Jde tu jen o to, jestli je to původně černobílá fotografie - ta se dodatečně kolorovala a pak nějakou rozmnožovací technikou (litografie, světlotisk, sítotisk atd.) namnožila, nebo to byla původně kresba (ať perokresba, uhel, nebo akvarel atd.), buď opět černobílá nebo hned barevná, a pak zase příslušnou (v dané době znalou) technologií rozmnožená. A v tom jsou ty problémy - u černobílé fotky se neví, co v reálu znamenala, protože kolorista mohl až dodatečně dobarvit cokoliv, aniž by na daném místě fyzicky byl v době pořízení černobílé fotky. Totéž platí o kresbě - do jaké míry autor zaznamenal skutečnost, nebo jak moc si pracovní skicu doma (s odstupem času?) rozpracoval, doplnil, a kdy mohl barevně i chybovat. Takže tyto zdroje nebudou nikdy stoprocentně relevantní. Protože zmýlit se mohl (na místě, nebo až doma při úpravách) i očividný malíř. A to platí o jakékoliv dobové kresbě či malbě z kteréhokoliv století. Odhadovat se dá jen z černobílých fotek) a to také ne vše (viz problém bikolór, kde se často nerozezná bílá a žlutá, červená a černá v černobílém záběru).
 |
| Staroslavný Velehrad, Morava. Zdroj: Wikipedie, Velehrad |
Co se týče data vydání, absolutně si netroufáme u tohoto nic tvrdit. Navíc obrázek může být přeci mnohem starší (klidně i z doby před 1918, nebo z první republiky) a jen okopírovaný a vydaný za 2. světové války. U levé věže baziliky je zjevný pokus o kolorování žlutou a bílou (v problematickém protokolárním pořadí barev). Ale u pravé věže je vidět tmavý pruh (nejblíž k fasádě, pak světlejší pruh - kousek modré, pak červená šmouha pod divným úhlem sklonu a pak jakoby bílý pruh, který dokonce zakrývá nebo retušuje (?) i štukové ozdoby/niku/okno na centrálním průčelí (pod hlavním štítem střech).Takže jakou tam hledat a najít logiku pořadí barev, pruhů atd.?
Možná
tam byla původně československá vlajka (s klínem) maskovaná kolorováním, nebo
bikolóra (ještě císařská před 1918, nebo žluto-červená z doby první
republiky, kdy se také objevuje, zatímco bílo-červená se již tehdy vůbec
neužívá, neboť existovala vlajka s klínem), ale divně upravená na téměř
kvadrikolóru. A můžeme spekulovat dále, to podle toho, jak široký se nám jeví tmavý pruh. Odpovídá jeho šířka trikolóře (a to ještě podle předpokládané délky žerdi) nebo bikolóře. Jestli tam na snímku původně byla bikolóra, tak před rokem 1918 mohla být bíločervená. Pokud v tom, co s tím kolorista udělal, nebudeme spatřovat pokus o schematické zachycení červenomodrobílé trikolóry, nebo bíločervenomodré trikolóry, tak si budeme všímat, jestli a jak modrá překrývá předpokládaný tmavý pruh (který by byl ve skutečnosti v barvě modré, červené nebo černé? - viz úvaha výše), a jestli je oblast, za níž je jednoznačně architektura, překryta něčím, co má představovat bílou barvu.
Takže tmavý pruh by byl modrou, pak by měl být červený (ledabyle dokreslený) a konečně bílý (nejdál od fasády)?!
Celá ta atmosféra působí mnohem starším dojmem (záběrem), než z roku 1940. Stačí se podívat do davu před kostelem, je úplně stejně natónovaný červenou, bílou a žlutou. Prostě jak to kolorista dokresloval, dal to všude možně.
Celá ta atmosféra působí mnohem starším dojmem (záběrem), než z roku 1940. Stačí se podívat do davu před kostelem, je úplně stejně natónovaný červenou, bílou a žlutou. Prostě jak to kolorista dokresloval, dal to všude možně.
