Výzva moravským vlastencům k zaslání informace místnímu obecnímu nebo městskému zpravodaji o Sčítání lidu 2021 - možnosti vyplnění moravské národnosti

Dne 20. února 2021 byla na stránce moravskynarod.cz zveřejněna výzva všem moravským vlastencům. Pokud tak ještě neučinili, mohli by ze své pozice vydavateli obecního nebo městského zpravodaje zaslat podnět týkající se nadcházejícího Sčítání lidu 2021. Jednoduše by vydavatele tiskoviny požádali o informování obyvatel o sčítací akci, která je za dveřmi. Příspěvek v tištěném a elektronickém vydání periodického zpravodaje by zpravoval občany o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a/nebo jazyku ve formuláři. Termín: do konce února. Ten nastane za pár dní.

Co si o tom novináři asi tak pomyslí, když to stihnete a napíšete jim? Nejspíš, že je to jinak těžce (ne)skrytá politická reklama, když využijeme nebo také "zneužijeme" obecní noviny pro propagaci něčeho.


"Konec února je většinou posledním termínem pro zasílání příspěvků do obecních a městských zpravodajů, které vycházejí v březnu jako měsíčníky, nebo čtvrtletníky. Máme tedy každý z nás příležitost informovat spoluobčany z naší obce nebo města o možnosti zapsaní moravské národnosti a mateřského moravského jazyka při sčítání lidu. Příspěvek můžeme také zaslat i do sousedních obcí, nebo do okresních týdeníků."

V článku nazvaném Zašlete příspěvek do zpravodajů o moravské národnosti ve sčítání je poskytnut vzorový návrh, jak takový článeček ve zpravodaji může přiměřeně dlouhý vypadat:

"Sčítání lidu a moravská národnost

Sčítání lidu, domů a bytů je tradiční a nedílnou součástí systému úředních statistik v každé zemi. Podobně jako je tomu na našem území již od roku 1869, i ve většině zemí světa se koná pravidelně každých 10 let. Díky tomu výsledky sčítání umožňují srovnání současného stavu České republiky s minulostí i se zbytkem světa

Sčítání lidu v ČR se uskuteční od 27. března do 11. května 2021. Online přes internet a bez kontaktu se sčítacím komisařem se můžeme sečíst od 27. března do 9. dubna. Pokud se nesečteme online, budeme muset v době od 17. dubna do 11. května vyplnit a odevzdat tištěný formulář.

Ve sčítacích formulářích, stejně jako v předchozích sčítáních, budeme mít příležitost uvést svou moravskou národnost a svůj moravský mateřský jazyk.

Při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky. Při posledním sčítání v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 630 897 a za svůj mateřský jazyk označilo moravštinu 108 469 občanů České republiky.

V průběhu posledních desetiletí je Morava postupně vytlačována nejen z povědomí obyvatel, ale i z oficiálních informací o České republice. Například na žádost představitelů ČR zaregistrovala Organizace spojených národů v roce 2016 oficiální název naší republiky Czechia, od roku 2011 je na dresech našich sportovních reprezentantů nahrazován velký znak České republiky se znaky Čech, Moravy a Slezska pouze znakem Čech a s mnohými dalšími případy se setkáváme v každodenním životě.

Přihlášením se k moravské národnosti a moravskému jazyku vzdáváme nejen dík a úctu generacím našich předků, které za více jak tisíc let vytvořily na Moravě kulturní a společenské dědictví nesmírné hodnoty, ale především tím vytváříme podmínky k zachování Moravy i dalším generacím."

Lidé mezitím již začali vylepovat a jinak umísťovat plakáty ke sčítání, o kterých pojednaly předchozí příspěvky. Jejich doposud pořízené fotografie, které jsme mohli vidět, ukazují jednak vylepené plakáty, a dále také plakát přichycený magnety, chráněný sklem ve vitríně, jako příklad spolupráce se správcem nástěnky. Uvidí se, jak se budou lidé chovat k těm plakátům, které jsou snadno dostupné. Kde všude se s nimi můžeme potkat? Vývěsky, nástěnky, na zastávce ..., a to nejen v oblastech, jejichž rozsah ukazuje mapka zde. To, co v ploše záběru z Habrůvky vypadá trošku jako laťový plot, bude také nástěnka. Fotografií, jimiž dobrovolníci dokumentují místa s umístěným plakátem, přibývá. Ve zmiňované Habrůvce byl plakát umístěný Ondřejem Mlejnkem mezitím stržen, a tak na stejném místě Antonín Ševčík "vyvěsil" nový. Habrůvka je tak místo, kde je třeba použít víc lepidla, aby měli lidé z domů naproti víc času vyfotit si při činu osobu, které stojí za to plakát strhnout, a my měli šanci zveřejnit i takový snímeček. :-)

Plakátů je dost. Některé fotografie ukazují nalepeny dva vedle sebe.

Plakát zahrnuje v pravém dolním rohu informaci o vydavateli, která má přitáhnout Moravany ke zdrojům informací jednak na Facebook stránce Morava1918, a dále na nově založené stránce ke sčítání Morava1918 vytvořené stranou Morava1918, kde jak vidíme, používá autor obrázek žlutočerveně šachované orlice se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem v modrém poli štítu umístěného na žlutočervené bikoloře. Z vysvětlení názvu Morava1918 ze strany Morava1918, které nacházíme na Facebook stránce, pak někteří máme zvláštní ne zrovna kladný pocit. Uživatel služby Facebook Yan Rybář se na Facebook stránce Morava1918 zeptal: "Dobrý den, co má Morava společného s rokem 1918?". Správce stránky Morava1918 odpověděl: "tak schválně, zkusme zapátrat 😉 Nápověda: v českonacionalistických učebnicích pro ZŠ ani pro SŠ k tomu nic moc nebude...". Yan Rybář: "Já nebudu pátrat, ptám se. Žádné učebnice nemam, jsem Moravan.". Morava1918: "To je škoda, že se vám nechce pátrat. Bez zájmu se nic samo neotevře. Rok 1918 byl v dějinách Moravy poměrně zásadní mezník. Neučí se o tom, ale při vzniku ČSR byla neuvěřitelným způsobem ponížena a zdevastována tisíciletá zemská samospráva. Od roku 1918 řídí Moravu Praha, to předtím nebylo.". Řídila ji totiž Vídeň (jako hlavní město) a (rakouští) Němci, čemuž odpovídá žluto-červená symbolika úřadů prosazovaná ve své době částí domácí zvláště německé politiky ...

Správce stránky nebyl jediný, kdo se následně snažil věc ze své pozice objasnit, a vidíme také, že se pod jiným, novějším příspěvkem uživatel Yan Rybář ptá opět: "Proč se jmenuje stránka Morava 1918?".

Vůbec barevností, soudě dle druhého žlutě a červeně laděného obrázku na nové stránce ke sčítání, plného žlutočervených vlajek, se autor hlásí spíše ještě o něco dál do minulosti, před rok 1918 až do 2. poloviny 19. století. Je to samozřejmě dáno i osobním založením. Nám je bližší myšlenka na postup "Žijeme tady a teď. Jdeme vždy vpřed a nikdy zpět."

Moravská orlice
Tak si poslechněme pěknou písničku.