Přesněji, polcený štít, v prvém červeném poli stříbrný dvouocasý lev ve skoku vlevo se zlatou korunou a zbrojí (jako znak královských Čech), levé pole modro-zlatě dělené, nahoře se stříbrno-červeně šachovanou orlicí (s chybějící zlatou korunou a zbrojí), dole černou orlicí se stříbrným jetelovitě zakončeným perisoniem (bez křížku uprostřed a s chybějící zlatou korunou a červenou zbrojí), jako znaky markraběcí Moravy a rakouské/české části vévodského Slezska).
Takto komponovaný erb zemí české koruny není zrovna často k vidění. Autorovi bychom mohli "odpustit" i absenci korunek na hlavách moravské i slezské orlice. Svým způsobem by to byla jistá možnost podoby „velkého státního znaku“ (ČR), samozřejmě ale se lvem řádně ve skoku heraldicky vpravo. Na druhou stranu, je zde patrná určitá „podřízenost“ (velikostí polí a figur), a právě proto je způsob čtvrcení (rozšířený již od 14. století) mnohem zdvořilejší pro spojování několika znaků, neboť každá čtvrť štítu je stejně velká a liší se jen čestné pořadí polí za sebou, dle významu či stáří atd., případně opakování dvou polí zdůrazňuje významnější symbol – viz právě proto čtvrcený velký státní znak České republiky, ale třeba i štít královského znaku Velké Británie atd. (s opakující se 1. a 4. čtvrtí s anglickými leopardy).
Přání Quidonovi hr. Dubskému z Třebomyslic (1835-1907) k sedmdesátinám v roce 1905 od Klubu středu na moravském zemském sněmu (Der Zentrumsklub des mährischen Landtages).
Na druhém listu dokumentu nahoře se nachází veduta zámku Lysice, což lze srovnat s dobovou pohlednicí, a zlato-červeně šachovaná orlice s červeným jazykem a zlatou korunou a zbrojí, kterou věnující považoval za zemský znak Moravy - za moravskou orlici.
Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, G 141 Rodinný archiv Dubských Lysice, nezpracované dodatky
