 |
| Pohlednice Wilhelma Knorra. Brno. Vydána po roce 1890. Kolem roku 1900 (?) |
V horní části vidíme celkový pohled na Brno. Nalevo je vstup do staré radnice, napravo nahoře katedrála před dalšími stavebními úpravami, které jí daly dnešní vzhled. Medaile odkazuje na významnou událost - vyorání brázdy Josefem II. u Slavíkovic. Uprostřed vedle pamětní medaile vidíme německou vysokou školu technickou. Vpravo od ní je namalován Špilberk. Obrázek vlevo dole vedle znaku a stužky poukazuje na brněnské textilky. Napravo od názvu města BRÜNN jsou ještě poskytnuty dva statistické údaje: počet obyvatel v roce 1890 (95 000; k roku 1890: odtud patrně i datace pohlednice na Wikipedii) a nadmořská výška (220 m n. m.). Jiná zaznamenaná datace odkazuje k roku 1900. Je možné, že právě tehdy byla vydána, nebo onen konkrétní exemplář prošel poštou.
Výřez místa se zemským znakem v podobě zlatočerveně šachované zlatě korunované orlice v modrém poli a barvami Moravy v podobě žlutočervené bikolóry (Landes-Wappen und Landes-Farben v(on) Mähren) přináší ve větším rozlišení obrázek na Wikipedii. Jako rok vydání pohlednice se v popisu souboru udává 1890, a za místo vydání se považuje Brno. Bylo by pěkné mít v této kvalitě obrázek celé pohlednice, abychom lépe viděli na údaje o vydavateli, a abychom se mohli podívat, co je na druhé straně.
 |
| Část pohlednice Wilhelma Knorra zachycující Brno; vydána po roce 1890. "Zemský znak a zemské barvy Moravy" |
Z doby kolem roku 1900 pochází kolorovaná pohlednice se znakem Moravy vedle znaku města Vyškova. Pohlednici vydala R. Šídlová ve Vyškově.
 |
| Pohlednice Vyškova R. Šídlové se znakem města a znakem Moravy. Kolem roku 1900 - začátek 20. století |
V modrém štítu vidíme stříbrnočerveně šachovanou zlatě korunovanou orlici se zlatou zbrojí. Užití Svatováclavské koruny na znaku Moravy (v platných nezměněných původních tinkturách) je jasný a v 19. a počátkem 20. století častý motiv projevu národního uvědomění (české otázky, české státnosti, boje za státní a jazyková práva atd.) a nerozdílné jednoty Zemí Koruny české (Svatováclavské). Ostatně i dnes se v kostelích na Moravě zcela běžně a spontánně zpívá Svatováclavský chorál při výjimečných příležitostech (viz též patrocinium katedrály v Olomouci atd.). Vzpomeňme i letošní (2016, u příležitosti narození Karla IV., který nerozlučnou jednotu Čech a Moravy stvrdil svými majestáty) „přivezení“ repliky Svatováclavské koruny na Velehrad.
 |
| Detail. Znak Moravy a znak Vyškova |
Z téže doby začátku 20. století pochází pohlednice, jejímž námětem je hospodářsko-průmyslová výstava ve Vyškově konaná v roce 1902. Vidíme na ní tehdy čerstvě postavenou budovu vyškovského gymnázia, znak Moravy a vlajky.
 |
| Hospodářsko-průmyslová výstava ve Vyškově. Srdečný pozdrav. Fotografie pohlednice s prostorem výstaviště u budovy gymnázia nabízené v aukci |
Tento exemplář pohlednice není kolorován. Vzhledem ke kolorované pohlednici se znakem Moravy výše se dalo předpokládat, že pokud by barevná a takto rozmnožena byla, viděli bychom moravskou orlici a bikolóry vlající po stranách v barvách červené a bílé. Pořadí barev bikolór tu je zřejmě červená-bílá. Kolorovanou si ji lze prohlédnout v knize Vyškov. Dějiny města, 2016, s. 304, kde se potvrzují barvy vlajících bikolór červená-bílá/bílá-červená a barvy moravské orlice. Na hospodářsko-průmyslovou a národopisnou výstavu (či "hospodářskou, průmyslovou a živnostenskou výstavu ve Vyškově v nové budově gymnasijní, v budově obecných a měšťanských škol a na pozemcích sousedních" pořádanou v červenci a srpnu Klubem českých živnostníků ve Vyškově a Hospodářským spolkem vyškovským pod protektorátem JUDra. Otakara barona Pražáka, zemského a říšského poslance "za příčinou otevření budovy českého gymnasia ve Vyškově a na oslavu desetiletého trvání Klubu českých živnostníků, pomocí a přispěním České hospodářské společnosti pro markrabství Moravské, Zemské jednoty živnostenských společenstev, Ústředního spolku živnostníků na Moravě, jednot a družstev hospodářských a společenstev živnostenských politického okresu vyškovského", která měla probíhat ve dnech 27. července až 24. srpna 1902 zvaly plakáty, měla vlastní razítko.
Z roku 1903 (či tehdy prošlá poštou) je pohlednice s červenomodrobílou trikolórou a zemským znakem Moravy zveřejněná s vodoznakem "Vsetín v obrazech" vloženým do obrazu na stránkách Vsetín v obrazech. Pohlednici vydal Gustav Jelínek na Vsetíně (ve Vsetíně, nebo byl prostě ze Vsetína). Trikolóra ukazuje, v jaké barevnosti je chápán znak Moravy (moravská orlice).
 |
| Vsetín v obrazech, pohlednice z roku 1903 |
Zde půjde jistě o druhotné dokolorování. Pro pořadí barev v trikolóře a jejich význam jsou v podstatě dvě možná vysvětlení, která si neodporují, co se týče chápání barev moravské orlice. Nejjednodušší vysvětlení je, 1) že před sebou máme jednu z verzí historické moravské vlajky: červenomodrobílou trikolóru. Toto vysvětlení považuji za správné. Tady se pak není třeba ani zvlášť pozastavovat nad pořadím barev. Prostě to tak u této verze historické vlajky Moravy je a hotovo. Tuto a barevně shodné trikolóry, i když s jiným pořadím barev (?), jako je červenobílomodrá trikolóra, prameny označují jako slovanské prapory. Jsou vnímány prostě jako slovanské (moravské) barvy. Druhým vysvětlením, vzhledem k výše citovanému dokumentu, který jasně ukazuje na první možnost, řeklo by se vedlejším (a pokud se vám líbí první vysvětlení tak diskutabilním), je, 2) že vzhledem k roku vydání jde o trikolóru ve významu tehdy nejoblíbenějších „ruských“ - „vše/pan-slovanských“ barev a tedy jistě i ve shodě se stříbrno-červeným/červeno-stříbrným šachováním a chápáním (!) moravské orlice (barev bílo-červeno-modré – viz státní barvy ČR).
Někdo by tedy osobně prohodil pořadí bodů 1) a 2), protože je toho názoru, že na prvním místě tehdy sledovali autoři "vše/slovanské barvy" - tehdy chápané i jako "českoslovanské", nikoliv "ryze moravské", byť i to je logické, protože prostě tyto tři tinktury na znaku Moravy jsou! V jazykově českém prostředí té doby se prostě objevují bílo-červené bikolóry, nebo trikolóra s modrou (v rozličném pořadí, většinou nakonec "ruském" (považovaném za "ruské" ?) - a proto c.k. úřady "stíhaném" ...). "Žluto-červení" moravisté (jakékoliv národnosti) tak byli z obliga. :-)
Samozřejmě pořadí barev na tomto obrázku této (de fakto) ruské trikolóry, pokud ji ovšem takto chápeme, (svisle) by mělo správně být obrácené (pohledově zleva doprava) bílo-modro-červené. První možnost od nás další úvahy nad pořadím barev nevyžaduje.
Takto by totiž šlo (správně) o svisle umístěné srbské barvy (shora dolů a pohledově na objekt zleva doprava červeno-modro-bílé). První možnost elegantně nabízí řešení, jde o moravské barvy.
Z doby krátce po první světové válce je pohlednice datovaná (asi) rokem 1919. Zinkografie. Vedle celého textu písně orámovaného po třech stranách bílomodročervenou či červenomodrobílou trikolórou nachází stříbrnočerveně šachovaná orlice v modrém poli. Pod názvem písně Moravo, Moravo je notová osnova s notami a pod ní slova začátku skladby. Nakladatelem byl F. J. P.
 |
| Moravo, Moravo, Moravičko milá |
Další pohlednice se znakem Moravy, týkající se písně Moravo, Moravo, a se znakem Moravy, moravskou orlicí, ovšem nekolorované, případně s využitím heraldického šrafování naleznete v příspěvku Mikoláš Aleš, Moravo Moravo Moravičko milá.
V roce 1940 zřejmě nakreslil obrázek použitý na pohlednici s motivem jezdce držícího moravský prapor J. T. Blažek.
 |
| Moravo, Moravo, Moravičko milá, co z tebe pochází, chasa ušlechtilá! J. T. Blažek, 1940 |
Autorem znaků na pohlednici popsané jako "gotické znaky Čech, Moravy a Slezska" je Antonín Javora. Pohlednici vydalo JAKO Zlín, T. G. Masaryka 1280, 760 01 Zlín, Tisk, produkce ZLOM. Klenot Moravy je shodný s nejstarší podobou (viz Gozzoburg), jak se užíval ještě za Lucemburků (markrabat) ve 14. století. Datace: 90. léta 20. století?
 |
| Znaky českých zemí od Antonína Javory: Čechy, Morava, Slezsko |
Pohlednice se znakem Moravy od Zdirada J. K. Čecha. Na druhé straně je pohlednice popsána trojjazyčně: Znak Moravy, The Arms of Moravia, Das Wappen von Mähren. Vydala Agentura Elka press, Leonid Křížek, Praha. Vydána byla (odhadem) zřejmě v 90. letech 20. století.
 |
| Znak Moravy od Zdirada J. K. Čecha |
Pozdrav z Moravy je název pohlednice vydané Pofisem. Jsou na ní zachyceny poštovní známky vztahující se k moravským městům (POFIS - poštovní filatelistická služba, Praha; nakladatelství Orbis Praha). První známka vlevo nahoře věnovaná Moravské Třebové nese znak s moravskou orlicí - původní znak města. Dnešní podobu má znak Moravské Třebové od roku 1993. Tato pohlednice byla vydána (odhadem) před rokem 1989. Soudě dle letopočtů na známkách, tak nejdříve v 60. letech.
 |
| Pozdrav z Moravy |
"Vzhledem k tomu, že znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly téměř totožné a v praxi nerozeznatelné, požádalo městské zastupitelstvo v roce 1992 ČNR o úpravu znaku a o schválení nového praporu města. Tento návrh byl dne 11. prosince 1992 schválen heraldickou komisí ČNR. Dne 15. července 1993, podle §5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a v souladu s §36 a) písmeno d) zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění rozhodnutím č. 10, udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nový znak a prapor."
Na pohlednici Severomoravský kraj vydané v době ČSSR a zveřejněné (s vodoznakem) např. na stránkách Vsetín v obrazech je znak vypadající při prvním pohledu jako znak Moravy umístěn mezi znaky měst. Pak nás zarazí, že je druhý v řadě, abychom si následně všimli červeného jazyka orlice. To nás zavede k pátrání po vývoji znaku Olomouce. Podle toho se jedná o znak Olomouce platný v době vydání pohlednice.
 |
| Severomoravský kraj, rok 1971 |
Jde o variantu znaku Olomouce užívanou od první republiky (po odstranění císařského tereziánského polepšení v roce 1918 i písmen v roce 1934 atd.). V roce 1993 byla oficiálně přidána (navrácena) písmena SPQO (Senatus populusque Olomuncensis).
Znak Moravy mezi dalšími znaky ale najdeme např. na novější pohlednici s modrým pozadím Hrady a zámky Jižní Moravy, kde jsou záběry hradů a zámků Pernštejn, Špilberk, Plumlov, Buchlovice, Kroměříž, Lednice. Na pohlednici s červeným pozadím Hrady a zámky Jižní Moravy, kde jsou zábery Znojma, Boskovic, Čech pod Kosířem, Lešné, jsou vedle nich příslušné znaky také. U Znojma vidíme šachovanou orlici bez písmene Z. To je důležitý znak, jelikož můžeme porovnat s jinými pohlednicemi, kde je jednoznačně použit znak Znojma. U hradů jde tedy ryze o Moravu.
 |
| Na dokreslení jeden z dnes již historických znaků Olomouce a dnešní znaky moravských měst Olomouce, Moravské Třebové, Znojma, Jevíčka s orlicí odvozenou z moravské orlice, se zlatým i s červeným jazykem, s přidanými písmeny. SPQO (Olomouc), Z (Znojmo), G (Jevíčko) |
 |
| Pozdrav z moravských Dačic |
Pohlednice je určena dačickým vlastencům (rodákům) a sběratelům pohlednic. Autorem kresby moravské orlice je Jiří Louda.
Vedle Loudova ztvárnění moravské orlice se na pohlednicích z posledních desetiletí můžeme setkat s kresbou Antonína Javory, jak vidíme i na příkladu galerie znaků českých zemí výše. Kromě pohlednice Sklenka vína neuškodí, celú bečku nevypiješ. Jihomoravská vinařská cesta a naučná vinná stezka Petra Bezruče jsou tu i další. Na pohlednici Krajská města ČR je uprostřed státní znak České republiky obklopený městskými znaky (Praha, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Zlín). Znaky měst doplňuje plaménková orlice s popiskem Střední Čechy. Na pohlednici Morava znak Moravy obklopují znaky měst Adamov, Blansko, Boskovice, Brno, Ivančice, Klobouky u Brna, Náměšť nad Oslavou, Rosice, Rousínov, Slavkov, Velká Bíteš, Vyškov. Byla rovněž vydána pohlednice se znaky českých zemí vedle sebe: Čech, Moravy a Slezska.
Se znakem Moravy se dnes setkáváme např. na vysekávaných pohlednicích měst - se znaky nynějších krajů a jejich měst vyráběných firmou Sprint, v příslušných polích krajských znaků (Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj, Olomoucký kraj).
