"Augenblicklich steht die Sache so, dass für die mit dem mährischen Landeswappen versehenen Vereinsfahnen in deutschen Gegenden des Landes meist Gold, in den slavischen meist Silber zur Geltung kommt. Die Bevölkerung selbst hält in überwiegender Mehrzahl an den ursprünglichen Landesfarben weiß-roth-blau bis zum heutigen Tage fest."
"V tomto okamžiku se má věc tak, že se na spolkových vlajkách opatřených moravským zemským znakem v německých oblastech země uplatňuje většinou barva zlatá a ve slovanských stříbrná. Obyvatelstvo samo až dodneška zůstává převládající většinou věrno původním zemským barvám bílé-červené-modré."
 |
| Znak Králova Pole z roku 1905 |
Zemský výbor ovšem nejpozději od 70. či 80. let jiné než zlatočervené šachování spolkům a dalším žadatelům, jako byly některé moravské obce, které byly na konci 19. století a na začátku 20. století povýšeny na město, při schvalování jejich žádostí o znak obsahující i figuru zemského znaku nepovoloval, ačkoli by místní tehdy raději stáli o orlici šachovanou stříbrnočerveně. To je případ např. Králova Pole, dnes městské části Brna, kde se takto v horní polovině znaku v roce 1905 objevila zlatočerveně šachovaná zlatěkorunovaná horní polovina orlice s červeným jazykem v modrém poli. O povýšení Králova Pole 3. července 1905 na město se lze dočíst v Encyklopedii města Brna.
Dalšími stejnými příklady povýšení obce na město, který se projevil ve znaku, jsou: Napajedla (v roce 1898), Mariánské Hory (dnes součást Ostravy; v roce 1902) a Vítkovice (dnes součást Ostravy; v roce 1908).
Z uvedených měst dále vidíme vitráže v oknech na novorenesanční radnici v Napajedlích. Vitráže se znaky majícími ve své době představovat znak Moravy, Čech a Slezska jsou v obřadní síni, na niž přináší celkový pohled jedna z umělecky ztvárněných fotografií. Radnice byla postavena v roce 1904 pode návrhu Dominika Feye z Uherského Hradiště. Podnětem k této stavbě bylo mimo jiné povýšení Napajedel na město v roce 1898. V tom roce Napajedla získala statut města.
 |
| Zlatě korunovaná červenozlatě šachovaná orlice se zlatou zbrojí a s červeným jazykem mající ve své době znázornit znak Moravy |
 |
| Zlatě korunovaná černá orlice se zlatou zbrojí, se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem (perisonium) a s červeným jazykem mající ve své době znázornit znak Slezska |
Popisy výše teď srovnejme s oficiálním popisem velkého státního znaku České republiky, který ukazuje, jak to je dnes (a jak to se znaky Čech, Moravy a Slezska bylo na začátku - ve 13. století), jelikož vzhled těchto znaků se liší: Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.
 |
| Umělecká fotografie zkreslující prostor síně v Napajedlích |
 |
| Vitráž v mezipatru radnice s městským znakem Napajedel |
 |
| Okna obřadní síně napajedelské radnice s vitrážemi |
 |
| Diplom císaře Františka Josefa o povýšení Napajedel na město z 24. 11. 1899, česky psaný, s popisem a vyobrazením městského znaku |
"Odvolávání" se na případy udělení zlato-červeného šachování do několika městských znaků na sklonku monarchie nebere v potaz celkovou politickou situaci té doby. Doporučuje se (kdo nezná) přečíst si letitou anabázi udělení znaku tehdy samostatnému Královu Poli, jak se zdejší čeští zastupitelé (na rozdíl od sousedního německého Brna) marně bránili udělení zlato-červené orlice a jak jim ve Vídni jejich návrhy zamítali. Na několika stranách to velmi podrobně popsali Jaroslav Dřímal a Ivan Štarha: Dřímal, Jaroslav, Štarha, Ivan et al., Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček, Brno 1979.
Z heraldického hlediska je navíc zcela obvyklé, že se v komunálním znaku mění tinktura znakové figury zeměpána. Viz proto mnohé varianty českých lvů v podobě zlaté figury, modrého pole štítu apod., totéž u úprav moravské orlice - viz Velká Bíteš nebo Přerov (černá v modrém poli) atd. a tak podobně.
Nikdo nepopírá existenci ingerujícího privilegia 1462 - a kdyby došlo potvrzení i veřejného naplnění, nic bychom dnes neřešili.
Stejně tak je faktem relikt bikolóry (1848) a nacionálních snah a bojů 19. století, které je opět nutno vnímat v historickém kontextu.
Ale pro symboliku ČR jsou možné jen prvotní bílá a červená plus třetí modrá. V podstatě (od samého počátku našich dějin) vždy náš stát tvoří jen dvě (neměnné) země - Čechy a Morava (jedna bez druhé by nevznikly, zvláště po zániku Velké Moravy a záchraně "zbytku" Přemyslovci), tak jako jsou dvě části jedněch plic.
Kousek českého Slezska či moderní postavení Prahy na tom nic nemění.
A "naše značka je daná" - letákově vyjádřeno:
Počátek našich znaků byl dán za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století. Znaky Čech a Moravy = panovnické barvy (již předheraldických praporců) a barvy obrození 19. století. Jsou až dodnes (ústavou a zákonem republiky) ve velkém státním znaku. A proto je naše jedinečná trikolóra bíločervenomodrá (neboť jak se říká dvě jsou málo, čtyři je moc), stejně tak i státní vlajka a (nezaměnitelné) heraldické vlajky historických zemí.
