Moravská orlice

Moravský prapor 5. července 2024 v Moravském Krumlově

Dne 5. července 2024 byl moravský prapor vyvěšen starostou Tomášem Třetinou na radnici v Moravském Krumlově.

Moravský Krumlov, 5. července 2024

Veřejná zakázka Ministerstva zahraničních věcí České republiky na další nové logo, přitom zákonné symboly máme zadarmo

Je to pořád dokola a stále marné, přitom ta analýza tu existuje již od doby vlády Andreje Babiše: Jednotný vizuální styl České republiky. A pokud se někomu zdá heraldický státní znak složitý, nic nebrání užívat v "logu" (tj. slovu/názvu instituce daným fontem ve státních barvách apod.) státní vlajku, která je super jednoduchá a naprosto nezaměnitelná.

Nové logo má dle zadání (Česká republika zahajuje soutěž na jednotný vizuální styl státní správy) pro jednotný vizuální styl (JVS) pro ústřední státní orgány, kromě používání státními institucemi Českou republiku představovat ve sportu, při jednáních v zahraničí, na veletrzích.

Smyslem podniku je posílení důvěry veřejnosti ve služby poskytované státními úřady, potom samozřejmě prokázání podstatných peněžních úspor (= ohled na rozpočet) a vylepšení prezentace Čech na domácí i mezinárodní úrovni.

Je s podivem, že se tak děje. Pořád nechápou, že "logem" státu je státní znak či vlajka, a proto na to máme i zákon. Proč toto nebylo ministerstvu zahraničních věcí veřejně vysvětleno předsedou podvýboru pro heraldiku a vexilologii? Na co má ty nikým nevolené vexilology a heraldiky coby expertní tým? Neboli marnost nad marnost. Práce na logu bude každopádně zaplacena. To jinak nejde.

Vzhledem k popsanému nepochopení podstaty věci se nic nezlepší a nezmění na tom zaplevelení institucí státu logotypy.

Jednoduchým a správným řešením je použití velkého státního znaku - všude.

Znak České republiky

Přitom lze pochopit, že pro sítě a weby, kde považují státní znak třeba za vizuálně "složitý", klidně možno pracovat s motivem státní vlajky (naprosto jednoduché a přitom tak výrazné a nezaměnitelné). I v Evropě nás spíše znají pod vlajkou než znakem (natožpak jen lvem, kterých je spousta).

Pokud by se ve veřejné soutěži měl účelně někdo projevit, tak především umělci schopní nakreslit velký státní znak, kteří by sledované zakázce věnovali se svým uměním náležitou pozornost. Ministerstva školství, vnitra a ostatně všechna, jichž se tento podnik - logo, má dotknout, by to mohla uvítat, aby byly státní symboly lidem více na očích. Pak by se ani nestalo, nebo by to bylo obtížnější veřejnosti vysvětlit, že dodavatel moravskému zadavateli dodal jako součást kreace pro veřejný prostor štít s orlicí s perisoniem na hrudi, čili slezskou orlici, jako se to stalo v Bystřici nad Pernštejnem. Občanům to tam teď vrtá hlavou a čekají, jak to dopadne. Dobře vědí, že Bystřice je na Moravě.

Otázka používání log a vůbec reprezentace úřadů České republiky byla zmíněna i 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v projevu PhDr. Zdeňka Kubíka:

"Takže chci tím říct, že opravdu Česká republika v tomto ve spoustě věcí zaspala. A třeba mnohem méně než Němci nebo Slováci. Když se podíváte na weby jednotlivých ministerstev, úřadů, institucí, soudů, je to jedno logo vedle druhého. Podívejte se na weby ministerstva vnitra. Poznáte, že jste na stránkách instituce České republiky? Bleděmodrá, bílá. Kde jsou státní barvy, kde je státní znak na tom webu? Nikde.

Podívejte se Úřad vlády. Je tam jakýsi hnědý flek s dvěma íčky, černý flek se lvem a jakási modrá. To znamená zase. Ty tři kolečka, proč nejsou aspoň trikolórové. Prostě slovenský zákon má jasně, pracujete se státním znakem anebo s národní a státní symbolikou. Takže bych očekával, že ty weby budou minimálně ve státních barvách, viz německé weby. Že ty weby budou pracovat se státním znakem velkým, potažmo lipovými listy, potažmo trikolórou. To nenajdete. Opravdu. Za domácí úkol se podívejte. Cizinec ani našinec na institucích tohoto státu nepozná vlastně, kde je. Nejsme Czech republic, jsme Logo republic."

Poznámka: pokud jste někdy viděli nějaký dokument vydaný Úřadem vlády České republiky, třeba jste takový dostali od zástupce vedoucí tohoto úřadu, dost dobře jste mohli zaznamenat, že použit je nahoře dokumentu barevně provedený Velký státní znak České republiky. "Easy peasy" - snadné a jednoduché. Tak to má být. Všude.

Velký státní znak České republiky nahoře úředního dokumentu

Popravdě užívání bikolór se znakem (dle MNO) je vlastně forma svévolného zpolitizovaného či autonomistického "logotypového" sdělení veřejnosti, ať z neznalosti, nebo záměrem (dotyčných komunálních aj. politiků). Jde jen o to, jestli o tom voliči ví a zda s tím souhlasí, protože se jich nikdo neptá.

To vše by vyřešil onen zákon poslance Radka Vondráčka, takže by se pak nikdo nepletl při gravírování v pohraničí (českých Sudet) v tom, co že je moravská či slezská orlice, protože v zákoně č. 3/1993 toto řečeno není.

Dne 21. listopadu k tématu vyšla v Deníku Dnes glosa Zdeňka Koudelky (ústavní právník, Masarykova univerzita v Brně): Státní znak, anebo logo? Erár ignoruje dvě zemské orlice.

"Ministerstvo zahraničí v dohodě s vládou vypsalo zakázku za 1,6 milionu korun na nové logo, jež by měly užívat státní orgány místo toho dosavadního. Logo má zobrazovat jen českého lva a ignorovat moravskou i slezskou orlici. To odporuje naší ústavě, která definuje Českou republiku jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři pobírají peníze.

Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak. Přesto některé státní úřady stále vymýšlejí různá loga a platí za ně. Jsou to vyhozené peníze v době velkého schodku státního rozpočtu. Pro stát nejde o velkou sumu, ale jak to vysvětlit školním kuchařkám, školníkům či soudním zapisovatelkám, že na jejich platy vláda nemá, ale na tyto zbytné výdaje ano? Jde o projev špatného hospodaření.

Proto zaráží snaha ministerstva zahraničí vytvořit další logo státu a vnutit jej všem vládním úřadům. Tím se zmarní peníze vložené do současných log a ještě více se omezí užívání státního znaku. Bude to jenom dražší. Hledání loga státu se tak stává tunelováním státu.

Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je činnost ministerstva zahraničí i neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby ministerstvo chtělo nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Ministerstvo zahraničí a vláda projevují neúctu ke skutečným státním symbolům.

Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že náš stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku. Ano, existuje i malý státní znak ve formě znaku Čech (stříbrný lev), který zákon určuje především pro razítka, jež mají malou plochu, takže figury čtvrceného velkého státního znaku by na nich mohly být nezřetelné.

Ministerstvo však uvažuje o výlučném užití českého lva, což je pohrdáním staleté sounáležitosti obyvatel Moravy a Slezska s jejich symboly. Proto je správné se vládě vzepřít a chránit skutečné státní symboly."

Ve vydání Mladé fronty Dnes z 25. listopadu 2024 byla otištěna reakce Zdeňka Kubíka na článek Zdeňka Koudelky:

"Logotypem státu je jeho znak či vlajka

Reaguji na glosu Zdeňka Koudelky "Státní znak, anebo logo?". Všechny naše vládní, státní a jiné veřejné instituce nesmyslně utrácejí za zbytečná a rádoby moderní loga ČR, která se stále mění a nikomu nic neříkají, takže vytvářejí naprosto zmatečný logotypový smog. "Logo", pocházející z řeckého "logos" čili "slovo", znamená primárně práci s textem nápisu (fontem), nikoliv s obrazem (figurální symbolikou). Tuto symboliku již asi osm set let máme v českých zemích definovanou a podle ústavy uzákoněnou, co se podoby a užívání státních symbolů týče. Stačí to respektovat a vhodně používat. Tím, že u nás bohužel nemáme odborného státního herolda, mohl by tyto skutečnosti veřejně prezentovat předseda sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii, což je poslanec, který má k dispozici expertní tým. Na námitky "moderních grafiků", že heraldický státní znak ČR je pro současnou komunikaci složitý, odpovídám, že pro takové případy slouží jednoduchá a nezaměnitelná kompozice naší státní vlajky. Je ve světě mnohem známější než symbolika státního znaku."

Zdeněk Koudelka později vystoupil ve videu zveřejněném na YouTube v dilu příspěvků Hovory ze sklepa z 22. prosince 2024 nazvaném Státní znak nebo logo? Erár chce opět mrhat penězi.

František Novák: "Dobrý den, další hovory ze sklepa. Zdeněk Koudelka."

Zdeněk Koudelka: "František Novák dobrý den."

František Novák: "Dnešní téma bude státní znak nebo logo. Erár ignoruje dvě zemské orlice. Bohužel, teď jsem chtěl říct, že jsme si zvykli, ale my si nesmíme zvykat, že Morava a Slezsko je upozaďována. A to tak nesmí být. Zdeňku."

Zdeněk Koudelka: "Ministerstvo zahraničních věcí, známý ministr původně, teď bývalý pirát asi polepšený pirát, Lipavský přišel s tím, že náš stát je bohatý a může si dovolit mrhat penězi. Takže se rozhodl, že přestože my máme státní znak, dokonce dva, velký a malý, že to mu nestačí a že on chce logo. Logo nejen pro Ministerstvo zahraničních věcí, ale i pro ostatní státní orgány, které by bylo jednotné. To mu posvětila vláda. Má to stát 1,5 milionu korun, není to z hlediska státního rozpočtu velká částka, ale proč máme vyhazovat peníze v době, kdy nemáme na platy školníků, uklízeček, kuchařek ve školách. Je to prostě další úděsný projev neschopnosti vlády Petra Fialy a mrhání státními penězi. Navíc řada státních orgánů dneska má loga, různá loga. V podstatě Lipavský chce to, co už máte a co jste asi zaplatili, tak zahoďte a budete používat jenom to logo, které vybereme my na Ministerstvu zahraničních věcí. Je to tedy mrhání, ale hlavně je to pohrdání státními symboly. Prostě stát má svoje státní symboly, je to především znak, vlajka, hymna. Mně to připadá jak, kdyby se řeklo, že místo, místo znaku budeme používat tedy logo, místo vlajky budeme mít nějaký transparent a místo, místo hymny, že vymyslím nějakou krátkou znělku, aby to bylo jakoby moderní. Ne. My máme státní znak, ten můžeme používat zadarmo a ten má stát používat pro svoji reprezentaci. Dělat loga jsou vyhozené peníze, je to, je to navíc tedy urážka těch státních symbolů. A zvláště na Moravě a ve Slezsku se ukázalo, že to, co chce Lipavský, tak je vlastně pohrdáním tím, že Morava a Slezsko jsou součástí České republiky"

František Novák: "Samozřejmě."

Zdeněk Koudelka: "Protože on chce do toho státního loga, které má být vybíráno někdy, uzávěrka přihlášek je v únoru, tak má v tom státním logu být jenom Český lev. Nemá tam být ani Moravská orlice, ani Slezská orlice."

František Novák: "To je strašné."

Zdeněk Koudelka: "Tak já chci vzkázat. Pohrdejme Lipavským, pohrdejme vládou, když ona pohrdá Moravany a Slezany. Nezaslouží si podporu na Moravě a ve Slezsku. A buďme proti používání tohoto loga."

František Novák: "Přesně tak, podepisuji. Děkuji Zdeňku."

Zdeněk Koudelka: "Já taky děkuji."

Vlajka České republiky

Ve věci se Zdeněk Koudelka angažoval i potom. V příspěvku zveřejněném 2. března 2025 Hejtman Grolich, jeho SPOLU a Starostové proti Moravě, jehož obsah shrnuje perexem Na zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje 24. 2. 2025 hlasovali lidovci včele s hejtmanem Grolichem, TOP 09, Starostové i většina ODS proti tomu, aby ve státním logu byla moravská orlice, píše, že "Až budou lidovci či topáci tvrdit, že si váží moravských tradic. Porovnejte jejich slova a skutky a zamyslete se, zda nelžou. To platí i pro Starosty, kteří na jižní Moravě kandidovali pod názvem Starostové pro jižní Moravu, ale na Moravu kašlou. Z ODS děkuji za podporu Davidu Grundovi, byl však jediný. Přitom předseda jihomoravské ODS a ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhl spolu s dalšími poslanci zákon o zemských znacích a vlajkách. Celostátní poslanec ODS myslí na Moravu více než jihomoravští zastupitelé ODS.". Článek uzavírá: "Pokud nebudou moravskou historii chránit lidé z Moravy, nebude ji chránit nikdo. Hlasování ukázalo, že některým politikům z Moravy je Morava dobrá jen k tomu, aby získali funkce, ale jinak je nezajímá." V Hovorech ze sklepa, 38. díl, vydal s Františkem Novákem videopříspěvek nazvaný s nadsázkou Jihomoravským Grolichem zrušena Morava a Slezsko.

František Novák: Hovory ze sklepa, Zdeněk Koudelka.

Zdeněk Koudelka: František Novák, dobrý den.

František Novák: Dobrý den. Dnešní téma opět jihomoravský hejtman Grolich a jeho zrušená Morava. Opravdu slyšíte dobře. Zrušená Morava. Zdeňku?

Zdeněk Koudelka: Je to samozřejmě trochu nadsázka, ale vyjadřuje to to, jak Grolich, lidovci a naprostá většina koalice Spolu na jižní Moravě kašlou na moravskou historii a moravské tradice, kam patří i péče o moravské symboly, o moravskou orlici, o moravskou vlajku. Došlo totiž k tomu, že vláda chce méně užívat velký státní znak, a místo toho pro prezentaci v zahraničí používat tzv. státní logo, kde má být jenom český lev. Nemá tam být ani moravská, ani slezská orlice. Přitom Česká republika nevznikla jenom z Čech. Česká republika nejsou rozšířené Čechy. Česká republika vznikla ze tří zemí. Z Čech, z Moravy a ze Slezska. A to vyjadřuje náš velký státní znak. A to by také mělo vyjadřovat to státní logo, podle mně.

František Novák: Určitě.

Zdeněk Koudelka: Navíc. Vládě nic nebránilo, aby to státní logo odvodila nikoliv ze znaku, ale aby ho odvodila například ze státní vlajky nebo ze státních barev.

František Novák: Ano.

Zdeněk Koudelka: Kde vlastně jak modrá, tak bílá, tak červená: to jsou barvy, které jsou obsaženy v moravském znaku, jsou na státní vlajce. Tam by žádný problém nevznikl. Takže protože jsem chtěl, aby Morava byla i nadále prezentována v té státní symbolice, aby sice nebyl ten státní znak zrušen, to nikdo nechce, ale fakticky by se omezilo jeho používání především v zahraničí. Tak jsem navrhl usnesení zastupitelstva Jihomoravského kraje, v kterém vyslovilo nesouhlas s tím, že by to státní logo mělo být tvořeno jenom českým lvem, ale že by tam měla být i moravská a slezská orlice. To usnesení podpořily kluby SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, podpořil to i klub Stačilo, podpořil to, v naprosté většině to podpořili zastupitelé ANO, což jsou vlastně opoziční síly, na jižní Moravě, ale ze strany vládní koalice, která je totožná s radniční koalicí, tak pro toto usnesení hlasoval jenom člen ODS, radní David Grund. Ostatní byli proti nebo v naprosté většině se zdrželi. To vyjadřuje postoj jak lidovců, tak tedy Grolicha především, ale lidovců obecně. A dokonce i těch jihomoravských lidovců, jak kašlou na Moravu. Oni se sice před volbami vždycky přihlásí k moravské tradici, ale pak jim ta Morava nestojí ani za to, aby napsali předsedovi vlády: pane předsedo, když děláte státní logo, nezapomeňte, že Česká republika je tvořena i z Moravy i ze Slezska. Je to ostuda ... této vlády Petra Fialy. Je to ostuda jihomoravských lidovců, ale i jejich koaličních partnerů. A je to velká ostuda i hejtmana Grolicha, jak na Moravu kašle.

František Novák: Opravdu je to až nepochopitelné. Jihomoravský hejtman a kašle na Moravu a Slezsko. Děkuji.

Zdeněk Koudelka: Také děkuji.

Co z toho? Před samotným hlasování z úst Jana Grolicha zaznělo "Samozřejmě každý na to můžeme mít svůj názor a ten vyjádříme hlasováním.". Samozřejmě. Každý dostane příležitost.

Odkaz na video s částí záznamu ze zmíněného jednání zastupitelstva Jihomoravského kraje ohledně záležitosti s připravovaným státním logem.

Moravský prapor vyvěšen v obci Tetčice - prezentace na stránkách obce

Při návštěvě stránky obce Tetčice vidíme vždy jako první záběr s obecním úřadem na pravé straně fotografie, kdy ve fasádním držáku jsou společně s vlajkou České republiky vyvěšeny prapor (dle způsobu vyvěšení) Moravy a prapor obce.

Po čase tento snímek vystřídá další z mnoha obrázků obce, ze života jejích obyvatel v ní nahraný v k tomu účelu vytvořené galerii, ale můžete se k němu jednoduše vrátit (pomocí šipky vlevo pro krok zpět, nebo hned klepnutím na tlačítko pro obnovení načtené stránky, nebo si delší dobu počkat až se po přehrání všech záběrů opět zobrazí.

Připomínka Moravy na stránkách obcí by mohla vypadat i takto - záběrem místní radnice s tímto okulibým výjevem.

Obec Železné má v galerii promítaných obrázků rovněž záběry obecního úřadu s moravským a obecním praporem. Snímky se mění rychle, takže stačí jen chvilku počkat, než se tyto obrázky na pár okamžiků zobrazí. Máme chvilku na to, abychom si uvědomili, že obecní úřad s prapory je také už na druhém promítaném záběru. Zblízka vyfocen je obecní úřad zařazen až jako poslední obrázek v této galerii obrázků. Když byla daná fotografie pořízena, zrovna na tu stranu radnice nesvítilo sluníčko. Pokud bude někdy obecní úřad Železného s vlajkoslávou fotografován znovu, větší přiblížení může přinést ostřejší zachycení (dle způsobu vyvěšení) praporů.

Přehled zveřejněných příspěvků 701 – 800

734. Moravský prapor 5. července 2024 v Moravském Krumlově

733. Veřejná zakázka Ministerstva zahraničních věcí České republiky na další nové logo, přitom zákonné symboly máme zadarmo

732. Moravský prapor vyvěšen v obci Tetčice - prezentace na stránkách obce

731. Přehled zveřejněných příspěvků 701 – 800

730. Kokarda ve státních barvách České republiky

729. Moravská orlice na nástěnném koberci v obřadní síni prostějovské radnice

728. Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice v Prostějově

727. Mánesovy prapory - moravská orlice

726. Rok na vsi: kronika moravské dědiny, 1904

725. Erbovník Bergshammar, 40. léta 15. století

724. Předpověď počasí pro Moravu

723. Mapa Moravy od nakladatelství Marco Polo

722. Karkůlka - moravská orlice nad čelním sklem

721. Srdce Moravy - projekt participativního rozpočtu se záměrem vlajkoslávy na Moravském náměstí v Brně

720. Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2024

719. Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

718. Moravská vlajka na Rohlence

717. Moravský prapor na brněnské radnici 12. února 2024 vyvěšen u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského

716. Moravský prapor v Žatčanech

715. Slovácký rok v Kyjově v roce 2023 - krojovaný průvod

714. Moravský prapor v městské části Uherského Hradiště – Sady na ulici Větrná

713. Kuželkářský klub Moravská Slávia Brno

712. Okolo Moravy na kole v roce 2023

711. Moravská vlajka před domem v Bzenci na ulici Olšovská

710. Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2023

709. Velehrad - Slovanský sál

708. Slezská a moravská vlajka vyvěšeny ve Fulneku

707. Moravská vlajka vyvěšena trvale na radnici v Doubravníku

706. Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský

705. Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23

704. Jak můžete podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách

703. Moravská stezka – projeďte si nejkrásnější části Moravy

702. Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

701. Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě - kopie fresky v bazilice San Clemente v Lateráně

Kokarda ve státních barvách České republiky

"Naše stávající státní a národní barvy v podobě bílo-červeno-modré trikolory (přesně v tomto hierarchickém pořadí shora dolů a zleva doprava) vychází primárně z historických znaků Čech a Moravy. Český lev a moravská orlice mají společné hlavní heraldické tinktury - stříbrný/bílý kov a červenou barvu. Bílo-červená bikolora provází české země nepřetržitě již od poloviny 13. století, doby ustanovení konečné podoby heraldických znaků Českého království a Moravského makrabství za panování Přemysla Otakara II." (KUBÍK, Zdeněk. Síla a tradice trikolory, in: Živá historie, 2020, č. 5, s. 24).

Klopový odznak kokardy (státních barev ČR) v praxi

Firma Alerion vedle jiných odznaků v barvách české trikolóry (s motivy srdce, stuha, ruka vítězství) nabízí v podobě odznaku i bíločervenomodrou kokardu. Tvar a provedení drobného odznaku záměrně působí dojmem složené látky. Jemný předěl mezi jednotlivými barvami tvořený žlutým kovem zajišťuje, že při pořadí barev bílá-červená-modrá nedochází ke zdůraznění dojmu "bílého oka".

Kokarda ve státních barvách
České republiky

Na stránce Alerionu se k nabízené kokardě píše: "Kokardy v národních barvách mají bohatou historii, která sahá až do období národního obrození v 19. století. V té době byly kokardy významným symbolem národní hrdosti a nosily se při slavnostních příležitostech, připnuté na oděvu nebo pokrývkách hlavy. Naše kokarda ve státních barvách České republiky – bílo-červeno-modré trikolóře – navazuje na tuto tradici a přináší moderní a zároveň autentický design a stává se tak stylovým a elegantním doplňkem."

Kokarda České republiky v sametové krabičce

Odznak kokarda se uchycuje zezadu na bezpečnostní knoflíček. Knoflíček je plastový. Odznak lze pořídit i s modrou sametovou krabičkou. Je poměrně maličký, přesto pohledově výrazný. Je velice vkusný a hodí se jej proto připnout kamkoli: na tričko, košili, mikinu, kabát, sako, bundu, plášť, klobouk, čepici ...

K tomu, jak to bylo s uzákoněním pořadí státních barev po vzniku ČSR viz například v úvodu příspěvku citovaný článek Zdeňka Kubíka, který byl uveřejněn v roce 2020 v květnovém čísle časopisu Živá historie pod názvem Síla a tradice trikolory (s. 24–27).

V něm se barvám trikolory věnuje kapitolka Poslanec Dyk zasahuje:

"Hlavním požadavkem při tvorbě státních symbolů Československa bylo spojit stávající historické heraldické znaky jednotlivých zemí, zachovat původní bílo-červenou bikoloru a doplnit ji o modrou barvu. Ta se nacházela nejen ve znaku Slovenska, ale i na štítu Moravy, nově vytvořeném znaku Podkarpatska a na znacích některých slezských území. Modrá figurovala též mezi všeslovanskými barvami i na státních symbolech dohodových spojenců z první světové války. Postupovalo se též s ohledem nutnosti odlišení od červeno-bílo-červené vlajky Rakouska a především bílo-červené vlajky Polska. Historická bikolora nesměla být rozdělena, vždyť bílo-červenou stužku nosili za války legionáři i prezident Tomáš G. Masaryk na své čepici.

Stanovení správného a světově jedinečného pořadí tří státních barev první republiky kodifikovala Ústavní listina Československé republiky z 29. února 1920 v § 5 a zasloužil se o to poslanec a spisovatel Viktor Dyk svým pozměňovacím návrhem (více o ústavě na str. 68). Pozdější vládní nařízení z 20. srpna 1920 pak mimo jiné stanovilo, že v případě opakování se této trikolory má být modrý pruh zobrazován o polovinu užší než pruhy bílý a červený, a to z optických důvodů výraznosti. Toto ustanovení (zrušené až v roce 1960) našlo praktické uplatnění jen na vlajkových stožárech či praporových žerdích za první republiky, v poválečných letech se s ním již nesetkáme.

Jiná kombinace, nerušící vazbu bílé a červené barvy, nebyla v roce 1920 možná. Modro-bílo-červená trikolora tvořila vlajku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Původně navrhovaná červeno-bílo-modrá trikolora zase reprezentovala starobylou vlajku Nizozemí, která se stala předobrazem ruských i panslovanských barev, na což upozornil právě poslanec Dyk."

O symbolech používaných v době Protektorátu Čechy a Morava se na straně 26 v kapitolce Proti nacistické orlici píše:

"Vlajkou se stala původní prvorepubliková bílo-červeno-modrá trikolora.

O úpravu stávajících symbolů se zasloužil především historik a heraldik Karel Schwarzenberg, otec současného politika, který tím zabránil diskreditaci historických znaků Čech a Moravy i našich státních barev fašistickou symbolikou. Podařilo se také zamezit snaze říšského protektora změnit šachování moravské orlice ze stříbrno/bílo-červeného na zlato/žluto-červené na základě již zmíněných snah "moravistů" z druhé poloviny 19. století. Neuspěly ani aktivity kolaborantského ministra Emanuela Moravce o oficiální zavedení emblému nacistické orlice s hákovým křížem, provázené pod jejími křídly štíty s českým lvem a moravskou orlicí."

V závěrečné kapitolce Tradice zavazuje na straně 27:

"Preambule ústavy České republiky zní: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé (...)." A proto od 1. ledna 1993 suverénní Česká republika přijala v té chvíli "uprázdněnou a neobsazenou" prvorepublikovou vlajku.

(...)

Populární píseň Slovenský klín od kapely Chinaski, tvrdící, že "každá česká vlajka má slovenský klín", se tedy mýlí! Modrá barva v naší trikoloře z éry Československa nikdy nesouvisela jenom se Slovenskem. Někteří v modrém klínu romanticky viděli nejen modré trojvrší slovenského státního znaku, ale dokonce přímo Tatry, v bílé barvě čistotu a svobodu a v červené zase krev padlých za svobodu v první světové válce. Jenže trikolora i státní vlajka s klínem má ve skutečnosti striktně heraldický původ."

Moravská orlice na nástěnném koberci v obřadní síni prostějovské radnice

Znak Moravy

Moravská orlice

Státní znak České republiky

Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice v Prostějově

Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice z roku 1888 je umístěn v budově prostějovské radnice. Prapor je převrácen na rubovou stranu, protože ta nebyla tak poškozena. Nápis je plastický a je přišitý na obě strany praporu.

Mánesovy prapory - moravská orlice

"Snad všechny publikace a novinové články, které kdy pojednávaly o historii čtenářsko – pěveckého spolku Rastislav jedním dechem zmiňují i nejvýznamnější symbol spolku – velký, ručně vyšívaný prapor.":

"Mánes navrhl prapor jako ručně vyšívaný o rozměrech 197x193 cm. Toto podstatně dražší výrobní řešení zvolil kvůli dosavadním špatným zkušenostem s prapory malovanými. Na líci z bílého hedvábného rypsu je stonkovým stehem zlatě vyšité jméno spolku Rastislav, podél nápisu se pak nachází nahoře i dole dva stříbrem bohatě vyšívané ornamentální pruhy. Rubovou stranu praporu tvoří červenostříbrně šachovaná moravská orlice na podkladu z modrého hedvábí. Korunka vyšitá zlatým boulionem je zdobená korálky. Bílá, modrými pruhy ozdobená žerď praporu je zakončena tulejkou s drahokamy a českými granáty a především hrot nahrazující stříbrnou plastikou s motivem orlice s rozepjatými křídly, která spočívá na tzv. varytu, bájném staroslovanském předchůdci harfy."

"Prapor ještě doplňovala stuha cihlově červené barvy s názvem spolku a připraveno bylo i dvanáct stříbrných hřebů, určených pro akt jeho slavnostního vysvěcení."

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 54-55.

Detail výšivky se slovanskými symboly: sokol na lipové ratolesti

"Všechny dosud zachované a zde popsané prapory našeho mistra byly malovány olejovými barvami na hedvábí. Od této techniky upustil však Mánes při praporu zhotoveném r. Ì864 pro čtenářsko-zpěvácký spolek Rastislav v Blansku u Brna. Ten byl po obou stranách podle Mánesova návrhu vyšit.

Prapor byl pořízen z obnosu 1000 zl., který к tomu účelu věnoval Ignác Vondráček, bývalý ředitel knížecích železáren v Blansku, a péči o jeho provedení svěřil mladý
spolek, dva roky před tím založený, Elišce Wankelové, choti blanského lékaře Dra Jindřicha Wankela, známého praehistorika. Tato dáma, vřelá ctitelka umění, poznavši za svého pobytu v Praze Josefa Mánesa i jeho sourozence, navázala s nimi společně se svým chotěm přátelské styky, jichž Josef Mánes využíval k návštěvám Blanska, když přicházel na Moravu. Lákala ho tam nejen příchylnost rodiny Wankelovy a její vřelé porozumění pro jeho umění, ale i půvab okolní krajiny a tajemnost tamních světů podzemních.

Samozřejmo, že Wankelová obrátila se se svými starostmi o pořízení praporu ihned na Mánesa, který její žádosti vyhověl, zhotovil několik zběžných návrhů a po vyvolení jednoho z nich vypracoval konečnou předlohu pro vyšívačku, kterou sám vyhledal a nad jejíž prací bděl. Kromě líce a rubu praporu navrhl i výšivku pro stuhu a nakreslil hrot praporu, který potom sochař vymodeloval a zlatník vyhotovil.

Mánesova účast při hotovení blanského praporu byla značná a odměněna byla skvělým výsledkem práce, o níž umělec svorně a pilně pracoval vedle řemeslníka."

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 57-58.

"Ve třetím dopise dotazuje se Mánes po jakosti a počtu stuh a po velikosti moravské orlice, na rub praporu určené, jejíž udaná velikost zdá se mu býti nevhodnou. Přitom píše: „Vím dobře, že mi nenáleží právo dělati námitky proti těmto ustanovením, a přece stěží se mohu zdrželi, abych při tom svědomitě nevypsal svého citu.“"

V roce 1998 byla posvěcena replika spolkového praporu,
uchovávaná v Městské knihovně v Blansku.

KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 61.

"Všechno vyšívání jest provedeno s řemeslnou dovedností a svými kontrastujícími barvami, zlatém středního nápisu a stříbrem obou pruhů na lesknoucím se
hedvábném pozadí, působí oslnivým dojmem.

Stejně pečlivě vyšita byla i moravská orlice na praporovém rubu (obr. 33.), jehož volba barev svědčí o vyvinutém smyslu koloristickém. Z blankytně modrého hedvábí zřetelně vystupuje krásně heraldicky nakreslená orlice, jejíž tělo složeno jest z červených čtverců, vyšitých nelesklým hedvábím, a ze čtverců stříbrných, jejichž lesk s červení polí sousedních vhodně kontrastuje.

Tak jako při znacích českých, hledal Mánes i před navržením moravské orlice spolehlivý starý vzor a našel jej brzy v erbech na náhrobcích českých knížat a králů, v době Karla IV. v kaplích svatovítského dómu postavených. Orlice na náhrobku knížete Břetislava II. a j. jest starší sestrou orlice Mánesovy."

Prapor spolku Rastislav v Blansku, rub

Rok na vsi: kronika moravské dědiny, 1904

MRŠTÍK, Alois. Rok na vsi: kronika moravské dědiny. V Praze: Nakladatelské družstvo Máje, 1904. sv. 5, s. 96.

Kde domov můj, kde domov můj ?
Bujará orlice pestrá,
lva bílého věrná sestra,
své perutě rozpíná,
na svou slávu vzpomíná.
V nové jarní kráse vzkvétá,
zem moravská, domov můj,
zem moravská, domov můj.