Na stránce Zprávy z Moravy v článku Lípa jako národní strom je výmysl obrozenců, Moravě by slušela jadernička byla rozebírána vhodnost hledání a nalézání symbolu - stromu pro Moravu, se závěrem, že by to mohla být "jadernička moravská". Samozřejmě, jak jinak. Může a má ale jadrnička nahradit lípu? Myšlenka za takovými úvahami, tak jako v minulosti, je sjednocující. Lípa jako symbol měla a má spojovat obyvatelstvo Čech, Moravy a Slezska, a dělá to. Jinak k tomu povězme, že každá květinka má své místo pod sluncem.
Klenot orlího křídla našich králů od nejúspěšnějšího Přemyslovce Václava II. je ozdobený zlatými lipovými listy - toto je pro nás podstatné a klíčové.
Citace z článku: "Morava totiž nepotřebuje českou národoveckou lípu. Nejen v evropské tradici, ale na celém světě jsou první na řadě v úctě stromy, které jsou pro danou oblast nejtypičtější, nejrozšířenější, ekonomicky nebo symbolicky významné. Vyznačující se dlouhověkostí, kvalitou dřeva nebo plodů, odolností, mohutností, silou… Na rozdíl od “slovanské lípy” má naprostá většina národních stromů většinu z těchto vlastností."
Je k tomu napsáno vícero článků, které se dají pohledat, například Proč je lípa českým národním stromem?. Ty říkají, že lípa prostě krásně voní, půvabně vypadá a dává vlídný stín, což znamená ochranu, pomoc a lásku. Takové má být místo symbolu lípy v našich představách. A dále je to také dobré: "Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek."
Prý se lípy ale všelijak vzájemně dost dobře kříží, a tak to, co mě zajímá a snažím se tomu porozumět, je hlavně, jak si doma vypěstovat lípu s malými lístečky, aby bylo co trhat, sušit a dávat do čaje - sebrané květy mají mít totiž lepší chuť, než když jsou listy/květy větší. Kde takové jednou budeme hledat, když by se stalo, a v okolí vyrostly tam vysázené velkolisté lípy? Pomůže vypěstovat si semenáčky ze semínek lípy s malými lístečky, získanými na podzim, když dole z jejího kmene nebo z kořenů jí rostou větve s listy velkými?
Tak s tímto pomůže čas. Sice se vám může povést stratifikace semínek sebraných z bezpečně malolisté lípy rostoucí poblíž vašeho dvora a nějakou lípu si vypěstujete, má ale vložené úsilí ten význam, který tomu coby začátečníci přisuzujete? Zásadní vědomost, kterou potřebujete, je nejspíše, že lípy jsou prostě malolisté a velkolisté. Odkopek malolisté lípy, na níž jsou vidět docela velké listy, poslouží také. Časem, jak se větvičky budou dál a dál větvit, na stromě budou ony kýžené malé lístečky. Něco, jako když se zastřihávají bonsaje. U té lípy samozřejmě vše ponechte přírodě.
V článku je zmíněno, že v jiných státech mají takových stromových symbolů spojených s danou zemí a národem i více než jeden, nebo také žádný. V České republice máme lípu jako součást státní symboliky.
Výstava konaná ke stému výročí založení Československa v roce 1918 nám ale ukázala, že, když bylo potřeba zasadit památný strom, sázelo se ledasco.
K lípě a jejím listům má autor článku podle všeho odstup zajištěn i kvůli tomu, že je to jen výsledek vývoje (revoluční rok 1848 a dále), a vše se dá přece změnit, nebo doplnit. Nejlépe nečím, co by bylo výhradně "moravské". Což je opravdu skvělý důvod, jelikož o lípě se přece všude píše jako o "českém národním stromu".
 |
| Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra |
Lípa a dub tu samozřejmě byly předtím a jsou tu s námi nadále, jen ten měnící se úhel nazírání na ně vede, jako je v odkazovaném článku, podle potřeby k přemýšlení nad tématem ohledně využitelnosti symboliky, kde zase vnímáme různou míru naléhavosti nutnosti řešení "problému".
Když ne réva nebo oskeruše, tak jabloň, které ovšem neříkám jinak než jadrnička (moravská). Přesně to pojmenování mého oblíbeného jablíčka zřejmě takové bude (viz nabídka školek), s písmenkem e v názvu, ale pro mě je to prostě jadrnička. Mám čtyři, dva vzrostlé plodící stromy, dva mladé, a ještě jeden, takže vlastně dohromady pět, na jejichž ovoce se těším.
Někdo samozřejmě vnímá, že "ten keř s "opaduškami" vypovídá tak akorát o ..., takto nevypadá národní (státní) strom." Ten prostě musí být mohutný, staletý a každé dítě ví, jak vypadá dub, jedle, jasan, cedr, či lípa nebo bříza; to když si projdeme Evropou a jinými světadíly. Čili jsou to archetypální stromy, které oslovovali již naše pohanské předky. Nikdy to nebyly nějaké malé (ovocné) stromky.
Projděte se po Moravě a ve všech dědinách uvidíte staleté lípy (mnohé už jako památné stromy). Sázeli je s úctou a obdivem sedláci u svých statků i jinde v krajině a jsou mnohem starší než národní obrození. Jsou mohutné a pro naše země tak typické.
 |
| Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, vydal Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, v roce 1907 |
Ano, i vedle zasazené jadrničky se dá umístit tabulka. Jsem pro to, aby se na tu cedulku velkými písmeny napsalo "SKVĚLÁ CHUŤ". Ovocných stromů k pěstování je více.
Staleté jsou i některé vrby. Pojměme tu věc i z hlediska užitečnosti. Zasaďmě a pěstujme vrby. Časem se pak může více mluvit o tzv. hanácké palmě.
