Na obrázcích je vidět přední strana obálky na dopisy Ústředí moravských obcí, měst a okresů v Brně, která není datována a časově se její vznik dá zařadit do 30. - 40. let 20. století, kdy Ústředí moravských obcí, měst a okresů v Brně působilo. Něco o této organizaci se dozvíme například z Odpověďi vlády na interpelaci senátorů inž. Marušáka, Riedla, Merty a spol. v záležitosti zřízení projekční kanceláře při Ústředí moravskoslezských měst, obcí a okresů v Brně.
 |
| Ústředí moravských obcí, měst a okresů v Brně, obálka na dopis |
"Ad 1. Podle zprávy zemského úřadu v Brně je Ústředí moravských obcí,
měst a okresů v Brně soukromou institucí (volným sdružením), která nemá
právního podkladu v organisaci správy veřejné, netvoří součást veřejné
správy a nepodléhá dohledu a kontrole, jíž úřady a orgány této kontrole
správy jsou podle zákona podrobeny." - V Praze, dne 24. srpna 1933. Předseda vlády: Malypetr v. r. Ministr veřejných prací: Ing. Dostálek v. r. Ministr vnitra: Černý v. r. Ministr obchodu: Dr Matoušek v. r. 1114/3.
 |
| Ústředí moravských obcí, měst a okresů v Brně, obálka, výřez s moravskou orlicí |
Nad názvem sdružení je umístěn moravský znak. Moravská orlice je šrafována červenostříbrně.
V roce 1907 vznikl Svaz českých měst v království Českém. V červenci roku 1920 dal Svaz českých měst podnět k vybudování ústřední organizace českých, moravských, slezských a slovenských měst. Téhož roku bylo v říjnu utvořeno Ústředí československé samosprávy, volné sdružení, sjednocující i svazky okresů a zemí. V pracovním výboru Ústředí byli i zástupci Ústředí starostenských sborů a silničních výborů na Moravě a Ústředí starostenských sborů ve Slezsku a Slezské Ostravě. Když ale zanikly důvody tohoto časového soustředění, zanikla také tiše tato příliš volná organizace, která byla diktována nutností chvíle, nikoli však všeobecně pociťovanou potřebou. Nový pokus o navázání úzké spolupráce mezi všemi byl znovu proveden až v roce 1928.
V červenci 1922 byla na sjezdu slovenské samosprávy v Bratislavě za účasti 280 delegátů z měst a obcí celého Slovenska, četných politických osobností a zástupců Svazu českých měst zřízena slovenská sekce při Svazu českých měst.
VII. řádný sjezd Svazu (od roku 1924 byl členem Mezinárodní Unie měst), poprvé oficiálně nikoli jako Svaz českých měst, nýbrž jako Svaz československých měst se konal 28. června 1925 v Brně. V roce 1926 vzalo ministerstvo vnitra na vědomí právní existenci Svazu československých měst, jako spolku, jehož činnost se vztahuje na celé území Československé republiky (do té doby se jednání Svazu konala jen na základě spolčovacího zákona jako schůze důvěrné, omezené pouze na pozvané účastníky).
Na VIII. řádném sjezdu Svazu československýh měst 18. března 1928 v Praze došlo k významné změně, když se Česká města a větší obce rozhodly zintenzivnit svou činnost tím, že k úzké spolupráci přizvaly i venkovské obce. Název byl změněn na Svaz československých měst a obcí. Byl také dán podnět k obnově jednání se Svazem českých okresů a s ústředími starostenských sborů na Moravě a ve Slezsku o vzájemné spolupráci a jednotném postupu ve společných záležitostech. Byla rovněž zahájena příprava dalšího mimořádného sjezdu, který měl rozhodnout o založení nové, vyšší organizace, Českého zemského Svazu obcí, měst a okresů.
Začátkem roku 1930 byla tato vyšší organizace pod názvem České zemské Ústředí obcí, měst a okresů přeci jen ustavena, ale její stanovy schváleny nebyly. Jednalo se tedy spíše o volné sdružení, které později vedlo příležitostná jednání. Složitý vývoj částečně dezorientoval města a obce. Důsledkem jednání byla také přeměna dosavadní slovenské sekce Svazu čsl. měst a obcí na samostatný Slovenský krajinský sväz obcí a miest. Přeměna se uskutečnila v plné shodě se Stálým výborem Svazu a slovenský Sväz se stal stálým členem Svazu čsl. měst a obcí.
Zdroj: Almanach Svaz měst a obcí České republiky - Svaz měst a obcí očima století, s. 1, 2, 4-8
V roce 1930 vyšel tisk Dvacet pět let Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů v Brně 1905-1930, takže organizace má starší kořeny. Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů od roku 1926 vydávalo ročenky moravskoslezské samosprávy (např. v roce 1935 to byl 9. ročník); novější název: Ročenka moravské samosprávy/Jahrbuch der Mähr. Selbstverwaltung.
Výnosem ministerstva vnitra č. 6/1939 ze dne 26. 4. 1939 bylo povoleno Ústředí českých obcí, měst a okresů. Šlo o zájmovou organizaci samosprávných sborů obcí, měst a okresů, která byla organizována jako soukromoprávní korporace na základě dobrovolnosti. Dne 20. června 1941 Ústředí podalo žádost o změnu označení na České zemské ústředí obcí, měst a okresů. Pro Moravu a Slezsko byla ministerstvem vnitra zřízena obdobná organizace s názvem Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů. Tato měla sídlo v Brně. Povinně se České zemské ústředí obcí, měst a okresů muselo stát členem Stálé delegace českých samosprávných organizací, bylo jí přímo podřízeno. V březnu 1944 byl změněn název Stálé delegace na Ústřední svaz obcí, měst a okresů v Čechách a na Moravě.
Zdroj: Hortová, K. Veřejná správa v období Protektorátu Čechy a Morava, bakalářská práce, Praha 2011, s. 18-19.
V letech 1947-1949 byl Ústředím moravskoslezských obcí, měst a okresů vydáván Oběžník Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů v Brně.
V roce 1907 vznikl Svaz českých měst v království Českém. V červenci roku 1920 dal Svaz českých měst podnět k vybudování ústřední organizace českých, moravských, slezských a slovenských měst. Téhož roku bylo v říjnu utvořeno Ústředí československé samosprávy, volné sdružení, sjednocující i svazky okresů a zemí. V pracovním výboru Ústředí byli i zástupci Ústředí starostenských sborů a silničních výborů na Moravě a Ústředí starostenských sborů ve Slezsku a Slezské Ostravě. Když ale zanikly důvody tohoto časového soustředění, zanikla také tiše tato příliš volná organizace, která byla diktována nutností chvíle, nikoli však všeobecně pociťovanou potřebou. Nový pokus o navázání úzké spolupráce mezi všemi byl znovu proveden až v roce 1928.
V červenci 1922 byla na sjezdu slovenské samosprávy v Bratislavě za účasti 280 delegátů z měst a obcí celého Slovenska, četných politických osobností a zástupců Svazu českých měst zřízena slovenská sekce při Svazu českých měst.
VII. řádný sjezd Svazu (od roku 1924 byl členem Mezinárodní Unie měst), poprvé oficiálně nikoli jako Svaz českých měst, nýbrž jako Svaz československých měst se konal 28. června 1925 v Brně. V roce 1926 vzalo ministerstvo vnitra na vědomí právní existenci Svazu československých měst, jako spolku, jehož činnost se vztahuje na celé území Československé republiky (do té doby se jednání Svazu konala jen na základě spolčovacího zákona jako schůze důvěrné, omezené pouze na pozvané účastníky).
Na VIII. řádném sjezdu Svazu československýh měst 18. března 1928 v Praze došlo k významné změně, když se Česká města a větší obce rozhodly zintenzivnit svou činnost tím, že k úzké spolupráci přizvaly i venkovské obce. Název byl změněn na Svaz československých měst a obcí. Byl také dán podnět k obnově jednání se Svazem českých okresů a s ústředími starostenských sborů na Moravě a ve Slezsku o vzájemné spolupráci a jednotném postupu ve společných záležitostech. Byla rovněž zahájena příprava dalšího mimořádného sjezdu, který měl rozhodnout o založení nové, vyšší organizace, Českého zemského Svazu obcí, měst a okresů.
Začátkem roku 1930 byla tato vyšší organizace pod názvem České zemské Ústředí obcí, měst a okresů přeci jen ustavena, ale její stanovy schváleny nebyly. Jednalo se tedy spíše o volné sdružení, které později vedlo příležitostná jednání. Složitý vývoj částečně dezorientoval města a obce. Důsledkem jednání byla také přeměna dosavadní slovenské sekce Svazu čsl. měst a obcí na samostatný Slovenský krajinský sväz obcí a miest. Přeměna se uskutečnila v plné shodě se Stálým výborem Svazu a slovenský Sväz se stal stálým členem Svazu čsl. měst a obcí.
Zdroj: Almanach Svaz měst a obcí České republiky - Svaz měst a obcí očima století, s. 1, 2, 4-8
V roce 1930 vyšel tisk Dvacet pět let Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů v Brně 1905-1930, takže organizace má starší kořeny. Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů od roku 1926 vydávalo ročenky moravskoslezské samosprávy (např. v roce 1935 to byl 9. ročník); novější název: Ročenka moravské samosprávy/Jahrbuch der Mähr. Selbstverwaltung.
Výnosem ministerstva vnitra č. 6/1939 ze dne 26. 4. 1939 bylo povoleno Ústředí českých obcí, měst a okresů. Šlo o zájmovou organizaci samosprávných sborů obcí, měst a okresů, která byla organizována jako soukromoprávní korporace na základě dobrovolnosti. Dne 20. června 1941 Ústředí podalo žádost o změnu označení na České zemské ústředí obcí, měst a okresů. Pro Moravu a Slezsko byla ministerstvem vnitra zřízena obdobná organizace s názvem Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů. Tato měla sídlo v Brně. Povinně se České zemské ústředí obcí, měst a okresů muselo stát členem Stálé delegace českých samosprávných organizací, bylo jí přímo podřízeno. V březnu 1944 byl změněn název Stálé delegace na Ústřední svaz obcí, měst a okresů v Čechách a na Moravě.
Zdroj: Hortová, K. Veřejná správa v období Protektorátu Čechy a Morava, bakalářská práce, Praha 2011, s. 18-19.
V letech 1947-1949 byl Ústředím moravskoslezských obcí, měst a okresů vydáván Oběžník Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů v Brně.
