Velkoformátová mapa Moravy (společně s ČESKÝM/MORAVSKÝM Slezskem)

Možná jste si někdy ve svých fantaziích říkali, to by bylo pěkné mít tak v ruce moderní mapu, která by zobrazovala výhradně moravské území, nebo i slezské, to se na ni vejde. Dočkali jsme se, dočkali, ale čeho? Oceňujeme, že si mnozí dali tu práci a věnovali svůj čas a námahu vydání odkazované mapy. Byla vytištěna, probíhá prodej.

Autorem článku o vydání mapy zveřejněného na Novinkách.cz je Vladimír Klepáč. Ten několik let opakovaně i přes upozornění do deníku Právo psal nepřesné údaje o počtu 5. července vyvěšených vlajek, a co se týče podoby vyvěšené vlajky. Pro nás ale, co neodpovídá skutečné podobě moravské orlice a moravské vlajky, je nepoužitelné. To platí pro jakékoliv vydavatelské iniciativy ultramoravských aktivistů sloužící pouze k propagaci neplatných symbolů Moravy, ať už je to mapa, v jejíž parerze se objevuje zlatočervená orlice v modrém poli štítu, která je vydávána za moravskou orlici, nebo stejně barevně sladěná propagandistická kniha, takzvaná "učebnice" dějin Moravy.  

Místo znaku Moravy je v levém horním rohu znak se zlatočervenou orlicí v modrém poli štítu. Podle textu článku Vladimíra Klepáče je odborným redaktorem mapy RNDr. Petr Marek, Ph.D. z Masarykovy univerzity. Domníváme se, očekáváme, že by měl znát symboly historických zemí uvedených v Preambuli Ústavy České republiky. Pokud ne, zde je odkaz na zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Pokud nezná historii moravských symbolů, což pochopitelně každý nemusí, i tak je pořád čas se s ní seznámit. Takzvaně "odborný" redaktor mapy nepůsobí na Masarykově univerzitě jako geograf, ale odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

O tu mapu jako takovou tvůrcům asi vůbec nešlo. Čili média jim sežrala politický produkt.

Kromě upozornění na nesmyslnost krajů (o čemž není u nikoho sporu) tvrdě protlačili do povědomí změnu šachování a ani slovo o českém Slezsku.

Prostě parerga mapy je chybná a absurdní (nejen co se mylné a nejednotné grafiky týče, slezská orlice z Wikipedie, ale přebarvená Loudova moravská orlice ze čtvrceného státního, jejíž ocas se do základního štítu nevejde) a zcela mylný název (není to mapa Slezska)!

Jinak ty komentáře/reakce v diskuzi k článku jsou mnohdy fundované (na téma znaku, a jako vždy stejná absurdní mantra "žlutých"). Přidejte komentář, klidně možno někým využít:

"Počin dobrý, ale název zmatečný. Správně "Země Morava a české/moravské Slezsko" (na mapě je jen ta část náležející k ČR, takže Poláci i Němci by se stávajícímu názvu divili.

A ošklivě nejednotná grafika znaků (orlic, viz ocasní pera vůči tvaru štítu a problematické šachování). Stačilo přitom použít např. jen kontury znaku (jednotnou grafiku). Čili téma nepolitizovat (nedráždit). Takto působí parerga mapy laciným (prvoplánovým) dojmem, oproti vlastnímu kartografickému obsahu. Proč si tvůrci/vydavatelé s tak důležitou věcí (jakou je legenda mapy) nedali více zodpovědné (faktické, heraldické, grafické i typografické) práce? Svědčí to buď o jejich diletantismu nebo to snad byl mediální politický záměr (působit přitom směšně či provokativně)?"

Je to klasické zastírání pravdy/faktů rádoby akademickým počinem (mediálně "sežraným i s navijákem" a šířeným). Rozhodně by akademická kartografická pracoviště neměla toto přejít mlčením, což se ale patrně stane. Jdou na to ti kluci "žlutí" vždy velmi propagandisticky mazaně ... (zaštiťování se učebnicí, památkářskými studiemi, mapou apod.).

Mapa je OK, ale nikoliv její zmatečné označení. Chápeme, že geografy (neangažované moravisticky politicky) nějaké znaky až tak netrápí, ale zmatečný je název mapy: není na ní "země Slezsko", jak uvádí parerga, ale jen část Slezska, která je součástí České republiky. A protože vnější/stání hranice reflektují stav po roce 1918 rozhodně by tam neměla být dotyčná sporná/neoficiální/konfliktní  symbolika z let národních sporů (1848-1914) a stanného práva 1915-1918 (ve vztahu ke znaku Moravy).

Nejde o žádnou neznámou věc, kterou nelze udělat/označit správně 

Hrnek s moravskou orlicí

Při pohledu na obsah jedné složky na disku se nečekaně ukázal v roce 2024 z internetu stažený obrázek hrnku s moravskou orlicí. Tak si jej připomeňme veřejně. Lampa, plechovka s pivem Litovel nazvaným Moravan, vypadá to skutečně.


Chidling Lenny - dcerou ručně malovaná moravská orlice

Uživatel Facebooku vystupující pod přezdívkou Chidling Lenny ve facebookové diskuzi z 23. listopadu 2025 k příspěvku o moravské vlajce, o jejímž opěvovaném znázornění (např. "Moravská vlajka je krásná a vznešená," píše Zdeněk Hálka) před ním jiný uživatel (k předložené vlajce označované jako moravská) napsal "Až na to že není." (a dál pokračoval tvrzením, které ve vztahu k zobrazené v současnosti používané vlajce je diskutabilní a přesně vzato obsahuje jistý vnitřní rozpor), přiložil (Chidling Lenny) obrázek, který popsal takto: "Mám doma na zdi ručně malovanou Moravskou orlici od dcery.". Pěkné. Dcerka si zaslouží jedničku s hvězdičkou za přesné a pečlivé provedení tvarů a barev.

Most Moravy a Slezska přes řeku Ostravici ve Frýdku-Místku

Ve Frýdku-Místku byl v sobotu 30. srpna 2025 slavnostně pojmenován most na řece Ostravici, tzv. estakáda, spojující Místek s Frýdkem. Dostal název Most Moravy a Slezska. Událost začala ve 14 hodin.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Město Frýdek-Místek vzniklo spojením dvou měst. Moravského Místku a slezského Frýdku. Takovou symbolickou hranicí je řeka Ostravice. A mosty spojují nejen tyto dvě města, ale dvě historická území. A proto vznikl návrh na přejmenování toho největšího mostu ve městě na most Moravy a Slezska. Myslím si, že je to symbolické, protože není mnoho měst, která by takto svým spojením spojila i dvě historická území.“ 

Na obrázku vidíme na mostě umístěnou ceduli se znakem Moravy, moravskou orlici. Řeka Ostravice v těch místech tvoří zemskou hranici mezi Slezskem a Moravou.


Cedule je vedle mostního zábradlí ve Slezsku. Lidem říká, že po pár krocích (asi čtyřiceti metrech?) už budou stát na moravské straně mostu. Tak taková je logika věci, pokud se někdo diví, kde ta značka stojí.

Moravský prapor trvale vyvěšen v obci Rakvice

Mezi obcemi, v nichž je obecním úřadem moravská vlajka vyvěšena trvale, jsou Rakvice, okres Břeclav. Z galerie na stránkách obce pochází snímek z Rakvic pořízený 12. dubna 2025 - 80. výročí osvobození obce Rakvice. Moravská vlajka je vyvěšena společně s vlajkou České republiky na stožáru před Pomníkem obětem 1. světové války. Ten se nachází poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého u cesty ke kostelu sv. Jana Křtitele

Pomník obětem 1. světové války

Moravský prapor trvale vyvěšen v obci Čejkovice

Mezi obcemi, v nichž je obecním úřadem moravský prapor (moravská vlajka) vyvěšen trvale, jsou Čejkovice, okres Hodonín. Z mapy.com pochází snímek z Čejkovic pořízený 18. května 2024 Jiřím Krejčíkem.

Obecní úřad v Čejkovicích

Dne 10. dubna 2025 v Čejkovicí obecní úřad s vlajkoslávou přes silnici vyfotil Jiří Wohlgemuth.


Morava součástí názvu, Morava v adrese

S tímto přihlášením se k názvu země se setkáváme v názvech spolků a stran. Ty sledují různé cíle. Neodkýváme souhlasně jen tak vše, čím se zabývají, jen proto, že si daly Moravu do svého označení. Slovo Morava (Moravia) je také používáno ve spojení s menšími a většími firmami, s jejich předmětem podnikání, výrobou i obchodem. Někdy je sídlo takového závodu na Moravě, jindy ne.

Příklady, kdy je Morava uvedena v názvu podniku nebo obchodu:

AirsoftMorava s.r.o., Apis Morava s.r.o., Aqualand Moravia, BONSAI MORAVIA, s.r.o., Brazzale Moravia a.s. (La Formaggeria Gran Moravia), EVV-MORAVIA s.r.o., GASTROCENTRUM Moravia s.r.o., HTP Moravia s.r.o., Kámen Becke Moravia, s.r.o., KVS Moravia, MED MORAVIA, Moravia Adler CZ, s.r.o., MORAVIA CANS a. s., Moravia comfort s.r.o., Moravia Containers, a.s., Moravia Essence, Moravia finish, s.r.o., MORAVIA LACTO a.s., MORA MORAVIA, s.r.o., Moravia Outdoor, MORAVIA STEEL a.s., Moravia Systems, OSIVA MORAVIA s.r.o., Outlet Arena Moravia, Pivovar Moravia, PYRO MORAVIA s.r.o., SALT MORAVIA s.r.o., V&W MORAVA s.r.o. 

Důležité je samozřejmě to, že ať už je Morava součástí názvu společnosti nebo ne, lidé na Moravě se mají čím živit. Podniků, závodů, družstev a obchodů, ať už je vlastní ten nebo ten, živnostníků, zaměstnanců, dělníků a nádeníků je na Moravě daleko více, sídlících tu a onde, třebas v zahraničí. Jsou ve městech i na vesnicích, ať jsou na Moravě celá nebo zčásti.

Adamov, Blansko, Bojkovice, Boskovice, Brno, Brtnice, Brumov­‑Bylnice, Brušperk, Břeclav, Březová nad Svitavou, Břidličná, Bučovice, Budišov nad Budišovkou, Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Bzenec, Dačice, Dolní Kounice, Dubňany, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek­‑Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fryšták, Fulnek, Hanušovice, Hluk, Hodonín, Holešov, Hranice, Hrotovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hulín, Hustopeče, Chropyně, Ivančice, Ivanovice na Hané, Janov, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Jevíčko, Jevišovice, Jihlava, Karolinka, Kelč, Klobouky u Brna, Kojetín, Konice, Kopřivnice, Koryčany, Kostelec na Hané, Kroměříž, Kunovice, Kunštát, Kuřim, Kyjov, Lanžhot, Letovice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Luhačovice, Město Albrechtice, Mikulov, Miroslav, Modřice, Mohelnice, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Morkovice­‑Slížany, Náměšť nad Oslavou, Napajedla, Němčice nad Hanou, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Odry, Olešnice, Olomouc, Opava,Oslavany, Ostrava, Otrokovice, Paskov, Plumlov, Počátky, Podivín, Pohořelice, Potštát, Prostějov, Přerov, Příbor, Rájec­‑Jestřebí, Rajhrad, Rosice, Rousínov, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Slavičín, Slavkov u Brna, Slavonice, Slušovice, Staré Město, Staré Město, Strážnice, Strmilov, Studénka, Svitavy, Svratka, Šlapanice, Štěpánov, Šternberk, Štíty, Štramberk, Šumperk, Telč, Tišnov, Tovačov, Třebíč, Třešť, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Uničov, Újezd u Brna, Úsov, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Valtice, Velká Bíteš, Velká Bystřice, Velké Bílovice, Velké Meziříčí, Velké Opatovice, Velké Pavlovice, Veselí nad Moravou, Veverská Bítýška, Vizovice, Vracov, Vratimov, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Zbýšov, Zlín, Znojmo, Zubří, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Židlochovice


Pexeso Pohádková místa - známá místa v Čechách a na Moravě

Vědomostní pexeso Pohádková místa nabízí Albi. Zaměřuje se na místa, v nichž byly točeny filmové pohádky. Kartičky pexesa jsou z dobrého tvrdého papíru.

Po nákupu si přečtěte návod k použití: "Vědomostní pexeso obsahuje 48 kartiček, tj. 24 párů. Kartičky zamíchejte a rozložte lícem dolů, abyste neznali jejich rozložení. Postupně otáčejte po dvou kartičkách lícem vzhůru. Najdete-li kartičky patřící k sobě, odeberte je a otáčejte znovu. Hledejte informace, které k sobě patří. Nejste-li si jistí, zda jste je našli, zkontrolujte si čísla na kartičkách, jež musí být shodná. Případně kartičky přiložte k sobě a hned zjistíte, vytvoří-li vám jeden obrázek. Nepatří-li kartičky k sobě, otočte je zpět lícem dolů a ve hře pokračuje další hráč. Vyhrává hráč s největším počtem párů kartiček."

Postup je jasný. Znáte jej. Hledáte informace, které k sobě patří. Pexeso je zpracováno pěkně. Fotografické obrázky hradů a zámků, a také jiných prostředí - mlýn, skanzen, městské hradby, skály, park, vodopád.

Nabízí se zakoupit další krabičku s pexesem jako hezký dárek. Jednu věc však bylo třeba neodkladně udělat. Kromě jména režiséra a roku natočení pohádky téměř u všech dvojic kartiček jedna kartička, většinou ta druhá, nese vytištěnu zjednodušenou nebo nesprávnou informaci o místu, kde se točilo. Kartičky se často dají, aby se složil celý obraz, položit vedle sebe, často některé obraz vytvoří, jen když se umístí nad sebe. Je na nich až na tři případy vytištěno slovo Česko, což ale, když byla pohádka natočena na Moravě, nikdy není pravda. Většina dvojic zachycuje místa v Čechách (sedumnáct případů). Těm se v posledních letech říká často Česko. Budiž, když to chtějí ... Ve třech případech se jedná o místa v zahraničí: v Německu, na Slovensku a na Islandu. Morava je zastoupena čtyřikrát. Trochu málo, ale co naplat. Pohádky se zřejmě ponejvíce točí v Čechách. Je to určitě blíž k Barrandovským ateliérům. Kdo by z Prahy cestoval na Moravu?

Čechy:

1) Hrad Kašperk *** Česko = Čechy = Czechia - Anděl Páně

2) Čert ví proč - Rybník Harasov *** Česko = Čechy = Czechia

5) Honza málem králem - Hrad Křivoklát *** Česko = Čechy = Czechia

6) Harfenice - vytesané hlavy *** Česko = Čechy = Czechia - Láska rohatá

7) Lotrando a Zubejda - Hrad Zvíkov *** Česko = Čechy = Czechia

8) Malá mořská víla - Prachovské skály *** Česko = Čechy = Czechia

11) Dolský mlýn *** Česko = Čechy = Czechia - Peklo s princeznou

12) Zámek Ploskovice *** Česko = Čechy = Czechia - Princ a Večernice

13) Hrad Kokořín *** Česko = Čechy = Czechia - Princezna se zlatou hvězdou na čele

14) Princezna ze mlejna - Zámek Dobříš *** Česko = Čechy = Czechia

15) Panská skála *** Česko = Čechy = Czechia - Pyšná princezna

16) Průhonický zámek a park *** Česko = Čechy = Czechia - S čerty nejsou žerty

18) Třetí princ - Adršpašsko-teplické skály *** Česko = Čechy = Czechia

19) Tři bratři - Zámek Hluboká nad Vltavou *** Česko = Čechy = Czechia

21) Hradby Nymburk *** Česko = Čechy = Czechia - Tři veteráni

22) Zlatovláska - Zámek Červená Lhota *** Česko = Čechy = Czechia

24) Zámek Žleby *** Česko = Čechy = Czechia - Královský slib

Provedená úprava: za rovnítko ke slovu Česko připsáno slovo stejného významu, tj. Čechy. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Czechia. Další oblíbené slovo stejného významu ke slovům Česko a Čechy. Známé je také Bohemia. Můžete si vybrat, které se vám více líbí. Oba výrazy odkazují k latině. Morava to má v tomto jednodušší. Další možností by bylo přidat si tam Böhmen a pro Moravu zase Mähren. Záleží to na vás. pamatujte ale, že to hlavní je zahrát si pexeso. :-) 

Jedná-li se o Moravu, slovo Česko se přeškrtne.

Morava:

4) Skanzen Rožnov pod Radhoštěm *** Morava = Moravia - Dvanáct měsíčků

9) Zámek Vranov nad Dyjí *** Morava = Moravia - Nesmrtelná teta

10) O statečném kováři - Sirotčí hrad *** Morava = Moravia

23) O princezně Jasněnce a létajícím ševci - Hrad Bouzov *** Morava = Moravia

Provedená úprava: slovo Česko škrtnuto, vedle napsán název země, v níž se natáčelo, tj. Morava. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Moravia.

Blízké i vzdálené zahraničí:

3) Vodopád Dettifoss *** Island - Dešťová víla 

17) Zámek Bojnice *** Slovensko - Šíleně smutná princezna

20) Zámek Moritzburg *** Německo - Tři oříšky pro Popelku

Nové symbolické zviditelnění českých úřadů, nebo českých a moravských úřadů, pokud jsou. Jsou snad ještě nějaké slezské úřady?

Od příštího roku by úřady a ústavy státní správy měly používat jedno logo, tím stejnou vizuální totožnost. Lidem se to nelíbí. Vadí jim, že vláda prosazuje symbol Čech na úkor symbolů Moravy a Slezska. Zhruba toto napsal v předmluvě k článku Lidi naštvalo nové logo úřadů. Na Moravu a Slezsko kašlete, pustili se do vlády zveřejněného 16. července 2025 Lukáš Skládal.

Koluje i názor, že na Čechy se kašle také. Svými údy figura v logu označovaná v tisku jako bílý lev některým lidem připomíná žabu (konkrétně pralesničku: "Příliš trendy přístup, kde prim přebírají drápy, které ze lva dělají pralesničku. Toto zubaté tvarosloví na červené působí jako znak nějaké exotické země s levicovou diktaturou."). Tento názor lze nejspíše vyvrátit tím, že se poukáže na jiná ztvárnění lvích noh některých dalších například obecních znaků, kdy můžeme vidět kresebně něco podobného. Nové logo je ale jen a prostě logem Čech (Česka). Jiný názor pobaví zase tím, že v tomto provedení lva dokáže spatřit kozu: "Vždyť vypadá jako koza.". Účelem takových prohlášení rozhodně není v červenci vybrané logo pochválit. Grafici rozebírají třeba moc placatou hlavu. I u v soutěži druhého návrhu je taková placatá, ale tady je asi placatá už moc. Je prostě rovná, ne že chybí vršek, jako v některých akčních hrách. Ta podoba nemá být o tom, že tomu lvu chybí kus mozku.

Další internetové články k tématu vyšly v ten samý den. Například iDNES: Nové logo Česka skrývá zajímavý detail mezi ocasy lva. Autor věřil, že vyhraje. Novinky.cz: České úřady mají nové jednotné logo. Česká justice.cz: Koudelka: Státní logo? Fialova vláda mrhá miliony a uráží Moravu. Seznam Zprávy: Česko má novou vizuální tvář, chybět nesmí lev. Pro lidi má být bezpečnější. Podklady, o čem a jak psát, většinou periodika obdržela. Teď se s tím má podle sebe vypořádat volič. Co vy na to? Zuřivá debata nad lvem. Nemělo by Česko řešit něco důležitějšího než národní vizuál? Čechy? Mohly by. Jiří Šmarda: "My Moraváci a Slezané máme jinej znak a ten je kde ???".

"Cílem sjednocení log státních institucí je zvýšit důvěryhodnost státních orgánů a bezpečnost i přehlednost při komunikaci občanů se státem." Výsledek: ne, ne a ne. Požadavek, jak má vypadat výsledek, kterým zadavatel vymezil (omezil) podobu loga, byl z pohledu příjemců stanoven chybně. Je však vcelku pochopitelné, že vám chtějí i takto dát najevo, kdo jsou vaši páni.

"Kromě nového loga mají vzniknout nová pravidla pro tiskoviny, weby, úřední dokumenty i digitální služby.". 

A abychom nezapomněli, s novým logem je spojováno nové písmo, bezpatkové Czechia Sans: "Vítězný font, tedy typ písma, který bude nové logo neodmyslitelně doprovázet, se jmenuje Czechia Sans." Název písma "bezpatkové Čechy" je dalším způsobem, jak vyjádřit, čemu odpovídá zpracování symbolu.

Proto by bylo milé mít i moravské písmo. Moravu má v názvu například (polo)kurzivní font Songs of Moravia z roku 2023. V neplacené verzi pro osobní užití zdarma.

Písně Moravy je ovšem kaligrafické a skriptové písmo. Kaligrafická písma připomínají elegantní rukopis. Často vypadají, jako by byla nakreslena plochými pery nebo štětci. Hojně se používají na svatebních a jiných pozvánkách, v originálních lozích, náboženském umění, filmech, televizi atd. Skriptová písma vycházejí z rozmanitých a často plynulých tahů vytvářených rukopisem. Obvykle se používají pro zobrazování nebo obchodní tisk, spíše než pro rozsáhlé texty v latince. Některá písma řecké abecedy, zejména historická, jsou věrnější simulací rukopisu. Skriptové písmo je skupina písem navržených tak, aby připomínaly tradiční kurzívní rukopis. Mezi nejčastější rysy skriptového písma patří: proměnlivá tloušťka tahů, která napodobuje realistickou citlivost na tlak. Zahrnutí textury, která napodobuje přirozené nerovnosti inkoustu. Další umělé nedokonalosti, které se nevyskytují v běžně používaných rodinách počítačových písem.

Vytvořte proto, kdo si jste opravdu jistí, že to umíte, krásné bezpatkové Moravia Sans. Hodí se.

Nová vizuální identita českých úřadů - nové logo Čech. Ta raketa
letící za symbolem součástí loga není. Myslí to spíše vážně,
než že by si z nás chtěli vystřelit.

Každá vláda (za posledních 30 let) s něčím takovým marným a zbytečným přišla, aneb jak přihrát (...) grafickým agenturám (neboť je třeba se přeci revanšovat kamarádům za design předvolebních kampaní, že). O to úsměvnější, že tato vláda s tím přišla těsně před volbami, takže je to naprosté plácnutí do vody, protože příští vláda přijde s něčím dalším/jiným (leda že by to byla ta samá vláda). To je jistě možné a pravděpodobné, protože stávající koalice si již vyzkoušela, že hádat se mezi sebou, když vládnou, je příjemnější, než hádat se každý za sebe a v opozici. A kdo vůbec jiný má nějaký koaliční potenciál? Neexistuje ani žádný implementační/kompetenční zákonný předpis, kterým by to vláda mohla plošně zavádět do praxe.

Jako logo soukromé české společnosti nebo soukromého sportovního klubu je to ok, ostatně je to úplně stejné, co užívají fotbaloví bafuňáři, také s modrým proužkem ... :-) Ti také u reprezentačních dresů kašlou na státní znak (na rozdíl od hokejistů, kteří se v tichosti ke znaku vrátili).


Protože "logem" státu je jeho státní znak a státní vlajka (barvy) nic víc, nic méně! Což definuje i zákon o užívání státních symbolů (byť ho skoro nikdo nedodržuje), což také o něčem vypovídá ... A sama tato vláda přeci tvrdí, že stát prý nelze řídit jako firmu, a tedy s firemním logem ... :)

Jak se to má graficky designově dělat krásně ukazují Britové, viz převod (také složitého a čtvrceného státního znaku) do formy kontur, a pak případného logotypu a samozřejmě totéž nejlépe funguje právě s praktickou státní vlajkou, která je svou podstatou vždy "zjednodušením státního znaku".


 

Pokud si myslíte, že vás jen tak nepřesvědčí. Tak o to tady nejde, budete se s ním potkávat a přinutí vás je používat. Velice snadno. Při pohledu z vyššího místa stěžující si vypadají jen jako lehce rozdurdění. Vzájemné přesvědčování není významné. Nechť se každý přesvědčí sám.

Schvalovatelé si mohou myslet, že nás nepotřebují. Mohou si myslet, že k jejich volební protistraně se pociťuje v dostatečné míře a množství, z jakéhokoli důvodu, kvůli tomu co dělá a nedělá, odpor, který v pravý čas převáží nechuť k tomuto jejich záměrnému logo-kroku. Že se jim to tam "hodí". To může být případ od případu účinná taktika, nedělat si starosti. Alespoň u jednotlivců ale platí, že se, myslí-li si o nich zrovna toto, pletou. Není důvod s odpovědí otálet až na začátek dalšího roku, ať už je výsledek jakýkoli. Když do toho šli za každou cenu, tak odpověď dostanou za každou (volební :-)))) cenu, zas a znovu. Nevyvolává to žádné rozplizlé obavy. Prostě z jednoho úhlu pohledu neudělali, co měli, se závěrem, že nechtěli. Nedělají, co mají, protože nechtějí. Dělají si, co chtějí. Ukrojili další plátek ze salámu. Snad není poslední. Dá se očekávat, že v přírodních rezervacích a u památných stromů přibude přelepených, posprejovaných či dokonce prostřílených lvů?

Toto státní logo schválené vládou 16. července má za úkol vytlačit užívání státního znaku v rámci jednotného státního vizuálního stylu. Je v něm prý český lev. Moravská orlice a slezská orlice v něm není. Ústava přitom Českou republiku popisuje jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Moravská orlice a slezská orlice představují Moravu a Slezsko. Český lev představuje Čechy. Zajisté, že symbol v logu je stylizovaný lev. Tak jak vypadá, to český lev není. V pojetí podporovatelů změny představuje onen bílý lev Českou republiku, tj. území zahrnující země Moravu a Slezsko.

Právník Zdeněk Koudelka se k věci vyjadřuje častěji. Naposledy tak učinil v souhlasu se svými dřívějšími příspěvky k otázce loga ČR vzhledem k popsanému vývoji (schválení vládou) ve svém příspěvku Státní znak nebo logo?, když píše: "Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři za to dostali zaplaceno. Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak." atd. Museli bychom jeho texty porovnat, abychom si ověřili, že jen znovu s novým datem nevydal svůj dříve zveřejněný text, samozřejmě s novým úvodem a závěrem.

"Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je toto rozhodnutí Fialovy vlády neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby vláda chtěla nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Fialova vláda projevila neúctu ke skutečným státním symbolům.". 

Připomíná, že "Jihomoravský hejtman Jan Grolich odmítl návrh zastupitelů SPD, Trikolory, PRO, Svobodných, ANO a Stačilo, aby Jihomoravský kraj proti ignorování moravské orlice ve státním logu protestoval.". 

Představa člena Společnosti pro Moravu a Slezsko o logu vytvořeném rychle
prý z moravské orlice. Ta orlice taky nevypadá jako moravská orlice.


Nepozdává se nám jedno ani druhé. Jednoduše v grafice internetových stránek dotčených úřadů a ústavů použijme Velký státní znak. "Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku.".

Lidé nad novinkou uvažují, například Jiří Štípl: "Nové státní logo není prý užitím malého státního znaku, ale kdyby si nějaký soukromník podobné logo navrhl, tak by se dost možná dopustil porušení zákona o užívání, protože je to dostatečně zaměnitelné (český lev + červené pole). Stát ale tento zákon porušit nemůže, protože tak či tak je oprávněným uživatelem oficiálních znaků. Zákonodárce asi nepředpokládal, že si někdy vláda vymyslí alternativní státní znak a bude ho používat všude tam, kde to zákon výslovně nezakazuje. Další nevýhodou tohoto "právně slabého" loga je, že ho mohou budoucí vlády snadno měnit, což jde proti smyslu té standardizace. Oficiální znak má také vyšší ochranu, jeho zneužití je trestné samo o sobě.". 

Jestliže jedním z argumentů pro zavedení loga je úspora peněz, tak buď mají ti, co to píší menší představivost než jiní, anebo to ti, od kterých opisují, ví, ale jim (hned teď) nenapoví.

Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2025

Moravská vlajka v Silůvkách 3. července 2025

Dokumentaci vyvěšování moravské vlajky 5. července začneme záběry z Brna, kde si už několik týdnů (nebo měsíců?) okolojdoucí mohou všimnout, že byla dokončena část rekonstrukce budovy krajského úřadu Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí. Znak Moravy už není zakryt pytlem. Na záběrech si můžeme všimnout ochranné sítě.

Budova sídla Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Tak zvaný Zemský dům II (III)

Šachování moravské orlice je naznačeno prostou šachovnicí. Nepozorujeme, že by bylo užito heraldické šrafování.

Průčelí zemského domu se sochami
Moravský znak na průčelí

Z Moravské vlajky, která je vyvěšena, když ji nevidíme vlát, není sice lehké usuzovat jen dle tvarů a barev, které vidíme, jestli je to ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěšuje každý rok (s červeným jazykem), nebo je jiná, dle Jiřího Loudy, jak ji známe ze státního znaku. Spíše je to ale ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěsil i v předchozích letech. Provedení křídel moravské orlice na vlajce totiž připomíná to na plastice zemského znaku na průčelí Zemského domu.

Také v šestnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky je spousta míst, kde na obecním úřadu moravskou vlajku nevyvěsili, ačkoli jsou vedeni v přehledovém seznamu Moravské národní obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. A pak jsou místa, kde moravskou vlajku vyvěsili.

V Brně magistrát rovněž vyvěšuje moravskou ve svém oblíbeném provedení.

Nová radnice v Brně 5. července 2025

V Břeclavi byla vyvěšena vlajka České republiky a města Břeclavi. Před radnicí jsou stromy, moc tam asi nefouká, a tak vylepšením je, že jsou vyvěšeny "na ramínko". Břeclav v přehledu MNO na rok 2025 řazeném abecedně uvedena není. Někdy před lety se zřejmě nechali vyškrtnout. Břeclav je v přehledu uváděna ještě v roce 2023, ale v roce 2024 už ne. Někdo se o věc tedy začal zajímat a trval na tom, aby nadále Břeclav uváděna nebyla? Při procházce Břeclaví zaujme dlažba. Některé dlaždice nesou symboly.

Městský úřad v Břeclavi 5. července 2025

Některé dlaždice nesou moravský znak, městský znak a symbol lednicko-valtického areálu.

Cestou na náměstí stojí u Dyje za mostem (Komenského nábřeží) Památník Moravy.

Památník Moravy u Dyje
Plastika moravské orlice

V Hodoníně byla vyvěšena vlajka České republiky, Evropské unie a města Hodonína. Na náměstí mají pěkné lavičky.

Pěkné lavičky v Hodoníně
Městský úřad v Hodoníně 5. července 2025

Moravské symboly v Hodoníně bíločerveným šachováním připomínala cedule na rohu domu s textem Hodonín moravské město na modrém pozadí.

 

V Moravském Písku, který je podle přehledu MNO jednou z vyvěšujících obcí, vyvěsili na obecním úřadu jen vlajku České republiky.

Obecní úřad v Moravském Písku 5. července 2025

 

V Bzenci, kde na náměstí mají tři pěkné stožáry byla vyvěšena vlajka České republiky a města Bzence. Nad městem je na kopečku pěkný kostelíček.

Náměstí v Bzenci 5. července 2025
Městský úřad v Bzenci 5. července 2025

Ve Veselí nad Moravu vyvěšují tutéž moravskou vlajku, s jakou se setkáváme u Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Moravská orlice na ní má červený jazyk. Na rozdíl od předchozích pozorování nebyla vyvěšena na objektu města na Masarykově třídě. Tam vlála vlajka České republiky společně s vlajkou Veselí nad Moravou.

Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025

Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025

Moravská vlajka byla vyvěšena před objektem městského úřadu na stožáru u parku Petra Bezruče. 

Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025
Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025

Ve Starém Městě (do roku 1996 Staré Město u Uherského Hradiště) byla vyvěšena vlajka České republiky a města Starého Města.

Městský úřad v Přerově 5. července 2025

Ve Přerově byla vyvěšeny vlajky České republiky, Moravy a Přerova. 

Z na internetu zveřejněných snímků zaujalo vyvěšení moravské vlajky v Zábřehu, uchycena kolíčky ke šňůře na balkoně. 

Ve Vyškově moravskou vlajku vyvěšují na radniční věži.

Vyškov 6. července 2025


Stejně jako v předchozích letech 2020, 2021, 2022, 2023 a 2024 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí uvádí Moravská národní obec coby vyvěšovatele údajné "moravské" vlajky, tj. žlutočervené bikolóry s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu, z obcí, které byly na východní Moravě ověřeny, vyvěsila žlutočervený prapor se znakem pouze necelá dvacetina.

V roce 2025 byly cestou k nějakému cíli projety obce, které jsou MNO vedeny coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky se znakem. Stačilo projet kolem obecních úřadů a porovnat mapku a seznam obcí se skutečností. Byla sledována výzdoba, vzalo se to zpět jinou cestou s případnými malými odbočkami k obecním úřadům, někde to ani nebylo potřeba, byly u hlavní cesty. Výsledek byl ještě žalostnější, než v předchozích letech.

Moravská národní obec uváděla, že v roce 2025 vyvěsilo průběžně žlutočervenou vlajku se znakem, kterou o své vůli vydává za moravskou, bezmála 1625 obcí. Tedy už ne, že tento počet obcí jejich vlajku skutečně vyvěsí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce stále hledali marně. Na jejich facebookových stránkách se modrá nevyskytuje, to by narušovalo plány Moravské národní obce a snahy přebarvit tradiční moravské symboly k nepoznání. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou nadále i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, se zarputilou umíněností figuruje žlutočervený praporek. A u obcí, které nevyvěsily vlajku ani tu jejich klubovou ani skutečnou moravskou, je například údaj, že žlutočervená vlajka byla vyvěšena sedmkrát.

Fryšták 4. července 2025

Večer 4. července po 19. hodině, kdy už byla vyvěšena vlajková výzdoba, a ve dnech 5. a 6. července 2025 provedl osvětový spolek Za Moravu dle sdělení další ověřovací akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 45 obcí převážně v okresech Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsily žlutočervenou vlajku nebo prapor 2 radnice (4,44 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsily 3 radnice (6,66 %). To znamená, že 40 měst a obcí ze 45 nevyvěsilo žádný z obou praporů (88,88 %).

Na internetu jsou v souvislosti s letošními svátky umístěny další záběry. Záběr z Olomouce ukazuje, že i v Olomouci může na začátku července zafoukat. Mohlo to být 5. července. Protože ale nevíme, kdo a kdy snímek pořídil, přidáme v popisku za vročení 2025 otazník.

Olomouc 5. července 2025 (?), radnice, moravská vlajka

 

Znakové tabule s vyobrazením znaků habsburských držav, 2. polovina 19. století

Zarámované akvarely z 2. poloviny 19. století na papíře (56 x 83 cm) jsou podlepeny plátnem. Na každé tabuli jsou vyobrazeny tři znaky. Pod nimi jsou hesla (devízy) různých císařů.

Moravská orlice na tabuli se znakem Moravy má, jak bylo v té době obvyklé, červený jazyk.

Znak Moravy

Zobrazeny jsou mimo jiné znaky Rakouska, Moravy, Slezska, Toskánska, Dalmácie, Slavonie, Sedmihradska, také Jeruzaléma a Řádu německých rytířů. Motta odkazují na císaře Josefa II, Leopolda II, Ferdinanda I a Františka Josefa I.



Moravský kroj

Byl jsem v pondělí u strýce na návštěvě, a on měl na hlavě po celou dobu kšiltovku s moravskou orlicí, kterou kdysi dostal. Prý ji nosí pořád (taky ji má v jednom místě na kšiltu trochu zaprášenou, jak se o ni jinak zvlášť nestará). Vše, co potřebuje jsou montérky a tato čepice.

 

Určitě, na dědině nic jiného než montérky na každodenní nošení nepotřebujete (je to vlastně „kroj“) a k tomu něco na hlavu (k modrým montérkám logicky modrá moravská).

Tak jsem si ji ve středu nasadil na hlavu také a měl ji celou cestu do Brna. Jen ve vlaku jsem ji sundal, a nasadil až při vystupování na hlavním nádraží. Proti této krásné modré nasazené kšiltovce s orličkou všechna ostatní pozorovaná nošená móda, viděná nejprve ve vlaku, a potom v tom velkém městě, vypadala méně výrazná.

Moravský prapor 5. července 2024 v Moravském Krumlově

Dne 5. července 2024 byl moravský prapor vyvěšen starostou Tomášem Třetinou na radnici v Moravském Krumlově.

Moravský Krumlov, 5. července 2024