Directorium in publicis et cameralibus (1749-1761) bylo předchůdcem Českorakouské dvorské kanceláře a ústřední vládní místo pro všechny záležitosti rakouských dědičných zemí. Pečetní typář odpovídající bez opisu zobrazenému barevnému znaku sloužilo jako ověřovací prostředek pro písemné listiny tohoto ústředního úřadu. Pečeť patří společně s titulem a znakem k oněm třem panovnickým symbolům, které se používaly rozmanitými způsoby. Nehledě na jeho význam jako ověřovacího prostředku je z pečeti možné vyčíst dynastické vztahy, skutečnou držbu území, ale také politické nároky nebo připomenutí ztraceného.
 |
| Typář Direktoria in publicis et cameralibus |
Znak případně pečeť představuje velkou majestátní pečeť Marie Terezie: Znakový štít korunovaný královskou korunou je položen na hrudi říšského orla, který je převýšen stylizovanou císařskou korunou; okolo orla jsou položeny kruhem další zemské znaky. 42 zemských znaků umístěných na pečeti ukazuje zeměpisný rozsah habsburgské mocenské sféry.
Genealogické změny jsou rozpoznatelné v nejspodnější řadě štítu: přiženěné lotrinské znaky. Hodný povšimnutí je i dvojitý orel (se dvěma hlavami) jako symbol říše, který je zde veden Marií Terezií. Říšský orel náležel vlastě jen císaři Františku I. Štěpánu Lotrinskému, který byl v dědičných zemích jen spoluvladařem. Marie Terezie vedla jako manželka císaře od roku 1745 titul císařovny a od roku 1765 titul císařovny vdovy a toto postavení dokládá ve svém znaku.
 |
| Znak Marie Terezie |
Červeno-bílo-červenému spojovacímu štítku v srdečním štítku je třeba rozumět jako ústřednímu poselství: Rakouský dům, okolo nějž se shromažďují dědičné země. Současně je jím symbolizováno i dynastické postavení, které je tím naposledy tímto základním znakem ukazováno. Již v roce 1765, po smrti Františka I. Štěpána Lotrinského, je po straně spojovacímu štítku postaven lotrinský a toskánský půlený štítek. Habsburský rod, který vymřel v mužské linii,se i jménem rozšířil na Habsbursko-Lotrinský.
 |
| Znak otištěný na přední desce knihy Michaela Göbla Das Wappen-Lexikon der habsburgischen Länder |
Štít je rozčleněn do čtyř řad: první řada: Španělsko (čtyřdílný: Kastílie, León, Aragonie, Sicílie), Uhry (starý a nový), Čechy, Dalmácie, Chorvatsko, Slavonie a Bosna; druhá řada: Burgundsko, Slezsko, Brabantsko, Lombardsko, Štýrsko, Korutany a Kraňsko; třetí řada: Morava, Burgau, Horní a Dolní Lužice, Habsburg, Sedmihradsko, Flandry a Tyrolsko; čtvrtá řada: Jeruzalém, Lotrinsko, Toskánsko a Baar. V kruhu kolem orla, nahoře vpravo: Parma, Geldry, Švábsko, Kiburg, Zutphen a Flandry, nahoře vlevo: Mantova, Lucemburg, Württembersko, Pfirt, Gorice a Alsasko.
Opis pečetního typáře: +MARIA THERESIA D(EI) G(RATIA) ROM(ANORUM) IMP(PERATRIX) GER(ERMANIAE) HUNG(ARIAE) BOH(EMIAE) DAL(MATIAE) CROA(TIAE) SLAV(ONIAE) REG(IS) AR(CHIDUX) AUS(TRIAE) DUX BURG(UNDIAE) S(UPERIORIS) & I(NFERIORIS) SIL(ESIAE) STYR(IAE) CARIN(TIAE) CARN(IOLAE) MAR(CHIO) S(ACRI) R(OMANI) I(MPERII) MOR(AVIAE) BURG(OVIAE) S(UPERIORIS) & I(NFERIORIS) LUS(ATIAE) COM(ES) HABS(BURGI) FLAN(DRIAE) TYR(OLIS) & GOR(ITIAE) ETC.+
Tento znak si lze prohlédnout i v původním stavu. Ve vzdušné výšce pod hřebenem střechy Správního soudního dvora (dříve: Českorakouská dvorská kancelář) v Fütterergasse, v prvním vídeňském obecním obvodu.
Signatura: Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Siegel- und Typarsammlung Nr. 235 und HausA Titel und Wappen 1 Konv. 3, fol. 82
Na střední znak Marie Terezie z roku 1765 se lze podívat v článku Moderní rekonstrukce znaků panovníků habsburské monarchie. Po smrti svého chotě Františka I. Štěpána Lotrinského nesla Marie Terezie titul:
Maria Theresia von Gottes Gnaden Römische Kaiserin Wittib, Königin zu Hungarn, Böheim, Dalmatien, Croatien, Slavonien, Gallizien, Lodomerien, etc. etc., Erzherzogin zu Österreich, Herzogin zu Burgund, zu Steyer, zu Kärnten und zu Crain, Großfürstin zu Siebenbürgen, Marggräfin zu Mähren, Herzogin zu Braband, zu Limburg, zu Luxenburg und zu Geldern, zu Württemberg, zu Ober- und Nieder-Schlesien, zu Mailand, zu Mantua, zu Parma, zu Piacenza, zu Guastala, zu Auschwitz und Zator, Fürstin zu Schwaben, gefürstete Gräfin zu Habsburg, zu Flandern, zu Tirol, zu Hennegau, zu Kyburg, zu Görz und zu Gradisca, Marggräfin des Heiligen Römischen Reiches, zu Burgau, zu Ober- und Nieder-Laußnitz, Gräfin zu Namur, Frau auf der Windischen Mark und zu Mecheln, verwitwete Herzogin zu Lothringen und Baar, Großherzogin zu Toskana.
