V souvislosti s českými snahami o opětovné spojení zemí bývalé Koruny české, Čech s Moravou, měla do Brna 7. dubna 1848 přijet delegace pražských měšťanů. A tak se několik studentů vypravilo s červeno-bílým praporem na brněnské nádraží, aby je přivítali na Moravě. Proti tomu vystoupili někteří brněnští Němci s černočervenožlutým praporem, který měl být rovněž vyvěšen z okna kavárny hotelu Padowetz stojícího poblíž. Pražané (čeští vyslanci) se však nedostavili.
O tom všem se pak psalo v Národních novinách č. 8 z 13. dubna 1848 na stranách 29-30:
Velevážený pane redaktore!
Právě mne došly zprávy z Brna, které pro důležitost našich poměrů Vám tuto sděluji. Především Vašnosti žádám to slavným pražským vyslancům sděliti, jelikož to nemalého vplyvu má na výbor, který se do Moravy sestaviti hodlá. Co za veřejnosti hodného uznáte - uveřejněte.
(Věrný opis přátelského dopisu.)
V Brně 8. dubna 1848.
Kdy pak dojde deputace pražská k nám? Včera, jak jste nám psal, očekávali jsme ji, ale nadarmo. Zhotovena jestiť k uvítání červenobílá korouhev - se lvem a orlicí, spojené věncem lípovým. Hudba myslivecká bude hráti piece národní. By deputace pražská sem do Brna přišla, jediné přání naše.
Brňané mají barvy německé - na starém Brně vlaje prápor německý! Snadno pochopíte, jaké city vzbudí pohled na to v srdci každého vlastimila. Cizozemci, kteří se k nám vtlačili, dávají nám nyní zákony, dle kterých zbloudilý Moravan se řídí, za své je pokládaje. Převraty v poslední době nás překvapily a pupenec u svém rozvinutí od škodného mrazu zachopen trpí, pročež jen zdánlivá pro nás jestiť svoboda. Lid venkovský neví, oč se jedná - s užasnutím doslýcháme zprávy z venkova. Chystáme se k rozejíti - jen že nás tak málo! Což našinci ve Vídni? 1) Jedná se v Moravě o strašnou budoucnost! Dnes neb zítra vypukne náramný boj! -
Ve středu odpoledne strhla se v kavárně u Padovce při zástupu as 60 osob znamenitá hádka.
V Brně jedině se mluví, zdaliž Morava má býti s Čechy spojena neb ne; kde převaha - víte! 2) Jistý Baumann, Brňan, převzal úlohu všech ostatních k odporu. Měl jsem při ruce brožůrku: "Slawen, Russen, Germanen" a dokázal jsem, že dle Šafaříka v Čechách, Moravě a Slezsku 6 700 000 obyvatelů, mezi nimiž 1 200 000 Němců, důsledně slovanské province, které dle historického základu k jedné koruně, totiž české náleží, že císařský plakat: "Einberufung der Stände der slavischen Provinzen" jmenovitě nám platil - považovati budeme tedy každého proti tomu jednajícího za zrádce konstituce, jak se to stalo s barvami německými; chceme býti Rakušany a jen Rakušany, nikoli ale Němcemi. Baumann: "wir werden uns schon zu helfen wissen, und wenn nicht anders, so werden wir euch erdrücken!" 3) To zavdalo příčinu k hrozným debattám. Váš list nám dal ráno na vědomost, že Česká deputace dnes nepřijede, tedy jsme přípravy odstranili.
Právě dochází Mráček z nádraží a vypravuje: Na sta Němců 4) s korouhvi německou očekávalo českou deputaci u nádraží, aby ji --- zbili, zmlátili, vypískali atd. - poněvadž ale nepřišli, řekli: Sie haben Wind bekommen! sind in Lundenburg geblieben atd.
Studující vypravují: Lažanský dal seniorovi vědět, aby zakázal Slovanům na ústavu přivítati Českou deputaci. J. Bezděk, policejní direktor, má býti toho příčinou a Leseverein, byla organisace v tom. Podobného cosi ani mezi Hottentoty státi nemůže! Snad by bylo dobře, kdyby deputace sem ani nedošla, neb jak doslýchám, že jedna setnina ustavičné hlídání převzala, aby študující neb deputace sem nevrazila. 5)
Minulý čtvrtek pronesl jsem na filosofii shromážděné mládeži několik slov. "V těchto síních" tak asi řekl jsem, "mluvíval k nám před sedmi lety náš mistr Klácel, jehožto slova v srdcích mnohých se zakořenila. Tehdáž nás dusily urputné zákony, kde nyní svobodně počínati lze. Vlast jest naše a nemáme se co obávati cizinců. Národnost bez svobody a svobodu bez národnosti nechceme! Nýbrž pod štítem svobody a práva národnost hájiti budeme" atd.
"Ozvání lidu moravského" četlo se po vydání na filosofii od vlastenců tohoto ústavu. Němci počali zuřit a přetrhli další čtení. Hádky povstaly, Dudík přišel a řekl, že Němci mohou mezi čtením odejít, což se i stalo.
Ohéral, Šembera, Dudík byli od Lažanského předvoláni, aby zamezili demonstraci každou. Laminet, stav moravský, dal 1000 pik zhotoviti. Proti komu? Zýtra víc.
Váš F. W. Prúdek m. p.
(...)
