 |
| Červenobílá bikolóra na stožáru na dně Macochy v roce 1903 |
Dobrodružně zní věta popisku obrázku č. 7 obrazové přílohy diplomové práce Lucie Ryskové z roku 2017 Metody popularizace vědy v období československé republiky na příkladu prof. Karla Absolona: "Zajímavá je především vztyčená vlajka, pravděpodobně symbolizující dobytí daného území a označení badatelského teritoria."
Zachycený výjev zapadá do představy, že v této době, pokud šlo o moravské bikolóry, tu máme na jedné straně červenožlutou (používanou zvláště zemskými úřady a spol.), a na straně druhé červenobílou vlajku (používanou zvláště slovanským obyvatelstvem). Na začátku 20. století se ji (předsudek?) nepřiřazujeme i německy mluvícím Moravanům. Těm naše doba en bloc a "pro jistotu", jistě pro tuto dobu, podsouvá spíše červenožlutou, i když nimi byli také (neutrální) zemští patrioti. A mezi takovými také ti, kterým mohla být červenožlutá barevná kombinace šumák (a přitom toto nemusí znamenat, že nebyli ze středu Brna :-). Nežili tehdy jen nacionalisté vzhlížející k Berlínu, ačkoli smýšlení se začalo silněji posunovat od předtím normálního zemského patriotismu k nacionalismu už pár desítek let předtím.
Začátek 20. století, v té době už to dávno není čas výlučné červenobílé moravské zemské bikolóry na slavobráně v Kuníně roku 1845 - s její černožlutou Rakouského císařství vlající společně s červenobílou bikolórou označenou jako moravské zemské barvy. Absolon mohl červenobílou klidně chápat zároveň i jako "české barvy". Pořád to ale jsou moravské "české"/slovanské/zemské barvy.
Byla zde ta "diferenciace češství či zemství" - přičemž žluto-červená (samozřejmě pod vlivem vrcholové německé správy a Vídně) se chápala zemsky (se všemi nenaplněnými snahami a očekávání od roku 1848), přičemž Vídeň k tomu byla vždy velmi opatrná (viz neuznání oficiálních zemských symbolů apod.), věčné spory a dotazy na podobu šachování atd.
Vedle toho pak je boj za historické (české) státní právo a jazykové právo a tím pádem logické užívání (královské) bílo-červené v Čechách i na Moravě. Tak jak byla od počátku v historických znacích Čech a Moravy či Brna atd., na pečetních šňůrách panovnických majestátů atd. apod.
Na to se prostě zapomíná, a proto dnešní "žlutí" zúženě vidí jen tu rádoby "samostatnost/autonomii", no a k tomu se ty (nešťastné a mnohem složitější) události let 1462 a 1848 velice hodí.
Samozřejmě nehleďte nyní na nějaké čestné pořadí barev bikolór a různé věšení či popisy apod.
A druhá věc je bohužel nespolehlivost (kdy?) kolorovaných černobílých dobových snímků (vždy to mohlo být v reálu "cokoliv" - černá, červená, žlutá, bílá, modrá atd. apod.).
Je-li to černobílá fotka, tak i když by byla správně stranově vyvolaná, kde se vzalo kolorování? A lze u černobílých fotek určit barvu foceného originálu? To je ale zásadní otázka na fotografy (restaurátory) a techniky.
Podobně můžeme hodnotit starou pohlednici vstupu do sloupských jeskyní, kde se nám při prohlížení si dochovaného obrázku (pohlednice?) zdá, že vidíme obojí známé pořadí barev, červenobílou i bíločervenou bikolóru praporů.
Proti tomu může někdo namítnout, že to byly černo-žluté (státní) a bílo-červené (česko-moravské) prapory. Použití dvou dvojic(!) bílo-červených a červeno-bílých příliš nedává smysl a logiku - viz i česko-německý nápis na slavobráně.
