Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se v Praze od 14. do 16. hodiny odpolední v parlamentu, ve Sněmovní ulici č. 4/176, Praha 1, konal tzv. kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách. O pracovním setkání další den zveřejnily stránky Aktualně.cz příspěvek Radka Bartoníčka nazvaný Stříbrné, nebo žluté kostičky? Zastánci moravské vlajky se neshodnou, jak má vypadat. Věta "Jedna část tvrdí, že tělo moravské orlice na znacích a vlajkách musí mít kromě červených také stříbrné kostičky. Zato vlajka musí mít modré pozadí." je ovšem úsměvná. Řeknete si, taková věta vznikne jak? Dobré je, že u článku jsou i skoro tři minuty záznamu zachycující začátek setkání. Je vysvětlena důležitost zákona, to, že na něm mnoha lidem záleží.
 |
| Kulatý stůl na téma Zemské symboly konaný ve čtvrtek 20. dubna 2023 v budově Parlamentu České republiky |
 |
| Program kulatého stolu: "Zemské znaky", Zemské symboly, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 20. dubna 2023, místnost č. A23. Jiří Pernes a Jiří Bílý se omluvili |
Článek jako takový má ten význam, že informuje (jako jeden z prvních
nebo vůbec první?) o tom, co se tam údajně dělo. Ostatně ony i ty přímé
citace mohou poučené některými tvrzeními (jejich smyslem) poněkud
zarazit. Jiří Zvoníček, člen strany Moravané měl říct toto: "Nezlobte
se, ale žluto-červená varianta dělá bordel. Žlutá je známka absolutismu
a podřízenosti Rakousku, podřízenosti cizí moci". Druhá citovaná
věta se na tu záležitost kovů/barev dívá rozhodně tak nějak i jinak, než
by mnohé napadlo. Ale jinak mu dáme za pravdu v tom, že bílo-červená
orlice v modrém listu vlajky je dobrou volbou: "Tato varianta je
historicky nesporná a drtivou většinou lidí uznávaná. Nevidím jediný
důvod, proč dávat žluto-červenou, se kterou chodili po Brně moravští
Němci. Naopak stříbrná na znaku a modré pozadí na vlajce je návrat k
historické spravedlnosti.".
Pozvaní vystoupili s krátkým příspěvkem v této věci. Pokud se někomu
podařilo získat pozvánku do publika – "na čumendu", mohl v
klidu sledovat dění. Přítomno bylo celkem dost poslanců (Miroslav Zborovský, Jiří Horák, Martina Ochodnická, Miloslav Janulík, Milan Brázdil) a jejich asistentů.
 |
| Moravská orlice v Moravském krasu, Velká Klajdovka |
Poté, co byl na stránce Moravské národní obce (MNO) zamoravu.eu 10. dubna 2023 zveřejněn příspěvek, v němž byla vyjádřena podpora návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách s názvem Podpora poslanecké iniciativě na uzákonění zemských symbolů Čech, Moravy a Slezska, byl následně 13. dubna na těchže stránkách vydán článek vysvětlující prospěšnost, okolnosti, smysl a význam navržené normy pro Moravu nazvaný Proč podpořit poslaneckou iniciativu pana poslance Vondráčka.
"Je dobré si uvědomit, že význam zákona pro nás Moravany nebude ve stanovení podoby znaků a vlajek. Ty si můžeme nadále nosit, jaké chceme. Zásadním bude zákonné uznání existence zemí ve stanovených hranicích a s jasně danými symboly."
S tímto na paměti přišla ke kulatému stolu zástupkyně MNO Lenka Holaňová, a i další pozvaní (nebo ti, kteří se nechali pozvat). Podpora pro "řešení, které sice není ideální, ale posouvá nás dále" souvisí s předchozím poukazem Jaroslava Krábka, předsedy MNO a autora článku, na "obě varianty orlice, tedy vedle stříbrné, jako jiné kraje, i zlatě šachovanou. Proto jsou logicky do nového zákona vloženy i dvě varianty znaku a vlajky pro Moravu. Dnes můžeme jen děkovat tehdejší prozíravosti tvůrců Jihomoravského znaku za prosazení i zlatě šachované varianty. Bez ní by dnes bylo vše mnohem složitější."
Do Prahy přijel dokonce i jeden člen strany Moravané: byl proti variantě moravské vlajky (se žlutočerveně šachovanou orlicí) v návrhu a proti bikolóře se znakem. Ten (obyčejný) člověk z politické strany Moravané prostě spontánně reagoval na paní Holaňovou či námitky odborníků tak, že ukázal, že ne všichni členové strany (těchto stran) jsou v symbolech "žlutí". Prostě, že je pro jeden znak a heraldickou vlajku Moravy v zákoně (ne pro nějaké varianty šachování či další odlišné symboly), což bylo překvapivé a vlastně milé.
A na místě byl i Pavel Josífek: ten byl proti variantě moravské vlajky.
 |
| Znak Moravy, nebarevný, v Moravském krasu. U Lavečky. Další místo s tímto provedením znaku bylo pozorováno Pod Novým hradem |
Připomenutí v příspěvku Jaroslava Krábka "Jestliže tedy ústava hovoří o třech zemích, jako základu státu a znaky těchto zemí jsou uzákoněny ve znacích a vlajkách krajů i velkém státním znaku ČR, nový zákon je pouze existující legislativu doplňuje a přiřazuje již uzákoněné znaky k zemím." potvrzujeme. Ve znacích a vlajkách krajů i ve velkém státním znaku České republiky jsou přítomny znaky všech tří zemí. Ve znaku Čech je český lev, ve znaku Moravy moravská orlice a ve znaku Slezska slezská orlice.
"... diskuze se nevede a nepovede o barvách či podobě znaků, to nikdo nemůže připustit a taky nepřipustí." Moravská orlice má své barvy stanoveny, tak jaká pak varianta šachování?!
V případě krajských znaků a vlajek jsou uvedené figury přítomny vždy (až na symboly Jihočeského kraje, který neobsahuje znak Moravy, ačkoli kraj spravuje území nacházející se na Moravě) v prvním, popřípadě ve druhém poli krajského znaku a krajské vlajky. Význam jednotlivých polí byl vyložen současně s přijetím těchto krajských symbolů. Jejich pořadí, zda je například český lev na prvním nebo, pokud kraj zahrnuje území dvou historických zemí České republiky (tj. Čech a Moravy), na druhém místě, je určeno tím, zda se převážná většina daného kraje rozkládá v Čechách nebo na Moravě. Totéž pravidlo bylo použito, když kraj zahrnuje část území Slezska. Proces tvorby krajských znaků popisuje práce Lucie Karpíškové.
K navržené variantnosti moravských symbolů je proto nutno podotknout, že "... Jestliže Morava nemá vlastní zákonodárný sbor a moravské strany jsou v celostátní politice marginální ..." není důvod uzákoňovat dvojkolejnost, jakou jsme tady už měli (nejen ve státních symbolech) v časech ČSFR (pomlčkové války).
Krajské zastupitelstvo Jihomoravského kraje se svého času rozhodlo přijmout do znaku a vlajky onen relikt zlatočerveně šachované orlice ve funci doplňkového symbolu (v duchu pravidel koncepce tvorby krajských symbolů: nejprve v prvním poli je znak historické země či zemí, následují znak krajského města či jeho derivát a zvolené symboly charakterizující kraj).
V případě Jihomoravského kraje je (níže citované) pochopitelné, ale proč to rozšířit na celou Moravu?
Podle sdělení úřadu Jihomoravského kraje (viz výše citovaná práce Lucie Karpíškové) se má jednat „o symbol smíření a integrace“ (s. 26), „znamená konec sporů mezi různými jazykovými, náboženskými a národnostními skupinami obyvatel Jižní Moravy, zvláště mezi česky a německy mluvícími.“ (s. 25). Vysvětlení symboliky polí poskytl na žádost autorky práce Krajský úřad Jihomoravského kraje (odpověď ze dne 24.srpna 2007; Příloha č. 12 – Odpovědi krajských úřadů – Jihomoravský kraj, s. 146–147).
U citace tehdejšího hejtmana Juránka je důležité, že použitím reliktu orlice ve čtvrtém poli znaku Jihomoravského kraje bylo zdůrazněno "smíření ... obyvatel jižní Moravy", protože v Brně a okolí to (národnostní a jazykové) soupeření bylo opravedu tvrdé a politicky hlavní město Moravy i zemský sněm ovládali v 19. století Němci. Tento (zvolenými krajskými zastupiteli Jihomoravského kraje) prohlášený obsah nelze ale použít na znak celé země.
 |
| Kulatý stůl 20. dubna 2023 s tématem Zemské symboly, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, v čele Radek Vondráček a Karel Smetana |
Při pražském setkání tzv. kulatého stolu byl samozřejmě probírán problém specifikace tvaru (typu) štítu, varianta šachování orlice a dle čeho vyznačit moravsko-slezské hranice. Nic se samozřejmě nevyřešilo, co člověk, to názor.
Vystoupili (mimo jiné) Vladimír Růžek a Zdeněk Kubík či Petr Holas a (z expertních členů podvýboru pro heraldiku a vexilologii) Jan Županič (přítomen byl i Petr Exner).
Co se týče navržené variantnosti užívání moravského znaku a vlajky, odborníci zúčastnění na kulatém stole se shodli, že to není možné a v zákoně musí být jen jeden moravský znak a vlajka. Odpůrci návrhu tvrdí, že stát takový zákon nepotřebuje. K této možnosti se podle svých slov spíše přiklání předseda sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii poslanec Matěj Ondřej Havel.
Velmi zajímavé také bylo, že zatímco experti podvýboru (např. prof. Županič) by byli pro to mít (logicky) jen jeden státní znak ČR (tj. čtvrcený) a novelizovat zákon, doc. Koudelka i poslanci jasně řekli, že není politická šance novelizovat zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, natožpak Ústavu, která uvádí existenci velkého a malého státního znaku (dle toho vznikl i zmíněný zákon 3/1993).
Za toto "dědictví" vlastně můžeme poděkovat Slovákům. Když (1990) trvali na tom, že chtějí mít ve federálním znaku 50% podíl, musel být uzákoněn malý státní znak České republiky (jen český lev), aby mohl být čtvrcen se znakem Slovenské republiky (SR) ve znaku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR; velký znak jen České republiky (ČR) v rámci federace byl samozřejmě čtvrcený), a kromě federální vlajky (s klínem) se zrušily státní barvy (bílo-červeno-modrá trikolóra) a uzákonily bílo-červená pro ČR a bílo-modro-červená pro SR ... No a právníci při psaní Ústavy České republiky sice vrátili státní barvy (bílo-červeno-modrou trikolóru), ale nechali (bohužel) existenci malého a velkého státního znaku ČR ...
I tu údajnou "kolizi" malého státního znaku ČR a znaku Čech vidí jen
právníci a úředníci. Pro heraldiky to není žádný problém (vždy byl znak
Čech "malým znakem Zemí koruny české, potažmo celé 1. republiky) a
jedinou šancí je v návrhu zákona o znacích a vlajkách
Čech, Moravy, Slezska tvar šítu nespecifikovat (což ostatně heraldika
neuznává, tvar štítu je lhostejný), ostatně i v zákoně č. 3/1993 není tvar
ani velkého ani malého státního znaku ČR v textu specifikován (vyplývá
jen z obrazové přílohy).
Debatovalo se rovněž o moravskoslezské hranici, tedy o domnělé složitosti jejího vyznačení (to kvůli moravským enklávám obklopeným Slezskem?). Radek Vondráček následně připustil, že: "Tak je možné, že bychom zmínku o cedulích ze zákona vyjmuli.". Podstatné je pro něj zvláště ustanovení zemských znaků a vlajek. Po skončení jednání řekl: "Cítím, že je šance na schválení, ale nebude to jednoduché.".
No, to značení hranic by se prostě v zákoně popsalo jako "možnost", jen aby to bylo legální. Prostě tam, kde o to mají zájem a ví, kde hranice vedly (i mezi Moravou a Slezskem), ať si to označí (domluví s majiteli komunikací či pozemků ) a zaplatí.
Jasné je, že heraldickému podvýboru (poslanec Matěj Ondřej Havel) se ten návrh jako celek proto nelíbí (ani Karlu Müllerovi), takže pokud to vůbec projde do dalších čtení, pak určitě poslanec Havel podá pozměňovací návrh (to již slíbil na kulatém stolu), a totéž mohou učinit další poslanci, tak jenom pozor, aby z toho nebyl nakonec úplně jiný paskvil ..., jak Sněmovna umí (lidovou tvořivost poslanců).
Samozřejmě že poslanec Havel nic určitého neřekl. Za něho vlastně mluvil prof. Županič (expert podvýboru). Prostě předloží (pokud bude šance) pozměňovací znění, které mu experti napíšou. A je možno tušit, že to bude zásadnější (pod taktovkou dr. Müllera, nejvlivnějšího experta pdovýboru).
V tuto chvíli nezbývá než počkat, zda prvotní návrh projde dál (nebo spadne), a pak je možno sledovat (cestu výbory, pdovýbory atd.) jen případným prostřednictvím konkrétních poslanců (a jejich pozměňovacích návrhů). Kdy to bude prvně zařazeno do pléna tuší asi jen poslanec Vondráček, a to může trvat (Sněmovna nestíhá).
Radek Vondráček bude rád, když se najde nějaké řešení. K návrhu řekl: "Mně hlavně záleží na tom, aby byl zákon schválen. V jaké přesně podobě už není tak důležité". Nezávazná doporučení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, jak hlasovat, bude předkládat ústavně-právní výbor, jemuž radek Vondráček předsedá.
Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.
