Patent Ferdinanda III. z 26. listopadu 1641, jímž ustavuje Brno sídlem nejvyšších zeměpanských a zemských úřadů

Spor mezi Olomoucí a Brnem o postavení zemského hlavního města probíhal i v 17. století. Ve prospěch Brna jej ukončila listina, která byla vydána 26. listopadu 1641. Císař Ferdinand III. patentem Brno určil za sídlo nejvyššího správního úřadu - moravského královského tribunálu, i úřadu moravských zemských desk (viz katalog k výstavě konané na podzim 2018 Morava jako součást českého státu; Mlateček, Karel, Černušák, Tomáš: Morava jako součást českého státu. Společný vývoj od středověku do 20. století. Události – jevy – osobnosti. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2018, s. 156).

Patent Ferdinanda III. z 26. listopadu 1641, jímž ustavuje Brno
sídlem nejvyšších zeměpanských a zemských úřadů

"My Ferdinand třetí z Boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmatský, charvatský a slovanský etc. král etc., arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburgské a slezské kníže a lužický margkrabě. Všem věrným obyvatelům a poddaným našim dědičného Margkrabství našeho moravského, jakého ti koliv důstojenství, stavu, řádu a povolání jsou, milost naši císařskou a královskou i všeckno dobré vzkazovati a jim vedle toho milostivě znáti dávati ráčíme: že jsme se, jak z otcovské lásky a starosti, kterou za věrné poddané naše a o obecné dobré snášíme, tak takéž mnohých jiných hodných a poddaných příčin, milostivě resolvírovati ráčili, aby již dáleji soudové naši zemští, (kteří posavád jednak v městě Olomouci, jednak zase v městě Brně držáni bývali) stále na jistém místě, kde by se vedle společných desk zemských i Královský tribunál náš hájiti a jeden každý bez obtížného a nákladného semotam objíždění, jak v spravedlnosti své, brzského náležitého fedruňku užíti, tak také pro sebe a budoucí jeho, k dokonalé bezpečnosti přijíti mohl, ustanovené a utvrzené byli. A poněvadž jsme z mnohých znamenitých příčin a důvodův, dadouce sobě od předních duchovního a světského stavu obyvatelův a přivtělených oudův země této v té příčině prošlá, požádaná dobrá zdání s dostatkem přenésti, k tomu město naše Brno milostivě obrátiti ráčili: Tak že dále toliko v témž samém městě našem Brně, jak královský soud náš zemský, taky tribunál, a dsky zemské, vždyckny stále se zdržovati a hájiti a teď ve jméno Boží toho tam začátek při nejprvnějším příštím soudu zemským Svatotříkrálovským se učiniti. Tolikéž již spolčené dsky zemské v ten čas tam se otevříti. Náš Královský tribunál pak i hned tam přenesen a držán býti má. Vedle čehož se všichni naddotčení věrní obyvatelové téhož margkrabství našeho moravského, obzvláště pak ti, kteříž tak co buď při královském soudu našem zemském, tribunálu, aneb při týchž dskách zemských činiti mají, jak spraviti do města Brna vypravovati, a tam při jedné neb druhé expedici potřeby své náležitě říditi, jak věděti budou. Dán v městě našem Vídni dvacátého šestého dne měsíce listopadu léta Páně šestnáctistého čtyrydcátého prvního a království našich římského pátého, uherského sedmnáctého a českého čtrnáctého."

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 159, rok 1641

Instrukce Ferdinanda III. z 2. ledna 1642
pro úřad moravských zemských desek

Změnu završil patent vydaný v roce 1642, rušící dělení moravských zemských desek na olomouckou a brněnskou řadu. Za titulním listem je na další straně patentu před vlastním textem ve vnitřním rámečku znak Moravy: Insignia Marchionatus Moraviae.

Insignia Marchionatus Moraviae: znak Moravy

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 59, sign. L3-1