Dne 16. ledna 2018 ukazovali v televizních zprávách, že na Pražském hradě ve Vladislavském sále je (snad díky novému řediteli hradních památkářů Petru Kroupovi, kunsthistorikovi z Brna, kde byl úspěšný) skvělá vexilologická prezentace.
 |
| Po starých zámeckých schodech se vystoupalo k Černé věži,
kde byli návštěvníci před pokračováním v cestě odborně pro-
hlédnuti, aby se pak mohli zařadit na konec řady čekajících
|
Děje se tak, jak píší na stránkách Pražského hradu, "U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.". Výstava má název Symbolická moc českých korunovačních klenotů.
 |
| Vlajkový stožár pokrytý státní trikolórou. Historizující bílá korouhev s přemyslovskou plamennou (svatováclavskou) orlicí |
Korunovační klenoty jsou v nové (lepší) vitríně (umožňující prohlídku ze všech stran), navíc provázené po stranách „zmenšeninami“ (dřevěných) vlajkových stožárů od Matyášovy brány, ale navíc pokrytých státní trikolórou a to přesně podle prvorepublikového vzoru, kdy se ovíjející, opakující trikolóra zobrazovala s o polovinu užším modrým pruhem (z proporčně estetických důvodů).
 |
| Bíločervenomodrá trikolóra České republiky v prvorepublikové podobě (formě) |
Na těchto stožárech jsou pak „historizující“ korouhve, červená s českým (původně „moravským“) lvem a modrá s moravskou orlicí – takže ideální prezentace onoho „prvotního dodnes trvajícího konceptu“ Přemysla Otakara II. (včetně dokonalé shody tří našich tinktur) a symboliky dvou teritoriálně úplných historických zemí (tisíciletého nerozlučitelného jádra našeho státu - ČR).
 |
| Modrá korouhev s moravskou orlicí |
 |
| Červená korouhev s českým lvem |
A nad tím vším (v klenbě sálu) je zavěšená státní vlajka. Dokonalá souhra a shoda symboliky! Inu Hrad, co dodat, to je pracoviště!
 |
| Vlajka České republiky zavěšená pod stropem Vladislavského sálu |
Na druhé straně pak ve staré (původní prvorepublikové) vitríně jsou svatováclavské relikvie a na postranních (identických trikolórových) stožárech historizující bílé korouhve s přemyslovskou plamennou (svatováclavskou) orlicí. To nemá chybu!
Opravdu, málo co se jim na hradě takto povedlo, jako tohle. Při návštěvě výstavy si lze popsané nafotit – focení je tam totiž překvapivě povoleno (bez blesku). Datum a místo konání: Vladislavský sál Pražského hradu 16.-23. ledna 2018. Skvělá instalace!
Pro umocnění zážitku si stačilo připnout na kabát odznak v podobě trikolóry, o kterém se psalo v článku Tři společné barvy trikolóry, tři naše historické země, jedna krásná republika. Drobný zdobný odznak evokuje šperk. Druhou možností je pak obyčejná látková trikolóra, což je pro běžné nošení nepraktické (neforemné, a „velké“). Jestli si odznáčku někdo všimne, bude záležet i na jeho vhodném umístění. Když na něj upozorníte své známé, lidé jsou překvapení, jak je to pěkné. Dostanete sílu, narovnáte se a nosíte jej a vystavujete na odiv s radostí.
Položíme-li po zhlédnutí korouhví české a moravské země otázku: "Takže, a co Slezsko?" "Kde je (proč tu není) jeho korouhev?" No, je to asi proto, že tři stožáry by se špatně kolem vitríny instalovaly, ale šlo by to. Udělalo by se to tak, že za vitrínou „uprostřed“ by se postavil stožár se lvem a po stranách 2 stožáry a obě orlice, slezská a moravská).
Nehledě na to, že z úplných historických zemích opravdu tvoří (republiku) „jen“ Čechy a Morava - tj. stálé a neměnné jádro státu už tisíc let (ČR vlastně vypadá jako český stát v každém století – proto i ten Palackého název - všechny jiné vedlejší země velikostně kolísají – přibývají nebo ubývají), Slezska máme dnes „kousíček“, navíc znaky Čech a Moravy konstituoval „sám“ král Přemysl Otakar II., (vratislavskou orlici užívanou nyní pro celé Slezsko nikoliv!), je to tedy ryze „naše (domácí)“ heraldická symbolika, navíc právě ony obsahují naše dvě/tři společné státní barvy – oba znaky vynikají právě ve spojení s prvorepublikovou trikolórou a vlajkou s klínem. A vedle přemyslovské plamenné (svatováclavské) orlice (korouhví) a relikvií sv. Václava by se slezská korouhev naprosto nehodila (jako nelogická kompozice).
Z pohledu dnešního dne to ovšem vypadá tak, že Slezsko jakkoli velké je tu s námi v České republice. Je společně s Čechami a Moravou uvedeno v Ústavě České republiky, vážíme si ho, a tak si je (jeho korouhev) přejeme při slavnosti vidět společně s nimi (s jejich korouhvemi).Tak třeba někdy jindy.
Je ovšem dobře pochopitelné, že výstava byla "cíleně esteticky" koncipována - ryze na identické barvy bikolóry/trikolóry = znaky Čech a Moravy se státní vlajkou a svatováclavskou korunu (pocházející z doby, kdy se Slezská území teprve začínala "připojovat"), a kde by ten třetí (lichý) stožár prostě "kompozičně/instalačně vadil", pokud by se v sále někde teoreticky/prakticky umístil, aby "nepřekážel", jak již bylo napsáno. Jistě, všechno jde, když se chce, ale možný je i kompromis daný jinými podmínkami na místě ... Nebo by musely na dvou stožárech po stranách vitríny s korunou viset korouhev svatováclavská a česká, jenže pak by u vitríny s relikviemi sv. Václava byly naprosto nelogicky korouhve moravská a slezská ... Stejně tak se tam "nevzpomíná" ani na Slovensko/Uhry, Lužici atd.
