V Brně byla nedávno provedena úprava zanedbaného tzv. čestného hrobu, v němž leží ostatky Jaroslava Kursy. Z prvotní neúspěšné iniciativy PhDr. Zdeňka Kubíka o Kursovu pamětní desku v centru města pak vzešel jeho podnět ke zvelebení Kursova hrobu, přednesený brněnskou zastupitelkou a starostkou MČ Žabovřesky Mgr. Lucií Pokornou. Vznikl tak památník ve tvaru státní vlajky. Jaroslav Kursa je autorem československé státní vlajky, která je dnes vlajkou České republiky. Tento památník zde byl koncem května 2021 osazen.
Položení kytice k výročí Kursova úmrtí se odehrálo dle záměru iniciátora této (nepoliticky pojaté) akce 12. června; zúčastnilo se pár lidí, které šlo sečíst na prstech obou ruk.
Pietní akce 12. června byla naplánována a iniciována výborem MGHS poté, kdy mu Magistrát města Brna sdělil, že neplánuje žádnou akci spojenou se znovuobnovením hrobu. Byli pozváni zástupci firmy Alerion a České vexilologické společnosti. Akce byla zamýšlena jako komorní bez účasti veřejnosti a tisku. Zdeněk Kubík měl potom dle MGHS okamžitě informovat (svým jménem resp. jménem Alerionu) všechny možné osoby a instituce, počínaje kanceláří prezidenta republiky. Tak se také asi dostala informace na Magistrát, který začátkem června požádal MGHS, aby pořadatelství akce přenechal jim, čemuž výbor MGHS vyhověl. Takto vznikl další termín 25. června. Protože dr. Kubík trval na akci 12. 6., účastnil se i MGHS (pan Walter a Ing. Vondráček).
K tomu sdělil podrobně Zdeněk Kubík, že: "Co se týče "okamžitě". Jakmile jsme si v klidu schválili (mailem od Dr. Píchy) informativní pamětní leták (pozvánku, včetně přílohy pracovního programu 14 dní před domluvenou akcí, nebylo možno déle odkládat), neposlal jsem jej žádným médiím (jak bylo domluveno), ale mailem pouze předsedovi ČVS, logicky také Podvýboru pro heraldiku a vexilologii (jejichž předchůdci schválili státní Kursovu československou státní vlajku jako vlajku ČR), městu Blovice (rodišti Kursy, s nímž spolupracujeme) a panu protokoláři Krulišovi z KPR (jelikož se o téma zajímal, je viditelným "nejvyšším" reprezentantem/uživatel státní vlajky a vlajkové etikety), nikoliv KPR, jako takové! A konečně i kulturnímu referentovi Magistrátu Brna (tj. faktickému "tvůrci" náhrobníku), který, jak mi odepsal, předal panu architektovi a odtud se asi teprve vedení Brna "chytlo za nos".
Požádali jsme proto heraldika PhDr. Zdeňka Kubíka z brněnské společnosti Alerion, aby nás blíže seznámil s kroky vedoucími k uctění památky autora naší státní vlajky Jaroslava Kursy.
"V loňském roce uplynulo 100 let od oficiálního přijetí československé státní vlajky, která je i státní vlajkou České republiky, a tedy společně s bílo-červeno-modrou trikolórou nikdy nezměněným mezinárodním symbolem naší (republikánské) suverenity, vcházejícím z heraldických tinktur znaků Čech a Moravy v návaznosti na historickou státnost zemí svatováclavské Koruny české.
Autorem této výrazné a jedinečné státní vlajky, vhodně spojující, pomocí polovičního modrého žerďového klínu, starobylé barvy panovnické i národně obrozenecké bílo-červené bikolóry s třetí modrou barvou naší státní trikolóry, byl v letech 1919 až 1920 archivář a heraldik Jaroslav Kursa (narozený 12. října 1875 v Blovicích na Plzeňsku a zemřelý 12. června 1950 v Praze). Širší veřejnosti dnes žel asi již poměrně málo známý. Včetně toho faktu, že jako ministerský archivář v meziválečném období řadu let žil a pracoval v Brně, kde jsou uloženy i jeho ostatky, díky tomu, že se jeho z Moravy pocházející manželka Božena Kubínová (1882-1964) coby vdova z Prahy do Brna vrátila a zde zemřela.
Minulý (komunistický) režim Kursův klíčový přínos zcela ignoroval a autorství státní vlajky mylně nebo snad i záměrně připisoval levicovému výtvarníkovi Jaroslavu Jarešovi (1886-1967). Zásluhou rozsáhlého a podrobně publikovaného výzkumu předního vexilologa a vojenského historika PhDr. Zbyška Svobody od šedesátých let minulého století však bylo autorství Jaroslava Kursy bezpochyby doloženo a péčí knihovníka a vexilologa Ing. Aleše Brožka uvedeno do širšího veřejného povědomí, včetně instalace Kursovy pamětní desky v jeho rodných Blovicích roku 2005.
V souvislosti se zmíněným stým výročím uzákonění naší státní vlajky v roce 2020 jsem pak usiloval o vznik obdobného veřejného památníku na život a dílo Jaroslava Kursy také v Brně, kde žil, pracoval a je pohřben. Žádná z institucí, které se možné umístění týkalo (čili Magistrát města Brna, Krajský úřad Jihomoravského kraje a Ústavní soud ČR) se však se záměrem neztotožnila.
Poslední možností tedy bylo zaměřit úsilí alespoň na úpravu Kursova hrobu na brněnském Ústředním hřbitově, který byl již roce 2008 Radou města Brna schválen jako tzv. čestný. Žel jeho zanedbaný stav zůstával velmi neutěšený a patrné zde bylo pouze jméno jeho manželky. Proto jsem požádal o prostřednictví brněnskou zastupitelku a starostku městské části Brno-Žabovřesky, Mgr. Lucii Pokornou, aby téma nutnosti minimálně úpravy Kursova hrobu a případné instalace pamětního náhrobku předala kulturní komisi Magistrátu města Brna. Poté se již celé věci konečně ujalo vedení města a prostřednictvím pověřeného kulturního referenta, s nímž jsem pak s kolegy vexilology, již zmíněným Dr. Svobodou a Ing. Exnerem, expertními členy sněmovního Podvýboru pro heraldiku a vexilologii, korespondenčně připomínkoval návrh Kursova náhrobku od akademického architekta Miroslava Vochty, k jeho osazení pak došlo na konci května letošního roku.
V sobotu 12. června 2021 jsme si proto, v den úmrtí v životě velmi skromného a nenápadného Jaroslava Kursy, připomněli u jeho konečně důstojného hrobu loňské sté výročí naší státní vlajky i jeho životních dat a především zásluh. Návštěvník tak může kromě pamětního nápisu spatřit náhrobní desku ve tvaru zvlněného reliéfu svislé státní vlajky nahoře s klínem, položené na obrubě v barvách historické bílo-červené bikolóry, kterou Jaroslav Kursa doplnil právě oním modrým žerďovým klínem, původně třetinové, posléze však důsledně a zákonně poloviční délky, přesně v duchu naší ústavní bílo-červeno-modré trikolóry. Je příznačné, že osobnost a zásluha Jaroslava Kursy také svým životním působením v Čechách a na Moravě spojuje i zmíněné společné starobylé barvy těchto dvou historických zemí, tvořících nerozlučné jádro našeho státu od časů posledních Přemyslovců, ideových tvůrců našich státních symbolů, až dosud. Věříme proto, že tento důstojný náhrobní památník vzbudí v mnoha kolemjdoucích přirozenou zvídavost a zájem o historii naší krásné vlasti a její výsostné symboly. Kéž se tak stane."
