Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.
Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).
Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.
Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.
O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor.", a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla.". Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.
Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.
Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.
Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".
Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.
Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.
Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.
Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.
Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.
Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.
