Moravská orlice na praporech

Na stránkách věnovaných vojenským historickým praporům (Vojenské historické prapory) se v článku Symbolika orlů a orlic - I. nachází obrázek moravské orlice, která se na vojenském praporu objevila po vzniku samostatného Československa v roce 1918. Na praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého je na reverzní straně vyšita moravská orlice - bíločerveně šachovaná orlice v modrém poli listu (prapor udělen pluku 10. listopadu 1918).

Moravská orlice na praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého

Další informace k historii pluku a obrázek zachycující podobu praporu lze najít na stránkách Klubu přátel pplk. Karla Vašátky, kde se píše: "Vznikl v Borispolu 21. 6. 1917 jako II. záložní prapor Čs. střelecké brigády, od 27. 7. 1917 6. čs. střelecký pluk Hanácký. Od vzniku součást 2. střelecké divize, zúčastnil se boje u Bachmače, Čeljabinský incident, přepadení u Marianovky, při vystoupení bojoval u Omska, Tatarské, Tjumeni, Kunguru, Jekatěrinburgu, Irkutsku, v Bajkalských tunelech, odchod z fronty 21. 11. 1918, ochrana magistrály v oblasti Ščeglovska a štáb spojeneckého velení v Omsku, v dubnu 1920 odjel do Československa."

Prapor olomouckého pluku je uložen v depozitu VHÚ Praha v Lešanech.

V dalším příspěvku nazvaném 54. pěší pluk Hanácký - 6. střelecký pluk Hanácký - pěší pluk č. 6 Hanácký se autor citovaného článku Symbolika orlů a orlic zabývá historií pluku podrobněji a přináší malbu zmenšeniny praporu.

Replika praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého

"Averz praporu tvoří bleděmodré pole, na kterém je umístěna moravská šachovaná orlice. Nad ní je umístěn štítek s husitským kalichem. Celý obvod praporu je zdoben stylizovaným hanáckým vzorem. Tento vzor je hodně komplikovaný, doplněný množstvím stříbrných linek.

Reverz praporu tvoří tmavě červené pole s českým korunovaným lvem. Nad ním je umístěn štítek s husitským kalichem. V levém horním rohu je malý znak Slezska a v pravém rohu znak Slovenska. Na „vrcholy“ Tater je použita modrá barva místo zelené, jak bylo na oficiálním slovenském znaku. Obvod praporu je opět doplněn komplikovaným vzorem podobně jako na averzu. Praporek má rozměr 43 x 59 cm a je namalován na plátně.".

Poznámka: Při procházení internetu můžete narazit na příspěvek nazvaný Unikátní vyšívaná červeno-stříbrná orlice, na kterém je jasně vidět, že stejně jako před sto lety i dnes je jedna věc něco myslet, a druhá věc to přesně popisovat. Orlice, kterou vidíme na obrázku, ke kterému vede odkaz (musíte se dostat na příspěvek, který je o něco dál za záhlavím těch stránek), se velice podobá provedení na praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého. Záměrem vyšívačky byla stříbrnočerveně šachovaná orlice v modrém štítu, prostě moravská orlice. Všimněte si rozdílu v barvě jazyka proti terminologické konvenci, který je na této výšivce červený. Aby ji dnes bylo možné označit za moravskou orlici, musela by mít, přísně vzato - terminologicky, jazyk ne červený ale zlatý. Jiné případy, a toto je ten jiný případ, je třeba popsat - přesně blasonovat. Popsali bychom tuto orlici tedy například takto: stříbrno-červeně šachovaná orlice s červeným jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli.

Stříbrno-červeně šachovaná orlice s červeným
jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli

Už na první pohled to vypadá, že to není prapor, takže pro popis používám barvu kovu - jako při blasonu znaku. Předpokládám, že bílý podklad, který vidíme okolo, slouží jen jako pozadí fotografie. V kratičkém informativním textu k výšivce se uvádí, že majitel ji držel v rodině pět generací nazpátek, což by mohlo i odpovídat době vzniku praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého, a také, že by tento historický doklad byl starší. Pěkně a výstižně se tu ukazuje, co ten člověk, který výšivku vyrobil, považoval za pravdu, co měl rád, čemu při možnosti volby (šachování), pokud o tom vůbec uvažoval, dával přednost.