Byl sestavován naněkolikrát spojením částí pocházejících hlavně ze 13. a 14. století. Jeho autoři nejsou známi. V polovině 15. století byl majetkem Hectora de Flavy, a v 16. století jej držela Anne Malet de Graville. Potom jej vlastnil Hector Le Breton, který jej na začátku 17. století svázal se svým jménem. V 19. století jej měl Henry Chandon de Brailles.
Na svých 74 pergamenových stranách erbovník obsahuje okolo 950 malovaných nebo kreslených štítů. Strany jsou spojeny červenou safiánovou vazbou nesoucí jméno, tituly a znaky Hectora Le Bretona, v nesouvisejícím pořadí s datem provedení různých částí, které tvoří erbovník.
Nás bude zajímat to, že kromě hrdinů a různých velmožů, zvláště francouzských (polovina 15. století), jsou přítomny i znaky evropských panovníků. A mezi nimi na páté straně vidíme erb, ve kterém vidíme symboly, které jsou nám jakoby povědomé, a na tomto základě si je můžeme vykládat. Štítek: Rakousko (Babenberkové, stříbrné břevno v červeném poli, tzv. babenberské břevno), 1. pole: Uhry (zde: tři stříbrná břevna v červeném poli), 2. pole: Čechy (zde: stříbrný jednoocasý lev v červeném poli; český lev), 3. pole: Lucembursko (zde: tři stříbrná břevna v modrém poli, zde: na nich položen červený jednoocasý lev), 4. pole: Morava (stříbrnočerveně šachovaná orlice). Jak je vidět, jsou zde jisté odchylky od podoby znaků, jak je známe dnes.
Zřejmě je nadepsáno: Rex de hu(n)grie |
Je-li teorie správná, která osoba by to tak asi mohla být? při pohledu na to babenberské břevno si můžeme vzpomenout na Albrechta II. Habsburského, s nímž jsme se setkali v případě Velkého erbovníku řádu zlatého rouna. Ten to opravdu může být. Je však potřeba prošetřit všechny možnosti. Protože je na téže stránce erb Kalixta III., hledáme dál v době poloviny 15. století. Rychle se dostaneme k myšlence na to, že je potřeba vzít v úvahu Ladislava Pohrobka. Ten byl dítětem českého, uherského a německého krále a rakouského vévody Albrechta II. (V.) Habsburského a jeho choti Alžběty Lucemburské, dcery císaře Zikmunda.
K erbovníku existuje edice: Emmanuel de Boos et alii, L'armorial Le Breton, 2004, která by mohla dát přesnější odpověď. Protože v tomto se při určování osoba neznalá může splést snadno a rychle.