Lidové noviny, manévry v září 1897 v Bystřici pod Hostýnem

Lidové noviny, 2. září 1897, s. 1-2

Poznámka: Srovnej popis výzdoby nádraží v Hulíně v Moravské orlici a v Lidových novinách, a na tomto místě použitá slova: "zemských" (Lidové noviny) a "V barvách bíločervené" (Moravská orlice), v Bystřici: "zemských"  a "zemským barvám stavovským červené a žluté" (Lidové noviny) a "barva červenožlutá", "Červeň a žluť nejsou, jak historicky dokázáno, uznanými barvami země moravské, ale jen nastrčenými barvami starých stavů moravských" (Moravská orlice). V Hulíně bychom si mohli myslet, že jsou Lidovými novinami za zemské barvy považovány bílá a červená, jestliže si přečteme popis hulínského nádraží v Moravské orlici, a třeba vyjdeme i z tohoto pořadí. Že tam byly, to je zřejmé. Že se dají označit za zemské barvy, to je také normální. V Bystřici je ovšem vedle "zemských" v Lidových novinách ještě použito označení "českých", což jsou na Moravě, když se to vezme v následujícím pořadí, červená a bílá. Dalo by se tedy očekávat, že by tu měl být nějaký rozdíl, když už nic jiného tak alespoň v pořadí předtím vyjádřených barev? O užití označení "zemských" by se bez delšího přemýšlení při prvním čtení těch novin dalo přemýšlet jako o barvách, které jsou následně rozebrány jako "stavovské zemské", červená a žlutá, vůči kterým se má potřebu ozvat dopisovatelův (nebo korektorův) hlas v Moravské orlici v tom smyslu, že to nejsou uznané zemské barvy, ale "nastrčené barvy starých moravských stavů". Ledaže bychom odvážně počítali s nápadem, že i v Bystřici jsou pro novináře Lidových novin zemskými bílá a červená, tak jako jsou červená a bílá barvami českými, a že žlutou a červenou ignoruje, i když o zvláštnosti jejich hojného užití "v českém městě" dále píše. :-) Ale protože víme, že se v tom dvouřadí stožárů v Bytřici červená a žlutá často a pravidelně objevuje, tak to vypadá na zbytečné vytváření neexistujícího problému, jehož řešením je jednoduše přijmout myšlenku, že náš výklad logiky, jejž bychom chtěli mít odvozen z otištěného textu přesně a správně, se musí potýkat s takovými maličkostmi, až nám vlastní nápaditost někdy přijde k neuvěření (počítat s takovou slovní a významovou obratností moravského novináře, což je pro nás spekulace, a představovat si určitý význam textu, který nám vyhovuje, nebo u kterého si můžeme představit, že by onen novinář tento význam mohl chtít a třeba jen trochu naznačit - to je ta hra s co když), a je třeba postupovat při četbě novin s určitou opatrností. V Hulíně novináře při zhlédnutí červenobílých praporů jednoduše napadlo slovo zemský - bílá a červená, v Bystřici při stejné nebo podobné kombinaci barev zase přinejmenším český, a jiné barvy mohl popsat také jako zemské. A co by to pro něj taky mohlo být jiného, když je tak někdo už dávno předtím nazval, a na konci 80. let "stavy"/zemské úřady dostaly z Vídně potvrzeno písemně, že když to tak chtějí, určitých barev mohou klidně užívat. Ale co když? :-)

Královská návštěva na Moravě
(Od zvl. zpravodaje "Lid. Novin".)
V Bystřici pod H., dne 31. srpna.

(...)

Od stanice k stanici je zjevno, že obyvatelstvo očekává vzácnou návštěvu. Nádraží v Hulíně, kde císaře a krále uvítají zástupcové měst Hulína a Kroměříže, arcibiskup dr. Kohn a biskup dr. Bauer s kapitolami jménem katolického duchovenstva, jest velmi pěkně dekorováno prapory barev zemských a říšských, chvojovými věnci a znaky království a zemí. Velmi mile působí zelená a praporová výzdoba nádraží holešovského, kde zastupitelstvo města pozdraví na hanácké půdě královského hosta. Nádherně je vyzdobeno nádraží bystřické, kde vlastně odbyde se hlavní uvítání se strany země, okresu a města. Z Vídně odjede panovník v 5. hod. 30. min. ráno a přijede do Bystřice o 9 hod. 30 min. Z nádraží odjede povozem do zámku bar. Laudona, odkudž po krátkém oddechu se odebéře s malým průvodem na Hostýn. Ku poctě panovníkově je ve středu večer osvětlení města a pochodňový průvod do zámku. Ve čtvrtek počnou manévry a v sobotu o 4. hodině odpolední odjede císař a král opět do Vídně. V příhodné chvíli navštíví obecní a měšťanskou školu v nové nádherné budově a továrnu na nábytek z ohybaného dřeva bratří Thonetů. Obyvatelstvo bystřické připravilo se k panovníkově návštěvě se skvělou okázalostí. Bohaté dekorace domů, slávobrány a ve všech ulicích dvojřadí vysokých, zeleně ověnčených stožárů s prapory v barvách českých, zemských a říšských činí opravdu dojem velkolepý. Co však zvlášť mile působí, že všechny domy i chaloupky čistě jsou nalíčeny. Dům i domeček - každý jako z cukru. Vše nalíčeno, nabarveno, natřeno a vymyto. V tom je charakteristický rys našeho lidu. Tato pieta působí, dojímá. Od nádraží k městu vede kolem vkusných vil, jak jsme již pravili, dvouřadí stožárů s prapory a činí malebný dojem. Toto stožárové dvouřadí rozvětvuje se do všech ulic. Na nároží ulic Mlýnské a Nádražní nachází se první slávobrána s říšským znakem a korunou na vrcholi. Ozdobena jest přečetnými prapory a znaky města a zemí koruny české. Na náměstí vede druhá slávobrána, k zámku třetí, v Horní ulici je čtvrtá a v Tovární pátá. Před továrnou bratří Thonetů je nádherná, bohatě zdobená slávobrána. Továrna vůbec je skvěle vyzdobena draperiemi, zelení, praporci a znaky. Ovšem české barvy jsou bratřím Thonetům neznámé, cizé. Přes to, že z českého lidu zbohatli, nectí a neznají jeho barev. Zvláštní jest při výzdobě města, že se tak příliš holduje zemským barvám stavovským červené a žluté. Velice vkusně dekorována je radnice. V bohaté červenobílé draperii umístěny jsou znaky města, zemí koruny české a říšský a reliefy krále a královny. Na výzdobu města věnovala obec na 10000 zl. Také celá řada soukromých domů je velmi pěkně dekorována draperiemi, zelení a znaky, zvláště hotel u "města Vídně". Na všech slávobránách umístěny jsou elektrické obloukové lampy. - Od prvního zábřesku slunečního bylo v městě živo. Na všech stranách s chvatem se dokončovala dekorace domů, čety pionýrů upravovaly cesty a říčku Bystřičku, aby vše tvořilo ladný celek. Hned prvním vlakem přibylo do města mnoho hostí a každý další přivážel jich zástupy z různých končin Moravy. Zejména Valaši a Slováci v bohatých národních krojích zpestřili život na ulicích. Prohlédli si město a vystoupli na Hostýn. Uvítají mocnáře a vykonají svou obvyklou roční pobožnost. Hotely, zájezdní hostince jsou přeplněny hostmi a také v rodinách každého lůžka je použito. Sídlí v Bystřici generální štáb a četné důstojnictvo zaujalo byty soukromé. Na domech připevněny jsou tabulky označující, kteří důstojníci tam bydlí. Na zámku, kde je již stálá vojenská stráž 21. pěš. pluku, oznamuje tabulka, že je tam vrchní řízení manévrů. V zámku zřízena c. a k. dvorní pošta, telegrafní a telefonní stanice, přístupné po čas manévrů ve dne v noci. K poště té přiděleni jsou úředníci a zřízenci z Brna. Na nádvoří zámku je také stálá hasičská stráž, již obstarává dobrovolný sbor - s "německým" velením. Dvorní povozy a kuchyň dopraveny byly do zámku již minulý týden. Před zámkem stojí celá řada najatých kočárů k účelům manévrovým. V zámku umístěna je také polní tiskárna k účelům vojenským. C. k. okr. hejtman z Holešova sídlí v Bystřici v zájmu, aby dbal o náležitá bezpečnostní opatření. Do Bystřice povoláno bylo značné množství četnictva ze všech končin Moravy. Zvláštní jest, že pan hejtman sám bez městské rady a občanského pořadatelstva učinil disposice k uvítání panovníkovu na nádraží. - Po poledni vyvolal v četném obecenstvu na náměstí značné vzrušení mladík, který s praporem českých barev po hromosvodu vyšplhal se téměř ku špici kostelní věže a tam prapor upevnil. Při návštěvě arcibiskupa dra. Kohna provedl tento smělý lezec tentýž kousek a dostal za to tři neděle vězení. Jak patrno, trest jej nepolepšil. Prapor český vesele vlaje s věže kostelní.

(...)

Lidové noviny, 3. září 1897, s. 1

(...)

Obec Lhota a Chvalčov, jimiž vede cesta k úpatí Hostýna, byly ozdobeny do poslední chaloupky prapory českých barev a obyvatelstvo srdečně zdravilo svého krále. Cestou na Hostýn kázal panovník několikráte zastaviti a s potěšením užíval malebného rozhledu. Ve vyšších místech Hostýna uvítaly již panovníka zástupy poutníků v národních krojích. Na hranicích poutnického chrámu u valů zřízeny byly dva sruby chvojí ověnčené s mohutnými prapory.