Strany 22-23: "Miromil a Krásenka, na tento den ve vybranější oblek přistrojeni, použili krátké oné doby, než se všickni hosté sešli, ještě k pilnému opakování a přehledu věcí nejhlavnějších, které byly předmětem vyučování. Se zvláštní pak bedlivostí činili to opakování při země- a dějepisu naší společné vlasti, chtíce osvědčiti, jak velice se v tom právě oboru byli přičiňovali. Přistoupili oba k mapám na stěně vyvěšeným, přehlídli prvé obor země, pak říši Rakouskou, a přešli k mapě, kde podpis Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko ukazoval, že zde v jednom celku se vyobrazují ony země, které co částka mocnářství obývány jsou ode čtyr sobě nejbližších a jedním spisovným jazykem spojených kmenův, náš československý národ skládajících. Miromil vzal do ruky uhlazenou hůlku ukazovací, a hned sem hned tam po mapě s ní pře-
cházeje, dílem sám všechna jmena a s nimi spojené památnosti rychlým přehledem uváděl, dílem je od sestřičky odříkávati dával. Krásenka vzala pro všechno do ruky knihu, v které se vykládá zeměpis těch krajin, aby do ní hned nahlédnouti mohla, kdykoli by snad některému z nich něco bylo z paměti vyšlo. A však nebylo toho potřebí; neboť oba tak pevni byli ve věci té, že Krásenka sni jednou v knihu nahlédnouti nemusela. A když na konec pilného svého opakování ještě i znaky zemské sobě sobě obapolně popisovali: že svrchu vpraven znak celé říše, černý orel v zlatém poli, a pod ním že lev stříbrný v červeném poli je znak Český, a bíle i červeně kostkovaná orlice v modrém poli znak Moravský; že černá orlice se stříbrným čtvrtměsícem na prsou a v poli zlatém činí zemský štít Slezska, a že polovice uherského štítu s dvojitým stříbrným křížem na třech zelených horách v červeném poli se považuje za znak Slovenska, ode třech hor Slovenských: - tuť všechny ty i jiné toho druhu věci jasně sobě v paměti urovnavše, očekávali již počátek zkoušky s tou pevností mysli, která jest výsledkem důkladného vniknutí ve věc přednášenou."
