Nad vchodem do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně (bývalého zemského domu) na Žerotínově náměstí je umístěn (vypnut) velký transparent s moravskou orlicí.
Jsou mnozí. kteří by rádi chtěli na moravský znak osobně upozornit. K tomu se hodí vzít na sebe různými obchody nabízená trička. Pokud se chcete zviditelnit s jeho nejstarší známou barevnou podobou na tričku (Gozzoburg), můžete. Před procházkou ulicemi (nejen) moravských měst a obcí v rámci přípravy uděláte jediné: stačí si je za pár stovek pořídit u Alerionu.
Připomínaných 1200 let se počítá od nejstarší písemné zmínky o Moravanech - a ti žili a žijí zvláště na Moravě. Zápis byl zachycen v latinsky psané kronice Letopisy království Franků.
" (...) Ipse vero peracta autumnali venatione trans Rhenum ad hiemandum in loco, qui Franconofurd appellatur, profectus est.
Ibique generali conventu congregato necessaria quaeque ad utilitatem
orientalium partium regni sui pertinentia more solemni cum optimatibus,
quos ad hoc evocare iusserat, tractare curavit. In quo conventu omnium
orientalium Sclavorum, id est Abodritorum, Soraborum, Wilzorum,
Beheimorum, Marvanorum, Praedenecentorum, et in Pannonia residentium
Abarum legationes cum muneribus ad se directas audivit.".
Letopisy království Franků, rok 822, sněm ve Frankfurtu, nejstarší písemná zmínka o Moravě: Die Annales regni Francorum, zápis k roku 822 (sněm ve Frankfurtu) - první písemná zmínka o Moravanech. Wien, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. 473, fol. 161r (obrázek číslo 333) |
Na podzim roku 822 se franský král Ludvík I. Pobožný po skončení podzimního loveckého honu vydal do Frankfurtu (Franfurkt nad Mohanem). Ve Franfurktu se konal obecný sněm, jehož se účastnili velmoži Franské říše a vedle nich také vyslanci všech východních Slovanů. Mezi nimi se vedle Čechů objevili Moravané, o nichž tak vznikl první písemný záznam. Na pergamenovém listu je zvěčněno slovo „Marvanoru(m)“. Jméno je v genitivu a je zapsáno ve zkrácené podobě. Zkratka je naznačena čárkou nad písmenem u. Po doplnění písmene m na konec dostáváme Marvanorum, tedy „Moravanů“.
„Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt.
A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednali vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary.“.
Úvodní fotografie profilu Jihomoravského kraje na Facebooku. Změna (aktualizace obrázku) byla provedena 26. září. O den dříve, tj. 25. září byla zveřejněna upravená verze prezentace k výročí 1200 let Moravy. |
Obrázek zápisu v rukopisu drženém Rakouskou národní knihovnou byl po zvýraznění slova "Marvanoru" použit v periodiku Léto na jižní Moravě, noviny Jihomoravského kraje, červenec-srpen 2022, strana 2.
Latinští kronikáři později Moravany a Moravu nazývali i různě jinak: Marharii, Maraensium, Maravos. Morava se objevila i v arabských pramenech, třeba jako Mwr'w'.
Bíločerveně šachovanou orlici se žlutou korunou a zbrojí v modrém listu na transparentu doplňuje časový rozsah "822 → 2022" a text "1200 let Moravy"
Všimneme si, že úprava textu odpovídá grafické stylizaci Jihomoravského kraje - bílo-červeno-modrý logotyp Jihomoravského kraje (použité písmo, ztvárnění písmene m, barvy).
Krásné. Samozřejmě musíme prominout tu frázi "1200 let Moravy". Je to stejné, jako to podobně rádi píší obce a města (laikům) u příležitosti první písemné zprávy o obci (např. 650 let XY), nikoliv tedy doby vlastní existence či vzniku, ta je vždy o mnoho let starší.
Hlavní část oslav výročí se uskuteční letos na podzim. O programu a dalších událostech bude Jihomoravský kraj zpravovat na internetových stránkách a v profilu na Facebooku.
Foto: profil JmK (Facebook), 9. 7. 2022 |
Na budovu krajského úřadu bude promítnuto zvláštní světelné představení a k výročí vzniklo i jedinečné logo, které vychází z loga Jihomoravského kraje.