Během výstavby Památníku Velké Moravy – Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla tvořena kopie známé fresky v bazilice svatého Klimenta (San Clemente) v Lateráně v Římě, zachycující Cyrila (Konstantina) a Metoděje přinášející papeži darem ostatky svatého Klimenta.
Uvádí se také, že by se mohlo jednat i o přenesení ostatků sv. Cyrila. Tato domněnka, že na fresce může jít také o převoz ostatků sv. Cyrila, vzbuzuje jisté pochybnosti. Je
sice pravda, že Cyril byl pohřben nadvakrát a ke konci 11. století byly
ostatky svatého Cyrila přeneseny z dolního do horního kostela a uloženy
pod oltář kaple (nepočítáme-li opětovné uložení v roce 1963). Že by to však
mělo být námětem zobrazení na fresce, to se dá považovat za vysoce
nepravděpodobné. Cyril byl sice v Římě osobou uctívanou a váženou, ale
pokud v Římě došlo k události hodné záznamu v podobě nástěnného
vyobrazení, pak to nesporně byla událost, kdy věrozvěsti přinesli
ostatky sv. Klimenta. V tu dobu byl Řím doslova vzhůru nohama. Na tuto
událost navázalo Hadriánem II. potvrzení Konstantinova učení a neobvyklé
misijní metody zavádění slovanské bohoslužby. Ještě počátkem roku 868
potvrdil papež slovanský překlad bohoslužebných knih. Položil je na
oltář v kostele Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore). Ostatně na
fresce je v rukou papeže i kniha sice s textem zřejmě latinským, ale vedle je prázdné místo a druhé prázdné místo je u
postavy vlevo. Lze předpokládat, že na prázdných místech byla kniha nebo
listina s písmem hlaholským, které v pozdější době bylo "na indexu", a
proto dodatečně odstraněno. Za námět fresky proto můžeme považovat přijetí poselstva
spojené též s uznáním slovanské liturgie, nikoliv pouhé přenesení něčích
ostatků.
Korouhve byly někdy mylně vykládány i jako zlato-červeně šachované (viz článek v ročence Moravského národního kongresu 2006–2010). Tato pavědecká hypotéza Vladimíra Merty, zveřejněná v Moravském historickém sborníku, vychází z bůhvíkolikrát přetištěné fotografie s malým rozlišením, kde se kolečka jeví v měřítku s malou podrobností v digitálním provedení jako pixely ve tvaru čtverečků (navíc zbarvených).
Zpráva o příchodu Konstantina a Metoděje do Říma uvádí, že přišli za doprovodu nepřehledného množství římského lidu do kostela svatého Klimenta. Na fresce je tedy onen nepřehledný dav římského lidu, nikoliv Moravané nesoucí moravský gonfalon coby symbol Velké Moravy. Gonfalon je jednak raně feudální typ praporu některých knížat nebo států (například středověkých republik Itálie), ale také náboženská korouhev s příčným ráhnem nošená v církevních procesích, což je evidentně tento případ.
Do Říma byl vyslán na služební cestu pracovník Slováckého muzea (archeolog). Přímo na místě v Bazilice sv. Klimenta postupně s pomocí lešení po částech, místo vedle místa, celou fresku z poslední čtvrtiny 11. století nasnímal. Z té sestavy byla vytvořena přesná kopie.
Z fotokopie jednoznačně vyplývá, že se nejedná o žluté čtverce, nýbrž o bílé kruhy.
Především tato předheraldická freska neměla žádný vliv na podobu moravské orlice. Podobně jako neměla chorvatská šachovnice vliv na moravskou orlici, jak si mysleli renesanční a barokní kronikáři (a mnozí si to myslí dodnes), neboť ta je o několik set let starší než znak Chorvatska, kde se heraldika logicky rozšířila se zpožděním.
Výstavbu Cyrilometodějského centra ve Starém Městě, o níž bylo rozhodnuto v červenci 2019, zahájilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti symbolickým poklepáním základního stavebního kamene v pátek 6. prosince 2019. Slavnostní otevření Cyrilometodějského centra proběhlo ve středu 31. srpna 2022 v 10 hodin. V neděli 4. září 2022 od 15:00 do 18:00 byly představeny nové expozice a archeologické zázemí Cyrilometodějského centra včetně depozitářů a badatelny i s doprovodným programem pro širší veřejnost.
Je to přesná rekonstrukce přenesená na stěnu v Cyrilometodějském centru.
