Níže je přepsán výňatek z poznámky k titulnímu listu díla o moravské šlechtě, který zachycuje znak podle privilegia z roku 1462: Kadich, H. von, Blažek, C.: Der mährische Adel, Norimberk 1899, což je desátý svazek práce Nový Siebmacher, která začala vycházet v roce 1854. V první větě je sice otištěno "Dieses zeigt das Bandeswappen nach dem kaiserlichen Patente vom 7. Dezember 1462", ale toto je pravděpodobně překlep/tisková chyba, protože věta dává smysl spíše, když půjde o "Landeswappen".
1871 erhielt das slavische Gymnasium in Olmütz eine mit dem Landeswappen versehene Fahne zum Geschenke, auf welcher der Adler roth und silbern geschacht erschien. Die Direction frug deshalb an: "ob die Fahne angenommen werden dürfe, da der Adler nicht - wie allgemein angenommen werde - roth und golden, sondern roth und silbern geschacht sei." Im Gegensatze zu den oben citirten Hofkanzlei-Präsidial-Erlässen - welche zwischen dem richtigen Landeswappen und jenem, welches als mährisches Wappen im grossen Staatswappen erscheint, scharf unterscheiden und trotz des Privilegiums Friedrich III. (IV.) - wurde entschieden: "dass der roth und silbern geschachte Adler als der mährische zu betrachten sei, so lange er in solcher Form im Staatswappen erscheine."
V textu výše je vysvětleno a věc je třeba takto vykládat, že na začátku sedmdesátých let 19. století bylo při udělení vlajky Slovanskému gymnáziu v Olomouci ve zdůvodnění rozhodnuto o tom, že za moravskou (orlici) je třeba považovat červeně a stříbrně šachovanou orlici, dokud se v této podobě bude objevovat ve státním znaku.
Tím pádem lze lehce vyvodit, protože 28. října 1918 bylo vyhlášeno Československo, při srovnání s podmínkami za jakých byla udělena vlajka olomouckému gymnáziu, že ve skutečnosti měla Morava svůj zemský symbol v podobě s červenozlatým šachováním pouze od podzimu 1915 do onoho dne, kdy vzniklo Československo, asi tři roky celkem.
1)
"Die Farben des mährischen Landeswappens sind durch das Allerhöchste Handschreiben vom 10. Oktober 1915 festgelegt, indem es dort bei der Beschreibung des Wappens Oesterreichs heisst, dass das Wappen der Markgrafschaft Mähren ein im blauen Felde gekrönter rot-gold geschachter Adler ist."
2)
"Weiland Seine Majestät der Kaiser und König Franz Josef I. haben mit dem an den Herrn k. k. Ministerpraesidenten gerichteten Allerhöchsten Handschreiben vom 10. Oktober 1915 das Wappen der österreichischen Länder Allerhöchst festzusetzen geruht.
Nach dem Wortlaute der mit Kundmachung des k. k. Minister-Praesidenten vom 3. November 1915, R. G. Bl. Nr. 327, verlautbarten Beschreibung des mittleren Wappens Oesterreichs wird als Wappen der Markgrafschaft Mähren erwähnt:
"In Blau ein golden gekrönter und gewaffneter, von Rot und Gold geschachter Adler.""
O dvojkolejnosti v chápání zemského znaku v této době svědčí stříbrnočervené šachování moravské orlice na převodním článku rektorského řetězu VUT v Brně dokončeného v roce 1915. O poměru těchto dvou názorů na věc na konci a na začátku 20. století, protože lze předpokládat, že názor obyčejného lidu se pod vlivem opačného názoru posouval zvolna, pokud vůbec, podává zprávu J. A. Helfert ve své práci ze závěru 19. století věnující se okolnostem tzv. selského sněmu konaného roku 1848 v Brně ve vztahu k zemskému znaku a tento vliv na ovzduší 2. poloviny 19. století (J. A. Helfert, Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen, 1897). Rozhodnutí vyjádřené osobním dopisem panovníka z 10. října 1915 na tom změnilo to, že bylo všem doporučeno shora, jak se mají napříště chovat.
Zajímavá je informace otištěná v Našinci z 31. října 1918 v souvislosti s reakcí na události 28. října 1918 v Olomouci, vznikem samostatného československého státu: "Litovelskou ulicí bral se potom průvod, který doplnilo žactvo středních škol s gymnasiálním praporem, k radnici."
