Ztráta moravské vlajky

V obci Boršice se počátkem července 2018 ztratila moravská vlajka. Místním rozhlasem bylo proto 9. července vyhlášeno: "Ztratila se moravská vlajka, pokud ji někdo našel, prosíme, aby ji odevzdal na obecní úřad." :-)

Ohledně moravské vlajky se tedy někdy dějí až nečekané věci. Nevíme, zda se již vlajka popsaná v oznámení jako moravská našla. Přejeme boršickým, aby se vlajka Moravy brzy našla a vrátila se obecnímu úřadu, aby ji bylo možno opět vyvěsit.

Fotografie vlajky po vyvěšení na stránkách obce, vlající pokaždé, když se do ní opřel vánek, nebo vítr, by hledače mohla povzbudit k většímu úsilí.

Že se neví, kde vlajka je, ovšem zase tak nepřekvapuje. Kradou se prý všechny (nezabezpečené) vlajky i smaltované cedule se znaky.

Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2018

Po zhlédnutí rozkopaného Dominikánského náměstí a moravské vlajky vyvěšené brněnským magistrátem byla první zastávkou při cestě po městech na jihu Moravy Břeclav.

Brno, magistrát
Vyzvětšovaná grafika (původní náhledový obrázek je daleko menší) vlajky, kterou vyvěšuje brněnský magistrát vypadá takto:


Cestou z nádraží v Břeclavi, ještě než přejdete most přes Dyji, minete řadu pěkných vodotrysků (a hlavu čučící přes cestu na paneláky, jejímž heslem je latinské lux et lapis).

Plastika moravské orlice v Břeclavi

Za řekou je na jejím pravém břehu památník s moravskou orlicí.

Dlaždice, znak Břeclavi
Dlaždice, znak Moravy

Všimnete si také znaku města a Moravy v dlažbě, po které kráčíte. Uprostřed města nepřehlédnete moderní stavbu kostela.

Břeclav, městský úřad

U městského úřadu stojí dva stožáry, na nichž je vyvěšena státní a městská vlajka.

Břeclavský zámek s městskými korouhvemi

Na zámku jsou pouze břeclavské městské korouhve.

Penzion Rotunda vedle zámku

Vedle stojící penzion Rotunda vyvěšuje vlajku České republiky a moravskou. Jedná se o tutéž vlajku, kterou vyvěšují na hradě Pernštejně. Maličký obrázek po změně velikosti obsahoval spoustu grafických artefaktů. Kvůli lepšímu dojmu byl proto znovu od oka vymalován. Jedná se tedy o obrázek odvozený z původního.

Nálada je výborná. Při procházce zámeckým parkem narazíte na lavičky s betonovými bočnicemi jihočeské firmy JAFA beton styl, bez opěradla a s opěradlem.

Břeclavská hlava "lux et lapis"

Je to potvrzení toho, že toto pěkné město ač zapojeno do vlajkové iniciativy vlajku 5. července nevyvěsilo, čímž se řadí k dalším stejně jednajícím. Jen dva stožáry před budovou MěÚ by neměly být problém, viz příklady měst a obcí kombinujících stožáry s fasádními držáky nebo při počtu dvou jednoduše vyvěšující vlajku České republiky a Moravy.

Hodonínská radnice, náměstí s pěkným vodotryskem
Balkón hodonínské radnice
Hodonínská radnice z druhé strany
 
Po příjezdu do Hodonína a obhlídce náměstí s radnicí je třeba konstatovat, že na městském úřadě byla vyvěšena jen vlajka ČR, města a EU, na dalších dvou budovách městského úřadu vlála vlajka České republiky, stejně tak na zimním stadionu.

Hodonín, jiná budova městského úřadu
Zimní stadion v Hodoníně
Zboží z Čech a Moravy

Při procházce Hodonínem ovšem mile zaujala prodejna se zbožím z Čech a z Moravy.

Strážnice, městský úřad

Ve Strážnici měli na radnici žlutočervenou vlajku se žlutočerveně šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí, takže nebyl důvod, proč se civěním na budovu městského úřadu a mudrováním nad tím, co ta vlajka tam podle nynějšího místního vedení znamená, zdržet a bez dlouhého otálení se šlo dál.

Čeho si lze všude všimnout je spousta nevyužitých fasádních držáků muzeí, škol, galerií ... Čekají na vlajkoslávu, jen je využít - příležitost pro stát, pokud by měl jednou zájem uzákonit moravskou vlajku.

Veselí nad Moravou, městský úřad

Milé překvapení se konalo ve Veselí nad Moravou. Když se chce, všechno jde. Ukázkové město.

Stožáry před veselskou radnicí

Obarvením jazyka moravské orlice z jinak stejného obrázku se žlutým jazykem v grafickém editoru na červeno vznikl obrázek, který má přiblížit, jak tato vlajka zřejmě (zhruba) používaná ve Veselí nad Moravou vypadá. Původní náhledový obrázek, kde je jazyk červený, si můžete prohlédnout, včetně ukázky vyvěšené vlajky, ve starším příspěvku k vyvěšování moravské vlajky 5. července, kde jsou pohromadě i další ukázky zde zmiňovaných vlajek vyvěšených v tento den.

Původní obrázek

Před budovou městského úřadu na ulici Školní mají dva stožáry. Na jednom byla vlajka České republiky a na druhém moravská vlajka. Za téměř bezvětří si s nimi vítr moc nehrál, ale i tak si bylo lze povšimnout "drobnosti" - orlice má červený jazyk. Je to zřejmě dáno tím, že město nemá k dispozici vlajku s karabinkami a moravskou orlicí - se žlutým jazykem.

Veselí nad Moravou, městský úřad
Veselí nad Moravou, městský úřad, fasádní držáky
Jiná ve Veselí nad Moravou vyvěšená moravská vlajka

Druhá budova městského úřadu na Masarykově třídě s fasádními držáky byla opět vyzdobena státní a moravskou vlajkou. Ve Veselí nad Moravou to s vyvěšováním moravské vlajky myslí vážně.

Staré Město, městský úřad

Všechno se za jeden den zřejmě stihnout nedalo, a tak např. města Uherský Ostroh a Kunovice navštívena tentokrát nebyla. Zatímco Uherské Hradiště se zatím k akci činně nepřipojilo, Staré Město, které má fasádních držáků spoustu, je ponechalo až na vlajku České republiky prázdné.

Velehrad, obecní úřad

Zlatým hřebem výletu se stal Velehrad. Nádhera, prostě nádhera - moravská vlajka.


Fotografie v galerii článku Slováckého deníku Tisícovky poutníků dorazily na Velehrad k velehradské pouti ukazují, že moravská vlajka a moravská orlice byla výrazně přítomna.

Velehradská pouť 5. července 2018

Na přerovské radnici (moderní město s mamutí historií, jak návštěvníkům říkají jeho stránky) vlála 5. července moravská orlice (bíločerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí a zlatým jazykem v modrém listu vlajky).

Závěrem ještě připomenutí, že moravská vlajka by mohla vycházet např. i z práce Františka Štorma (jeho grafiky velkého státního znaku). Pokud by si ji někdo nechal zhotovit, vypadala by takto:


Někde mají moravskou vlajku vyvěšenu i v jiné dny, někde i celoročně. To může být případ např. obce Železné.

Obecní úřad v Železném

Velehrad vyvěšuje moravskou vlajku

Letos státní svátky (jde o svátek sv. Cyrila a Metoděje) vyšly v červenci na čtvrtek a pátek (kdy řada novin nevyjde) a články informující jako každý rok o tom, kolik (neověřeno) obcí se zapojuje do vlajkové iniciativy (MNO), ať už vlajku, kterou se hlásí k Moravě, vyvěsí, anebo alespoň svojí přítomností v tabulce vyvěšení moravské vlajky podporují, jsou vydávány již nyní před 5. červencem.

V povinném článečku Deníku.cz s nesprávným zavádějícím názvem Moravskou vlajku vyvěsí v 1420 vesnicích a městech. Třetina z nich je v Čechách vedle obligátního vyjádření organizátorů (správců přehledové tabulky akce Za vyvěšování moravské vlajky
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/moravskou-vlajku-vyvesi-v-1420-vesnicich-a-mestech-tretina-z-nich-je-v-cechach-20180703.html
), že "organizátoři jsou rádi za vyvěšení jakékoliv z obou variant standardy" (zde zastoupeni Lenkou Holáňovou), a ilustračního obrázku ukazujícího jen jednu z nich a to tu, kterou Moravská národní obec považuje za tu pravou (jimi doporučovanou) nefalšovanou (přesto pořád standardu MNO).

Název článku se dá s trochou snahy o pochopení tohoto bulvárního způsobu vyjadřování, který se projevuje i těmi "bezmála 1500 obcí a měst České republiky", jak se píše v perexu, v lepším případě brát snad tak, že jeho autor tím jen chtěl vyjádřit příslušnost mnoha moravských obcí ke krajům, které jsou zeměpisnou polohou svých krajských měst novináři z Prahy chápány jako již bezproblémově "české".

Velehrad, obecní úřad 5. července 2018.
Zdroj obrázku: Wikipedie

To, co v takovém článku potěší, jsou doplňující informace z terénu, jakou je v tomto případě vyjádření velehradského starosty Aleše Mergentala: „Iniciativy se účastníme už několikerým rokem proto, že Velehrad je pokračovatelem sídla Velké Moravy. Je tedy logické, že moravskou vlajku symbolicky vyvěsíme. Používáme modrou variantu, jelikož podle odborníků je tato varianta ta správná“.

Není to však žádný spor o "správnou", ale každá vlajka trochu něco jiného říká.

Abychom to měli od odborníka, co jednotlivé vlajky vyjadřují, dotázali jsme se v na Wikipedii odkazovaném článku "Moravské vlajky na radnicích? Přidají se také Čechy a cizina", který vyšel ve Vyškovském deníku 5. července 2018, zmiňovaného heraldika Zdeňka Kubíka, o jehož znalosti věci svědčí i to, že se poměrně často objevuje v televizi i rozhlase, a novináři se jej pravidelně ptají na věci spojené s vyvěšováním vlajek a znaky. To dokazují články z posledních let v novinách, např. "Osobní „erb“ může mít každý, nesmí z něj ale udělat parodii" (2016), Heraldik: Révu měly Ostrovačice už dávno, Heraldik: Český lev pochází z Moravy (2018), i v časopise Veřejná správa (2016): Má vaše město či obec historický znak? Nechte zhotovit i vlajku, vyzývá heraldik.

Zdeněk Kubík nejprve překvapen, že v novinách nebyl jeho odborný názor citován doslovně, celkem rychle a ochotně sdělil, že jeho vyjádření pro noviny bylo samozřejmě daleko rozsáhlejší a pečlivě formulované, a řekl v něm vše podstatné. Je mimo jeho možnosti ovlivnit to, co se nakonec použilo. Tady je původní myšlenka: „Heraldicky je zlato/žluto-červeně šachovaná orlice na dvoubarevné vlajce "de iure" neplatná, moravskou orlici se stříbrno/bílo-červeným šachováním žádný zákon nezměnil. Heraldická "modrá" vlajka s (platnou) moravskou orlicí je prostě (od počátku) daná, právě neměnnou podobou znaku Moravy (viz velký státní znak ČR a vlajky krajů) a jednotou našich historických zemí i státních barev, zatímco žluto-červená bikolóra s přidávaným "pozměněným" znakem šachované orlice záměrně akcentuje jistou odlišnost a patrný rozdíl od našich (společných česko-moravských) bílo-červených barev, právě s ohledem na přání jiného postavení Moravy vůči Čechám apod."

V diskuzi na stránce Moravského zemského hnutí (Facebook) se objevila informace o návštěvě několika členů pouti na Velehradě (někteří autem, jiní po svých) a rozdávání vlaječek MZH poutníkům. Poprvé v historii byli s jejich vlajkami pořadateli vykázáni do vyznačeného sektoru.

Jiří Kolářský k tomu sdělil: "Nechtějí, aby záběry České televize z akce, oficiálně prezentované jako "oslava české státnosti", byly nad míru podle TV a jejích (auto)cenzorů přípustnou, narušovány jakýmikoliv symboly Moravy. Takže proti předešlým rokům vyčlenili sektor, do kterého mohou být nestátní symboly vneseny (s výjimkou žlutobílých vlajek Římsko-katolické církve, ty "povoleny" jsou). Sektor musel být v dostatečně uctivé vzdálenosti od arcibiskupů za obětním stolem; asi o 30 m dále, než předešlé roky, což je z hlediska celkového dojmu z oficiální TV reportáže poměrně zásadní. Střihači České TV pak zřejmě nemají tolik práce."

Jiný účastník Jan Vaňáček, který na Velehrad přišel s moravskou vlajkou ("modrá" s moravskou orlicí) napsal: "Asi to bylo jen o domluvě s pořadatelem, já neměl žádný problém s vykazováním -"

Jiří Kolářský Janu Vaňáčkovi odpověděl: "Asi proto, že jste rovnou šel tam, kam "jim" vyhovovalo; Někteří jsme chtěli být tam, kde to vyhovovalo ne "jim", ale nám, například o cca 20-30 metrů blíž k TV kameře nebo na druhou stranu hlavní uličky blíže ke stěně baziliky. Domluva nepřicházela v úvahu, "buď půjdete s vlajkami tam, kam Vás vykážeme, nebo odejděte" - to jsou autentická slova zástupce hlavního pořadatele - Římsko-katolické farnosti Velehrad."


Žádné neexistující symboly zde nemají co dělat - ty patří na politické mítinky.

Mimochodem žluto-bílá bikolóra je barvami Svatého stolce a vlajky Vatikánu ne církve, ta má své liturgické barvy. I s barvami Svatého stolce se někdy nakládá nesprávně, když dojde k obracení pořadí žluté a bílé - nesprávně pod vlivem a nepochopením vlajky ČR. Moravská orlice (heraldický terminus technicus) vždy byla, je a bude jen jedna.

Církev nemá zájem, aby si na její úkor někdo dělal "demagogickou politickou kampaň" či jitřila atmosféru. Je to konzervativní instituce a ví, že "modrou" zde máme od poloviny 13. stol. a netřeba ji nikým navrhovat, určovat, kodifikovat, schvalovat atd.

Vlajkový pozdrav z radnice Brno-Starý Lískovec

Na obrázcích ze Starého Lískovce vidíme nádhernou vlajkoslávu, kde nic nechybí. A na budově je samozřejmě státní znak.

Vlajky z pohledu diváka: Brno + Jihomoravský kraj
+ Česká republika + Starý Lískovec + Morava



Je tu jen drobný protokolární nedostatek - prohodit by se měly vlajky Brna a Starého Lískovce, neboť vlajka města je nadřazená vlajce městské části, takže správné vyvěšení vypadá viděno z pohledu diváka takto (čísla v závorkách znamenají při tomto způsobu řazení pořadí vlajek z pohledu čestnosti):

(4.) Starý Lískovec + (2.) Jihomoravský kraj + (1.) Česká republika + (3.) Brno + (5.) Morava (poslední, neboť jde o historický symbol "bývalého" subjektu)

K absolutní dokonalosti na starolískovecké radnici chybí už jen vlajka Evropské unie. Pak by ale pořadí vlajek bylo již lineární - za sebou (ne střídavě od středu), jak předepisuje zákon o užívání státních symbolů u počtu vlajek více jak pěti:

1. Česká republika + 2. Evropská unie + 3. Jihomoravský kraj + 4. Brno + 5. Starý Lískovec + 6. Morava

Znaky, loga a nápisy na dresech fotbalové a hokejové reprezentace

V době, kdy jsou domácí fotbaloví a hokejoví funkcionáři plně vytíženi a jistě i zaplaveni e-maily podobného obsahu, žádajícími je, aby znovu zvážili své kroky, se k „bouřlivému“ tématu státních symbolů na dresech našich reprezentantů (před časem se řešil problém změny fotbalových, nyní tedy hokejových aj.) neboť vše spolu souvisí, se ze své profese vyjádřil i známý heraldik, který dvěma poznámkami níže postupně vyjádřil svoje stanovisko k věci, které nám laskavě poskytl.

Jako první text určený "všem"

Problém celé vyhrocené diskuze spočívá v tom, že široká (sportovní i laická) veřejnost zřejmě „netuší“, že (staleté) heraldické znaky a nezbytná (moderní soudobá) loga jsou symboly rozdílné a nezaměnitelné i nezastupitelné!

Řídí se též zcela jinými pravidly vzniku, vývoje, tvorby a ochrany. I proto v případě státních symbolů ČR zákon přesně pamatuje na způsob a místo jejich užití (jmenovitě na reprezentačních dresech sportovců).

Ano, (každý) stát, kraj, město apod. disponuje historickým výsostným heraldickým i vexilologickým symbolem a vedle toho i grafickým (chráněným) logem.

Všechny tyto symboly (suverenity a identity) se pak užívají samostatně nebo vedle sebe (ideálně však spolu), jeden nikdy nenahrazuje druhý.

Úsměvné je pouze to, že grafici (tvůrci  registrovaných logotypů) dnes postrádají dostatečnou invenci a mnohá loga jsou proto jen „replikované“ (zjednodušené, někdy až „zmrzačené“) heraldické symboly či znaky, v domnění, že „takto to bude přeci jednoduché a super moderní“  (vidíme to hlavně u log měst, rádoby „zjednodušující“ staré městské heraldické znaky). Ale tak tomu nemá být a ani nemusí …

Jakékoliv oficiálně přijaté (sportovní) logo je plně akceptovatelné, chápeme, že a priori představuje obchodní  značku (komerční ochranu dresů), nikdy však nemůže plnohodnotně nahradit symbol státní či národní! Vždy by šlo o ústupek směrem k (nej)horšímu.

Řešení vzniklého „problému“ je ale přeci prosté a snadné, vidíme ho např. na Slovensku a shodli jsme se na něm i v nedávné korespondenci s představiteli FAČR (zde žel zatím k jimi uvažované úpravě v tomto smyslu nedošlo):

Tj. dresy fotbalové reprezentace ČR prostě mohou nést na prsou (vpravo a vlevo) vedle sebe jak státní znak, tak chráněné logo, ne pouze jeden z těchto symbolů, jako tomu bylo dosud (dříve jen státní znak, dnes pouze logo, proti němuž logicky brojí, ke škodě věci,  např. Moravané a Slezané), viz tedy zmíněné Slovensko.

Tím je zaručena jak ochrana dresů (produktů), ale plně respektováno (primární) státní a národní cítění hráčů (mezinárodních reprezentantů naší země) i fanoušků (v případě ČR pak všech tří historických zemí – i proto zákon pracuje nejen s malým, ale i s velkým státním znakem). Totéž (zdvojení znaku a loga vedle sebe) lze přeci využít u jakéhokoliv reprezentačního sportovního dresu, kdekoliv a kdykoliv.

Obdobně v případě našich hokejových reprezentačních dresů by se rozhodně neměl měnit celosvětově známý (stoletý) „design“, totiž dres se státním znakem (na hrudi) uprostřed! Tak jej přeci znají i v zámoří (zvláště po Naganu), minimálně typický tvar i čtvrcení štítu.

Postačí jen zvolit vhodnou velikost velkého státního znaku ČR na hrudi a doprovázet ho (nahoře na prsou) registrovaným hokejovým logem, jaké bylo nyní přijato a proti jehož podobě nelze nic namítat (rozhodně má myšlenku).

Viz např. i švédské aj. hokejové dresy (tři korunky na hrudi jsou upraveným malým státním znakem Švédska, jen bez vnějšího obrysu štítu, neboť velký královský znak je až příliš složitý, a na prsou nad tímto švédským znakem registrované logo či loga).

Vážení nejvyšší představitelé našeho sportu, snažně Vás proto prosím za laskavé uvážení tohoto možného řešení, které by situaci jednak velmi vhodně (a definitivně) řešilo, ke spokojenosti opravdu všech a nebylo zbytečně konfrontační, zvláště v letošním jubilejním „osmičkovém“ roce republiky. Čili nic neměnit (nevymýšlet vymyšlené), ale maximálně jen vhodně (dle potřeby) doplnit.

S přáním (především, ale nejenom) sportovních úspěchů

Hokejistům

Jak už mi včera (souhlasně) napsali i z vedení našeho fotbalu (kde obdobný problém již dříve řeší a zvažují obdobný postup, jako na Slovensku, tj. na prsou logo i znak vedle sebe), též pan Robert Záruba, myslím, že tu je pro všechny (zúčastněné) strany jednoduché a moudré (konzistentní) řešení:

Není to žádný "státně/heraldicko-soukromo/grafický spor", jak takový dojem možná nepřesně vytvářejí některá média, či si to myslí (laická) veřejnost! To by byl velký omyl. Ochranná loga našeho fotbalu i hokeje atd. mají svou nutnost, logiku (i příběh), a nic proti nim! Na druhou stranu, na dresech prostě výrazná státní symbolika (hrdost) chybět nesmí ...

Jde prostě jen o to (na prvním místě přeci právě kvůli nám, občanům/vlastencům a fanouškům i hráčům), aby všechny sportovní reprezentační dresy nesly jako (logicky) hlavní symbol (velký) státní znak nebo vlajku a vedle toho nezbytné (korporátní a chráněné) logo! Sportujeme a závodíme přeci nejenom za sebe, či "svaz", ale i vlast, národ, stát, evropanství ...

Jinými slovy, pokud jde o design nových hokejových dresů, nic proti nim, mají dynamiku (sepětí s tvaroslovím loga), respektují naše státní barvy (přesně v jejich čestném pořadí) bílo-červeno-modré trikolóry (tj. dle bílého/stříbrného českého lva v červeném poli a bílo/stříbrno-červeně šachované moravské orlice v modrém poli), když pracují se "světlou" bílo-červenou a "tmavou" červeno-bílou verzí dresu (plus doplňková modrá), jako tomu bylo vždy a dosud.

Snažně Vás ale (jistě jménem většiny) prosím, s cílem uklidnění a konstruktivního řešení situace, zachovejme na hrudi (nejen) hokejových dresů velký státní znak ČR (tento tzv. klasicistní čtvercový štít přeci již sto let znají všude ve světě, podobně jako tři švédské korunky, dle jejich malého státního znaku království). Ideálně nadále uprostřed (jako většinově byl) v přiměřené velikosti, jak rozhodne Váš designér, a na "srdci" (levé straně prsou) s logem lví hlavy českého hokeje (klidně včetně českého nebo anglického jednoslovného nebo dvouslovného nápisu), tak jak ostatně máte již nyní např. na svých tričkách. Na pravé straně prsou pak bude (logicky) logo výrobce.

Případně ponechte celé Vaše stávající řešení dresu, ale zmenšete logo na hrudi a na levou stranu prsou doplňte velký státní znak ČR ve zřetelné velikosti. Nápaditý malý trojúhelníkový praporek (pod krkem dresu), tzv. napodobenina státní vlajky (slovy zákona), ani "centimetrový" státní znak, zůstávající jen na boku modrých přileb opravdu nestačí (na dresu prostě chybí)! Nedovedu si vůbec představit, že by takovouto radikální změnu (tj. odstranění znaku z dresu) provedli např. Slováci (nebo i Němci), hrdě se štíty svých státních znaků na hrudi dresů ...

Proto s přáním Vašeho moudrého rozhodnutí (doplnění či návrat) a úspěšného (klidného či ideálně nadšeného) zavedení.

Poznámky k vyjádřením výše:

1) Podoba nápisu na dresu: my jsme rozhodně pro "dvouslovný" název - např. Česká republika.

2) Pokud by se Moravanům ten "puk, kterým se ten prý lev, ale klidně by si to stvoření někdo mohl splést s opičákem, dáví, který přitom nápadně připomíná značku podniku Nike obchodujícího se sportovním oblečením, botami aj. (pěkná reklama v reklamě), jejž znáte alespoň z doslechu", nelíbil, tak pošlete svůj návrh reprezentačního dresu - logo moravské orlice vedle velkého státního znaku jako návrh ochranné známky od zamýšleného moravského hokejového svazu (MSLH - Moravský svaz ledního hokeje) určené pro reprezentační dresy, aby ty lidi z ČSLH (Český svaz ledního hokeje) pomohlo nakopnout k větším výkonům.

A co na to Ladislav Větvička? "rozhodně na reprezentačnim dresu nechcu vidět scyplu kuru s hermelinem" A co na to Tomáš Vyoral?

A ještě něco navíc. V časopise Týden vyšel před polovinou července článek Ivana Motýla Falešný řev českého lva, s. 34-37, v němž se vedle loga spolku Český hokej zabývá i moravskou vlajkou. Je třeba upozornit na to, čeho si můžeme při čtení všimnout, že ne všechna tvrzení jsou přesná, nebo se k nim, když jde o dodržování zákonů, už někdo před lety nepostavil jinak - zda a jak může radnice na budovu úřadu vyvěsit moravskou vlajku (právní výklad zákona).

V článku je ovšem podivný názor, že "tuzemská vexilologie - nauka o praporech - ale zatím nevydala žádné stanovisko, jak by měl vypadat ten současný". Tak v tom se pan Motýl mýlí, záměrně, anebo přitom, jak cituje různé zajímavé zdroje včetně poslanců, nenarazil na Českou vexilologickou společnost a nemohl se tudíž seznámit s jejím odborným stanoviskem k moravské vlajce vydaným v roce 2013: Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce, in: Vexilologie, č. 169, Zpravodaj České vexilologické společnosti, o.s., 2013.

Vodáci na břehu řeky Moravy s moravskou vlajkou

V červnu 2018 sjíždělo několik vodáků řeku Moravu - Litovelské Pomoraví. Byli tak laskavi a poskytli fotografii, na níž vždy dva z nich drží moravskou vlajku. Z loďky u břehu je na prvním obrázku vidět jen kousek.

Moravská vlajka