"Stát je reprezentován státním znakem. Ten je v případě evropských států staletým symbolem určité země. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři pobírají peníze za autorská práva. Logo nemá vyšší přínos, než který má státní znak.
Přesto některé státní úřady vymýšlí různá loga a platí za ně. Jsou to vyhozené peníze. Ocenění log je subjektivní. Fakticky jde o projev špatného hospodaření a vyvedení veřejných peněz do něčí soukromé kapsy.
Proto zaráží snaha Ministerstva průmyslu a obchodu vytvořit další logo státu a vnutit jej všem vládním úřadům. Tím by tyto úřady zmarnily peníze vložené do současných log a ještě více se omezí užívání státního znaku. Čím více úřadů bude nové logo užívat, tím více bude autor žádat za autorská práva. Bude to dražší. Hledání loga státu se tak stává tunelováním státu.
Že je takový plán ministerstva protiprávní, je pro něj asi vedlejší. Zákon o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu mu nedává pravomoc vymýšlet loga státu a vnucovat je jiným úřadům. Navíc ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je činnost ministerstva nezákonná i neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby ministerstvo chtělo nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Ministerstvo průmyslu a obchodu projevuje neúctu ke skutečným státním symbolům.
Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku. Existuje i malý státní znak ve formě znaku Čech (stříbrný lev), který zákon určuje především pro razítka, která mají malou plochu a čtvrcený velký státní znak by na nich mohl být nezřetelný. Ministerstvo však uvažuje o výlučném užití českého lva, což je pohrdáním staleté sounáležitosti obyvatel Moravy a Slezska s jejich symboly. Proto je správné, se Ministerstvu průmyslu a obchodu vzepřít a chránit skutečné státní symboly.
Zdeněk Koudelka, signatář Deklarace moravského národa, mluvčí iniciativy"
Odborník o plánu ministerstva říká, že o něm dobře ví. Snahou je pokusit se (kromě novely zákona o užívání státních symbolů, čemuž moc nevěří) sjednotit používání státního znaku/znaků a případných log. I to, aby tato vznikající loga vycházela z principu „národního symbolu“ (trikolóra, listy, lev, orlice, vlajka s klínem atd.) – čili právě aby v době, kdy se bohužel každá instituce profiluje především logem (na úkor státního znaku – viz též dresy a nelze nikoho donutit k opaku), měly jasný rámec a zamezilo se značné rozplizlosti. Bylo by to na delší výklad. Inspirací je částečně Slovensko …
Ale je to pokus na samém začátku, takže Zdeněk Koudelka v tomto případě křičí zcela předčasně, respektive asi nepochopil nějaký článek MPO, kde jsou mraky log naprosto zasekání – viz jen pro různé výrobky a propagaci našeho zboží!
Takže uvidíme, jak tato snaha dopadne (sleduje to – ptají se jej na to). Poznámka: může jít například o článek zveřejněný Lidovými novinami 10. ledna 2020 pod názvem Návrat českého lva. Loga ministerstev získají po vzoru dalších zemí jednotný vzhled.
Zdeněk Koudelka navíc jaksi opomenul zmínit, že stávající záplava log a ne jen „nějakých“ ministerských, ale Sněmovny či Senátu a Úřadu vlády dávno na (českém) lvu staví: z důvodu „jednoduchosti“ grafiky – zdařilé je ale jen logo Sněmovny (část českého lva s lipovými listy a trikolórou), logo vlády a senát hrůza (jen lvi ze zoo) …
Ono je těžké dělat logotyp ze (složitého) velkého státního znaku někdy zvaného „zvěřinec“.
Je to pořád dokola ten samý problém – od roku 1918 dodnes: jak se jmenovat, kolik velkých, středních, malých aj. znaků a vlajek mít … apod.
Jak se jmenovat? Dlouze a krátce … (Česká republika a ČR)
No a dnešní doba – hledající zkratky a milující loga (značky) tomu přilévá olej do ohně: má ráda jednoduchý „piktogram“ a tomu bohužel velký státní znak ČR „designově“ prostě nevyhovuje …
Popravdě, všimněme si situace už za první republiky, jak v praxi stejně (všude) dominoval malý státní znak (jen českého lva s „úlitbou“ slovenského středního štítku – s čímž se Slováci stejně nikdy neztotožnili, tak jako jim nepřirostla k srdci vlajka s klínem). A to tehdy existovala země Moravskoslezská!
Je zajímavé, že Zdeněk Koudelka a jiní dávno neřvali a neřvou nad situací (která se mnohým také nelíbí), jež byla před časem také zmíněna – ta záplava ohyzdných log (málokdy alespoň s tím českým lvem) úplně na všech institucionálních webech, což dávno vytlačilo (primární) státní symboly!
Ale zdá se, že to je bohužel trend dnešní doby a skoro nikomu to v praxi asi ani (vůbec) nevadí …
Ostatně viz země s čtvrcenými (velkými) státními znaky, např. Švédsko (veřejnost zná jen jako Tre kronor) tj. vlastně užívání loga dle malého znaku království, nebo i Velká Británie … atd.
Jinými slovy, není dnes asi v lidských silách zamezit užívání log (značek) namísto státního znaku, protože všichni se chtějí nějak „demokraticky“ projevit. Všimněme si, že jakékoliv jednotné symbolice (navenek) prospívají spíše totalitní systémy (socialistické, fašistické, vojenské, islamistické apod.).
V rozhovoru s Michalem Bernáthem nazvaném Naše orlice je unikát, jinde mají samce, který vyšel v Lidových novinách 29. ledna 2020 (elektronická verze zveřejněna na Lidovky.cz pod názvem Česká šlechta by naše státní symboly poznala, designéři z nich ale občas dělají paskvil, říká heraldik), který se týká stého výročí československých státních symbolů (malý a velký státní znak, trikolora, vlajka), jejichž podoba a styl nejsou nahodilým nápadem kreslířů 1. poloviny 20. století - jejich kořeny jdou do 13. století, cenná je historická návaznost (na symboly používané v našich zemích), heraldik Zdeněk Kubík říká: "Tehdejší tuzemská šlechta by podle nich dnes poznala, že je doma.", "a nejen šlechta", "Bylo to pro ně znamení trvalé jistoty a skutečné identity.".
K myšlence loga s českým lvem, pod nímž by se (snad, jednou, možná) měla sjednotit loga pražských ministerstev, připomíná, že se v podstatě zapomnělo na to, že "původ figury dvouocasého lva je moravský, právě Přemysl Otakar II. toto znamení prvotně užíval jako markrabě moravský a ponechal si ho i jako český král, namísto plamenné svatováclavské orlice svého otce i děda.".
Také si Zdeněk Kubík neopomněl zarýpat do úrovně různých textů vzpomínajících radši než historii jakéhosi Bruncvíka (toho budou lépe než na Moravě znát v Čechách). V době Lucemburků se český lev jako "zkratka" pro více zemí, v nichž vládli, používal. To byla doba, kdy se mezi ně na nějakou dobu (volně) zařadilo i Braniborské markrabství (1373–1415). V něm ale v roce 1415 začali vládnout Hohenzollernové, stranící Zikmunda Lucemburského. A i dále se země Koruny české zmenšovaly. V 17. století ztratily Horní a Dolní Lužici ve prospěch Saska (1635). V polovině 18. století (1742) přišly o většinu Slezska, již získalo Prusko. Z toho by se dalo usoudit, že český lev se jako spojující symbol, by se za přetrvávajících okolností bez ohledu na právě vládnoucí dynastii dal použít vždycky. V roce 1918 vzniklo Československo. V roce 1993 Česká republika: "V duchu preambule naší ústavy i zákona o užívání státních symbolů je v podstatě nutností používat velký státní znak ČR."
Zdeněk Kubík už se setkal s ledasčím: "Viděl jsem nedávno čtyři dopisy vázající se k akci na jednom ministerstvu, nad kterou převzaly záštitu všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé – prezident, předsedové senátu a sněmovny i premiér. Prezident republiky měl na hlavičkovém papíře malý státní znak. Tentýž dopis přišel od premiéra s velkým státním znakem. A kromě toho přišly dva dopisy od předsedů obou komor, každý jen s logem. Prostě každý pes jiná ves. Přitom všichni mají ze zákona užívat velký státní znak ČR! Prostě celé mi to přijde nepochopitelně absurdní, zbytečné i velmi nehospodárné. Proč se touto cestou „vyhození státního znaku“ musí každý vymezovat, individuálně odlišovat a za každou cenu nahrazovat něco, co existuje, funguje a je známé po staletí? Jako by tím popíral existenci státu a jeho symboliku. Lidé to těžce nesou asi nejvíce u našich reprezentačních sportovních dresů, kde velký státní znak chybí."
A něco k té reprezentaci na mezinárodní úrovni: to, co dělají některé sportovní svazy je proti zákonu. Je to proti jeho duchu. V něm je, že se má používat znak ČR. Je napsán tak, že význam ta slova mají: musí se použít státní znak. V zákonu ovšem chybí sankce, a jakkoli členové Podvýboru pro heraldiku a vexilologii v Parlamentu ČR připomínají, aby s tím zákonodárci něco udělali, ony některé sportovní svazy argumentují ledasčím: reklamou atp., a situace zůstává nadále neutěšená.
Jak říká i doc. Koudelka "logem státu je jeho (velký) státní znak"! Zase se vymýšlí vymyšlené, jen aby... A hotovo, prostě pro všechny (stejný) státní znak, plus státní barvy a fontu, rozdíl jen v nápisu té které státní/veřejné instituce, viz Německo, Slovensko aj. Pak každý uživatel domácí i zahraniční vidí, že je na webu státu ne nějaké firmy s logem.
