Přestože v 9. volebním období návrh zákona o zemských znacích a vlajkách podpořilo téměř sto poslanců, jeho projednání zůstalo nedokončeno. K definitivnímu přijetí zákona nedošlo a právní stav ohledně samostatných zemských symbolů zůstal nezměněn. Vzhledem k významu historické kontinuity a potřeby právní jistoty při užívání symbolů bylo žádoucí, aby se příslušná legislativa opět objevila na programu v nadcházejícím volebního období.
Zakotvení zemských znaků a vlajek by přineslo jednoznačnou grafickou i barvou vymezenou identitu, posílilo by historické povědomí obyvatel a návštěvníků a umožnilo by řádné a důstojné užívání symbolů na veřejných i soukromých budovách.
Projednávání nového návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách začalo v lednu 2026, když Poslanecké sněmovně návrh zákona 22. ledna 2026 předložil Radek Vondráček. Poslancům byl rozeslán jako sněmovní tisk 87/0 dne 23. 1. 2026.
Preambule: Uznávaje dobré tradice státnosti zemí Koruny české a chráníce dějinný odkaz našich předků Parlament v úctě k symbolům historických zemí Čech, Moravy a Slezska, které jsou nedílnou součástí symboliky státu, rozhodl se zákonem upravit i podobu a užívání zemských znaků Čech, Moravy a Slezska.
Ve znění návrhu je problematický bod 3 § 2. Uvidíme, kdo všechno bude dotazován, aby se znovu vyjádřil ohledně věcí zařazených do návrhu. Nejprve se jím bude zabývat vláda, která k němu, tak jako v roce 2023, zaujme stanovisko. Stačí jí vytáhnout tehdejší poznámky ministerstev. Tím si už návrh prošel v minulém volebním období. Takže znovu, bude stanovisko neutrální? Pokud a až se návrh v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dostane do prvního čtení, bude na poslancích, aby se seznámili se souvisejícími skutečnostmi. Návrh můžete podpořit.
Návrh je po téměř třech letech opět na stole, a aniž bychom hned srovnávali slovo od slova, přijde nám stejný nebo podobný jako ten z jara 2023. Srovnáme-li jej se stanoviskem vlády České republiky z 5. dubna 2023, všimneme si, že s jejím doporučením v bodech 7 "vláda upozorňuje, že § 2 odst. 3 návrhu zákona, na jehož základě může být znak a vlajka Moravy užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice, je v rozporu se znakem Moravy užitým v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky." a 8 "a jednak upozorňuje, že slovo „chráníce“ užité v preambuli by bylo třeba nahradit správným tvarem přechodníku přítomného pro rod mužský, tedy slovem „chráně“." autor znění návrhu asi nesouhlasí. Opět se v něm pracuje s možností "variantnosti" zemských symbolů, a opět jen v případě moravského znaku a vlajky. V přílohách se ovšem zemské symboly předkládají v podobě, jak ji zná zákon o státních symbolech (velký státní znak).
Až ve zvláštní části se k § 2 návrhu objevuje tvrzení, že: "V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. ze 7. 12. 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve 4. poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části ve svých znacích (např. Znojmo, Napajedla, Mariánské Hory, Královo Pole, Vítkovice).".
Je tudíž nutné seznámit všechny s tím, jak se to s tou domnělou variantností znaku Moravy dokládanou v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách s poukazem na užívání od moravské orlice odlišného symbolu v symbolech Jihomoravského kraje má ve vztahu k dnešní České republice. Zákonný popis znaku i popis vlajky, symbolů Jihomoravského kraje udělených de iure rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky z roku 2003 stanovuje, že znakem kraje je "Modro-červeně čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli stříbrné břevno pod stříbrným temenem, ve třetím poli zlatý vinný hrozen s listem a úponkem. Ve čtvrtém poli zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí." a že jeho vlajkou je "Čtvrcený list. Horní žerďové pole modré s moravskou orlicí. Dolní žerďové pole červené se žlutým vinným hroznem s listem a úponkem. Horní vlající pole tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené, v poměru 1 : 2 : 2 : 2. Dolní vlající pole modré se žluto-červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.". K udělení těchto symbolů Jihomoravskému kraji došlo na samém konci roku 2003, do praxe pak vstoupily v roce 2004. Nelze tak v případě zlato-červeně šachované korunované orlice se zlatou zbrojí psát o "variantě" moravské orlice. Takové označení je když tak možné použít při popisu sporů o tento symbol ve druhé polovině 19. století a zpolitizovaných kauz doby nedávné i současné.
Pokud tedy je návrh stručně popisován jako výslovně v právním řádu zakotvující zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku, očekávejme od poslanců, že se při své volbě budou popisem symbolů historických zemí Čech, Moravy a Slezska v zákoně o státních symbolech řídit.
Při srovnání s návrhem z roku 2023 je zajímavé, že vypadla část o možném značení historických hranic. Asi obava z možných komplikací. Problémem tak je jen ta věta tolerující odlišnost šachování. Je to pisatelova úlitba vyznavačům zlatočerveného šachování.
Je vidět, že přes SPD (na jejíž kandidátce "žluté" strany měly své lidi) si tlačí svoje, viz ty snímky okaté poslankyně SPD s bikolórou MNO u kuchyňky. V tomto případě údajně nejde o nějaké kamarády žlutých, ale o neznalost. Ta Lucka prý v tomto prostě nemá přehled. Co jí kdo podstrčí, s tím se vyfotí. Není to ojedinělý případ.
Tzv. "žlutí", tj. MNO, všechny ty politické moravistické ministrany, se budou ozývat, což klidně může směřovat k tomu, že v Poslanecké sněmovně vypuknou zmatky (obavy, zasahování žlutých skrze poslance SPD), a v tichosti to zase zmizí, jako minule. Což je ostatně taktika žlutých, protože oni o tento zákon ve skutečnosti nestojí (byť to nemohou přiznat). Jeho obrazová příloha totiž dává obcím a jiným institucím jasný návod, co a jak má vypadat, a obrazovou variantnost nepřipouští.
To by se mělo zkusit poslaneckým pozměňovacím návrhem na plénu smazat. Už minule to tvrdě kritizoval prof. Jan Županič, expert Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, na semináři (tzv. kulatý stůl k zemským symbolům) v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zdvihali obočí poslanci, co si to přišli poslechnout, když tam začaly faktické pravdivé výklady prof. Županiče z podvýboru, že znak/figura nemůže mít varianty. Ošívala se paní Holaňová z MNO, vykřikovali v publiku příznivci tu té či oné "varianty". A rozmrzelý byl poslanec Vondráček, že nějaké problematické věci se říkají a není to sluníčkové. Na setkání v dubnu 2023 dále s příspěvkem vystoupil např. Zdeněk Kubík. Tak uvidíme, co se bude dít.
S existencí podvýboru (pro schvalování dalších komunálních znaků) se počítá, viz stránka Poslanecké sněmovny, kde je již stanovena celková struktura (v rámci výboru pro vědu), jen do něj ještě nebyli jmenovitě zařazeni poslanci a zvolen předseda podvýboru. Je důležité, kdo to bude (nejlépe někdo rozumný z oboru). Pro něj pracují externí experti (může ovlivnit, kdo to bude), pak v plénu dotyčný předseda podvýboru relevantně připomínkuje či pozměňuje návrh zákona. Takže jde o to, aby to nebyl např. nějaký kamarád "žlutých" (v rámci SPD či jiné partaje) apod., a aby někdo nepřizval mezi experty "žluté" typu doc. Bílý či paní Holaňová, která má vlajky ráda. :-) Viz zatím v kolonce "členové" prázdné.
Bude zase seminář (kulatý stůl) v Poslanecké sněmovně, na který by přijeli žbrblat žlutí voliči? Snad ne, aby se poslanci nelekli, co se to děje a jaké je to pro někoho výbušné téma. A co předvede opozice, která by z principu měla tento návrh "napadat"? V posledku bude záležet na většině poslanců v plénu, jak pozměňovacími návrhy text zákona upraví a v jaké formě schválí, jak to budou napadat, kritizovat a připomínkovat opoziční poslanci (jako všechno od současné vládní koalice).
Protože pozor, expertní poradce (jako prof. Županič, dr. Müller a další) to sice v podvýboru pro vexilologii a heraldiku připomínkují (poradí, doporučí), ale fakticky přednést a něco změnit může jen poslanec (z onoho podvýboru), respektive pak většinové hlasování pléna o pozměňovacím návrhu textu znění zákona. Jinak je odborná veřejnost v legislativě vždy bezmocná, rozhoduje jen a pouze politický lobbing. Normální poslanec parlamentu by neměl mít důvod dělat zákon složitějším několika variantami.
Návrh poslance Radka Vondráčka na vydání zákona o zemských znacích
a vlajkách
§ 1
Znak a vlajka Čech
(1) Znak Čech tvoří červený francouzský štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Je-li znak Čech užit spolu se státním znakem, užije se vždy velký státní znak.
Znak je vyobrazen v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Čech je červená. Uprostřed červeného pole je bílý dvouocasý lev ve skoku se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 2
Znak a vlajka Moravy
(1) Znak Moravy tvoří modrý francouzský štít, v němž je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Znak je vyobrazen v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Moravy je modrá. Uprostřed modrého pole je bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(3) Znak a vlajka Moravy může být užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice.
§ 3
Znak a vlajka Slezska
(1) Znak Slezska tvoří zlatý francouzský štít, v němž je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Znak je vyobrazen v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(2) Vlajka Slezska je žlutá. Uprostřed žlutého pole je černá orlice s bílým půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se žlutou korunou a červenou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko.
Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti.
Výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku. Při popisu znaku je dle heraldických pravidel označována bílá jako stříbrná a žlutá jako zlatá, což u vlajek dle vexilologických pravidel neplatí. Pravá a levá strana se užívá v heraldickém pojetí, tedy při popisu z pohledu nosiče znaku (herolda), nikoliv pozorovatele. Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická figura dané země. Návrh neznevýhodňuje muže ani ženy.
2. Zhodnocení platného právního stavu.
V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku, zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, když navazuje na stávající preambuli Ústavy České republiky, kde se uvádí Čechy, Morava a Slezsko a zároveň odkazuje na dobré tradice státnosti zemí Koruny české.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh zákona se netýká závazků vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona se netýká mezinárodních závazků České republiky.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh zákona nemá vyčíslitelný vliv na státní ani jiné veřejné rozpočty. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.
7. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Při přípravě návrhu zákona nedošlo k žádným kontaktům, které by podléhaly oznamovací povinnosti.
II. Zvláštní část
K preambuli
Vzhledem k symbolickému obsahu zákona je zákon uvozen slavnostním úvodním prohlášením.
K § 1
Zde je zakotven zemský znak Čech v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku. Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka. V případě znaku Čech je stanoveno, že při současném užití se státním znakem se užije vždy velký státní znak. Rovněž je zakotveno, že zemský znak užívá francouzský štít, aby se odlišil od španělského štítu malého státního znaku, aby znak Čech byl odlišný od malého státního znaku se znakem Čech.
K § 2
Zde je zakotven zemský znak Moravy v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku.
Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka. V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. ze 7. 12. 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve 4. poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části ve svých znacích (např. Znojmo, Napajedla, Mariánské Hory, Královo Pole, Vítkovice).
K § 3
Zde je zakotven zemský znak Slezska v tradiční podobě v podobě, která je ve velkém státním znaku. Z tohoto znaku vychází příslušná heraldická vlajka.
K § 4
Zákon připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, tedy soukromé i veřejné, podmínkou je jen jejich užívání důstojným způsobem.
K § 5
Účinnost je navržena k 1. lednu následujícího roku.
Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu
Návrh zákona výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku.
Návrh zákona připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, podmínkou je jen jejich užívání důstojným způsobem.
