Je použito heraldického šrafování, takže je zřetelně vidět, že je to stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Patrné menší poškození obrázku s moravskou orlicí v místě, kde byl přilepen štítek se jménem adresáta, jenž ji částečně překrýval, bylo způsobeno při jeho sejmutí, které v tomto bodě neproběhlo tak docela podle plánu.
 |
| Včela moravská, ročník 78, č. 1, 1948, moravská orlice |
Kvalitní včelařský časopis, orgán Zemských ústředí včelařských spolků pro Moravu a Slezsko resp. později i pro Podkarpatskéu Rus, který byl v letech 1899-1942, 1947-1948 tištěn na papíře o velikosti o něco málo větší, než je A5, vycházel každý měsíc, respektive vycházela i dvojčísla.
Dochované výtisky se budou nacházet ve větších knihovnách (např. v Moravské zemské knihovně), mohla by na ně upozorňovat výstava ve Včelařském muzeu v Rosicích a můžou být v archivech dnešních včelařských spolků, ne všude však budou mít všechna čísla. Na obálkách starších ročníků z 19. století (předchůdcem Včely moravské je Včela brněnská vycházející v letech 1867-1898) a 1. poloviny 20. století tato grafika přítomna není, tam je prostý název, nebo třeba nějaké včeličky. V časopise samém najdeme podle té které doby četné kresby, výkresy, fotografie, ilustrace a tu a tam i karikatury.
 |
| Včela moravská, ročník 74, č. 2, 1940, moravská orlice |
 |
| Včela moravská, ročník 74, č. 2, 1940 |
Moravská orlice s heraldickým vyjádřením tinktur se na obálce objevuje až ve čtyřicátých letech 20. století - s prvním číslem 74. ročníku, v roce 1940. Vedle barev červené, modré a hnědé se výjimečně setkáme i s černou barvou (roč. 76, č. 1, rok 1942). Při bližším zkoumání můžeme vzít do úvahy, že prve jmenovaných tří barev jsou alespoň dva odstíny, neboli že jde o světle a tmavě červenou (nebo také o červenou a oranžovou), světle a tmavě hnědou, světle a tmavě modrou. Může to být způsobeno chemickými změnami konkrétního výtisku během uplynulých let, papíru a barvy, ale modrá posledního ročníku (1948) jde až do tyrkysova. Takto bychom mohli vidět i jinde nejen dva ale třeba tři odstíny.
V letech předtím (pozorováno jistě v letech 1938 a 1939, ale pokud by se šlo dál, nalezlo by se patrně i u starších ročníků - třicátá léta 20. století) je na obálce šachovaná orlice, která nemá zlatou zbroj a korunu. Červená pole jsou sice naznačena šrafováním, toto je však tvořeno vodorovnými čárkami. Záměrem výtvarníka zajisté nebylo naznačit, že tato pole jsou modrá (heraldické šrafování). Orlice je vepsána do šestiúhelníku, jehož pravá dolní část je překryta dalším šestiúhelníkem (včelí buňkou), v níž se nachází květ a na něm včela viděna shora. Dohromady obě buňky tvoří grafiku, kterou nahradila popsaná (opět neúplná) moravská orlice, z níž chybí (heraldicky) část její pravé poloviny.
Po obnovení časopisu po 2. světové válce se s ní setkáváme v době těsně před zrušením Země moravskoslezské (zrušení zemského zřízení k 1. lednu 1949). Grafika obálky např. č. 5-6, ročník 77, 1947, je v hnědé barvě a odpovídá pojetí obálky, s nímž se setkáváme v ročníku 78 v následujícím roce (mezistěna nalevo od kraje - s přerušením - do kraje titulního listu, velikost písma; buněčný vzor napravo je však užší - z buněk je vidět odshora dolů jen jejich polovina; u vyvázaných ročníků se ale můžeme zamyslet i nad tím, co je způsobeno případným ořezem?). Heraldické šachování je použito ve všech sledovaných ročnících.
