Dle informací, které přicházely ze Znojma od konce dubna 2021 se tamější zastupitelé před polovinou června 2021 chystali projednávat návrh na změnu znojemského znaku.
Poznámka: příspěvek Změna původního znaku města Znojma na nový a s tím související změna vlajky města Znojma vydaný po schválení návrhu znojemských zastupitelů, o němž se pojednává níže, na změnu znaku Znojma, v parlamentu, k čemuž došlo dne 13. května 2022, sleduje zatimní završení cesty tohoto nápadu, který tímto prošel parlamentní sněmovnou.
Neznali jsme tamější politickou situaci, jak moc je nakloněná změně v posledních desetiletích užívaného původního znaku - užívaného od začátku, s přestávkami v 16. století (?), ve 2. polovině 19. století až do konce Rakouska-Uherska v roce 1918, a potom v době následující po zabrání pohraničí Československa Německou říší, tedy kdo všechno touží po návratu k jeho "červenozlaté" podobě. Netroufneme si tedy ani říct, že věc projde, jak je navržena. Co na to, až se jim věc předloží, řeknou místní? Může být, že se vyjádří, jak k tomu dostanou příležitost, s tím, že by chtěli opak tohoto návrhu - aby se naopak vlajka upravila podle znaku jejich města? Nebo věc projde rychle a hladce? Dojde k odložení prvotního historického znaku Znojma (s moravskou orlicí) a k jeho nahrazení předloženým návrhem? Každopádně výsledek jednání bude předložen nejprve Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu České republiky.
 |
| Praporečnice na znojemských hradbách s vlajkou Znojma - odlišnou od vzoru v Rekosu z roku 1994, při slavnostním otevření nové prohlídkové trasy po znojemském hradebním opevnění. Znojmo opravilo část hradeb a středověkých věží v jižním hradebním příkopu. Přístupné s průvodcem od roku 2018. |
Začátkem června 2021 grafické návrhy znaku a vlajky (zpracované panem Tejkalem) projednávala rada města, pak se hlasovalo, a potom dostane příležitost ke komentáři veřejnost, pokud se bude zajímat. Aspoň někteří nejen znojemští by z vývoje, pokud se vyplní přání předkladatelů a návrh bude schválen, pakliže jim i nadále záleží na souvislosti městského znaku se znakem Moravy, byli rozčarováni.
Je pravda, že stovky neregistrovaných historických znaků měst po celé ČR jsou velký problém, který v místě nikoho na radnicích nezajímá. Dokud, ... se neřekne jinak. A je to pěkná zakázka. :-)
Jenom na okraj, smutným faktem zůstává, že (na rozdíl od obcí) v případě měst a jiných sídel s historickým znakem, je zájem stovek těchto radnic o komunální symboly (logicky) okrajový, pokud ve vedení není někdo z politiků či vrcholných úřadníků na radnici vyloženě aktivní (viz znojemský Kacetl). Dotyčné radnice tak běžně a bez zájmu používají mnohdy chybné (historické) znaky postižené svévolí místních laických "grafiků" (neudělené vlajky často jen v podobě štítu na bílém reklamním textilu/banneru) a vůbec je to netrápí (řeší tak maximálně nákladné zakázky na "moderní logotypy" a jednotný vizuální styl, tak jak to vidí u našich ministerstvech či sportovní reprezentace). Výzvu (úpěnlivou a pokornou prosbu) k možné a správné registraci (ochraně) symbolů v Rekosu ignorují.
Na stránce Ministerstva vnitra České republiky je v části Historické symboly zveřejněn text Vladimíra Růžka otištěný předtím v časopise Veřejná správa číslo 10/2013 Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu, kde se popisují i proměny/změny znojemského znaku v běhu historie, a to takto:
"Je příznačné, že Znojmo změnilo po roce 1462, tedy po polepšení erbu, také barvy moravské orlice ve svém znaku, jak ukazuje nejstarší barevný doklad z roku 1525, aby se však poté vrátilo k tradičnímu stříbrno-červenému šachování, které bylo užíváno až do poloviny devatenáctého století, kdy znovu bylo zavedeno bez jakéhokoliv právního aktu zlato-červené šachování. To bylo změněno po vzniku republiky v roce 1918 návratem ke stříbrno-červenému šachování, které zase bylo příznačně změněno německou nacistickou okupační správou na zlato-červené šachování. Po osvobození 1945 se barvy samozřejmě správně vrátily do tradiční klasické varianty."
Že se znak města Znojma v minulosti používal ve stříbrno-červeném šachování, dokazuje barevné vyobrazení figury ve znojemském znaku ze 4. čtvrtiny 18. století v Beschreibung von Erbauung der Stadt Wischau na foliu 26.
 |
| MZA v Brně, fond G 12 Cerroniho sbírka, Cerr II, č. 249/10, Beschreibung von Erbauung der Stadt Wischau, fol. 26, barevný znak města Znojma - zde vlastně emblém, 4. čtvrtina 18. století |
Vidíme, že šachování orlice ve znojemském znaku se již měnilo několikrát. Když to tak podle tohoto textu spočítáme, nyní přichází snaha o změnění barevnosti šachování orlice ve znaku Znojma z původního stříbrnočerveného na červenozlaté už počtvrté.
K tomu připomeňme podíl doc. Bílého na tom, že se v roce 1994 takto šachovaná orlice dostala do vlajky Znojma. Je však třeba říct, že ačkoli Jiří Bílý byl velkým zastáncem žluto-červené bikolóry, její prosazování nepochází od něj. Znojemská vlajka v podobě žlutočervené bikolóry se používala i předtím. Viz v 70. letech doc. Mucha v časopise Vexilologie č. 32-33, s. 549, který napsal že "Nynější znojemská vlajka má dva vodorovné pruhy, žlutý a červený, a pochází z doby, kdy se (pod vlivem německých obyvatel města) užívalo polepšení moravské šachované orlice stříbrné a červené ve znaku Znojma na zlatou a červenou. Vlajky se vyvěšují zejména při historických hrách Královských hodokvasů a jsou vyobrazeny i na plakátech vydaných k propagaci těchto slavností.". Z toho důvodu se na žlutočervenou bikolóru bral ohled, když se v 1. polovině 90. let 20. století projednávala znojemská vlajka. Respektuje se jako historická, a to bez ohledu na to, v jaké podobě se užíval znak.
Nutno podotknout, že v níže citovaném textu Jiřího Kacetla z dubna 2021 je věc na straně 11 pojata tak, že orlice s červenozlatým šachováním byla ve znojemském znaku až do roku 1945: "Po vzniku Československa zůstal městský znak oficiálně nezměněn. Dobře to zachycuje úvodní ilustrace dějepisného kompendia Antona Vrbky z roku 1927 (obr. 23). Změna přichází teprve po roce 1945, definitivně po roce 1948. V mylném domnění,že barvy žlutá a červená jsou příliš podobné německé trikoloře, a tudíž symbolem germánství na Moravě, začalo se užívat poprvé od konce 16. století šachování bílo-červeného."; Anton Vrbka, Gedenkbuch der Stadt Znaim, Nikolsburg: A. Bartosch, 1927. Pozn. Z prací Antona (Antonína) Vrbky (1860-1939) můžeme připomenout předtím začátkem 20. století vydané dílo Chronik der Stadt Znaim, Znaim: Verlag des Znaimer Landlehrervereines, 1902.
Anton Vrbka ve své práci měl na co navazovat. Mohla to být např. práce brněnského sběratele Aloise Gödela, jenž na sklonku 19. století sestavil sbírku dějin měst a městeček a jejich znaků; mezi léty 1893 - 1901, text psán německy. I když vyobrazení městských znaků malovaná jeho synem Karlem vždy nejsou příliš věrohodná a je třeba je brát, jak se dočteme v textu, který je zdrojem těchto informací ke sbírce Aloise Gödela, s rezervou (viz také Mojmír Švábenský: Gödlové a jejich znaky a pečetě moravských měst, městeček i městysí, Genealogické a heraldické informace, 1985, č. 1, s. 21–35; protože na zpřístupnění digitalizátů ročenky z roku 1985 přes stránku některé velké knihovny je zřejmě pro některé moc brzo, a pro jiné pozdě, zde na okraj jen malá poznámka k ročenkám GHI - MGHS), v našem případě zaujme srovnání s ilustrací v knize Antona Vrbky. Zatímco u Antona Vrbky vidíme znak červenozlatě šachované orlice v modrém poli se štítkem s písmenem Z, u Aloise Gödela jsou u čísla 278 vedle sebe (nalepeny) vyobrazeny znaky dva 1) zlatočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli se štítkem se zlatým písmenem Z na prsou orlice, 2) zlatočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli se štítkem se zlatým písmenem Z na prsou orlice a šesti zlatými liliemi (3 + 3) po stranách.
 |
| MZA v Brně, fond G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 963, Alois Gödel, Sbírka znaků měst a městeček na Moravě, 90. léta 19. století, č. 278, historický znojemský znak |
Hned zkraje práce, již od Kateřiny Gödelové, vdovy po Aloisu Gödelovi, v roce 1904 koupil Německý dům v Brně (viz také razítko DEUTSCHES HAUS BRÜNN), na foliích 3 a 4 zaujme Gödelův výklad k zemskému znaku, který předchází listům věnovaným jednotlivým městům a městečkům:
"Das Landeswappen.
Das Wappen des Markgrafthumes Mähren besteht aus einem rechtssehenden weiß u(nd) roth geschachten golden gekrönten einköpfigen Adler in blauen Felde."
 |
| MZA v Brně, fond G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 963, Alois Gödel, Sbírka znaků měst a městeček na Moravě, 90. léta 19. století, fol. 3-4, moravský zemský znak |
Toto nám ukazuje, že kdokoli, ať už česky nebo německy píšící, mohl vždy rozumět tomu, jak vypadá moravský znak/moravský zemský znak, jedno zda v 16. nebo 19. století.
Je tedy zřejmý rozdíl v tom, co kdo kdy považoval a i dnes považuje za původní barvy v šachování orlice ve znaku města Znojma.
Zatím jsou na stránce města v části věnované vlajce a znaku ke znaku tyto informace:
"Znak města se vyvinul z erbu moravských markrabat. Na nejstarší pečeti (1310) vidíme šachovanou vpravo obrácenou orlicí s trojcípou korunkou na hlavě.
Na pečeti z roku 1401 se po obou stranách orlice objevují vždy tři za sebou umístěné lilie. Za vlády Jiřího z Poděbrad přibyl na prsou orlice štítek s písmenem Z. Dnešní znak tvoří červeně a bíle šachovaná orlice v modrém poli se zlatou korunkou na hlavě. Na prsou nese štítek modré barvy se zlatým písmenem Z.
 |
| Šárka Tržilová znojemský znak v práci Komunální heraldika okresu Znojmo v letech 1993-2016 popisuje takto: "Jedná se o modrý štít, ve kterém je červeno-bíle šachovaná rozkřídlená korunovaná orlice, hledící vpravo, se zlatou zbrojí. Na prsou nese modrý štítek se zlatým písmenem „Z“" |
Užívaná orlice měla a má řadu podob. Barva šachování orlice se v minulosti řídily především zemským znakem. V dnešní době se užívají dvě varianty - červenostříbrná i červenozlatá."
K větě "Barvy šachování orlice se v minulosti řídily především zemským znakem." je třeba doplnit, že a) tvrzení platí buď pro období před/po zavedení červenozlatě šachované orlice (tedy pro dobu používání stříbrnočervené orlice), takže platí pro dobu po opuštění červenozlatého šachování až doposud s tím, že od roku 1994 platí jen pro městský znak (orlice na vlajce Znojma je odchylná), nebo b) je to myšleno tak, že uvažování o barevnosti šachování bylo ovlivněno tím, co zrovna ti, co na to měli ve Znojmě vliv (určili, jak znak vypadá) považovali za znak Moravy. Z toho vychází, že pakliže ve 2. polovině 19. století až do roku 1918 vidíme zvýšenou snahu za uznání červenozlatě šachované orlice coby znaku Moravy (k čemuž stála opozice), s kulminací v letech 1. světové války, kdy se orlice s tímto šachováním v letech 1915-1918 dostala do státního znaku, tak předtím a potom je situace jednoznačná. Znakem Moravy je orlice stříbrnočerveně šachovaná. Uvidíme, zda se platná podoba znojemského městského znaku vycházejícího z moravského znaku nyní opět změní a poslední období od poloviny 20. století dosud, kdy znak vyjadřuje spojitost se zemským znakem, již brzy skončí.
 |
| Klasický emblém "napodobující" městský znak: Korunovaná orlice s šachovnicemi na křídlech a štítkem s monogramem "Z" na hrudi |
Ve Znojmě se po předchozích výzvách ke sjednocení znaku a vlajky věci nakonec ujali. Udělali to ovšem přesně opačně, než jak byli vyzýváni, totiž, aby tak jako znak města i jeho vlajka odpovídala barvám moravské orlice. V předchozí výzvě k registraci historického znaku se "preferuje" původní středověká forma (a nyní dosud platná, viz Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia, 1985).
Usnesení Rady města Znojma č. 115/2021 ze dne 31. května 2021 (č. 4962):
1) RM doporučuje ZM:
a) schválit rekonstruovanou podobu historického znaku města Znojma podle blasonu: „V modrém štítě zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem 'Z' a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi";
b) schválit podle této rekonstruované podoby znaku upravenou podobu vlajky města Znojma a vzorovou kresbu tohoto znakua vlajky ve variantě 2 s černými konturami.
2) RM pověřuje starostu města podáním žádosti předsedovi Poslanecké sněmovny PČR o rektifikaci (registraci a úpravu) znaku a vlajky města s předložením dvou variant vzorové kresby znaku a vlajky z pera heraldika a vexikologa Mgr. Jana Tejkala a odborného odůvodnění historika PhDr. Jiřího Kacetla.
Nyní tak záleželo na znojemském zastupitelstvu, protože změnu znaku
(oproti stavu v Čarkovi, který je považovaný za status quo z posledního
archivního šetření, a přečtěte si tu kapitolku! My souhlasíme a nic
bychom neměnili, jak chce Jiří Kacetl), včetně revokace roku 1994 udělené vlajky
(doplnění lilií), musí schválit zastupitelstvo, a pak i sněmovní
podvýbor. Takže hned tak to nebude (i kvůli podzimním (2021) sněmovním volbám).
Jiří Kacetl to (jako "žlutý" politik) samozřejmě celé postavil na podobě znaku z městské právní knihy z počátku 16. století (čili s reflexí neplatného privilegia - Fridrichův erbovní list z roku 1462 a odlišujícími liliemi od markraběcího (moravská orlice, znak Moravy) či "stavovského" zemského znaku). Samozřejmě pokud to zastupitelé schválí, mají na to právo (viz jihomoravský krajský znak) a vyjde to v Rekosu. V Registru komunálních symbolů České republiky to může být až za několik měsíců.
 |
| Znak Znojma. Na této grafice využívající ztvárnění moravského znaku ve druhém poli Velkého státního znaku České republiky (grafik jednoduše a prostě vzal moravskou orlici, vložil ji do štítu, přidal písmeno Z) tvar ocasu není přizpůsoben tvaru štítu. A také nezměnil barvu jazyka na červenou ... |
V minulosti byly podány informace, obrázky, skutečnosti a z nich vyplývající závěry týkající se stávající podoby znaku a vlajky města Znojma jako součást příspěvků Moravská orlice v Knize práv města Znojma z let 1523-1525 a Znojemské historické vinobraní 17. září 2016.
Na konci článku zveřejněného na stránce Zprávy z Moravy koncem dubna 2021 Nová znojemská koalice funguje sto dní. Co se podařilo změnit? čteme: "Dojde také k upřesnění městského znaku, jehož historický vývoj sahá hluboko do středověku. “Znak města bude heraldicky vyspraven a zapsán do Registru komunálních symbolů ČR, kde kupodivu dosud není. Spolupracujeme na tom s profesionálním heraldikem,” přiblížil na závěr Kacetl.".
Stránka Moravského zemského hnutí na konci května informuje o přípravě ke změně znaku města Znojma, s tím, že si správnost a nesprávnost vykládá takto:
"OPRAVA A REGISTRACE HISTORICKÉHO MĚSTSKÉHO ZNAKU
Možná vás překvapí, že v současnosti používaný znak města Znojma (na rozdíl od městské vlajky) není zapsán v oficiální databázi - Registru komunálních symbolů ČR. Není ani heraldicky správný, užívá se totiž na základě chybné změny z doby po roce 1948. Mezi vlajkou města, kde je znojemská orlice se správným žluto-červeným šachováním, a dnes používanou podobou znaku s orlicí šachovanou bílo-červeně panuje zásadní nesoulad.
Aby byla tato vada odstraněna, souhlasilo na náš popud vedení města Znojma se zadáním opravy a registrace znaku. Odborný podklad pro heraldika vypracoval náš zastupitel a historik PhDr. Jiří Kacetl - můžete se s ním sami seznámit v odkazu níže.
Oslovený heraldik Mgr. Tejkal nyní dokončil na základě Kacetlovy analýzy kresby opraveného znaku města Znojma se zlato-červeným šachováním orlice a doplnil do něj tradiční zlaté lilie, které jsou polozapomenutou připomínkou pobytu mladého markraběcího páru Karla IV. Lucemburského a jeho ženy Blanky z Valois ve Znojmě a byly variantní součástí oficiálního znaku až do konce monarchie a vzniku republiky.
Na základě takto připravených odborných a kresebných podkladů bude starosta města moci odeslat žádost o registraci znaku města (a úpravu vlajky) Podvýboru pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Podvýbor posléze doporučí předsedovi Poslanecké sněmovny PČR finální registraci znaku, resp. změnu znaku a vlajky.
Poté, co je projedná příští týden rada města, budou nové grafické návrhy znaku a vlajky oficiálně představeny veřejnosti. Znojemští zastupitelé je budou schvalovat na svém zasedání dne 14. června."
Odkaz na stránku Pro Znojmo pak vede k PDF souboru s textem Jiřího Kacetla nazvaným Nástin vývoje podoby znaku města Znojma.
Ono to tak asi dopadne, když už před lety po velkých bojích podvýbor pro heraldiku a vexilologii pustil tu jejich vlajku, kde je v karé žluto-červené šachování.
 |
| Dne 14. června 2021 zastupitelstvem města Znojma schválená změna podoby znaku města Znojma |
V diskuzi pod příspěvkem k odsouhlasenému návrhu na stránce Moravského zemského hnutí se pak diskutuje jako vždy (hlavně mantra o 1462) a řeší jazyk. I český lev ho míval dříve (někdy) červený/přirozený a stejně tak (čistě výtvarně) kolísal u moravské orlice. Mimochodem, když se tak drží té městské knihy z časů Ludvíka Jagellonského, tam ten jazyk určitě není červený. Zajímavé, zlatě "plechový" jazyk někomu asi vadí, ale zlaté plechové tělo ptáka ne. :)
Spíš jsme zvědavi, jak to bude s vlajkou, zda se doplní o lilie v modrém karé nebo ne. Možné by to bylo, vlajka nemusí "otrocky" opakovat znak (zvláště pak drobné průvodní figury apod.).
 |
| Návrh nového znaku a vlajky Znojma - mělo by to vypadat takto |
"To, že současný znak města (...) není ani heraldicky správný" - spojení heraldická správnost znamená v tomto případě a je v textu míněno jinak než u všech ostatních znaků?
"Občané nemusí mít strach" - občané se nebojí
"vycházelo se z prvního barevného vyobrazení znaku našeho města z knihy městských práv z roku 1523" - odtud podklad pro návrh. Lilie spojované dnes s mladým Karlem IV. a Blankou z Valois jsou současnou snahou o interpretaci v duchu "erbovních pověstí" apod. Nejstarší pečeti města z počátku 14. století je vůbec nemají a posléze se objevují (datovat vznik spolehlivě nelze, nejdříve do druhé poloviny 14. stol.) jako zjevné drobné rytecké "výplně" typáře s šachovanou orlicí (stále bez štítu znaku a stejného tvaru orlice jako na starším typáři!). Tinktury (pokud se užívaly) byly jistě shodné se znakem markrabat. Lilie nebo monogram Z se důsledněji objevuje až v 15. století a později (jistě z důvodů nutného rozlišení od znaku markrabího i země, kdy monogram "fungoval lépe" než drobné lilie), viz i jiné příklady u měst s šachovanou orlicí na Moravě. A do toho jen částečný možný vliv listiny 1462. Stejně lze ale uvažovat, co ovlivnilo tinktury lilií (královská koruna či žezlo jimi zakončované, mariánské atributy apod.), nebo neovlivnily zlaté lilie i tinktury šachování? Prostě zbytečné spekulace.
 |
| Pro pečeť s liliemi Jiří Kacetl cituje Lišku (poznámka 5), LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům, Praha 1979, s. 227, obr. 40. Ale z jaké je ten otisk listiny (datování), když k němu tvrdí, že "okolo roku 1340" ...? Až k obrázku výše se vztahuje věta "Město takto doplněnou pečeť používalo až do roku 1580." |
Jisté je, že vlastní znak (moravské orlice na štítě) se vyvinul postupně z pečetního znamení (samotné figury), takže i proto od 15. století jsou přidávány ony lilie (původní ozdoba a výplň starších typářů) nebo monogram Z (pod vlivem mincovní ražby atd.) a z tohoto století bohužel nemáme žádný barevný doklad.
 |
| LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům, Praha 1979, s. 228, informace o pečetích, popis znaku města Znojma, prapor, vlajka |
 |
| LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům, Praha 1979, s. 227, kresba podle rytiny J. Willenberga z konce 16. století |
"na základě odborných podkladů zastupitele města a historika PhDr. Jiřího Kacetla" - viz citovaný text a tvrzení v něm výše
"Znak města Znojma je odvozen ze znaku moravských markrabat, zeměpánů, kteří byli po celý středověk i raný novověk majiteli, vrchními pány města." - znak moravských markrabat, zeměpánů, znak Moravy, moravskou orlici, si připomenete vždy, když se zadíváte na druhé modré pole Velkého státního znaku České republiky, v němž je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Červenozlaté šachování v markraběcím znaku je spojeno s krátkým obdobím let 1915-1918.
"Neboť šachování znojemské orlice, bílo–červené je historicky prokazatelně chybné, vracíme se k šachování žluto-červenému, které odráží moravskou stavovskou hrdost a dějinné události z období vlády krále Jiřího z Poděbrad," - s tou prokazatelností chybnosti barev šachování orlice ve stávajícím znaku města Znojma nesouhlasíme. Kontrolní otázka: A před rokem 1462 bylo to šachování jaké? Takové tvrzení je opodstatňováno prokazatelně chybným tvrzením o inspiraci navrhované nové podoby znakem moravského markrabího. Pokud budeme vycházet z toho, že červená a zlatá byly, mohly být později stavy chápány jako "stavovské barvy" (zvláště když jim-jimi toto bylo s odstupem zdůvodněno v jejich archivu zachovaným Fridrichovým erbovním listem z roku 1462), jsou jednotlivá tvrzení v příspěvku na stránce města Znojma ve vzájemném rozporu (markrabí - stavy). A dále: Jak ví, že to stříbrno-červené šachování je historicky chybné - v které době?
 |
| Kovaná znojemská orlice, symbol města, před umístěním na Pražskou bránu na náměstí Svobody v roce 2009. Co s ní teď bude? Třeba postačí, když se na omítku jen nastříkají tečky a přimalují lilie. |
Bude totéž Jiří Kacetl aj. "žlutí" vyčítat Brnu či Olomouci, konec konců i Praze, že odvrhli tu císařského orla nebo změny (od Marie Terezie) s argumenty, že je to špatně? Prostě každé to které město nějak reflektuje ve své symbolice aktuální politickou situaci v místě nebo ve státě. Před Jiřím Kacetlem to nikoho nezajímalo, divné, že? Ideální by měl být korektní (konsenzuální) stav bez "dobových výstřelků".
I v případě Znojma tak nepůjde o žádný "původní" stav, ale výsledek staletého procesu a na základě některých variant až z 19. století (a zase to nešťastné století nacionalismu). Jinak by tam byly korektně buď lilie a klidně zlato-červené šachování (zřejmě spíš související s mariánskou symbolikou než francouzskou) nebo monogram Z a to či ono šachování.
Z nacionálně ideologických důvodů nebylo možno používat zlato-červené šachování orlice. Panovalo mylné domění, že barvy žlutá a červená jsou příliš podobné německé trikoloře, a tudíž symbolem germánství na Moravě. Návrat k pravým moravským barvám přišel po návratu k demokratickým poměrům."
Text u obrázků:
U znaku města Znojma: "Ohýbání historie ve prospěch nacionální ideologie, údajně slovanské barvy, český nacionalizmus
Znojmo podle požadavku konkrétní doby"
U návrhu na změnu znaku města Znojma: "Respekt k historii, moravské zemské barvy, Morava
Znojmo realita"
Zdroj, na nějž odkazuje, ale odkud tato grafika nebyla převzata (zřejmě je to jeho vlastní výtvor?): "https://zpravyzmoravy.cz/znojmo-meni-znak-vraci-se-ke-zlate-barve-za-dosavadni-podobou-stal-nacionalismus/"
