Dne 5. dubna 2023 Vláda České republiky projednala návrh zákona o zemských znacích a vlajkách s výsledkem, jak jej čtete níže.
Bod 7 (stanoviska Vlády) je jasný, žádná variantnost. Čistě z odborného hlediska ani nemohou existovat variantní, dvě moravské orlice. Je prostě jen moravská orlice, a pak by to byla jakási "jiná" orlice.
Orgány státu upozorňují na praktický problém označení historických hranic, což lze pochopit, a je otázkou, jak toto přesně řešit (kvůli dopravě apod.). To bude možná větší problém než znaky a vlajky.
"STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Radka Vondráčka, Pavla Blažka, Petra Gazdíka, Lucie Šafránkové, Mariana Jurečky, Vlastimila Válka a dalších na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách (sněmovní tisk č. 400)
Vláda na své schůzi dne 5. dubna 2023 projednala a posoudila návrh zákona o zemských znacích a vlajkách a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé níže uvedené skutečnosti, které je vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit.
1. Vláda vnímá historický a symbolický odkaz spojený s navrženou úpravou a jeho význam a v tomto smyslu hodnotí snahu předkladatelů o kodifikaci zemských znaků a případně vlajek pozitivně. Nicméně současně je podle názoru vlády vhodné upozornit na některé nedopracované nebo problematické stránky navržené právní úpravy a vybídnout tak předkladatele k jejich dořešení, a to i úpravou či doplněním textu návrhu zákona.
2. Vláda předně upozorňuje, že jakkoli předložený návrh zákona odkazuje na historické země Čechy, Morava a Slezsko a zakotvuje jejich znaky a vlajky, tak zároveň jeho úprava jde svým způsobem proti jeho smyslu, pokud podle navrhovaného ustanovení § 4 odst. 2 má být tabulí s příslušným zemským znakem na dálnicích a silnicích vyznačen pouze začátek území Čech a Moravy, a to zpravidla podle stavu hranice mezi zeměmi Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948. Pokud však jde o zemi Slezskou, tak s vyznačením jejích vnitrostátních hranic návrh zákona vůbec nepočítá, aniž by bylo z návrhu nebo z důvodové zprávy k němu jasné, proč tomu tak je a popřípadě kudy by měla hranice vést. Hranice mezi územím Moravy a Slezska přitom zanikla se zánikem země Slezské a jejím včlenění do země Moravskoslezské v roce 1928, tedy pouhých 20 let před zánikem celého zemského uspořádání v Československu. Zmíněné ustanovení § 4 odst. 2 je nadto neurčité co do určení místa, kde má být tabule se zemským znakem umístěna, protože stanoví, že zemská hranice se tabulí se zemským znakem vyznačí zpravidla (tedy tomu tak nemusí být vždy) podle stavu hranice mezi zemí Českou a Moravskoslezskou ke dni 31. prosince 1948, aniž by alespoň z důvodové zprávy bylo zřejmé, podle stavu k jakému jinému datu by pak mohla být zemská hranice na dálnicích a silnicích vyznačována.
3. S navrhovanou právní úpravou se pojí v podstatě pouze dvě konkrétní práva, respektive povinnosti vymezené v § 4. Kromě vyznačování průběhu zemské hranice na dálnicích a silnicích tabulí se zemským znakem je to ještě založení práva „užívat zemské znaky a vlajky vhodným a důstojným způsobem“. K tomu vláda upozorňuje, že možnost užívat zemské vlajky a znaky je fakticky možná i bez existence navrhované právní úpravy, a pokud jde o požadavek vhodnosti a důstojnosti jejich užívání, tak jeho vymáhání bude obtížné, neboť porušení tohoto zákonného pravidla není definováno ani jako přestupek a návrh zákona neobsahuje žádnou sankci za porušení této povinnosti (na rozdíl od ustanovení § 13 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů). Předkladatel by se proto měl s těmito skutečnostmi vyrovnat a rozptýlit tak případné pochybnosti o nezbytnosti nebo potřebnosti řešit problematiku zemských znaků nebo vlajek formou zákonné právní úpravy.
4. Bez ohledu na již zmíněný problém s absencí úpravy vyznačování území Slezska je vhodné ohledně zaváděné povinnosti vyznačit tabulí s příslušným zemským znakem začátek území Čech a Moravy na dálnicích a silnicích upozornit, že z návrhu zákona nevyplývá, kdo vlastně je adresátem této povinnosti, zda vlastník, popř. správce příslušné pozemní komunikace, nebo popřípadě někdo jiný.
S tím bezprostředně souvisí v návrhu zákona neřešená otázka, o jakou právní úpravu se bude instalace tabulí se zemskými znaky opírat, resp. jaká bude povaha těchto tabulí. Není totiž zcela zřejmé, zda tabule budou součástí či příslušenstvím pozemní komunikace podle § 12 až 14 zákona o pozemních komunikacích, nebo zda půjde o pevnou překážku podle § 29 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Pokud by měly být součástí, případně příslušenstvím pozemní komunikace, pak by v úvahu připadal například charakter tabule se zemským znakem jako svislé dopravní značky informativní podle § 63 odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. V některých krajích se nicméně u pozemních komunikací již objevuje svislá dopravní značka informativní směrová vzoru IS 23 (Návěst pro kulturní nebo turistický cíl) podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 294/2015 Sb., která obsahuje upozornění na historickou zemskou hranici Čech a Moravy nebo jen Moravy, takže po přijetí navrhované úpravy by bylo vhodné odstranit nežádoucí duplicitu tabule se zemským znakem s těmito dopravními značkami.
Pokud by návrh naopak počítal s charakterem tabulí se zemským znakem jako pevných překážek, je třeba upozornit, že by to znamenalo zvýšenou administrativní zátěž pro dotčené silniční správní úřady, které by zřejmě musely umístění každé jednotlivé tabule povolovat po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra nebo Policie České republiky, a zároveň by však za údržbu tabulí byl odpovědný jiný subjekt, než kdyby tabule byla součástí nebo příslušenstvím pozemní komunikace. Podle názoru vlády by tedy otázky povahy tabulí se zemským znakem a režimu jejich umísťování měly být předkladateli vyjasněny a navrhovaná úprava případně v tomto směru zpřesněna.
5. Vláda také nemůže přisvědčit tvrzení předkladatelů obsaženému v důvodové zprávě, že návrh zákona nemá vliv na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty, s výjimkou nepatrných finančních nákladů na instalaci tabulí se zemskými znaky na dálnicích a silnicích. S ohledem na počet jednotlivých úseků dálnic a silnic (bude se jednat o silnice všech tříd), u nichž by tabule se zemským znakem musely být umístěny, má vláda pochybnosti o tom, že finanční náklady na instalaci a následnou údržbu budou moci být pokryty v rámci běžných výdajů na údržbu značek a různých informačních tabulí správců dotčených pozemních komunikací.
6. Pravidlo uvedené v § 1 odst. 1 větě druhé návrhu zákona by mělo být omezeno pouze na případy, kdy není malý státní znak ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, užíván na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti.
7. Dále vláda upozorňuje, že § 2 odst. 3 návrhu zákona, na jehož základě může být znak a vlajka Moravy užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice, je v rozporu se znakem Moravy užitým v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. V § 3 odst. 1 a 2 návrhu je pak nutné upravit chybnou zmínku o zlaté, resp. žluté barvě zbroje orlice na červenou, jak je správně uvedeno na znaku i vlajce Slezska v příloze návrhu zákona.
8. V neposlední řadě vláda upozorňuje, že jednak nepovažuje za příliš vhodné uvozovat zákonnou materii navrhovaného dílčího charakteru preambulí jako zcela výjimečným nenormativním legislativním instrumentem a jednak upozorňuje, že slovo „chráníce“ užité v preambuli by bylo třeba nahradit správným tvarem přechodníku přítomného pro rod mužský, tedy slovem „chráně“."
Stránka Česká justice vydala 7. dubna 2023 článek s názvem Vláda neví, kde a kdo vytýčí zemské hranice Čech, Moravy a Slezska, k návrhu poslanců dala neutrální stanovisko. Je zajímavé, že autorka přidala i spekulaci pocházející (převzatou) z vyjádření VHÚ pro ministerstvo obrany, nebo snad někdo ve stanovisku Vlády k návrhu najde něco, co by podpořilo autorčinu myšlenku "Nebo naopak zabírá území, které dnes patří Polsku."?
