Mapy jsou původně vytištěny černobíle, a jak si můžete všimnout, dobarvování (kolorování) je pozdější. Odpověď na otázku, kdy se tak stalo, což nás bude zajímat v případě moravské orlice, je jistě složitější. Zajímavé propojení informací nastává v případě, když je známo, že se mapa, u které víme, kdy byla vydána, stala přílohou nějakého historického díla (viz Schwoyova práce ze začátku 90. let 18. století), které samo obsahuje popis zemského erbu. Jinak je to také dobře vidět, když pole, jež mají být červená, jsou takto šrafováním podle heraldických pravidel přijatých pro tento způsob vyjádření barev při černobílém tisku ztvárněna.
Barevné podání digitalizovaných map se při srovnání může lišit. Některé mapy jsou, jak si všimnete, vytištěny na papír nabízeny zájemcům obchodníky, takže si je můžete koupit, nechat zarámovat a pověsit nad své prezidentské křeslo. Takové mají na první pohled "barevnější" barvy, což může být způsobeno další grafickou úpravou, která vede oproti originálu - podkladovému materiálu pro takovou mapu, který by se musel vidět, aby se o tom dalo víc soudit, k živějším barvám ještě nevybledlého čerstvého tisku. Pokud se ovšem stalo a existuje dodnes původní matrice (rytina mapy), dovedeme si jistě představit, že by se dnes taková mapa dala vytisknout třeba milionkrát a byl by to originál.
 |
| Kaeriova mapa, faksimile |
 |
| Coronelliho mapa, faksimile |
V případě Moravy nás budou postupně zajímat zvláště Fabriciova, Komenského a Müllerova mapa a mapy od nich odvozené, a vlastně kterákoli mapa, která bude vyzdobena moravskou orlicí jako symbolem země Moravy. Mapy byly vydávány buď samostatně anebo jako součást atlasů, v podání nebarevném a barevném.
 |
| Moravský znak uprostřed Fabriciovy mapy |
Fabriciova mapa Moravy, autor: Pavel Fabricius (1519-1589), rok vydání: 1569, měřítko: 1 : 288 000. „Moravia marchionatus“, nebo pod německým názvem „Das Marggrafftumb Mähren“. „Slovutným zástupcům všech stavů markrabství Moravského, velmožům, vladařům, šlechticům, atd. mým příznivcům, pozdrav! Doktor Paulus Fabricius, císařský matematik a lékař. Přikročiv první, slovutní velmoži, s Vaším souhlasem a štědrou podporou k zeměpisnému popisu Vaší vlasti, která nejen není horší než jiné země, ale mnoha znamenitými dary přírody a štěstěny, jimiž byla obdařena Bohem největším a nejlepším, je daleko předčí, několikrát jsem ji procestoval, prohlédl a prozkoumal svým úsilím, uměním a prací, ačkoliv dříve se o to nikdo ani trochu nepokusil. Neměl jsem proto ani nejmenší oporu, což mi působilo nemalé obtíže, zapojil jsem ji také do sousedních zemí a správně jsem ji zasadil do světových stran. Prosím, abyste vlídně posuzovali tuto mojí práci. Zaznamenal jsem zde města, městečka, hrady a kláštery. Vesnic byl bych mohl zajisté zanésti více, ale byl bych tím způsobil více temného zmatku, než přinesl užitku. V čemkoliv jiném může být má práce pro Váš stát nějak užitečná, nechci si ji zajisté nechat pro sebe a Vám, slovutní velmoži, ji nabízím.“
 |
| Fabriciova mapa Moravy |
Jedním z důvodů vzniku mapy Moravy bylo neustále hrozící nebezpečí ze strany Turecké říše, a tak roku 1569 vydal Pavel Fabricius první mapu Moravy, protože, jak řekl, se o to dosud nikdo nepokusil.
Z topografická hlediska není Fabriciova mapa na všech místech rovnoměrná; tj. některá místa jsou přehlcena místopisem a jiná naopak jsou bez popisu. Mapa obsahuje 347 místních názvů pro Moravu a 134 pro přilehlou část Rakouska.
Fabriciova mapa z roku 1569 má latinský a německý titul „Marchinatus Moraviae“ a „Das Marggrafftumb Mähren“, pod prostým názvem je věnování, které je určeno zástupcům všech stavů moravského markrabství.
Kaeriova mapa Moravy, autor: Petr Kaerius, rok vydání: 1620, měřítko: 1 : 440 000.
 |
| Kaeriova mapy Moravy |
Předlohou této mapě byla Fabriciova mapa Moravy, ač jako autor je na ní uveden Petr Kaerius (1571-1646).
 |
| Znak Moravy |
Fabriciův obsah mapy v Kaeriově úpravě zůstal v podstatě nezměněn, jako autor mapy byl však uveden J. A. Komenský. Je tedy ironií osudu, že jedna z nejméně zdařilých odvozenin mapy, kterou chtěl Komenský novým mapovým dílem opravit, nese jeho jméno.
 |
| Kaeriova mapa - Moravia marchionatus. Merhern Authore P. Kaerio. Mollova sbírka. Moravská zemská knihovna v Brně. |
Komenského mapa Moravy, autor: Jan Amos Komenský, rok vydání: 1627, měřítko: 1 : 530 000. Mapa vznikala deset let, během nichž bylo nashromážděno velké množství materiálu. Původně měla být součástí rozsáhlého díla o moravských dějinách „Moravské starožitnosti“. O tom, jak vypadala Komenského původní kresba, není nic známo, mapu známe z nejstarší tištěné verze, která pochází od A.Goose z Visscherovy amsterdamské dílny.
 |
| Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post omnes priores accuratissima delineatio, asi 1690 |
Mapa má v pravém horním rohu latinský titul „Nová a ze všech dosavadních nejpřesnější mapa Moravy od Jana Amose Komenského “ a v pravém dolním rohu jméno vydavatele Nicolase Johanna Piscatora. Goosova rytina má formát 544 x 422 mm. Tištěná mapa má obdélníkovou síť, ze které je odvozeno měřítko sítě 1 : 480 000. To se liší od měřítka samotné mapy, které je 1 : 530 000. Rozdíl vznikl dodatečným dokreslením sítě. Charakteristickým rysem této rytiny je v horní části pás pohledů zobrazující města Polnou, Olomouc, Brno a Znojmo.
V levém horním rohu je umístěná obsáhlá latinsky napsaná dedikace Ladislavu Velenovi ze Žerotína, ve které Komenský vysvětluje, proč mapu vytvořil a jakým způsobem postupoval. Pro osídlená místa má Komenský sedm značek, jejichž kombinací dosáhl mnohem více kategorií. Z větší části byla klasifikace sídel převzata z Fabriciovy mapy. Vysvětlivky k použitým značkám se nacházejí v pravém dolním rohu. Názvosloví Komenského mapy je české, u důležitých sídel je rozšířeno o německý název. V levém horním rohu je umístěno měřítko v moravských mílích.
Mapa zachycuje 720 zeměpisných názvů, z čehož je 667 sídel, 28 řek a rybníků, 16 horopisných názvů, 8 zemí a 1 porost. Říční soustava je narozdíl od Fabriovy mapy mnohem důkladněji propracovaná, toky protékají správnými osadami a stékají se podle skutečnosti. Na řekách byly vyznačeny mosty, což souvisí s cestovním charakterem mapy. Názvy hor a horstev se vyskytují velmi zřídka, avšak jsou zde naznačeny v pohraničních oblastech průsmyky. Na mapě se vyskytuje speciální značka pro vinice, pro léčivé prameny a lázně.
Coronelliova mapa Moravy, autor: Vincento Maria Coronelli (1650-1718), rok vydání: 1692, měřítko: 1 : 350 000.
Ač v této době byla Komenského mapa Moravy známa, předlohou pro Coronelliho vydání byla zastaralá mapa Moravy Fabriciova, kterou rytec a vydavatel s bujnou fantazií doplnil.
 |
| Coronelliho mapa Moravy, 1692 |
Tato mapa je raritou už tím, že uvádí vícejazyčné názvy některých měst. Např. u olomouce je poznamenáno v sedmi řádcích Olmütz A., Olomoniec Pol., Holomaucz Mor., olomutium L., Eburum, Episc: sotto l´Arciu di praga, gia Metropoli della Moravia. U Brna je zaznamenáno Brin, Brun A., Brno B., Bruna L., Brinnum L., Dichiatata Metrop. della Moravia 1642. Takže uvádí název v latině L., B.(Boheme) chybně vysvětluje místo češtiny jako bulharštinu, dále v němčině - A., polštině - Pol., a co je zajímavé, také v Mor. nebo M. - moravštině.
Visscherova mapa Moravy, ator: Jiří Matyáš Vischer, rok vydání: 1692, měřítko: 1 : 187 660.
Předpokládá se, že od roku 1684 byl Vischer ve službách vídeňského dvora jako učitel císařských pážat. Souběžně s touto činností začal pracovat na mapě Moravy. Zemřel roku 1696 v Linzi.
Vischerova mapa nese titul „ Moravia marchionatus perlustratus et delineatus a G.M.Vischer Tyrolensi mathematico caesaro“.
V levém horním rohu je zobrazen oválný medailon s moravskou orlicí, v dolních rozích jsou pohledy na města Olomouc a Brno. V levém dolním rohu je uvedeno jméno rytce Johannes Tscherning. Uprostřed, mezi pohledy na města, nechal Vischer vyrýt svoji podobiznu.
Topograficky je Vischerova mapa bohatší než mapa Komenského, obsahuje 2460 místních značek a názvu. Horopis Moravy je poměrně uspokojivě znázorněný kopečkovým způsobem s osvětlením od západu. Názvosloví horstva je omezeno pouze na nejdůležitější pohoří a vrcholy. Vodopis je podán mnohem úplněji, ačkoliv i zde se zobrazení neobešlo bez chyb. Špatné je například zobrazení horního toku řeky Moravy.
Müllerova mapa Moravy, autor: Jan Kryštof Müller, rok vydání: 1716, měřítko: 1 : 180 000.
Mapování Moravy bylo prováděno v letech 1708 – 1712, k němuž došlo na základě patentu císaře Josefa I. ze dne 25. května 1708. Podle tohoto patentu měly být zaznamenány „všechny silnice a mýta pro potřebu země a bezpečnost cestujících.“ Podle Müllerova plánu měl být každý moravský kraj, kterých bylo šest, zmapován samostatně. Z těchto krajských map měla být sestavena celková mapa Moravy. Konečná revize map byla provedena roku 1716 a ještě tentýž rok byly podklady pro rytinu předány brněnskému rytci Janu Kryštofovi Leidigovi.
Z topografického hlediska Müllerova mapa obsahuje všechna sídliště, která jsou označena smluvenými značkami. Silniční síť mapy je velmi řídká, hlavní trasy vycházejí z Brna čtyřmi směry, které se dále větví. Pro kresbu terénu Müller použil pahorkové metody s osvětlením od západu. U horopisu je názvosloví používáno málokde, pojmenovány jsou významné vrcholy.
