Znojemské historické vinobraní 17. září 2016

Popisek k obrázku, který dokresluje atmosféru ve Znojmě o Znojemském historickém vinobraní v článku Znojemského deníku.cz Vinobraní ve Znojmě navštívilo 83 tisíc lidí, tvrdí, že: "Znojemské historické vinobraní přilákalo desetitisíce návštěvníků. Přišli ochutnat víno, podívat se na vystoupení oblíbených skupin a interpretů, třeba na Martu Jandovou.".

Znak Moravy a znak Čech. Moravská orlice a český lev

Náročné tři dny 16. až 18. září 2016. Ředitel pořádající Znojemské Besedy František Koudela hodnotí tři dny Znojemského historického vinobraní, svátku vína, jako náročné. A my mu věříme. Nálada byla výborná. Když se tak zadíváme na české lvy dále, tak k obrázkům se hodí poznamenat, že inspiraci pro další ročníky pořadatelé najdou například v práci Jacoba Koebela z roku 1545, samozřejmě s moravskou orlicí - v provedení dle předpisu.

Český lev

Na tomto místě se vzhledem k tématu hodí připomenout, že v 60. či na začátku 70. let 20. století se podle záběrů níže na Znojemském historickém vinobraní objevila orlice se zlatočerveným šachováním, zlatě korunovaná a se zlatou zbrojí v modrém poli štítu doprovázená šesti zlatými liliemi. Trubači mají na praporech zjevně současnou podobu znaku Znojma - orlice bez lilií, ale se štítkem se "Z", takže i šachování se (srovnáním se žlutým Z) zdá být spíše bílé.

Moravská vlajka ve Znojmě v roce 1967

Na obrázku se orlice se zlatočerveným šachováním, zlatě korunovaná a se zlatou zbrojí v modrém poli štítu doprovázená šesti zlatými liliemi vyskytuje umístěna na červenožluté korouhvi. Srovnejme tento znak s vyobrazením v Knize práv města Znojma z let 1523-1525. Jedná se o historický znak města Znojma, který se po nějakou dobu v minulosti užíval.

Znojemské historické vinobraní, konec 60. nebo začátek 70. let
20. století (?), historický znak města Znojma vedle znaku čes-
kých zemí. Viditelný rozdíl této scény oproti obrázku časově
přiřazenému k roku 1967 je tu ve větším počtu lvů.
Pohlednice Znojemské historické vinobraní, na níž je vidět
tentýž záběr. Byla vydána nebo prošla poštou (?), dle k této
pohlednici poskytované informace, v roce 1973

Vzniklo zde zajímavé spojení. Historický znak města Znojma, jednou použit samostatně (na obrázku zcela vpravo, jakoby bokem trůnu) a podruhé vzhledem ke zdejším zvyklostem dost mimořádně (tak jako i český lev na korouhvi na obrázku vlevo) položen na bikolóře (červenožluté), je představen vedle znaku zastupujícího české země, který na akci nesměl chybět (který je zde položen na červenobílé bikolóře). Videozáznam na konci galerie obrázků k článku Znojemského deníku.cz ukazuje, že v současnosti se při slavnosti používá dnešní podoba znaku Znojma. V pozadí je vidět bikolóry odkazující na barvy onoho historického znaku Znojma? Jsou viditelně pověšeny jako žlutočervené. Spojení štítku s českým lvem a bikolóry, ovšem bíločervené, na korouhvi ani dnes nechybí.

Zajímavost k začátku 70. let 20. století: 23. srpna 1973 byla k 400. výročí založení olomoucké univerzity vydána poštovní známka, na níž je vyobrazena zlatá tvář ženy. Na jejích rozevlátých vlasech se objevuje zlato-červené šachování.

Univerzita Olomouc. Pofis č. 2035

Nejde o heraldickou známku, jen umělecký motiv inspirovaný nějakým dobovým vyobrazením, možná plastikou orlice (viz Špilberk, Svatotomská madona atd.).

V roce 2016 vidíme na opěradle "královského" křesla znak Moravy.

Znak Moravy. Moravská orlice

Lze se domnívat, že současné bikolóry používané na oslavách jsou prostě prapory/korouhve vycházející z platné vlajky města Znojma, kdy se užívá znak města v obou mutacích tinktur. Ale vlajka Znojma je žluto-červenou bikolórou s modrým karé se žluto-červeně šachovanou orlicí a "Z" ve štítku na hrudi.

Je škoda, že do této vlajky (udělené předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1994) nebyla do modrého karé preferována bílo-červeně šachovaná orlice s iniciálou "Z", ale město prostě užívá obě verze znaku. Bohužel vlajka je kodifikována přesně jen se žlutou barvou v pruhu i šachovnici.

Jinak ty korouhevní bikolóry svisle (ze 60. let 20. století) mají stejně obrácené/chybné pořadí (pruhů) a stejně protokolárně chybně sedí dnes "král s královnou" - trůny by měly být prohozené - král (a znak lva) sedí a stojí vždy heraldicky vpravo (pohledově vlevo) a královnu (a znak Moravy) má po své levici.

V předchozích letech tomu bylo při Znojemském historickém
vinobraní s uspořádáním křesel se znaky zemí a posazením
"krále a královny" na nich úplně stejně. Za nimi je vidět
bikolóra se štítkem (český lev). Některé věci se při hře drží.

Neplatí zde zdvořilostní kurtoasie, jako třeba při tanci, kdy je partnerka voděna po pravici muže.

Britská královna ovšem chodí a sedí (v páru) heraldicky vpravo (pohledově vlevo), protože její manžel princ Filip (sedící po její levici) není králem a tedy společensky níže!