 |
| Červen 1968 bude teplo. K vodě Hurá noviny. Občasník KV SČSN v Brně (Krajského výboru Svazu československých novinářů). |
"Tak tady budem mít federaci - řekl by jistý Josef Švejk a ještě by dodal: Takovou jako nikde na světě.
A paní Müllerová by řekla: Jak to, pane Švejk, copak jinde na světě nemají federaci?
Na to by Pepík řekl: Víte, paní Müllerová, mají, ale zrovínka ne takovou jako budeme mít my, my jsme na všecko pašáci. Kdybyste si paní Müllerová mohla zalistovat v nějakém slovníku, tak se dočtete, že federace znamená, spolek svaz nebo sdružení, no a my uděláme takový spolek ze dvou.
Jak ze dvou, pane Švejk? Ze dvou spolků?
Ale ne, paní Müllerová, vy jste tvor strašně nechápavej, přece ze dvou národů!
Aha! Ale, Ježišmarja, pane Švejk, co když se ti dva nedohodnou? Dyť vono potom bude po spolku, po federaci!
To teda jo, ale my už tu vedem protistátní řeči. Voni se takové diškuse nevyplácely ani za císaře pána. Paní Müllerová, přenechme to raději odborníkům.
Zcela souhlasíme s panem Švejkem, že diskuse tohoto druhu patří odborníkům. Naše redakce se proto rozhodla požádat o interview jednoho z předních odborníků v naší zemi, vědeckého pracovníka Ústavu pro usměrňování myšlení obyvatel v Praze.
Otázky a odpovědi přinášíme na straně 3."
 |
| Dokončení ze strany 1 |
 |
| Dokončení ze strany 1, zbytek strany |
 |
| Kdo je pro Moravu |
A teď jiné dobové noviny. Léto 1968. Komentář k záměru federalizace Ach, Moravo. V příběhu jsou zmiňováni i tehdejší slovenští politici a jejich politika, nejmenované dnešní hlavní město Slovenské republiky a samozřejmě i východ Slovenska.
 |
| Ach, Moravo |
Tak, moravské jaro bychom vysvětleno měli, a teď k tomu, co se prý říká: „Říká se, že moravská identita je jako Punkva. Že se jen někde zanoří, ale na jiném místě opět vytryskne,“ jak v článku z roku 2009 Samostatná Morava. Sen zmařený rivalitou, v němž je z pohledu politického nastíněn vývoj po listopadu 1989, řekl Jiří Novotný.
Porovnání programů hlavních moravistických stran a hnutí před volbami 1990 a 2006 nám udělala před pár lety Kateřina Stavárková.
Jeden volební plakát Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko byl představen zde (barevný). Jiný plakát s moravskou-slezskou orlicí v jednom znaku ze začátku 90. let 20. století (volby 1990), tentokrát jednobarevný (pro text a grafiku použita modrá barva), má delší propracovanou textovou část.
 |
| Moravané. Volby v roce 1990. Hlas pro Moravu |
Moravané!
Jsou nás 4 milióny,
pokud ještě váháte,
dejte hlasy pro svou zemi,
lepší volbu nemáte!
V kandidátce nejsou dámy
ani páni od Prahy.
Proto volte Moravané
kandidáty z MORAVY!
Fandíte-li jiné straně,
svorný svůj stát chtějte,
jeden hlas pak bez váhání
své MORAVĚ dejte!
volte č. 20
Hlas pro Moravu je hlasem pro jednotné Československo!→ HNUTÍ ZA SAMOSPRÁVNOU DEMOKRACII - SPOLEČNOST PRO MORAVU A SLEZSKO
Propagačních materiálů Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko před volbami v roce 1990 a 1992 bylo více, a byly tu i jiné strany zastávající zájem Moravy.
Volby v roce 1990: volební číslo 20.
 |
| Plakát pro volby v roce 1990. "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko". |
Volby v roce 1992: volební číslo 4.
 |
| Letáček pro volby v roce 1992. "Hnutí za samosprávnou demokracii - společnost pro Moravu a Slezsko "Jsou možná země, kde je voda modravá, a nebe modravé a hory modravější, a přec mou zemí navždy bude Morava, jsou možná země, kde je voda modravá, a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší." V. Nezval Volte číslo 4". |
 |
| Leták pro volby v roce 1992. "Volte 4 Volte Hnutí za samosprávnou demokracii - SMS". |
 |
| Plakát pro volby v roce 1992. "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko 4". |
 |
| Leták pro volby v roce 1992. "Hnutí za samosprávnou demokra- cii - Společnost pro Moravu a Slezsko pořádá mítink 7. bře- zna, nám. Svobody, 1000, T. G. Masaryk - výročí narození státoprávní uspořádání - neustálé odklady". Tento motiv a barevné provedení bylo tehdy na pozvánce k setkání občanů použito i na velkém plakátu. |
 |
| Výřez z velkého plakátu pro volby v roce 1992. "4 Za bu- doucnost Moravy a Slezska Za společný stát", moravsko- slezská orlice v pravém dolním rohu pod fotografií pána (předseda HSD-SMS Jan Kryčer ?) s dítětem. |
 |
| Volební program pro volby v roce 1992. "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko", přední vnější strana obálky. |
Leták Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko s volebním programem na zadní straně.
 |
| Leták pro volby v roce 1992, přední strana. "Chceme tři samosprávné subjekty. Mohou být i 4". |
 |
| Leták pro volby v roce 1992, zadní strana. "Programové zásady hnutí za samosprávnou demokracii". |
"HSD - SMS
Hnutí za samosprávnou demokracii - SMS
Programové zásady hnutí za samosprávnou demokracii
Hlavním cílem je prosadit takové státoprávní uspořádání, kde Čechy, Morava se Slezskem a Slovensko budou v rovnoprávném postavení v rámci společného Československého státu."
 |
| Plakát pro volby v roce 1992. "Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okresy. Z programu HSD-SMS". |
 |
| Návrh územního členění Moravsko- slezské země na správní okresy, HSD - SMS, puzzle, 70 dílků |
Z této doby je nedatovaný plakát "Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okresy, HSD - SMS", pro lepší čitelnost v okně prohlížeče rozdělen na tři části. Můžeme si tipnout, že jde o volby v roce 1992.
 |
| Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okresy, HSD - SMS. "NE těžkopádným úřednickým aparátům ALE malý okres s malým počtem pracovníků-odborníků, opravdový servis pro občany a maximální samosprávu obcím". |
 |
| Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okresy, HSD - SMS. "Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okresy". |
 |
| Návrh územního členění Moravskoslezské země na správní okre- sy, HSD - SMS. "Z programu HSD-SMS: HSD-SMS se vyslovuje pro urychlené řešení státoprávních a územněsprávních otázek, aby se tak vytvořilo příznivé prostředí pro úspěšnou realizaci hospo- dářské reformy. Oddělování obou procesů, preference jednoho na úkor druhého nevede ke skutečně demokratickému řízení státu.". |
Po Boleslavu Bártovi byl v červnu 1991 předsedou hnutí zvolen Jan Kryčer, jemuž je připisováno praktické rozmělnění původních cílů hnutí a jeho pozdější neúspěšná transformace v liberální politickou stranu, která měla působit v celé České republice. HSD - SMS bylo v roce 1994 přejmenováno na Českomoravskou stranu středu, která se v roce 1996 spojila s dalšími stranami v Českomoravskou unii středu.
 |
| Zadní vnější strana přeloženého letáku Českomoravské strany středu se znaky Čech, Moravy a Slezska. |
Na začátku 90. let 20. století se čas pro Československo nachýlil k dříve (nějakou dobu) nemyslitelnému a byly diskutovány možnosti, z nichž program výše z roku 1990 rozvíjí v pozitivním duchu jednu (původní) ideu.
 |
| PF, z francouzského Pour féliciter - pro poblahopřání. Lidově péefko - novoročenka. |
Přední strana pohlednice:
P. F. 199? - To chce klid!"
Slovani! Jednotně pod vedením českého patrona zpět nejen do Evropy!
Zadní strana pohlednice:
Moje řešení národnostní otázky (1. publikace)
Vydavatelství barona Prášila
© Autor: baron Prášil
Tisk Hejna & Tesař
Naše tehdejší údajné možnosti jsou v mapě zachyceny bez pomlček nebo spojovníků. Zase tolik jich vyjmenováno není. Jak se to mohlo vyvinout a nestalo. Zde, jak kreslíř dělil a skládal:
A) West Slavia
B) Česko Moravsko Slovensko
C) Českomoravsko Slovensko
D) Československo
A pak s 1. lednem 1993 přišla po letech skutečných příprav varianta E) Česká republika. Jak ukazuje obrázek níže, dobré rady jsou potřeba. :-)
 |
| Dobová karikatura z let o něco málo předcházejících (1991): "Václav Havel - Svou samosprávu si musíš, Orlice, vybojovat sama..." L. Vaněk, 1991. |
Letáky a plakáty bez data, či s vodítkem v podobě čísla kandidátky 4 nebo informace tiskárny psaná malinkatým písmem. Zřejmě jde volby v roce 1992 (?). Slogany jsou v rámci předvolebního boje, aby zaujaly předpokládané voličstvo, docela úderné. Při snaze dosáhnout dobrého výsledku se uplatňují všelijaké pozitivní i negativní přístupy uplatňující se z těch či oněch důvodů. Jsou přitažlivé nebo odrazují. Viděno s odstupem můžeme přemýšlet nad tím, jaké naladění by mohl mít takový plakát, aby byl jeho dopad na srdce a mysli obyvatel Moravy v té době výrazně úspěšný. Plakátů a jiných propagačních materiálů bylo tehdy vydáno více, než kolik jich zde vidíte. Kvalita materiálů šla i díky dostupným zdrojům na propagaci tak nahoru, že byl ve velkém formátu vytisknut znak moravskoslezské orlice, z něhož ukázky, horní polovinu s hlavou a dolní polovinu s nožkami, zde vidíte.
 |
| Moravskoslezská orlice, horní polovina |
 |
| Moravskoslezská orlice, dolní polovina |
Předchozí úspěch v roce 1990 patrně přinesl nějaké ty finance do stranické pokladny navíc, což se projevilo ve volební kampani reagující svým zaměřením na rychlý politický vývoj začátku 90. let, který byl ovlivněn domácí i zahraniční politickou situací. Volební výsledek v roce 1992 byl ale podle počtu získaných mandátů slabší než ten o dva roky dříve. Politická scéna se proměnila.
 |
| Leták "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Mo- ravu a Slezsko prosazuje opravdovou demokracii, a proto NE pražským kandidátům na moravských kandidátkách!". Leták byl svého času vytištěn i s fialovým podkladem. |
 |
| Leták "Jediné rozumné řešení sporů o státoprávní uspořá- dání = nejméně tři rovnoprávné a samosprávné subjekty, HSD - SMS", přední strana letáku. |
 |
| Leták "Jediné rozumné řešení sporů o státoprávní uspořádání = nejméně tři rovnoprávné a samosprávné subjekty". "Informace HSD- SMS pro občany ke státo- právnímu uspořádání ČSFR a územně správnímu členění České republiky", zadní strana letáku. |
 |
| Plakát "Kde bydlíte? Koho volíte? Děkujeme! Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko". |
 |
| Plakát "Konec vlády pražských pánů v zemi Moravskoslezské HSD - SMS 4". |
 |
| Plakát "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Moravané a Slezané, vaše země je ve vašich rukou! Volte číslo 4". |
 |
| Plakát "Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Moravo a Slezsko, teď nastal tvůj čas, lide této země, dejte jí svůj hlas Volte číslo 4". |
Dovolte několik externích postřehů odborníka na symboliku k obrázkům výše, vyjadřujícím v retrospektivě aktivity za Moravu a Slezsko na začátku 90. let. Je vidět, že urputný boj za žluto-červenou bikolóru a zlato-červené šachování moravské orlice tehdy ještě vůbec neobživl. Hrálo se čistě na tradici oblíbené 1. Československé republiky a její někdejší země (včetně Moravskoslezské). Tehdejší volební úspěchy ale jistě vedly i k důslednému potlačení principu zemského uspořádání a naopak současnému prosazení "komunistických" krajů (dle modelu 1949), což nepochybně vedlo i k určité radikalizaci a vzniku tzv. vlajkové iniciativy MNO atd. Ovšem Praha se v té době oprávněně bála, že na Moravě se po revoluci odehrává to, co na Slovensku a víme, k čemu to vedlo. Slováci naopak příliš nechtěli zemské uspořádání ČSFR např. na tři subjekty, které by jejich "národní" zájmy ve federálních orgánech mohly v poměru 2:1 přehlasovávat. Kde je ale psáno, že by Moravskoslezská země hlasovala vždy s Čechami a ne případně i se Slovenskem proti Čechám (a Praze) ...
