Obrázek popisovaný jako "Brno od jihovýchodu. Mědiryt, P. Dominicus Pistorius, 1758" zachycuje pěkný dobový obraz nacházející se ve sbírkách Muzea města Brna.
Zaspekulujeme-li si, jedná se buď o:
1) malbu z roku 1758 (žádné druhotné kolorování) provedenou podle nějaké předlohy (?) z roku 1692.
Podle roku 1758 v legendě dole by se dalo usuzovat, že se týká pruského nebezpečí (tažení) na Moravě (1758), snad se vzpomínkou na předešlé turecké nebezpečí po obležení Vídně (1683) atd. Tato možná souvislost by se musela ověřit.
2) Nebo byl v roce 1758 do starší malby s vlastní legendou hlásící se letopočtem na stuze držené orlem k roku 1692 jen doplněn nový text (nová legenda), který vidíme v pruhu v dolní části, kde jím byla přeražena (nahrazena) starší textová legenda. Základem (předlohou) pro dominující barevný vršek s vedutou Brna může být onen v popisu uváděný mědiryt k roku 1692. Starší delší nezřetelný text v proužku dole byl s odstupem od vzniku malby v roce 1758 zamalován, aby vyniklo oslavné heslo (?).
Zaspekulujeme-li si, jedná se buď o:
1) malbu z roku 1758 (žádné druhotné kolorování) provedenou podle nějaké předlohy (?) z roku 1692.
Podle roku 1758 v legendě dole by se dalo usuzovat, že se týká pruského nebezpečí (tažení) na Moravě (1758), snad se vzpomínkou na předešlé turecké nebezpečí po obležení Vídně (1683) atd. Tato možná souvislost by se musela ověřit.
2) Nebo byl v roce 1758 do starší malby s vlastní legendou hlásící se letopočtem na stuze držené orlem k roku 1692 jen doplněn nový text (nová legenda), který vidíme v pruhu v dolní části, kde jím byla přeražena (nahrazena) starší textová legenda. Základem (předlohou) pro dominující barevný vršek s vedutou Brna může být onen v popisu uváděný mědiryt k roku 1692. Starší delší nezřetelný text v proužku dole byl s odstupem od vzniku malby v roce 1758 zamalován, aby vyniklo oslavné heslo (?).
V dolní textové legendě je bíle psaný text: Austriadum Vienna est Moravorum gloria Brunna. 1758 = Slávou Rakušanů je Vídeň, (slávou) Moravanů Brno. Pod ním na zelenkavém pozadí jakoby bylo několik řádků v rozlišení poskytovaném obrázkem nezřetelného textu.
Výjev je vybaven zemským znakem, moravskou orlicí (samozřejmě "správnou", tehdy ještě nikdo "žlutě neblbnul"), se sv. Cyrilem a Metodějem a sv. Petrem a sv. Jakubem (hlavní městské kostely).
