Veřejná zakázka Ministerstva zahraničních věcí České republiky na další nové logo, přitom zákonné symboly máme zadarmo

Je to pořád dokola a stále marné, přitom ta analýza tu existuje již od doby vlády Andreje Babiše: Jednotný vizuální styl České republiky. A pokud se někomu zdá heraldický státní znak složitý nic nebrání užívat v "logu" (tj. slovu/názvu instituce daným fontem ve státních barvách apod.) státní vlajku, která je super jednoduchá a naprosto nezaměnitelná

Nové logo má dle zadání (Česká republika zahajuje soutěž na jednotný vizuální styl státní správy) pro jednotný vizuální styl (JVS) pro ústřední státní orgány, kromě používání státními institucemi Českou republiku představovat ve sportu, při jednáních v zahraničí, na veletrzích.

Smyslem podniku je posílení důvěry veřejnosti ve služby poskytované státními úřady, potom samozřejmě prokázání podstatných peněžních úspor (= ohled na rozpočet) a vylepšení prezentace Čech na domácí i mezinárodní úrovni.

Je s podivem, že se tak děje. Pořad nechápou, že "logem" státu je státní znak či vlajka, a proto na to máme i zákon. Proč toto nebylo ministerstvu zahraničních věcí veřejně vysvětleno předsedou podvýboru pro heraldiku a vexilologii? Na co má ty nikým nevolené vexilology a heraldiky coby expertní tým? Neboli marnost nad marnost. Práce na logu bude každopádně zaplacena. To jinak nejde.

Vzhledem k popsanému nepochopení podstaty věci se nic nezlepší a nezmění na tom zaplevelení institucí státu logotypy.

Jednoduchým a správným řešením je použití velkého státního znaku - všude.

Znak České republiky
 

Přitom lze pochopit, že pro sítě a weby, kde považují státní znak třeba za vizuálně "složitý", klidně možno pracovat s motivem státní vlajky (naprosto jednoduché a přitom tak výrazné a nezaměnitelné). I v Evropě nás spíše znají pod vlajkou než znakem (natožpak jen lvem, kterých je spousta).

Vlajka České republiky

Pokud by se ve veřejné soutěži měl účelně někdo projevit, tak především umělci schopní nakreslit velký státní znak, kteří by sledované zakázce věnovali se svým uměním náležitou pozornost. Ministerstva školství, vnitra a ostatně všechna, jichž se tento podnik - logo, má dotknout, by to mohla uvítat, aby byly státní symboly lidem více na očích. Pak by se ani nestalo, nebo by to bylo obtížnější veřejnosti vysvětlit, že dodavatel moravskému zadavateli dodal jako součást kreace pro veřejný prostor štít s orlicí s perisoniem na hrudi, čili slezskou orlici, jako se to stalo v Bystřici nad Pernštejnem. Občanům to tam teď vrtá hlavou a čekají, jak to dopadne. Dobře vědí, že Bystřice je na Moravě.

Otázka používání log a vůbec reprezentace úřadů České republiky byla zmíněna i 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v projevu PhDr. Zdeňka Kubíka:

"Takže chci tím říct, že opravdu Česká republika v tomto ve spoustě věcí zaspala. A třeba mnohem méně než Němci nebo Slováci. Když se podíváte na weby jednotlivých ministerstev, úřadů, institucí, soudů, je to jedno logo vedle druhého. Podívejte se na weby ministerstva vnitra. Poznáte, že jste na stránkách instituce České republiky? Bleděmodrá, bílá. Kde jsou státní barvy, kde je státní znak na tom webu? Nikde.

Podívejte se Úřad vlády. Je tam jakýsi hnědý flek s dvěma íčky, černý flek se lvem a jakási modrá. To znamená zase. Ty tři kolečka, proč nejsou aspoň trikolórové. Prostě slovenský zákon má jasně, pracujete se státním znakem anebo s národní a státní symbolikou. Takže bych očekával, že ty weby budou minimálně ve státních barvách, viz německé weby. Že ty weby budou pracovat se státním znakem velkým, potažmo lipovými listy, potažmo trikolórou. To nenajdete. Opravdu. Za domácí úkol se podívejte. Cizinec ani našinec na institucích tohoto státu nepozná vlastně, kde je. Nejsme Czech republic, jsme Logo republic."

Poznámka: pokud jste někdy viděli nějaký dokument vydaný Úřadem vlády České republiky, třeba jste takový dostali od zástupce vedoucí tohoto úřadu, dost dobře jste mohli zaznamenat, že použit je nahoře dokumentu barevně provedený Velký státní znak České republiky. "Easy peasy" - snadné a jednoduché. Tak to má být. Všude.

Velký státní znak České republiky nahoře úředního dokumentu

Popravdě užívání bikolór se znakem (dle MNO) je vlastně forma svévolného zpolitizovaného či autonomistického "logotypového" sdělení veřejnosti, ať z neznalosti, nebo záměrem (dotyčných komunálních aj. politiků). Jde jen o to, jestli o tom voliči ví a zda s tím souhlasí, protože se jich nikdo neptá.

To vše by vyřešil onen zákon poslance Radka Vondráčka, takže by se pak nikdo nepletl při gravírování v pohraničí (českých Sudet) v tom, co že je moravská či slezská orlice, protože v zákoně č. 3/1993 toto řečeno není.

Moravský prapor vyvěšen v obci Tetčice - prezentace na stránkách obce

Při návštěvě stránky obce Tetčice vidíme vždy jako první záběr s obecním úřadem na pravé straně fotografie, kdy ve fasádním držáku jsou společně s vlajkou České republiky vyvěšeny prapor (dle způsobu vyvěšení) Moravy a prapor obce.

Po čase tento snímek vystřídá další z mnoha obrázků obce, ze života jejích obyvatel v ní nahraný v k tomu účelu vytvořené galerii, ale můžete se k němu jednoduše vrátit (pomocí šipky vlevo pro krok zpět, nebo hned klepnutím na tlačítko pro obnovení načtené stránky, nebo si delší dobu počkat až se po přehrání všech záběrů opět zobrazí.

Připomínka Moravy na stránkách obcí by mohla vypadat i takto - záběrem místní radnice s tímto okulibým výjevem.

Obec Železné má v galerii promítaných obrázků rovněž záběry obecního úřadu s moravským a obecním praporem. Snímky se mění rychle, takže stačí jen chvilku počkat, než se tyto obrázky na pár okamžiků zobrazí. Máme chvilku na to, abychom si uvědomili, že obecní úřad s prapory je také už na druhém promítaném záběru. Zblízka vyfocen je obecní úřad zařazen až jako poslední obrázek v této galerii obrázků. Když byla daná fotografie pořízena, zrovna na tu stranu radnice nesvítilo sluníčko. Pokud bude někdy obecní úřad Železného s vlajkoslávou fotografován znovu, větší přiblížení může přinést ostřejší zachycení (dle způsobu vyvěšení) praporů.

Přehled zveřejněných příspěvků 701 – 800

733. Veřejná zakázka Ministerstva zahraničních věcí České republiky na další nové logo, přitom zákonné symboly máme zadarmo

732. Moravský prapor vyvěšen v obci Tetčice - prezentace na stránkách obce

731. Přehled zveřejněných příspěvků 701 – 800

730. Kokarda ve státních barvách České republiky

729. Moravská orlice na nástěnném koberci v obřadní síni prostějovské radnice

728. Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice v Prostějově

727. Mánesovy prapory - moravská orlice

726. Rok na vsi: kronika moravské dědiny, 1904

725. Erbovník Bergshammar, 40. léta 15. století

724. Předpověď počasí pro Moravu

723. Mapa Moravy od nakladatelství Marco Polo

722. Karkůlka - moravská orlice nad čelním sklem

721. Srdce Moravy - projekt participativního rozpočtu se záměrem vlajkoslávy na Moravském náměstí v Brně

720. Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2024

719. Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

718. Moravská vlajka na Rohlence

717. Moravský prapor na brněnské radnici 12. února 2024 vyvěšen u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského

716. Moravský prapor v Žatčanech

715. Slovácký rok v Kyjově v roce 2023 - krojovaný průvod

714. Moravský prapor v městské části Uherského Hradiště – Sady na ulici Větrná

713. Kuželkářský klub Moravská Slávia Brno

712. Okolo Moravy na kole v roce 2023

711. Moravská vlajka před domem v Bzenci na ulici Olšovská

710. Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2023

709. Velehrad - Slovanský sál

708. Slezská a moravská vlajka vyvěšeny ve Fulneku

707. Moravská vlajka vyvěšena trvale na radnici v Doubravníku

706. Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský

705. Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23

704. Jak můžete podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách

703. Moravská stezka – projeďte si nejkrásnější části Moravy

702. Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

701. Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě - kopie fresky v bazilice San Clemente v Lateráně

Kokarda ve státních barvách České republiky

"Naše stávající státní a národní barvy v podobě bílo-červeno-modré trikolory (přesně v tomto hierarchickém pořadí shora dolů a zleva doprava) vychází primárně z historických znaků Čech a Moravy. Český lev a moravská orlice mají společné hlavní heraldické tinktury - stříbrný/bílý kov a červenou barvu. Bílo-červená bikolora provází české země nepřetržitě již od poloviny 13. století, doby ustanovení konečné podoby heraldických znaků Českého království a Moravského makrabství za panování Přemysla Otakara II." (KUBÍK, Zdeněk. Síla a tradice trikolory, in: Živá historie, 2020, č. 5, s. 24).

Firma Alerion vedle jiných odznaků v barvách české trikolóry (s motivy srdce, stuha, ruka vítězství) nabízí v podobě odznaku i bíločervenomodrou kokardu. Tvar a provedení drobného odznaku záměrně působí dojmem složené látky. Jemný předěl mezi jednotlivými barvami tvořený žlutým kovem zajišťuje, že při pořadí barev bílá-červená-modrá nedochází ke zdůraznění dojmu "bílého oka".

Kokarda ve státních barvách
České republiky

Na stránce Alerionu se k nabízené kokardě píše: "Kokardy v národních barvách mají bohatou historii, která sahá až do období národního obrození v 19. století. V té době byly kokardy významným symbolem národní hrdosti a nosily se při slavnostních příležitostech, připnuté na oděvu nebo pokrývkách hlavy. Naše kokarda ve státních barvách České republiky – bílo-červeno-modré trikolóře – navazuje na tuto tradici a přináší moderní a zároveň autentický design a stává se tak stylovým a elegantním doplňkem."

Kokarda České republiky v sametové krabičce

Odznak kokarda se uchycuje zezadu na bezpečnostní knoflíček. Knoflíček je plastový. Odznak lze pořídit i s modrou sametovou krabičkou. Je poměrně maličký, přesto pohledově výrazný. Je velice vkusný a hodí se jej proto připnout kamkoli: na tričko, košili, mikinu, kabát, sako, bundu, plášť, klobouk, čepici ...

K tomu, jak to bylo s uzákoněním pořadí státních barev po vzniku ČSR viz například v úvodu příspěvku citovaný článek Zdeňka Kubíka, který byl uveřejněn v roce 2020 v květnovém čísle časopisu Živá historie pod názvem Síla a tradice trikolory (s. 24–27).

V něm se barvám trikolory věnuje kapitolka Poslanec Dyk zasahuje:

"Hlavním požadavkem při tvorbě státních symbolů Československa bylo spojit stávající historické heraldické znaky jednotlivých zemí, zachovat původní bílo-červenou bikoloru a doplnit ji o modrou barvu. Ta se nacházela nejen ve znaku Slovenska, ale i na štítu Moravy, nově vytvořeném znaku Podkarpatska a na znacích některých slezských území. Modrá figurovala též mezi všeslovanskými barvami i na státních symbolech dohodových spojenců z první světové války. Postupovalo se též s ohledem nutnosti odlišení od červeno-bílo-červené vlajky Rakouska a především bílo-červené vlajky Polska. Historická bikolora nesměla být rozdělena, vždyť bílo-červenou stužku nosili za války legionáři i prezident Tomáš G. Masaryk na své čepici.

Stanovení správného a světově jedinečného pořadí tří státních barev první republiky kodifikovala Ústavní listina Československé republiky z 29. února 1920 v § 5 a zasloužil se o to poslanec a spisovatel Viktor Dyk svým pozměňovacím návrhem (více o ústavě na str. 68). Pozdější vládní nařízení z 20. srpna 1920 pak mimo jiné stanovilo, že v případě opakování se této trikolory má být modrý pruh zobrazován o polovinu užší než pruhy bílý a červený, a to z optických důvodů výraznosti. Toto ustanovení (zrušené až v roce 1960) našlo praktické uplatnění jen na vlajkových stožárech či praporových žerdích za první republiky, v poválečných letech se s ním již nesetkáme.

Jiná kombinace, nerušící vazbu bílé a červené barvy, nebyla v roce 1920 možná. Modro-bílo-červená trikolora tvořila vlajku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Původně navrhovaná červeno-bílo-modrá trikolora zase reprezentovala starobylou vlajku Nizozemí, která se stala předobrazem ruských i panslovanských barev, na což upozornil právě poslanec Dyk."

O symbolech používaných v době Protektorátu Čechy a Morava se na straně 26 v kapitolce Proti nacistické orlici píše:

"Vlajkou se stala původní prvorepubliková bílo-červeno-modrá trikolora.

O úpravu stávajících symbolů se zasloužil především historik a heraldik Karel Schwarzenberg, otec současného politika, který tím zabránil diskreditaci historických znaků Čech a Moravy i našich státních barev fašistickou symbolikou. Podařilo se také zamezit snaze říšského protektora změnit šachování moravské orlice ze stříbrno/bílo-červeného na zlato/žluto-červené na základě již zmíněných snah "moravistů" z druhé poloviny 19. století. Neuspěly ani aktivity kolaborantského ministra Emanuela Moravce o oficiální zavedení emblému nacistické orlice s hákovým křížem, provázené pod jejími křídly štíty s českým lvem a moravskou orlicí."

V závěrečné kapitolce Tradice zavazuje na straně 27:

"Preambule ústavy České republiky zní: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicícm dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé (...)." A proto od 1. ledna 1993 suverénní Česká republika přijala v té chvíli "uprázdněnou a neobsazenou" prvorepublikovou vlajku.

(...)

Populární píseň Slovenský klín od kapely Chinaski, tvrdící, že "každá česká vlajka má slovenský klín", se tedy mýlí! Modrá barva v naší trikoloře z éry Československa nikdy nesouvisela jenom se Slovenskem. Někteří v modrém klínu romanticky viděli nejen modré trojvrší slovenského státního znaku, ale dokonce přímo Tatry, v bílé barvě čistotu a svobodu a v červené zase krev padlých za svobodu v první světové válce. Jenže trikolora i státní vlajka s klínem má ve skutečnosti striktně heraldický původ."

Moravská orlice na nástěnném koberci v obřadní síni prostějovské radnice

Znak Moravy

Moravská orlice

Státní znak České republiky

 

Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice v Prostějově

Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice z roku 1888 je umístěn v budově prostějovské radnice. Prapor je převrácen na rubovou stranu, protože ta nebyla tak poškozena. Nápis je plastický a je přišitý na obě strany praporu.


 

Mánesovy prapory - moravská orlice

"Snad všechny publikace a novinové články, které kdy pojednávaly o historii čtenářsko – pěveckého spolku Rastislav jedním dechem zmiňují i nejvýznamnější symbol spolku – velký, ručně vyšívaný prapor.":

"Mánes navrhl prapor jako ručně vyšívaný o rozměrech 197x193 cm. Toto podstatně dražší výrobní řešení zvolil kvůli dosavadním špatným zkušenostem s prapory malovanými. Na líci z bílého hedvábného rypsu je stonkovým stehem zlatě vyšité jméno spolku Rastislav, podél nápisu se pak nachází nahoře i dole dva stříbrem bohatě vyšívané ornamentální pruhy. Rubovou stranu praporu tvoří červenostříbrně šachovaná moravská orlice na podkladu z modrého hedvábí. Korunka vyšitá zlatým boulionem je zdobená korálky. Bílá, modrými pruhy ozdobená žerď praporu je zakončena tulejkou s drahokamy a českými granáty a především hrot nahrazující stříbrnou plastikou s motivem orlice s rozepjatými křídly, která spočívá na tzv. varytu, bájném staroslovanském předchůdci harfy."

"Prapor ještě doplňovala stuha cihlově červené barvy s názvem spolku a připraveno bylo i dvanáct stříbrných hřebů, určených pro akt jeho slavnostního vysvěcení."

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 54-55.

Detail výšivky se slovanskými symboly: sokol na lipové ratolesti

"Všechny dosud zachované a zde popsané prapory našeho mistra byly malovány olejovými barvami na hedvábí. Od této techniky upustil však Mánes při praporu zhotoveném r. Ì864 pro čtenářsko-zpěvácký spolek Rastislav v Blansku u Brna. Ten byl po obou stranách podle Mánesova návrhu vyšit.

Prapor byl pořízen z obnosu 1000 zl., který к tomu účelu věnoval Ignác Vondráček, bývalý ředitel knížecích železáren v Blansku, a péči o jeho provedení svěřil mladý
spolek, dva roky před tím založený, Elišce Wankelové, choti blanského lékaře Dra Jindřicha Wankela, známého praehistorika. Tato dáma, vřelá ctitelka umění, poznavši za svého pobytu v Praze Josefa Mánesa i jeho sourozence, navázala s nimi společně se svým chotěm přátelské styky, jichž Josef Mánes využíval k návštěvám Blanska, když přicházel na Moravu. Lákala ho tam nejen příchylnost rodiny Wankelovy a její vřelé porozumění pro jeho umění, ale i půvab okolní krajiny a tajemnost tamních světů podzemních.

Samozřejmo, že Wankelová obrátila se se svými starostmi o pořízení praporu ihned na Mánesa, který její žádosti vyhověl, zhotovil několik zběžných návrhů a po vyvolení jednoho z nich vypracoval konečnou předlohu pro vyšívačku, kterou sám vyhledal a nad jejíž prací bděl. Kromě líce a rubu praporu navrhl i výšivku pro stuhu a nakreslil hrot praporu, který potom sochař vymodeloval a zlatník vyhotovil.

Mánesova účast při hotovení blanského praporu byla značná a odměněna byla skvělým výsledkem práce, o níž umělec svorně a pilně pracoval vedle řemeslníka."

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 57-58.

"Ve třetím dopise dotazuje se Mánes po jakosti a počtu stuh a po velikosti moravské orlice, na rub praporu určené, jejíž udaná velikost zdá se mu býti nevhodnou. Přitom píše: „Vím dobře, že mi nenáleží právo dělati námitky proti těmto ustanovením, a přece stěží se mohu zdrželi, abych při tom svědomitě nevypsal svého citu.“" 

V roce 1998 byla posvěcena replika spolkového praporu,
uchovávaná v Městské knihovně v Blansku.

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 61.

"Všechno vyšívání jest provedeno s řemeslnou dovedností a svými kontrastujícími barvami, zlatém středního nápisu a stříbrem obou pruhů na lesknoucím se
hedvábném pozadí, působí oslnivým dojmem.

Stejně pečlivě vyšita byla i moravská orlice na praporovém rubu (obr. 33.), jehož volba barev svědčí o vyvinutém smyslu koloristickém. Z blankytně modrého hedvábí zřetelně vystupuje krásně heraldicky nakreslená orlice, jejíž tělo složeno jest z červených čtverců, vyšitých nelesklým hedvábím, a ze čtverců stříbrných, jejichž lesk s červení polí sousedních vhodně kontrastuje.

Tak jako při znacích českých, hledal Mánes i před navržením moravské orlice spolehlivý starý vzor a našel jej brzy v erbech na náhrobcích českých knížat a králů, v době Karla IV. v kaplích svatovítského dómu postavených. Orlice na náhrobku knížete Břetislava II. a j. jest starší sestrou orlice Mánesovy."

Prapor spolku Rastislav v Blansku, rub

Rok na vsi: kronika moravské dědiny, 1904

MRŠTÍK, Alois. Rok na vsi: kronika moravské dědiny. V Praze: Nakladatelské družstvo Máje, 1904. sv. 5, s. 96.

Kde domov můj, kde domov můj ?
Bujará orlice pestrá,
lva bílého věrná sestra,
své perutě rozpíná,
na svou slávu vzpomíná.
V nové jarní kráse vzkvétá,
zem moravská, domov můj,
zem moravská, domov můj.

Erbovník Bergshammar, 40. léta 15. století

 Codex Bergshammar, 40. léta 15. století.

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 33

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 116

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 288

 

Předpověď počasí pro Moravu

Stránka Počasí online Morava je "Amaterská stránka o počasí která si trpí na přesnosti předpovědi počasí. Rozhodně u nás".

V odkazu naleznete průběžně aktualizovanou předpověď počasí na Moravě a v jejím okolí v podobě meteorologických map, fotografií a poznámek včetně. 

Mapa Moravy od nakladatelství Marco Polo

V roce 2016 nakladatelství Marco Polo vydalo turistickou mapu zachycující Moravu v měřítku 1:200 000.


První strana skládací mapy zachycuje západ Moravy. Na druhé straně je východ Moravy.

Karkůlka - moravská orlice nad čelním sklem

Nad čelním sklem Fordu Karkůlka nechal její majitel umístit moravskou orlici. Je to na pohled výrazné viditelně umístěné vyjádření pěkného vztahu k Moravě.

Karkůlka s moravskou orlicí


Srdce Moravy - projekt participativního rozpočtu se záměrem vlajkoslávy na Moravském náměstí v Brně

Projekt brněnského participativního rozpočtu Srdce Moravy Vojtěcha Dobeše si klade za cíl upravení části Moravského náměstí v Brně, kde stojí památník osvobození (Rudoarmějec) přidáním vlajkových stožárů, na nichž by vedle vlajky České republiky a Brna, stále vlála moravská vlajka. Moravská vlajka v moravském městě.

"Morava si s celou svojí krásou, historií a kulturou zaslouží svoje výsostné místo, kde bude trvale vlát její symbol-velká moravská vlajka. Ta všem bude připomínat naše předky i kulturní bohatství, kterým Morava přispívá do společného státu."

Dominikánské náměstí v Brně 12. 7. 2024, vlajka Moravy

Nejprve uveďme, že po zachycení zprávy o tom, že na Dominikánském náměstí, tam kde je hlavní brána Nové radnice, je tento rok nově trvale vyvěšena moravská vlajka, následovala výprava na místo. Tam bylo 10. července 2024 ověřeno, že Brněnský magistrát opravdu trvale vyvěšuje moravskou vlajku (v tomto případě jako prapor). Když se rozhlédneme po okolí, uvidíme nad střechami budov Nové radnice na stožárech vlát brněnskou městskou vlajku (dvě), na Paláci Jaltě pak vlajku, která je vlajkou Rakouska (varianta se znakem čili státní, národní je bez znaku uprostřed), České republiky a vlajku Evropské unie. Rakouská vlajka (bez znaku) se často plete s vlajkou Brna (viz pruhy). Sami Rakušáci, když ji vidí na Špilberku, brněnskou vlajku považují za Rakouskou. Brno nemá historický znak registrovaný.


Odkdy to tak je? Může být, že to souvisí s vyvěšením v únoru 2024. Moravský prapor byl na brněnské radnici vyvěšen 12. února 2024 u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského.

Moravská vlajka byla kvůli předchozímu větrnému počasí namotaná okolo žerdě. Pokud by byl způsob uchycení jiný a byla vyvěšena vlajka s karabinkami, omotání okolo tyčky by se snad nemuselo dít v takové míře. Vliv na to bude mít i sklon tyčky, ale to záleží na tom, co to tam na balkóně k jejímu upevnění mají.

V textu na stránce projektu participativního rozpočtu Srdce Moravy čteme, že:

"V naší zemi je historicky zakořeněná snaha upozadit váhu a pozornost k původním zemím Koruny české a prvního období dějin Československa do roku 1928. Původně oprávněná myšlenka bojující proti tendencím zmenšování státního útvaru po oddělení Slovenska se ovšem zejména ve změně hranic "nových" krajů snažila rozmělnit i původní zbytky identity. V současné době je jasné, že původní problémy již nehrozí. V síle tohoto zvyku ale bohužel některé kulturní aspekty ztratily na svém významu.

Morava je krásnou, v některých ohledech nejkrásnější, částí naší země. Málokde se ale na svých kopcích a jiných dominantách ve větru pyšní svojí vlajkou. Tento stav by bylo možné částečně narovnat i využitím existujícího místa, kde tato vlajka zavlaje a zároveň by vzniklo jakési pomyslné srdce Moravy.

A kde jinde toto místo hledat než v jihomoravské metropoli na Moravském náměstí. Tato část náměstí je navíc "opuštěná" a občany "nevyužívaná". Nový prvek by místo důstojně zatraktivnil a "přinesl dění" i sem."

Připomeňme, že za zeměpisný střed Moravy je považováno místo u Prostějova, vrch Předina.

"Zájmový prostor i samotný pomník prošel v minulých letech několika proměnami. Nová změna by přispěla důstojnosti i vážnosti místa, pomníku osvobození a naplňovala by tak znění zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a to sice v § 1 "Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky... ...aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti." a § 2 "Péče státu o kulturní památky zahrnuje činnosti... ...v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek."

Napadne nás dodat, že zatímco (přibližný) geografický střed území bude nejspíše jeden, my bychom při uvažování o vhodnosti místa takové vlajkoslávy rádi vyzdvihli, že Morava má více velkých měst, která mohou chtít vytvořit podobný prostor vybavený vlajkami většími, než je běžných metr a půl šířky na metr výšky (?). Na Moravě jsou to Olomouc, Jihlava, Znojmo, Svitavy, Ostrava, Uherské Hradiště, Prostějov, Přerov, Zlín, Žďár nad Sázavou ...

Název projektu, kdy v textu k němu se píše o vzniku pomyslného srdce Moravy, nás vede k upozornění, že spojení srdce Moravy bylo již spisovateli použito například ve spojitosti s Olomoucí. Proto by bylo dobré neomezovat se při možném napomáhání vzniku takového "pomyslného srdce", tj. vlajkoslávy, na jedno určité místo. Poslouží dobře jako název širšího postupu, iniciativy, k vyjádření ducha, v němž se toto a veškeré konání má dít a děje (srdce je vyjádřením lásky, odvahy, statečnosti, bojovnosti a sebeobětování).

"Na náměstí sice už stožáry jsou. Jsou ale také využívány pouze zřídka a jejich laciná konstrukce umožňuje časté krádeže vlajek kolemjdoucími.
Cílem projektu je proto výměna stávajících stožárů za bytelnější a vyšší a vyvěšení velkých vlajek, aby v místě vynikly. Aby nové místo dokázalo spojit všechny, měla by zde vlát vlajka státní, vlajka města Brna a současná i původní vlajka Moravy.

Připomínat naši historii a identitu má totiž smysl. Je důležité hledat věci, které nás v dnešní době spojují."

Zaujme předpředposlední věta sdělení, kde se píše o "současné i původní vlajce Moravy". Podíváme-li se na k projektu přiložený ilustrační obrázek okolí pomníku osvobození - Rudoarmějce, na Moravském náměstí s (v projektu plánovanými) nově postavenými čtyřmi vyššími dobře provedenými stožáry, vidíme moravskou vlajku (tu autor podle toho, co obrázkem vyjadřuje, zřejmě považuje za "původní vlajku Moravy") a žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky (tu autor podle toho, co navrhuje, zřejmě považuje za "současnou vlajku Moravy" - jeho názor).

Projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy - představa autora projektu
o vlajkoslávě na Moravském náměstí; chybné pořadí vyvěšených vlajek,
naznačení použití umělého výtvoru

V posledním roce bylo stále odsouváno projednání návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (Sněmovní tisk 400) v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V příloze návrhu je vyobrazena moravská vlajka. V textu poslaneckého návrhu navržená variantnost (vedle vlajky s moravskou orlicí obsahuje zmínku o možnosti používat vlajku s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém listu), pokud na jeho projednání touto sněmovnou v prvním čtení vůbec dojde, bude velice pravděpodobně shozena ze stolu. Zvážíme-li to, při zachování navrženého počtu souměrně rozestavěných čtyř stožárů, potom si dovedeme představit, že v případě že projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy uspěje, na náměstí by zavlály vlajka České republiky, vlajka Evropské unie, vlajka města Brna a vlajka Moravy.

V současnosti jsou na projektové stránce kromě předpokládané ceny za provedení jednotlivých položek tato vyjádření příslušných referátů se závěrem o proveditelnosti projektu:

Odbor památkové péče: Pozemek parc. č. 804/1 je kulturní památkou. Celé architektonické řešení prostoru okolí pomníku je nedílnou součástí památky a zcela respektuje původní autorské řešení sochaře V. Makovského (socha) a architektů B. Fuchse a A. Kuriala ve stavu, v jakém byl pomník odhalen 26. 4. 1955. Úprava stávajících stožárů je obnovou kulturní památky, ke které je třeba vyžádat si předem závazné stanovisko. Samotné vyvěšení vlajky závazné stanovisko nevyžaduje.

Majetkový odbor: Pozemek p.č. 804/1 k.ú. Město Brno je svěřen MČ Brno-střed.

MČ Brno - střed: posouzení probíhá 

Závěrem několik shrnujících postřehů. Vzhledem k čekání na zákon o zemských znacích a vlajkách je to zřejmě předčasné. Dá se předpokládat, že ani v případě přijetí zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy a Slezska by se neměnila (neposouvala) precedence, čili nadále by tyto vlajky zůstávaly jen jako symbolické.

I kdyby ten zákon v tomto volebním období padl, nelze věšet umělý výtvor (se štítem). Dobovou existenci bikolóry (snahu o prosazení ve sporech národů a politiky 19. století) nikdo historicky nezpochybňuje (k tomu viz např. vyjádření Dr. Karla Müllera).

Pořadí vlajek na stožárech postavených u pomníku na Moravském náměstí
nemůže být například toto: vlajka České republiky, Brna,
Moravy, Evropské unie

A konečně je tu otázka správného/vhodného pořadí vyvěšených vlajek. Jde o to, zda skupinu vlajkových stožárů chápat jako čtveřici nebo dvě dvojice vlajek (provázejících sochu), tj. uplatnění zákona o užívání státních symbolů:

§ 8

(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt

a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,

b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,

c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,

d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.

(2) Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.

Kvůli soše uprostřed jde v podstatě o dvě (samostatné) dvojice, a pak by šlo o toto pořadí:

1a) Česká republika + 2a) Evropská unie - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)

Vlajkosláva na Moravském náměstí může vypadat takto: vyvěšeny
vlajka České republiky, Evropské unie, Brna, Moravy

Vlajka města je nadřazena jenom proto, že vlajka Moravy je zde jen symbolickým (historickým) prvkem připomínky Moravského markrabství, jako země tvořící Českou republiku (dříve země Koruny české), nikoliv samosprávným (administrativním) symbolem.

Poznámka: v hesle k vlajce Evropy čteme "Zrušením Maastrichtské smlouvy a jejím nahrazením Lisabonskou smlouvou nebyla tato vlajka v nové smlouvě deklarována jako vlajka EU. Tak se stalo, že oficiálně EU žádnou vlajku nemá. Proto některé státy EU prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové vyjádření nevydaly, je i ČR." 

Obecně panuje mezinárodní protokolární shoda/praxe, že vlajka EU představuje "svaz" suverénních států (podobně jako vlajka NATO), a proto se řadí vždy přímo za státní vlajku/y (tj. logicky před vlajkami nižších územních celků aj.), neboť reprezentuje státy. Takto to najdeme i v "podzákonných" návodech. Včetně brožur vydaných Českou vexilologickou společností (ČVS).

Nebo jsou další možnosti (bez vlajky EU):
 
1a) Česká republika + 2a) Jihomoravský kraj - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list
 
anebo
 
1a) Česká republika + 2a) Brno - socha - 1b) Městská část Brno-střed + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)

Samozřejmě že stožáry lze umístit na daném prostranství architektonicky jinak a dle toho by se upravilo pořadí. Vždy je proto nutné uvážit, kolik jich bude a které symboly jsou na nich užívány, aby se předešlo komplikacím.
 
Nikdy je neřadíme z pohledu/pozice sochy (ta zde supluje např. "dům/hrobku" apod.), ale vždy z hlediska pohledu diváka na (celý) objet (areál).

V případě užití (zákonné) vlajky Jihomoravského kraje by samozřejmě ve druhé dvojici této vlajkoslávy byla krajská vlajka nadřazena té městské čili 1b) Jihomoravský kraj + 2b) Brno.

Moravských vlajek spojovaných se zemí Moravou bylo v minulosti, zvláště v 19. století, více. Projektem navržené vyvěšení dokonce dvou vlajek představujících Moravu zároveň, při použití v současnosti historických vlajek, by pak mohlo vypadat takto? Heraldická vlajka má ovšem ve 20.  letech 21. století větší šanci na své zoficiálnění než bíločervenomodrá trikolóra (vexilologická vlajka). V ukázce níže trikolóra s tímto pořadím barev je vybraným zástupcem rodiny moravských bikolór a trikolór v barvách moravské orlice používaných v 19. století a na začátku 20. století).

Vlajkosláva na Moravském náměstí se dvěma verzemi moravské
vlajky: České republiky, Brna, dvakrát Moravy

Co se návrhu na vlajkoslávu u sochy týče, celé je to v rovině "hry". Právě proto, že autorovi (do toho hlasování) jde o to tam trvale viditelně vecpat jakousi představu (bikolóru se štítem). V případě takto oficiálního místa a (architektonické) instalace by však rozhodně mělo jít jenom o oficiální symboly/vlajky.

Ano, existují dva vlajkové symboly k témuž subjektu, většinou je to právě heraldická a vexilologická varianta takového symbolu. Příkladem budiž Spolková země Bavorsko. Vexilologická bílo-modrá bikolóra a heraldické kosmé routování (ze štítu znaku). Viz dvě Staatsflagen. Povšimněme si, že zde nikdo neoperuje s absurdním tvrzením (jako MNO v případě Moravy), že bílo-modrá bikolóra je bavorská zemská a heraldicky routovaná (tj. z erbu Wittelsbachů ve středním štítku čtvrceného státního znaku Bavorska ) nějaká "vévodská standarta"! Ne, prostě dvě formy státních vlajek.

Podobně ostatně platí (je doporučením ČVS) že komunální vlajky mohou mít de iure udělenou nebo historickou (např. vexilologickou-jednoduchou) podobu vlajky, ale klidně užívat i heraldické provedení (tj. převod figur ze štítu do listu vlajky či spíše slavnostního praporu, bez nutnosti udělení).

Většinou však platí (a má být), že jeden subjekt má jeden symbol (znak, vlajku), nikoliv "varianty". To ostatně nejvíc kritizovali experti podvýboru na kulatém stolu Sněmovny v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (kde doc Koudelka v paragrafovaném znění připouštěl možnost variantního zbarvení šachování znaku a heraldické vlajky).

Teoretický příklad výše s bílo-červeno-modrou trikolórou lze totiž klidně interpretovat i jako připomínku (historické) vlajky Protektorátu Čechy a Morava vedle (historické) vlajky Moravy (modré).  Stejně tak by teoreticky bylo možno použít (historické) žluto-červené vlajky (bez štítu!), ale opět by ji mnozí mohli chápat jako vlajku Prahy, Českých Budějovic atd. apod. A na tom je právě krásně vidět, jak důležité je ve veřejném prostoru prezentovat jen oficiální (nespornou) symboliku (zvláště pro zabránění zmatku v hlavách laiků).

Navržený rozpočet projektu

Realizace stožáru: 1 000 000 Kč (Návrh by mohl být jasnější. Copak jeden stožár stojí milion, nebo jde o čtyři stožáry, čili v položkovém přehledu je zanesen překlep nebo rovnou rozpočtová chyba?)

Velká vlajka Moravy: 2 500 Kč; 4 vlajky = 10 000 Kč (moravské, nebo sada ČR, Brno, moravská, nějaká další, např. EU nebo?)

Studie variant: 200 000 Kč (jde o varianty rozmístění stožárů, více verzí konstrukce stožárů?)

Výměna vlajky a údržba: 25 000 Kč; 3 vlajky = 75 000 Kč (údaj se točí jen okolo moravské vlajky? Co ty ostatní, ty už jsou někde složeny ve skříni, kde čekají do doby, než je někdo vytáhne, na použití? Vlajek ČR, Brna, EU má Brno v této velikosti plné sklady?)

Cena celkem: 1 285 000 Kč (prostě součet dílčích součtů)

Proveditelnost projektů je v roce 2024 dle stránky Dáme na vás posuzována do 30. září 2024. Hlasuje se potom do konce listopadu? O propagaci projektu vlajkoslávy na Moravském náměstí se zřejmě stará hlavně autor projektu (např. roznášením letáků?). Když budete chtít, můžete se také zapojit, mj. odkázáním Brňáků na tento příspěvek k tomuto tématu.

Aktuálně, k 10. říjnu 2024 je na stránce projektu v části Posouzení proveditelnosti, nově uveden postoj Městské části Brno - střed, kdy "Městská část nesouhlasí s realizací projektu na svém území." Závěr stran městské části ohledně projektu má hodnotu, projekt je "neproveditelný".

Projekt sám o sobě něco přináší. Navržené pojetí se žlutočervenou bikolórou se znakem coby vlajkou používanou některými spolky jej ovšem pro veřejné vystoupení na tomto významném místě z pohledu těch, co o tom rozhodují, jak je vidět, zásadně znevýhodňuje (diskvalifikuje). Což tak to zkusit za čas ještě jednou, znovu a radostněji?

A ještě k výšce stožárů okolo sochy jedna taková malá poznámka. Podívate-li se na prostor Moravského náměstí, o který jde, směrem od Janáčkova divadla, jednak uvidíte situaci skrz ten vodní prvek, co tam vašemu pohledu stojí v cestě, a uvědomíte si, že u Janáčkova divadla také stojí vlajkosláva, na okraji plochy vedle divadla, se stožáry až moc těsně u sebe, patrně bez vlajek? Plánované stožáry na Moravském náměstí by proto měly mít aspoň takovou výšku, rozhodně by neměly být nižší.