádné privilegium není a nebylo, takže to z roku 1462 snad nemyslí vážně!?! Pokud ho vůbec zná ... Mimochodem, de facto privilegiem zemských znaků je tak zákon o státních symbolech první republiky Československé, kdy fungovala i zemská správa. Prostě plácají ani neví co a o čem ...
Právníci (co advokát to názor) mohou pitvat "záměnu" znaku Čech a malého státního znaku, ale heraldicky je to zcela irelevantní. Právnicky se to řeší typem štítu, ale heraldicky se tvar štítu neblasonuje. A vůbec přeci nevadí, že všechny historické znaky zemí jsou dávno součástí velkého státního znaku a jeden z nich (země největší a spojené s názvem státu i jazyka) slouží jak tzv. malý státní znak).
Ministerstvo zahraničí s návrhem souhlasí: "Jejich právní úprava podstatně přispěje k zamezení jejich nesprávného zobrazování a provedení těmi, kteří je budou užívat". A o to přece jde.
Výsledek jednání vlády 23. února 2026:
2. Návrh poslance Radka Vondráčka na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách (sněmovní tisk č. 87)
čj. 119/26
Předkládá: ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
Výsledek jednání vlády: schváleno souhlasné stanovisko.
Vláda by 23. února 2026 mohla vydat stanovisko v navrženém znění:
Příloha
k usnesení vlády
ze dne č.
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslance Radka Vondráčka na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách (sněmovní tisk č. 87)
Vláda na své schůzi dne 23. února 2026 projednala a posoudila návrh zákona o zemských znacích a vlajkách a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé níže uvedené skutečnosti, které je vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit.
1. Vláda vnímá historický a symbolický odkaz spojený s navrženou úpravou a oceňuje snahu předkladatele o kodifikaci zemských znaků a případně vlajek. Vláda nicméně doporučuje navrženou podobu zemských znaků a vlajek konzultovat s odborníky na heraldiku a vexilologii (např. z Vojenského historického ústavu) vzhledem k jistým pochybnostem, které z hlediska heraldických a vexilologických pravidel k návrhu zákona uplatnilo Ministerstvo obrany.
2. Ve vztahu k případům, kdy má být podle § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky užit malý státní znak, může vyvolávat výkladové obtíže navržené znění § 1 odst. 1 věty druhé.
3. Pokud jde o navrženou preambuli, má-li být s ohledem na obsah návrhu zákona zachována, vláda upozorňuje, že slovo „chráníce“ užité v preambuli by bylo třeba nahradit správným tvarem přechodníku přítomného pro rod mužský, tedy slovem „chráně“.
4. S navrhovanou právní úpravou se pojí v podstatě pouze jedno konkrétní právo, resp. povinnost, vymezené v § 4 návrhu, a to právo „užívat zemské znaky a vlajky vhodným a důstojným způsobem“. K tomu vláda upozorňuje, že užívat zemské vlajky a znaky je možné i bez existence navrhované právní úpravy. Navíc půjde o imperfektní normu. Předkladatel by se proto měl v rámci dalšího projednávání rozptýlit případné pochybnosti ohledně nezbytnosti nebo potřebnosti řešit problematiku zemských znaků nebo vlajek formou zákonné právní úpravy.
Předkládací zpráva:
Cílem návrhu zákona je zakotvit v právním řádu České republiky zemské znaky a vlajky Čech, Moravy a Slezska.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí.
Obdobný poslanecký návrh zákona byl vládě předložen v minulém volebním období jako sněmovní tisk č. 400, který tehdejší vláda projednala pod čj. 260/23 a zaujala k němu neutrální stanovisko.
Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Zemské zřízení podle vyjádření ministerstva zaniklo v roce 1948, a to na základě zákona č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení. V současné době jsou země Česká a země Moravskoslezská, resp. Čechy, Morava a Slezsko pouze historickými územími, jejichž postavení ani hranice nejsou v současném právní řádu zakotveny. Z tohoto pohledu tak Ministerstvo financí nepovažuje za nezbytné upravovat symboly takovéhoto území zákonem. Současně však Ministerstvo financí vnímá, že otázka národních symbolů je věcí politické debaty volených zástupců lidu, a proto máme za to, že vláda by v této debatě měla zaujmout sebeomezující postoj a nevstupovat do ní.
Vyjádření Ministerstva financí se proto omezuje pouze na technické aspekty návrhu. Předně je třeba uvést, že s navrhovanou úpravou se pojí v podstatě pouze právo, resp. povinnost vymezená v § 4. Založení práva „užívat zemské znaky a vlajky vhodným a důstojným způsobem“ lze považovat podle názoru ministerstva za nadbytečné, neboť užívání zemských znaků a zemských vlajek je možné již nyní (a také se tak v praxi děje i bez existence navrhované právní úpravy). Pokud jde o požadavek důstojnosti a vhodnosti užívání, tak porušení tohoto zákonného pravidla není definováno ani jako přestupek a není tedy postiženo žádnou sankcí, na rozdíl od § 13 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve kterém jsou definovány přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob a zároveň je zde uvedena i sankce za jednotlivé přestupky. Lze tedy důvodně předpokládat, že tento požadavek bude jen obtížně vymahatelný.
V materiálu dále absentuje vyčíslení finančních dopadů předloženého návrhu, přestože by zavedení nových znaků a vlajek mohlo mít dopady do rozpočtů územních samosprávných celků (např. z důvodu výroby nových tiskovin či pořizování vlajek).
Ministerstvo obrany vládě doporučilo k předloženému návrhu zákona přijmout nesouhlasné stanovisko, neboť návrh zákona je podle jeho názoru v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie a není v souladu s právním řádem České republiky.
Navrhovaný zákon má podle ministerstva retroaktivní účinky, neboť nelze zpětně uzákonit znaky územně správních celků „zemí“, které již neexistují. Pokud by předkladatel chtěl tyto znaky zavést do současného českého práva, tak by musel výslovně recipovat znaková privilegia, kterými tyto země své znaky obdržely.
Ministerstvo obrany ve svém vyjádření dále upozornilo, že návrh zákona do českého práva nově zavádí v současnosti neexistující územně správní celek „země“. Naopak politické územně správní celky mají znak a přesně vymezené teritorium. Pokud někdo hovoří o jakémkoliv historickém znaku, jde o znak určitého, v minulosti existujícího územně správního celku. Například země Koruny české, zmíněné v Ústavě České republiky byly územně správní celky království české, markrabství moravské a slezská knížetství. Stejně tak byla územně správním celkem republika Československá, též zmíněná v preambuli Ústavy České republiky.
Ministerstvo dále uvedlo, že vzhledem k ústavně zaručeně svobodě slova, lze i dnes používat historické znaky podle tehdy platných právních aktů, kterými dané územně správní celky získaly svůj znak. Samozřejmě pokud výslovně neodporují nyní platným zákonům a neobsahují například symboly nacismu. Kodifikací nového znaku, i když nazývaného „historický“, se implikuje vytvoření nového územně správního celku s jasně vymezenými hranicemi.
Tvar štítu podle ministerstva v heraldice nelze kodifikovat, neboť jeho tvar závisí na výtvarném provedení konkrétního vyobrazení znaku. Štít, který se požívá při vyobrazeních znaků, je pouze příklad jednoho z užití znaku. Anglický termín „coat of arms“ je daleko přesnější. Heraldika určuje například barvu přikryvadel na helmě, barvu plášťů jezdce i koně a v moderní době třeba směrovek letadel. Na takto zbarvené ploše jsou pak rozmístěny figury. Štít se pro zobrazení znaku v erbovnících užívá, protože je v něm obvykle figura o samotě. V § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 je podle ministerstva vhodné vypustit slovo „francouzský“. Navíc nelze z výše uvedených důvodů odlišit navrhovaný znak „Čech“ od kodifikovaného malého státního znaku a návrh zákona je tak v kolizi s platným zákonem o státních symbolech České republiky.
Ministerstvo ve svém vyjádření také uvedlo, že v heraldice je závazný slovní popis znaku. Konkrétní výtvarné provedení znaku nelze v heraldice kodifikovat. Pokud by tomu tak bylo, pak by například ani kamenné nepolychromované vyobrazení státního znaku nebylo podle zákona státním znakem, protože neodpovídá vyobrazení v příloze zákona, a nepožívalo by ochrany podle zákona o státních symbolech České republiky. Ani zákon o státních symbolech České republiky proto neuvádí zobrazení znaku ve své příloze jako závazné. Proto je nevhodné uvádět závazný vzhled znaků v přílohách zákona. Jde totiž pouze o příklad, jak může zobrazení daného znaku vypadat.
V návrhu zákona se podle ministerstva přestávají používat označení tinktur kovů „zlatá“ a „stříbrná“ a místo toho se používá „žlutá“ a „bílá“. Použití heraldické terminologie ve vexilologii je nejen přípustné, ale v případě v návrhu použitých tzv. heraldických vlajek je dokonce žádoucí. V heraldice a vexilologii se zlatá může vyobrazit také žlutou nebo tečkovanou plochou a stříbrná také bílou nebo prázdnou plochou. Opět podle možností konkrétní výtvarné techniky vyobrazení znaku (tisk, výšivka, plastika…). V § 1 odst. 2, § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 je třeba slovo „bílý“ nahradit slovem „stříbrný“ a slovo „žlutý“ nahradit slovem „zlatý“ a jejich mluvnickými tvary.
Ministerstvo obrany dále též konstatovalo, že v návrhu zákona není v popisu vlajek uveden poměr stran listu a není popsán ani vzhled rubu vlajky. V případě tzv. heraldických vlajek, použitých v návrhu zákona, je zapotřebí uvést, zda figura na rubu hledí k žerdi, jak je obvyklé, anebo zda figura na rubu hledí stejným směrem jako figura na líci.
Další výhrada ministerstva uvedená v jeho vyjádření se týkala jeho upozornění, že návrh zákona zavádí ahistorické vlajky Čech, Moravy i Českého Slezska. Vlajky se podle ministerstva ve vexilologii tvoří převzetím tinktury štítu znaku do spodního pruhu vlajky a převzetím tinktury figury znaku do horního pruhu vlajky. Historická vlajka Čech je stejná, jako současná polská vlajka, tedy spodní polovina červená a horní polovina stříbrná. Pod touto vlajkou mimo jiné vítězily československé legie v první světové válce. A krátce byla taková vlajka také kodifikována jako vlajka České republiky v rámci České a Slovenské Federativní Republiky v letech 1990 až 1992. Vexilologicky správná, avšak nikdy nepoužívaná vlajka Moravy, by pak podle ministerstva měla být v dolní polovině modrá a v horní polovině stříbrno-červeně šachovaná. V § 2 odst. 3 se zavádí možnost užívat moravskou stříbrno-červeně šachovanou orlici ve variantě zlato-červeně šachované orlice. Jde o zavedení ahistorického znaku, „ustupovaného“ zejména v devatenáctém století moravskými Němci. Zlato-červeně šachovaná moravská orlice tak nepatří podle ministerstva k dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, o kterých hovoří preambule Ústavy České republiky, na kterou se předkladatel návrhu zákona odvolává. I navrhovanou vlajku Českého Slezska hodnotí ministerstvo ve svém vyjádření jako ahistorickou. Vexilologicky správná vlajka by měla být v dolní polovině zlatá a v horní polovině černá.
Ve svém vyjádření ministerstvo také uvedlo, že v návrhu zákona se hovoří o Slezsku, čímž návrh právně kodifikuje nárok České republiky na celé historické území Slezska, přičemž v současnosti je většina historického území Slezska nedílnou součástí území Polské republiky. Návrh zákona by podle ministerstva tak, jak je formulován, by mohl poškodit mezinárodní vztahy s Polskou republikou a namísto o „Slezsku“ by měl návrh zákona hovořit přinejmenším pouze o „Českém Slezsku“.
Závěrem svého vyjádření Ministerstvo obrany uvedlo, že v heraldice platí princip, že ve výtvarném zobrazení znaku figura co možná nejvíce vyplňuje plochu štítu. Zobrazený „znak Čech“ tento princip porušuje. Figura znaku, vyobrazená v příloze, by byla správně zobrazena, pokud by štít znaku byl gotický. V případě francouzského štítu by měl být český lev rozkročený do obou dolních rohů štítu, jak byl používán například na mincích první Československé republiky.
Ministerstvo vnitra sdělilo, že k návrhu zákona zaujímá neutrální stanovisko. Užívat zemské znaky a vlajky je fakticky možné i bez přijetí navrhované právní úpravy. Ministerstvo vnitra upozorňuje na to, že navrhované zemské znaky a vlajky mohou být širokou veřejností nesprávně považovány za oficiální státní symboliku, a to vzhledem k jejich podobnosti. Tato skutečnost je nejmarkantnější při srovnání malého státního znaku České republiky, jehož užívání je upraveno zákonem o užívání státních symbolů České republiky, a navrhovaného zemského znaku Čech, které se navzájem liší pouze tvarem podkladového štítu. Ministerstvo se domnívá, že širší veřejnost by měla obtíže kvalifikovaně posoudit pouze podle tvaru znaku, kdy jde o oficiální státní symbol České republiky, s jehož užitím mohou být spojeny specifické kompetence státní moci, a kdy se jedná o vyjádření úcty k historickým symbolům bez jakékoli vazby na reálný výkon státní moci.
Současně porušení povinnosti užívat zemské znaky a vlajky vhodným a důstojným způsobem nespojuje návrh s žádnou sankcí. Opačně tomu je v ustanovení § 13 zákona o užívání státních symbolů České republiky, kde je porušení vymezených zákonných pravidel definováno jako skutková podstata přestupků. Vymáhání požadavku na důstojnost a vhodnost užívání zemský znaků a vlajek tak bude v praxi značně obtížné.
Ministerstvo zahraničních věcí k návrhu zákona doporučilo zaujmout souhlasné stanovisko. Podle názoru Ministerstva zahraničních věcí lze totiž považovat za přínosné, aby zemské znaky a vlajky Čech, Moravy a Slezska, vycházející z úpravy ve velkém státním znaku, byly výslovně zakotveny v právním řádu České republiky. Jejich právní úprava, která respektuje heraldická pravidla u znaků a vexilologická pravidla u vlajek, podstatně přispěje k zamezení jejich nesprávnému zobrazení a provedení těmi, kteří je budou vhodným a důstojným způsobem užívat. Zároveň Ministerstvo zahraničních věcí nepovažuje za nezbytné, aby normativní text navrhovaného zákona byl uvozen preambulí. Text nenormativní povahy uvozující normativní část zákona není v českém právním řádu standardně používán. Preambuli obsahují v zásadě jen některé ústavní zákony.
S přihlédnutím k výše uvedeným vyjádřením se navrhuje, aby vláda k předloženému návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko.
Návrh poslance Radka Vondráčka na vydání zákona o zemských znacích
a vlajkách
§ 1
Znak a vlajka Čech
(1) Znak Čech tvoří červený francouzský štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Je-li znak Čech užit spolu se státním znakem, užije se vždy velký státní znak.
Znak je vyobrazen v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Čech je červená. Uprostřed červeného pole je bílý dvouocasý lev ve skoku se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 2
Znak a vlajka Moravy
(1) Znak Moravy tvoří modrý francouzský štít, v němž je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Znak je vyobrazen v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Moravy je modrá. Uprostřed modrého pole je bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(3) Znak a vlajka Moravy může být užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice.
§ 3
Znak a vlajka Slezska
(1) Znak Slezska tvoří zlatý francouzský štít, v němž je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Znak je vyobrazen v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Slezska je žlutá. Uprostřed žlutého pole je černá orlice s bílým půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se žlutou korunou a červenou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko.
Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti.
Výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku. Při popisu znaku je dle heraldických pravidel označována bílá jako stříbrná a žlutá jako zlatá, což u vlajek dle vexilologických pravidel neplatí. Pravá a levá strana se užívá v heraldickém pojetí, tedy při popisu z pohledu nosiče znaku (herolda), nikoliv pozorovatele. Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická figura dané země. Návrh neznevýhodňuje muže ani ženy.
2. Zhodnocení platného právního stavu.
V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku, zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, když navazuje na stávající preambuli Ústavy České republiky, kde se uvádí Čechy, Morava a Slezsko a zároveň odkazuje na dobré tradice státnosti zemí Koruny české.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh zákona se netýká závazků vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona se netýká mezinárodních závazků České republiky.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh zákona nemá vyčíslitelný vliv na státní ani jiné veřejné rozpočty. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.
7. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Při přípravě návrhu zákona nedošlo k žádným kontaktům, které by podléhaly oznamovací povinnosti.
II. Zvláštní část
K preambuli
Vzhledem k symbolickému obsahu zákona je zákon uvozen slavnostním úvodním prohlášením.
K § 1
Zde je zakotven zemský znak Čech v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku. Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka. V případě znaku Čech je stanoveno, že při současném užití se státním znakem se užije vždy velký státní znak. Rovněž je zakotveno, že zemský znak užívá francouzský štít, aby se odlišil od španělského štítu malého státního znaku, aby znak Čech byl odlišný od malého státního znaku se znakem Čech.
K § 2
Zde je zakotven zemský znak Moravy v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku.
Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka. V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. ze 7. 12. 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve 4. poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části ve svých znacích (např. Znojmo, Napajedla, Mariánské Hory, Královo Pole, Vítkovice).
K § 3
Zde je zakotven zemský znak Slezska v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku. Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka.
K § 4
Zákon připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, tedy soukromé i veřejné, podmínkou je jen jejich užívání důstojným způsobem.
K § 5
Účinnost je navržena k 1. lednu následujícího roku.
Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu
Návrh zákona výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku.
Návrh zákona připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, podmínkou je jen jejich užívání důstojným způsobem.
K tématu zemských znaků a vlajek v minulosti vyšlo několik článků, například:
ŠTARHA, Ivan. Moravské barvy a moravská zemská vlajka. In: Pocta Janu Janákovi, 2002, s. 165-170
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG)
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG)
