Výstava Jihomoravského kraje k 1200. výročí první písemné zmínky o Moravanech

Jihomoravský kraj k 1200. výročí první písemné zmínky o Moravanech pořádá výstavu složenou z panelů umístěných v Brně na ulici Kobližná (vedle Malinovského náměstí). Panely stylizovaným přibližují obrazem významné osobnosti, místa a průmysl Moravy.

Výstava probíhá od 1. listopadu do 30. listopadu 2022.

Ze vzhledu některých panelů vidíme, že mnohá tato témata byla krátce předtím zařazena do prezentace k výročí 1200 let Moravy zveřejněné 27. října 2022 na Facebook stránkách Jihomoravského kraje. Ta představila některé znamé moravské památky (Lednicko-valtický areál, hrad Pernštejn, klášter Rosa Coeli), stavby (vila Tugendhat, Mahenovo divadlo, první parostrojní železnice na evropském světadílu: trať Vídeň–Břeclav) a města (lázně Luhačovice, Zlín), přírodní zajímavosti (Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, Hranická propast), výšková budova (N Tower v Brně), církevní centrum (Olomouc).

U této prezentace však v jednom okamžiku zamrzí použití výrazu pro Čechy "Česko" na jednom ze snímků prezentace, konkrétně snímku věnovanému hradu Pernštejn. Pernštejn není v Čechách, je na Moravě.

Na začátku řady je umístěn panel popsaný z jedné strany slovem připomínajícím moravské výročí, s citátem (překlad) z Letopisů království Franků k roku 822.

Zaujme, že z jedné strany tohoto prvního panelu je v dolní polovině umístěn znak Moravy s ocasem přizpůsobeným tvaru štítu a z druhé strany, jejíž plochu plní záběr v letopisech připomínaného místa, vidíme moravský znak s ocasem nepřízpůsobeným.

Moravskou orlici s do šířky roztaženým ocasem (jak je např. ve druhém poli velkého státního znaku České republiky) vidíme i na dalších panelech, kde není v poli štítu, takže zde po stránce zkoumání tvaru ocasu samozřejmě není co dodat.

Moravský svaz elektrotechniků - Moravskoslezský elektrotechnický svaz

Moravskoslezský elektrotechnický svaz, z. s. (MSES) se sídlem v Ostravě.

Moravskoslezský elektrotechnický svaz: MSE CZ s.r.o., Geislerova 280/3, 615 00 Brno

Figura moravské orlice - je z obou stran

Svatojánský ohňostroj v Praze - slovanská trikolóra

Brněnské noviny, 13. května 1909, číslo 109, s. 2

"Svatojánský ohňostroj v Praze. Z Prahy sdělují: Jako každý rok tak i letos osvědčený mistr pyrotechniky p. Bohumil Hájek vypálí dne 15. května v předvečer slavnosti svatojanské oslnivý ohňostroj na špičce střeleckého ostrova s velice bohatým a zajímavým programem. Ohňostroj oznámen bude 6 dělovými výstřely, načež úvodem budou 2 vysokoletné rakety s ranami, slovanská trikolora, provedená současným vzletem 3 raket červ.-modr.-bílých, 2 vysokoletné rakety s barevnými hvězdami, puma "E-den", chrlící bílé hvězdy a ohnivý hadový strom (výbuch 200 hadů)."

Příručka všeobecného vzdělání pro občanskou a vojenskou výchovu, rok 1926

Kučera, František a Rudolf Tschorn. Příručka všeobecného vzdělání pro občanskou a vojenskou výchovu. Díl 2. Část první, Praha: Československý vědecký ústav vojenský, 1926, s. 203-204.

"Vedle malého znaku byl zaveden střední znak republiky, jehož jest používáno ve společných záležitostech, vztahujících se na všechno území státu i na Rus Podkarpatskou. Je sestaven ze znaků jednotlivých zemí, při čemž Podkarpatské Rusi byl vymyšlen znak nový. Podoba tohoto středního znaku záleží v tom, že do středu rozčtvrceného hlavního štítu vložen byl štít se znakem bývalého království českého, na první pole jeho znak Slovenska, na druhé znak Podkarpatské Rusi, na třetí znak Moravy a na čtvrtý znak Slezska. Znak moravský i slezský přijaty byly zase ve starobylém vzhledu, jak byl zachováván v průběhu dob, jsa spojen s dějinami těchto zemí. Morava má znamení orlice bíle a červeně šachované na modrém poli, vpravo hledící, se zlatou čelenkou, zobákem i jazykem a pazoury, a Slezsku náleží černá orlice na zlatém poli, která hledí vlevo, má zlatou korunu, červený zobák i jazyk a červené nohy; na prsou nese stříbrnou pružinu, zakončenou jetelovými trojlístky a zdobenou uprostřed křížkem. Moravský zemský znak orlice je znám už od času markraběte Přemysla I. a od počátku měl šachování bílo-červené. Teprve roku 1462 k žádosti některých pánů moravských král německý Fridrich polepšil znak ten v odměnu za pomoc vojenskou proti stavům rakouským tím způsobem, že proměnil stříbro v šachování ve zlato. Avšak tato proměna, na kterou bylo vydáno privilegium, se neujala a teprve r. 1848, když dějepisci moravští nalezli starou listinu potvrzovací, usnesl se zemský výbor moravský, aby znakem markrabství moravského byla orlice červeno-zlatě šachovaná a aby barvy zemské, do té doby červená a bílá, byly proměněny v červenou a žlutou. Tato novota, která neměla oprávnění skutečným užíváním a byla uměle zavedena, byla právem opuštěna ve znaku republiky československé."


Přehlídka Prix Bohemia Radio na Moravě

Od 10. do 13. října 2022 se v Olomouci koná hudební festival Prix Bohemia Radio. Jedná se o mezinárodní festival rozhlasové tvorby. Dalšími významnými mezinárodními rozhlasovými soutěžemi jsou např. Prix Italia a Prix Marulič.

Název akce vzhledem k místu konání na Moravě některé pozorné sledující zarazil. Ze strany Tomáše Skoumala byl dotazován Český rozhlas v Praze. Zajímal se, proč tato událost, když se tentokrát místo konání již nenachází na území Čech, stále nese název Prix Bohemia Radio. V překladu to znamená Rozhlasová cena Čech.

Milan Pokorný (ombudsman; Český rozhlas, Kancelář ombudsmana, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2) vysvětlil, že název soutěže se tu používá jako kterákoli (obchodní?) značka. Ta se nezmění, i když se místo konání festivalu přesunulo. Prix Bohemia se předtím konala v Praze, Plzni a Poděbradech. V roce 2022 je místem konání Olomouc.

Následně se na podzim 2022 sportovní svazy dohodly s Českým olympijským výborem (ČOV), že na dresech bude namísto Czech republic napsáno Czechia. K tomu bylo v diskuzi k článku na novinky.cz podotknuto, že "Morava a Slezsko, není žádné Česko.". V tom smyslu s drobnou úpravou interpunkce a v množném čísle to řekněme takto: "Morava a Slezsko nejsou žádné Česko.".

Náš postoj je tento: "kdyz Czechia/Bohemia, tak i Moravia a Silesia".

Pokud by to někoho zajímalo, o případném přejmenování "ceny Čech" se z pohledu Českého rozhlasu nedá uvažovat (kvůli jeho tradici). Tím pádem, dle našich poměrů, k přizpůsobení pojmenování dle názvu země, ve které se festival právě odehrává, čili když na Moravě tak "Prix Moravia Radio" (= Rozhlasová cena Moravy), hned tak nedojde.

V této souvislosti je to dnes takto: "cena Čech" v Čechách a na Moravě ano, "cena Moravy" ne, a v Čechách už vůbec ne. Provokaci v tom hledat nemáte. Stejně jste o tom patrně až doteď nečetli (neslyšeli). O žádné ceně "Bohemia, Moravia et Silesia" jsme neslyšeli. Na Prix Czechia Radio  (= Rozhlasová cena Čech) to hned tak, aby se tím Moravany zase jednou pokusili zmást, zřejmě také nepřejmenují. Zatím tedy v klidu.

Rozhlasová cena Moravy (tj. Prix Moravia Radio) samosebou může jednou být. Pokud ovšem o ni bude ze strany Moravanů zájem, a zájem některých bude tak velký, že ji na slušném základě založí, protože každá činnost, aby se udržela potřebuje mít svůj význam a obsah.


Jsme vděčni za jednorázové podniky, jakým byl koncert k výročí 1200 let Moravy na brněnském výstavišti. Janáčkovo divadlo bylo tou dobou obsazeno. Zeptáte-li se, jestlipak z byl z koncertu pořízen záznam, který by si bylo možno poslechnout? S přihlédnutím ke zprávě o koncertu říkající, že v pavilonu G2 je dost místa, ale akusticky příliš vhodný není, je otázkou, jestli by jeho pořízení mělo z hlediska pozdějšího přehrávání nahrávky smysl: "poměrně nízký sál se stropem, pod kterým se všude táhly roury a masivní technické vybavení, které rezonovalo, byl silně neakustický. Zvuk se točil pod stropem a amplifikace způsobovala jeho roztříštění a elektroakustický témbr. Žestě v tomto prostředí zněly ostře až řezavě, což ale právě u tohoto díla znásobovalo žádoucí efekt.".

Význam nahrávky pro dějiny Moravy si představit dovedeme: "Akce uctila památku dávných Moravanů, ale také znovu potvrdila, co víme už téměř sto let. Brno potřebuje koncertní sál!".

PS: a všichni se zajímejme o tričko, které si na sebe můžeme ve svátek a ve všední den vzít. :-)

Dvanáctiletá slivovice Žufánek se stylizovanou figurou moravské orlice

Ve spolupráci s Jihomoravským krajem a studiem Little Greta (příprava etikety) byla u příležitosti výročí 1200 let Moravy připravena výroční slivovice (nejtypičtější moravský destilát). Vybrán byl Lihovar Žufánek z Boršic u Blatnice.

K oslavám 1200 let od první písemné zmínky o Moravě stočena dvanáctiletá slivovice Žufánek v limitované edici 1200 lahví (50%, 0,5 l) v dárkové krabičce (složena při expedici).

Vzhled etikety vyšel z obrazu ze Slovanské epopeje. Dílčím motivem je „ruka držící obruč“. Je jasným odkazem na obraz od Alfonse Muchy a nese pro nás zásadní poselství – jednotu Moravanů.

Motiv ruky držící obruč je po obvodu zdoben rostlinnými prvky (odkaz na iluminace, liturgie) a plody švestek (odkaz na výrobek).

Část lahví si vzal přímo Jihomoravský kraj, další láhve byly pro zákazníky uvolněny 1. října 2022.

V levém horním rohu se na etiketě nachází text „m 1200 let Moravy“. V pravém horním rohu vidíme vystupovat písmeno „m“.

V levém dolním rohu najdeme stylizovanou figuru moravské orlice. Při spodním okraji je uprostřed umístěn název podniku: Žufánek.

Na etiketě je to jen stylizace moravské orlice. Nejedná se o znak, jaký najdeme například na tričcích se zemskými znaky Čech a Moravy nabízených od roku 2022 firmou Alerion, (chybí štít) a nemá řádné (předpisové) tinktury figury moravské orlice (znamení/odznaku).

Okamžitě si všimneme, že obruč uprostřed etikety zůstává prázdná a plně umožňuje využít tvořivý záměr, jímž je jakési „okno do duše Moravy“, nebo „pohled do budoucnosti Moravy“.

Soukromý orloj s emblémem moravské orlice v Šumperku

Petr Krňávek ve svém příspěvku pro Šumperský a jesenický deník.cz přiblížil dílo Miroslava Nečase, jenž na dílně u svého domu postavil věžičku s orlojem. Do původní odvětrávací věžičky byly nejprve zabudovány hodiny: „Pak jsem šel do důchodu, tak říkám, udělám do toho zvonkohru. Tak jsem to shodil a když už jsem měl nachystané překlady, rozhodl jsem se to udělat pořádně.“.

Vedle vlastní tvořivosti se při práci nechal vést i tím, jak vypadá orloj v Praze: „Astrolab a bicí stroj je kopie pražského v poměru jedna ku třem. Chtěl jsem, aby to trochu vypadalo. Bicí stroj v Praze je unikát, má dvojité závěrkové kolo. Petr Skála (správce pražského orloje, poznámka redakce) se mě ptal proč to neudělám elektronicky. Ale já mu řekl, že když to zvládli naši prarodiče, tak to zvládneme i my.“.

Se stavbou orloje Miroslav Nečas začal před devíti lety a v současnosti je orloj zvnějšku již dokončen. Petru Krnavkovi k tomu řekl: „Skoro všechno se dá pustit sekce po sekci. Ještě potřebuji doladit časovou základnu. Mám problém s DCF signálem. Je to pár milisekund a nesepne mi magnet, který tam mám místo kyvadla.“.

Stejně jako na pražském orloji i na šumperském orloji zvoní smrtka. Namísto kohouta zde ale křídly zamává sova. Mezi plaketami svatých Cyrila a Metoděje se v okénku střídají zástupci historických řemesel. Dalšími odkazy na Moravu jsou emblém moravské orlice ve štítu, na bocích znaky města Šumperka a ratolesti se švestkami jako symbol slivovice.

Slavnostní setkání poslanců a senátorů v Brně 23. září 2022 ve sněmovním sále bývalého moravského zemského sněmu

Zdeněk Koudelka ve svém příspěvku podal zprávu o slavnostním setkání poslanců a senátorů narozených na Moravě 23. září 2022 v Brně ve sněmovním sále bývalého moravského zemského sněmu v budově dnes užívané Ústavním soudem České republiky. Tímto setkáním účastníci připomněli výročí dvanácti set let, které uplynuly od roku 822, k němuž se vztahuje první zmínka o Moravanech, kteří jí byli poprvé písemně zachyceni. Díky Zdeňkovi Koudelkovi o setkání máme podrobnou zprávu.

Slavností setkání moravských zákonodárců bylo uskutečněno Poslaneckou sněmovnou České republiky. Událost byla připravena výborem poslanců vedených Radkem Vondráčkem (Kroměříž, ANO). Dalšími členy výboru byli Stanislav Bláha (Uherské Hradiště, ODS), Martin Hájek (Radějov, STAN), Lucie Šafránková (Brno, SPD), Vlastimil Válek (Brno, TOP09) a Miroslav Zborovský (Těšany, KDU-ČSL). Jednání ve sněmovním sále bývalého moravského zemského sněmu bylo řízeno Radkem Vondráčkem. O dějinách Moravy promluvil historik doc. Jiří Pernes. Za nepřítomnou předsedkyni Poslanecké sněmovny České republiky Markétu Adamovou Pekarovou (narozena ve Svitavách, TOP09) promluvil vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek (narozen ve Znojmě, TOP09). Za senátory pronesl řeč Jiří Čunek (Vsetín, KDU-ČSL), bývalý hejtman Zlínského kraje. Přednášku o vývoji moravského znaku pronesl doc. Zdeněk Koudelka (Brno, Trikolora). Jednotlivá vystoupení byla proložena velmi pěknými zpěvy smíšeného pěveckého souboru MORAVAN.

Mnozí ze zákonodárců na setkání přišli v krojích. Jejich rozličnost vyjádřila různost moravských oblastí. Do hanáckého kroje se oblékl Radek Vondráček (replika kroje dlouholetého poslance Moravského sněmu i Říšské rady Františka Skopalíka, 1822-1891). Slovácký kroj měli Lucie Šafránková a z Valticka Miroslav Janulík (ANO).

Radek Vondráček ohlásil, že podá návrh zákona o zemských znacích a vlajkách, jejž připravil Zdeněk Koudelka, a vyzval poslance z Moravy k jeho podpisu jako spolunavrhovatelů. Jak bude vypadat?

Poznámka: někdo by zase šel cestou nutné novelizace zákona o užívání státních symbolů ČR. Zde by se dalo lépe ošetřit (vymezit) užívání velkého a malého státního znaku. A daly by se zakotvit historické heraldické vlajky (červená s českým lvem, modrá s moravskou a žlutá se slezskou orlicí).

Řada účastníků měla poprvé možnost prohlédnout si osobně sněmovní sál, v němž zasedal moravský zemský sněm, v účelové budově stojící od roku 1878 na Joštově ulici v Brně. Sál dnes slouží pro jednání pléna Ústavního soudu.

Zdeněk Koudelka ve svém příspěvku poznamenal, že je smutné, že "Ústavní soud si nevzpomněl na výročí země, jejíž majetek užívá, například vyvěšením moravské vlajky. Snad přijde den, kdy se budova Moravského zemského sněmu vrátí svému původnímu poslání – zákonodárnému sboru moravskému.".

Po ukončení zasedání se účastníci přesunuli do budovy Nového zemského domu, nyní sídla Jihomoravského kraje, kde je přijal hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Koncert 1200 let Moravy, 23. září 2022. Brněnské výstaviště, pavilon G2

Deklarace moravských zákonodárců 

Přítomní zákonodárci jednomyslně aklamací povstáním přijali deklaraci zákonodárců zvolených na historickém území Moravy k 1 200 letům první písemné zmínky o Moravanech. Autorem deklarace byl Zdeněk Koudelka.

Tuto deklaraci stvrdili svým podpisem spolu s přítomnými hosty a představiteli veřejného života: "My, poslanci, senátoři a další představitelé veřejného života, při příležitosti výročí 1 200 let první zmínky o Moravanech, prohlašujeme, že jsme si vědomi historického dědictví Velké Moravy i tradic státnosti zemí Koruny české, kde vždy Morava spolu s Čechami tvořila základ společné státnosti. Znát historii vlastní země je základem dobrého vztahu občana ke státu, v němž žije. Současnost vyrůstá z minulosti a směřuje do budoucnosti. Toto máme na paměti i vůči dobrým tradicím vážícím se k Moravě a jejím dějinám."

Nové elektrické vlaky Moravia od společnosti Škoda Group na hlavním nádraží v Brně

V Brně byly 28. srpna 2022 na hlavním vlakovém nádraží představeny nové elektrické vlaky Moravia postavené společností Škoda Group.

Jednotlivé vlakové jednotky budou pojmenovány podle odrůd vinné révy. Na místě byly po desáté hodině dopolední slavnostně pokřtěny (s fanfárami) Fratava a Pálava. Nato si návštěvníci vlaky mohli projít a prohlédnout zevnitř.






Provedením vlaků Moravia jsme se zabývali v roce 2020 v příspěvku Logo Jihomoravského kraje a nové vlakové soupravy, v němž se vedle grafik jednotek, kde zaujal moravský znak, o rok později objevily snímky vnitřního zařízení (zveřejněny stránkami zdopravy.cz 14. července 2021) aj. Byla vysvětlena spojitost zvoleného názvu těchto vlaků Moravia s moravskou historií. Jak dokazují fotografie z 28. srpna 2022, potvrdilo se, že přítomnost moravské orlice na soupravě není jen fantasie grafika.






"Jedná se o 31 čtyřvozových (333 míst k sezení) a 6 dvouvozových jednotek (146 míst k sezení) s moderním evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS, dosahujících rychlosti až 160 km/hod. Jednotky jsou vybaveny novými pohodlnějšími sedadly umístěnými na cantilevrech (tzn. připevněné do boku vozidla). V kombinaci s uchycením sedadel do bočnic tak vznikl nový prostor pro zavazadla nebo případně i koloběžky. Ve vozech je také výrazně větší prostor pro kočárky a kola. Poličky nad hlavami jsou podélné, zlepšuje to přehlednost i vzhled interiéru. Na sociálním zařízení bude k dispozici přebalovací pult, součástí vozidla jsou odpadkové koše pro větší objem odpadu. Samozřejmostí je klimatizace, Wi-Fi a zásuvky na 230 V i USB porty. Nově je řešený informační a kamerový systém. Z důvodu zvýšení bezpečnosti se záběry z různých míst vozidla mohou náhodně promítat do displejů cestujícím i strojvedoucímu. Na displejích se pak občasně objeví i záběry z přední vnější kamery. Zajímavostí jsou okna prostupnější pro mobilní signál. Interiér designově dotváří grafické prvky Jihomoravského kraje. Pravděpodobně poprvé v naší železniční i městské dopravě pak budou Moravie vybaveny přístroji AED (defibrilátory), které mohou pomoci zachránit život při srdeční zástavě přímo ve vlaku."



Bylo by samozřejmě hezké, kdyby na boku vlaku ztvárněná moravská orlice měla ocas, který bere ohled na zvolený tvar štítu. Na obrázku moravského znaku níže vidíme, jak krásně to vypadá.

Znak Moravy - moravská orlice


Moravský, český a slezský znak v nabídce Zahradního centra Vratimov

Níže vidíte provedení znaku Moravy v nabídce Zahradního centra Vratimov (HROCH group s.r.o., Buničitá 756/6). Podnik nabízí okrasné rostliny, ovocné stromy a další potřeby pro zahrádkáře. Vedle znaku Moravy jsou v části elektronického obchodu Keramika nabízeny znaky Čech a Slezska, aj.

Moravská orlice, znak Moravy
Na odkazované stránce jsou uvedeny výrobku rozměry: 17 x 15 cm.

Český lev, znak Čech

Slezská orlice, znak Slezska
Keramika se znaky (viz kachle) vždy zdobila. U znaků výše je hezké, že mají vlastní grafiku (třebaže možná trochu naivní, ale heraldicky v pořádku).

Výročí 1200 let Moravy: 822 až 2022

Nad vchodem do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně (bývalého zemského domu) na Žerotínově náměstí je umístěn (vypnut) velký transparent s moravskou orlicí.

Jsou mnozí. kteří by rádi chtěli na moravský znak osobně upozornit. K tomu se hodí vzít na sebe různými obchody nabízená trička. Pokud se chcete zviditelnit s jeho nejstarší známou barevnou podobou na tričku (Gozzoburg), můžete. Před procházkou ulicemi (nejen) moravských měst a obcí v rámci přípravy uděláte jediné: stačí si je za pár stovek pořídit u Alerionu.

Připomínaných 1200 let se počítá od nejstarší písemné zmínky o Moravanech - a ti žili a žijí zvláště na Moravě. Zápis byl zachycen v latinsky psané kronice Letopisy království Franků.

" (...) Ipse vero peracta autumnali venatione trans Rhenum ad hiemandum in loco, qui Franconofurd appellatur, profectus est.

Ibique generali conventu congregato necessaria quaeque ad utilitatem orientalium partium regni sui pertinentia more solemni cum optimatibus, quos ad hoc evocare iusserat, tractare curavit. In quo conventu omnium orientalium Sclavorum, id est Abodritorum, Soraborum, Wilzorum, Beheimorum, Marvanorum, Praedenecentorum, et in Pannonia residentium Abarum legationes cum muneribus ad se directas audivit.".

Letopisy království Franků, rok 822, sněm ve Frankfurtu, nejstarší písemná
zmínka o Moravě: Die Annales regni Francorum, zápis k roku 822 (sněm ve
Frankfurtu) - první písemná zmínka o Moravanech. Wien, Österreichische
Nationalbibliothek, Cod. 473, fol. 161r (obrázek číslo 333)

Na podzim roku 822 se franský král Ludvík I. Pobožný po skončení podzimního loveckého honu vydal do Frankfurtu (Franfurkt nad Mohanem). Ve Franfurktu se konal obecný sněm, jehož se účastnili velmoži Franské říše a vedle nich také vyslanci všech východních Slovanů. Mezi nimi se vedle Čechů objevili Moravané, o nichž tak vznikl první písemný záznam. Na pergamenovém listu je zvěčněno slovo „Marvanoru(m)“. Jméno je v genitivu a je zapsáno ve zkrácené podobě. Zkratka je naznačena čárkou nad písmenem u. Po doplnění písmene m na konec dostáváme Marvanorum, tedy „Moravanů“.

„Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt.

A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednali vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary.“

Úvodní fotografie profilu Jihomoravského kraje na Facebooku.
Změna (aktualizace obrázku) byla provedena 26. září. O den dříve, tj. 25. září
byla zveřejněna upravená verze prezentace k výročí 1200 let Moravy.

Obrázek zápisu v rukopisu drženém Rakouskou národní knihovnou byl po zvýraznění slova "Marvanoru" použit v periodiku Léto na jižní Moravě, noviny Jihomoravského kraje, červenec-srpen 2022, strana 2.

Latinští kronikáři později Moravany a Moravu nazývali i různě jinak: Marharii, Maraensium, Maravos. Morava se objevila i v arabských pramenech, třeba jako Mwr'w'.

Bíločerveně šachovanou orlici se žlutou korunou a zbrojí v modrém listu na transparentu doplňuje časový rozsah "822 → 2022" a text "1200 let Moravy"


Všimneme si, že úprava textu odpovídá grafické stylizaci Jihomoravského kraje - bílo-červeno-modrý logotyp Jihomoravského kraje (použité písmo, ztvárnění písmene m, barvy).

Krásné. Samozřejmě musíme prominout tu frázi "1200 let Moravy". Je to stejné, jako to podobně rádi píší obce a města (laikům) u příležitosti první písemné zprávy o obci (např. 650 let XY), nikoliv tedy doby vlastní existence či vzniku, ta je vždy o mnoho let starší.

Hlavní část oslav výročí se uskuteční letos na podzim. O programu a dalších událostech bude Jihomoravský kraj zpravovat na internetových stránkách a v profilu na Facebooku.

Foto: profil JmK (Facebook), 9. 7. 2022

Na budovu krajského úřadu bude promítnuto zvláštní světelné představení a k výročí vzniklo i jedinečné logo, které vychází z loga Jihomoravského kraje.