Zpráva o holdování králi Matyáši Habsburskému a o jeho korunovaci v roce 1611

Ve zprávě o holdování Matyáši Habsburskému 24. března 1611 jsou v tisku Jiřího Závěty ze Závětic popsány modré prapory s moravskou orlicí a modrobílé prapory obdélníkového tvaru. Jak byl list "obdélného" praporu dělen, zda vodorovně nebo svisle, není uvedeno. Při příjezdu krále Matyáše do Prahy za ním nejprve jela moravská jízda se dvěma modrými kornetami, na nichž byl moravský znak, potom byl nesen obdélný modrý a bílý praporec, a za tímto praporcem jely pod dvěma modrými kornetami se zemským znakem dva prapory jízdy.

Modrobílá bikolóra - vodorovně dělený list praporu

Korneta je jedním z typicky jízdních praporů. Její rozměry nebyly stanoveny pevně, většinou však mívala malý rozměr, do velikosti jeden krát jeden metr, protože při jízdě na koni by mohl velký rozměr překážet. Prapor se v 17. století svým tvarem ustálil a byl čtvercový nebo obdélníkový. U praporce je délka strany od žerdi ke konci praporu určena na 0,5 až 1 m.

Pravidla heraldiky říkají, že barva v tomto případě modrého štítu, má být na vlajce použita dole. Pořadí barev zachycené ve zprávě z roku 1611 (nejprve zapsána modrá a pak bílá barva) by si tedy podle tohoto pravidla bylo třeba vykládat jako popis skutečnosti začínající obráceně, odspodu praporového listu. České vlajky se také běžně popisují jako červenobílé, ale ve skutečnosti tomu tak není. Tato vlajka tudíž mohla a také měla být bílomodrá. Její dobovou kresbu však nemáme, abychom se podívali.

Pokud by barvy modrá a bílá byly na praporu seřazeny odshora bílá-modrá, vypadalo by to takto:

Bílomodrá bikolóra - vodorovně dělený list praporu

Jiří Závěta ze Závětic, Vypsání slavného příjezdu nejjasnějšího a velikomocného knížete a pána, pana Matyáše z Boží milosti toho jména druhého, krále uherského, čekance Království českého, arciknížete rakouského, markraběte moravského, knížete štýrského, burgunského, korytanského a gránského, též hraběte v Habšpurku a Tyrolu ec., do hlavního v témž království města Prahy, ve čtvrtek po neděli smrtedlné, jinák xxiiij. dne m. března. Léta Páně M.DC.XI. S poznamenáním některých před tím stalých a zběhlých věcí. Z jistého dovolení vytištěno v Starém Městě pražském v impressí Šumanské., Praha, 1611: "Za J. M. královskou jízda Markrabství moravského se dvoumi kornéty modrými pospolu, na nichž erb zemský téhož markrabství s osmi trubači: po nich nesen byl praporček obdýlný modrý a bílý. Za ním pak zase rejtaři téhož markrabství pod dvoumi tolikéž kornéty modrými, s erbem jich zemským a šesti trubači.".

Jiří Závěta ze Závětic, Vypsání slavného příjezdu (...)
Matyáše, 24. 3. 1611 do Prahy, závěr zprávy

České sněmy, sv. XV., 1. část, 1611, č. 506. (V Praze), 24. března 1611: "Und sind darnach ihnen nachgezogen die mährerisch reiterei under zwaien plauen corneten nebeneinander, darinnen das mährerisch wappen mit 8 trummeten. Denen hat gevolgt ein ablenglich fändl plau und weiss und widerumb zwo plau cornet mit dem wappen mährerischer reiter sambt 6 trommetern under dem obristen herrn Günder von der Golcz.".

Jiná zpráva publikovaná v edici České sněmy uvádí, že při této slavnosti jela část moravské jízdy pod pěti modrobílými praporci.

České sněmy, sv. XV., 1. část, 1611, č. 509. (V Praze), k 24. březnu 1611: "Als nun dise reüterei fürüber, seind auch die möhrischen in 5 fahnen blau [Doplněno z B] und weisser färb".

Pokud byl list praporu dělen svisle, vypadalo to takto:

Modrobílá bikolóra - svisle dělený list praporu

Bílomodrá bikolóra - svisle dělený list praporu

Před korunovací 23. května 1611 Matyáš přesídlil na Hradčany. Korunovaci se věnuje Jiří Závěta ze Závětic ve svém tisku Korunování jeho milosti Matyáše krále uherského ec. toho jména druhého na Království české, léta Páně M. DC. XI. V pondělí svatodušní na Hradě pražském v kostele S. Víta šťastně vykonané. Sepsané a vydané od Jiříka Závěty z Závětic, Praha 1611. Celý dvůr vyjel ze Starého Města za doprovodu pánů a rytířů českého království, předních úředníků Moravského markrabství a Uherského království, vojska a jeho velitelů, trubačů, bubeníků a panošů s modrým praporcem, na němž byl namalován znak Markrabství moravského.

Jiří Závěta ze Závětic, Korunování J. M. Matyáše, 1611, s. 2: "Nejpříze jelo rejtarstvo verbované Markrabství moravského, s pěti trubači pod praporcem modrým, na kterém byl erb téhož markrabství."

Jiří Závěta ze Závětic, Korunování J. M. Matyáše,
před korunovací - přesídlení na Hradčany,
modrý prapor s moravským znakem, strana 2

Na jiném místě Závětova tisku se dočítáme něco o tom, jak byli 23. května 1611 oblečeni moravští vojáci:

Jiří Závěta ze Závětic, Korunování J. M. Matyáše,
2 moravské praporce - modré suknice s bílým pruhem,
B - konec strany
"B":

"Zase jiný dva praporce pánův Moravanův, v počtu 3 a 4 též v modrých a jedním bílým štrychem premovaných sukničkách postavení byli na place velkém, přes nějž se na palác hradu pražského jde, též v šlachtorduňku jich."

Je jasné, že u oděvu "suknic" prostě šlo o modrou látku s bílým prýmkem (čili ozdobným pruhem = štrychem). 

Modrý prapor s moravským znakem (zemským znakem, znakem Moravského markrabství) představuje například následující moderní grafika.

Historická moravská vlajka

Jiné ztvárnění podoby moravské vlajky, které ovšem bylo před několika lety (kolem 2010 ?) použito při zhotovení skutečné vlajky, vykazuje některými znaky, jako je provedení křídel, podobnost s obrázkem orlice výše.

Historická moravská vlajka

Při srovnání obrázku s fotografií vidíme, že se jedná o tuto vlajku. Orlice na vlajce je opravdu šachována červenobíle. Nevidíme sice hlavu orlice, což může zabránit v rychlé orientaci, ale když si uvědomíme, kde je tyčka a na kterou stranu je vyvěšená vlajka rozvinuta, problém s určením je vyřešen.


Historická moravská vlajka v Bystřici

Dobře je tento grafický vzor vidět v pro fotografa stejné situaci na výřezu z panoramatického obrázku.

Vlající historická moravská vlajka

Další používaný výrobní vzor firmy Alerion vycházel z provedení znaku od Jiřího Loudy a orlice na vlajce byla šachována červenobíle. Bez bližších informací od výrobce se lze jen domnívat, zda ještě před tímto "Loudovým" provedením, nebo snad (spíše) až po něm se přešlo k jinému ztvárnění orlice, která již byla šachována bíločerveně.

Historická moravská vlajka (vlajky.EU)

Tuto grafiku si lze prohlédnout i v příspěvku Vlajka s moravskou orlicí - historická vlajka Moravy, navrhovaná podoba listu historické vlajky (praporu); (první obrázek). Jednoznačně byla vyvěšena na radnici v Brně v roce 2014. Téhož roku byla vyvěšena v místní části Bohunicích, kde vlála i v následujícím roce, kdy původní dva držáky nahradil jeden umožňující vyvěsit tři vlajky.

Historická moravská vlajka v místní části Brno-Bohunice,
nad bohunickou radnicí na začátku července 2014
Historická moravská vlajka v místní části Brno-Bohunice,
nad bohunickou radnicí na začátku července 2015

V roce 2015 začala být nabízena firmou Alerion nová verze opět vycházející z Loudova znaku, který byl upraven tak, že šachování orlice na vlajce je bíločervené.

Historická moravská vlajka (Alerion)

Jinou podobu historické moravské vlajky nabízí firma Libea. Tato vlála v roce 2014, a dá se předpokládat, že dál vlaje, nad hradem Pernštejnem.

V článku Svatý Martin se na koně vyhoupl až napodruhé z podzimu 2012 k oslavě svátku svatého Martina v Brně je v příspěvku a vícekrát v obrázkové galerii vidět jedno další provedení historické moravské vlajky (a moravské orlice), která byla vyráběna buď toho roku nebo v předcházejících letech.

Historická moravská vlajka v listopadu 2012.
Průvod směřující na náměstí Svobody

Historická moravská vlajka v listopadu 2012.
Průvod směřující na náměstí Svobody

Tento prapor je zachycen při svatomartinské oslavě i v dalších letech, kdy jej například v roce 2014 drží pěší a jezdec na koni (představitel svatého Martina; předpokládaje že ty snímky byly skutečně pořízeny v tom roce (pro článek) ne v některém předchozím ročníku). Tento prapor s moravskou orlicí je také pravidelně vidět společně s prapory se slezskou orlicí a českým lvem na obrázcích ze Slavností města Šumperka konaných ve dnech 2. - 3. června 2006 (zde a zde), 2010 a 2015. Fotogalerie slavností uspořádaných v roce 2016 i starších naleznete zde.

Moravská orlice se nachází v prvních a druhých polích krajských vlajek: v prvním modrém poli vlajky Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského kraje a Kraje Vysočina a ve druhém modrém poli vlajky Moravskoslezského a Pardubického kraje.