Pozvání na národopisnou slavnost 19. Moravského dne 20.-21. 7. 1957 v Chicagu

Na stránce k pořádání "79th Moravian Day Festival" moravského dne v Americe (převzato také stránkou "Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka") byl publikován zajímavý obrázek plakátu Pozvání na národopisnou slavnost 19. Moravského dne 20.-21. 7. 1957 v Chicagu.


Plakát (leták) z 50. let 20. století je černobílý, šachování orlice stříbrnočervené. Aktuální barevný plakát (tedy jeho digitální grafika) k 79. slavnostem moravských dnů v roce 2018 (v angličtině: 79th Moravian Day Festival 2018, v češtině: 79 Slavnosti Moravských Dnů 2018) obsahuje znak Moravy dle Antonína Javory (je to dle Javory, ale mohl to už někdo vykopírovat odjinud. Určitě ne skenováním originálu ze zlínské knihovny); viz příspěvek k Javorově pojetí znaku Moravy - stříbrnočerveně šachovanou orlici se zlatým jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli.


Káva Hag/Kaffee Hag, Znaky Republiky Československé – Wappen der Tschechoslowakischen Republik

Okolo roku 1933 bylo firmou Káva Hag akc. spol. z Mariánských lázní v jednoduché a luxusní verzi (s pevným barevným obalem) vydáno (u Grafických Umĕleckých Závodů v. Neubert a synové, Praha-Smíchov (Graphischen Kunstanstalten v. Neubert und Söhne, Prag-Smíchov)) známkové album Znaky Republiky ČeskoslovenskéKaffee Hag, A. G.: Wappen der Tschechoslowakischen Republik. Jeho autory byli Vilém Klein a Antonín Morávek.

Informace a obrázky z alba přináší stránka Heraldry of the world, odkud byly převzaty obrázky. O firmě je více informací v článku Coffe Hag Albums. Album uvádí podrobně zpracovaný text k heraldice, a stejně jako v jiných albech má kapitolu věnovanou kávě a kofeinu.

Přepychové vydání

Album obsahuje znaky jednotlivých československých zemí a městské znaky. Otištěno bylo celkem 181 známek. Varianty obrázků: 8 odlišných obrázků. Je známo celkem 285 různých obrázků.

Album bylo vydáno dvakrát, což vedlo u známek (ale ne u samotného alba) k některým změnám. Jedinou skutečnou variací je případ znaku Uničova. Další věc se týká zemských znaků - jsou zachyceny se dvěma typy štítů. A konečně, mnoho znaků bylo v prvním vydání doprovázeno jen českým textem, ve druhém vydání jsou texty dvojjazyčné.



Album bylo vydáno jako Část 1, avšak druhá část již vydána nebyla. Obsahuje 180 známek s obrázky číslovaných v každém oddílu samostatně. Je rozděleno podle zemí do kapitol.



Album je dle zemí rozděleno do kapitol, se znaky zemí na samostatných stranách (v luxusní edici je to takto pojato výhradně); následují znovu zemské znaky, znak zemského hlavního města a abecedně znaky dalších měst a městeček. Zeměmi jsou: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Údaje dodané k jednotlivým městům obecně jejich znaky nevysvětlují, podávají ale některé poznámky k historii a popis (blason) znaku. Znaky jsou vysvětleny jen v některých případech. Také je poskytnut údaj o počtu obyvatel města.



Zadní strany obrázků ukazují popis znaků jak v němčině tak v češtině.

Grafika moravské vlajky využívající znak Moravy od Antonína Javory

Autorem znaků na pohlednici níže popsané jako "gotické znaky Čech, Moravy a Slezska" je Antonín Javora. Pohlednici vydalo JAKO Zlín, T. G. Masaryka 1280, 760 01 Zlín, Tisk, produkce ZLOM. Klenot Moravy je shodný s nejstarší podobou (viz Gozzoburg), jak se užíval ještě za Lucemburků (markrabat) ve 14. století. Datace: 90. léta 20. století?

Znaky českých zemí od Antonína Javory: Čechy, Morava, Slezsko

Všechny ty tři úplné znaky: Českého krále (ovšem zde s ideálními červeno-stříbrnými přikryvadly), Moravského markraběte a Slezského vévody jsou od Antonína Javory, jak je vidět dle shodného tvaru štítu, přilby i přikryvadel. Bylo by perfektní je mít u jednotlivých hesel encyklopedie Wikipedie. Bude to jistě kopírované z Javorových grafik, jako jsou ty různé mapy a podobně. Muselo by se to ale prohledat analogově v knihovnách, viz souborný katalog, co toho tam je přes sto záznamů (hlavně vydáno ve Zlíně).

Černozlatá přikryvadla najdeme například u Gerharda Ströhla. Jsou nakreslena chybně. Sice se ve starších erbovnících výjimečně objevují i v tinkturách černá a zlatá, "protažených" z klenotu křídla, ale správná přikryvadla v úplném znaku českého krále jsou vždy červeno-stříbrná nebo červeno-hermelínová (logicky dle tinktur štítu).

Viz přikryvadla asi na jejich nejstarším (prvním) spolehlivém vyobrazení v kodexu Manesse (z počátku 14. stol.) u Václava II.

Černo-zlatá přikryvadla se zjevně objevují v rukopisných erbovnících až pod vlivem císařství a českého krále coby císaře/krále (tj. po Karlu IV., Václavu IV. - Václav IV. má černá přikryvadla z křídla i na svém znaku ve své Bibli (Bible Václava IV.) - viz Štěpán Valecký, Erb českých králů.), logicky (císařsky) proto vyhovovala i Gerhardu Ströhlovi. Dalo by se říci, že je to takový zcela zapomenutý český (německý?) "spor" (neexistující téma) o červeno-stříbrná nebo černo-zlatá přikryvadla.

Javorův český lev ve znaku s červenobílými přikryvadly je k vidění zde.

Jihlavská právní kniha, zjevně reflektující dobu Lucemburků, krásně dokládá u všech moravských markrabat vždy červená přikryvadla, třebaže ještě (staré) černo-zlaté křídlo klenotu.

O tvorbě Antonína Javory napsal v časopise Heraldika a genealogie v roce 2002 Eduard P. Martin:

"Jsou poutníci časem.
Vycházejí do naší doby, aby nám podali podobu času,
na kterou tento svět zapomíná.
Kterou odkládá.
Protože ji považuje za nepohodlnou.
Antonín Javora jakoby přicházel po tajemné stezce dávných heraldiků
do našich vteřin a ukazoval, že to co se považuje za starožitné, je nadále moderní.
Jeho erby jsou pevným propojením dvou časů.
Času rytířských dob, kdy erby zdobily štíty cválajících jezdců
a času na počátku třetího tisíciletí.
Jeho precizní kresba je jak poučena možnostmi moderní grafiky,
tak zapomínanou poesií rytířských dob.
Javorova čára není zatížena břemenem nepotřebné patiny,
je přesto poznamenána něčím, co se s ní často zaměňuje:
pelem patiny.
Erby Antonína Javory nesou jasnou nezaměnitelnou podobu toho, co zachycují - a navíc, jsou okny do minulých staletí.
Nekarikují. Nekopírují.
Kolikrát je kreslíři erbů vadou jeho rutinní zručnost,
kolikrát je vadou upachtěná neumělost.
Antonín Javora by se dobře uživil v přemyslovské družině,
byl by ctěn u lucemburského dvora...
A dnes patří mezi špičku heraldických grafiků.
Jeho erby jsou moderně vznešené.
Zní to paradoxně?
Vůbec...
I moderní doba, pokud je nazírána ze správného úhlu, může mít svou vznešenost.
Vznešenost, která má dvě pojmenování: poesie a přesnost.
Jeho erby jsou věrné předloze, věrny vůni tradice i věrny moderní grafice.
Protože je zachycuje umělcova osobitost, nechává srůst prostotu gotických klidných
linií se vzrušeně vzlétající barokní linií.
Jsou poutníci časem.
Přicházejí, pokud jsou umělci, aby necitovali mrtvé hodnoty,
vzcházejí, aby vzkřísili podoby,
které byly nepozornými současníky považovány za doznělé."

Eduard P. Martin, Umění naslouchat erbům, zamyšlení nad kresbami Antonína Javory, s. 47, in: Heraldika a genealogie, roč. 35, č. 1/2, 2002

Znak Moravy od Antonína Javory na moravské vlajce

Moravskou orlici použitou při vytvoření této grafiky moravské vlajky namaloval Antonín Javora, a někdo ji vektorizoval. Je tak jiná než ta na pohlednici se znaky českých zemí (trojice zemí Koruny Českého království) výše. Podobnost nalezneme při zkoumání nožek a oka.

Vedle grafiky moravské vlajky s moravskou orlicí od Františka Štorma by se i tato grafika mohla v případě zájmu stát podkladem pro výrobu krásné moravské vlajky. Co ale s okem, které se nikdy nedotýká zobáku a koruny? Posunout čáry a poskytnout trochu prostoru pro malou plochu stříbrného pole okolo oka? To pak prostě vypadá, jako kdyby orlice dostala ránu pěstí. Zde to stříbrné pole kolem oka vůbec nepomůže - je to prostě takový zcela "jiný" kresebný styl (no Javora no, žádný Louda).


A kdyby se přitom zahýbalo trošku s okem? To oko by prostě už bylo jiné (jiný výraz), kdyby se o něco zmenšilo, aby se tam vešlo více bílého pole šachovnice - tedy něco z něho: hned vedle bílého oka. 

Dále se pouze smazaly červené dásně a u oka trošku pohnulo černou linií mezi okem a korunou, abych se tam o kousek protáhlo červené pole šachovnice. Třeba by to šlo dělící linií ve vztahu červeného pole ke žluté koruně napravo hlavy orlice zajít o něco dál a snadno pro červené pole získat na její úkor něco prostoru.
Nelze srovnávat se správnou šachovnicí a Loudovým okem, kde je to zcela přirozené (nevadí stříbrné velmi pěkně a přirozeně černě konturované oko na stříbrném políčku šachovnice). Prostě dle tohoto zpracování Javory by někdo obeznámenější vlajku rozhodně nevyráběl, ale pro jiné užití stačí, nemusí být všude jen Louda.


Koruna Javorovy orlice hodně dostala palicí ... To se ale těžko vyklepe (narovná :) Opět nesrovnatelné s Loudovým pojetím. Trojlístku koruny alespoň bylo na obrázku výše maličko dodáno na zaoblenosti (přidáno na ploše jednoho z lístků). Bez toho by vám mohlo přijít, že to je, jako kdyby někdo ten plech zohnul.

Účtenka hotelu Hotel Buchlovice v Buchlovicích s emblémem moravské orlice

Orlice je Loudova tvaru (asi převzatá z velkého znaku ČR nebo znaku či vlajky některého kraje - viz široký ocas). Je na ní jakýsi náznak "pružiny" (grafická/tisková chyba) a kolem někdo rozprostřel lipové ratolesti "štítovitého" tvaru. Obrys štítu, pokud tam vůbec byl, je potlačený (zbyla jen tenká linka nahoře, spíše podtrhující/oddělující nápis) a "ořezávající" též (na bocích) část lipových větví. Ocas převzaté orlice (s upraveným pořadím šachování?) je samozřejmě nepřizpůsobený dolnímu (obvodovému) zakřivení. Někdo si prostě jen laicky hrál a kombinoval různé rádoby heraldické aj. emblematické prvky.Takže jsou to spíše lipové větve (ratolesti) do oblouku, uvnitř s moravskou orlicí.

Článek k návštěvě Václava Havla v Brně 16. 1. 1990 napsaný pro noviny Rovnost

Chybí nám orlice

Pár minut poté, co Václav Havel v Mahenově divadle odpověděl na otázku týkající se politického, kulturního a hospodářského zrovnoprávnění Moravy, zvoní v redakci telefon. "Jako Brňák samozřejmě samostatnost Moravy podporuji," říká na druhém konci drátu náš čtenář Josef Daněk a hned má po ruce podnětný námět. Proč prý má na stará kolena nosit na tričku nebo na čepici nápisy Suzuki, Puma či I love jánevímkoho. Copak někoho nenapadne ozdobit se moravskou orlicí? A má pravdu! Výrobním družstvům přece není třeba připomínat, jak skvěle by mohla na tak atraktivním sortimentu vydělat. Řiďme se tím, co nám pan Havel vzkázal: za zrovnoprávnění je třeba nejprve trochu bojovat. Hlasme se tedy k svému moravanství nejen peticemi, ale i orlicí na svých hrudích. Pravda, teď v zimě pod kabátem to nebude tak efektní, ale počkejme v létě. To se za nejednou orlicí s chutí ohlédneme! (bod)


Ztráta moravské vlajky v Boršicích

V obci Boršice se počátkem července 2018 ztratila moravská vlajka. Místním rozhlasem bylo proto 9. července vyhlášeno: "Ztratila se moravská vlajka, pokud ji někdo našel, prosíme, aby ji odevzdal na obecní úřad." :-) Vedle přepisu je na stránce Boršic dostupný i zvukový záznam hlášení.

Ohledně moravské vlajky se tedy někdy dějí až nečekané věci. Že se neví, kde vlajka je, ovšem zase tak nepřekvapuje. Kradou se prý všechny (nezabezpečené) vlajky i smaltované cedule se znaky. Nevíme nyní, zda se již vlajka popsaná v oznámení jako moravská našla, přejeme však boršickým, aby se s vlajkou Moravy brzy shledali. Až ji (se) vrátí obecnímu úřadu, bude ji moci opět vyvěsit.

Fotografie dotyčné vlajky po vyvěšení umístěna viditelně na předním místě na stránkách obce, vlající pokaždé, když se do ní opřel vánek, nebo vítr, by hledače mohla povzbudit k většímu úsilí a nasazení vedoucímu k jejímu nalezení.

A zatímco čekáme na dobré noviny z Boršic, můžeme si k práci a zábavě pustit "folklór, který se dá poslouchat". Nalaďte: Rádio JIH Cimbálka. Vysílání prvního internetového rádia, které se věnuje dvacetčtyři hodin denně jen a jen moravskému folklóru. Tato rozhlasová stanice posluchačům nabízí výběr legendárních i současných především slováckých cimbálových muzik, zpěváků a lidových sborů okořeněný výlety do dalších koutů Moravy, Slovenska i nahrávkami ze vzácných hudebních archivů.

Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2018

Po zhlédnutí rozkopaného Dominikánského náměstí a moravské vlajky vyvěšené brněnským magistrátem byla první zastávkou při cestě po městech na jihu Moravy Břeclav.

Brno, magistrát
Vyzvětšovanou grafiku (původní náhledový obrázek je menší) vlajky, kterou vyvěšuje brněnský magistrát si prohlédněte níže. Protože po zvětšení došlo k určitému rozmazání barev, byl obrázek, aby se dosáhlo lepšího dojmu, přemalován. Je to tedy stejně jako další upravený obrázek, který je v příspěvku dále, obrázek odvozený z původního.


Cestou z nádraží v Břeclavi, ještě než přejdete most přes Dyji, minete řadu pěkných vodotrysků (a hlavu čučící přes cestu na paneláky, jejímž heslem je latinské lux et lapis).

Plastika moravské orlice v Břeclavi

Za řekou je na jejím pravém břehu památník s moravskou orlicí.

Dlaždice, znak Břeclavi
Dlaždice, znak Moravy

Všimnete si také znaku města a Moravy v dlažbě, po které kráčíte. Uprostřed města nepřehlédnete moderní stavbu kostela.

Břeclav, městský úřad

U městského úřadu stojí dva stožáry, na nichž je vyvěšena státní a městská vlajka.

Břeclavský zámek s městskými korouhvemi

Na zámku jsou pouze břeclavské městské korouhve.

Penzion Rotunda vedle zámku

Vedle stojící penzion Rotunda vyvěšuje vlajku České republiky a moravskou. Jedná se o tutéž vlajku, kterou vyvěšují na hradě Pernštejně. Maličký obrázek po změně velikosti obsahoval spoustu grafických artefaktů. Kvůli lepšímu dojmu byl proto stejně jako v případě výše znovu od oka vymalován. Jedná se tedy o obrázek odvozený z původního. Další jeho verze byla ještě navíc zbavena černých kontur, aby bylo vidět, jak by to asi vypadalo.


Nálada je výborná. Při procházce zámeckým parkem narazíte na lavičky s betonovými bočnicemi jihočeské firmy JAFA beton styl, bez opěradla a s opěradlem.

Břeclavská hlava "lux et lapis"

Je to potvrzení toho, že toto pěkné město ač zapojeno do vlajkové iniciativy vlajku 5. července nevyvěsilo, čímž se řadí k dalším stejně jednajícím. Jen dva stožáry před budovou MěÚ by neměly být problém, viz příklady měst a obcí kombinujících stožáry s fasádními držáky nebo při počtu dvou jednoduše vyvěšující vlajku České republiky a Moravy.

Hodonínská radnice, náměstí s pěkným vodotryskem
Balkón hodonínské radnice
Hodonínská radnice z druhé strany
 
Po příjezdu do Hodonína a obhlídce náměstí s radnicí je třeba konstatovat, že na městském úřadě byla vyvěšena jen vlajka ČR, města a EU, na dalších dvou budovách městského úřadu vlála vlajka České republiky, stejně tak na zimním stadionu.

Hodonín, jiná budova městského úřadu
Zimní stadion v Hodoníně
Zboží z Čech a Moravy

Při procházce Hodonínem ovšem mile zaujala prodejna se zbožím z Čech a z Moravy.

Strážnice, městský úřad

Ve Strážnici měli na radnici žlutočervenou vlajku se žlutočerveně šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí, takže nebyl důvod, proč se civěním na budovu městského úřadu a mudrováním nad tím, co ta vlajka tam podle nynějšího místního vedení znamená, zdržet a bez dlouhého otálení se šlo dál.

Čeho si lze všude všimnout je spousta nevyužitých fasádních držáků muzeí, škol, galerií ... Čekají na vlajkoslávu, jen je využít - příležitost pro stát, pokud by měl jednou zájem uzákonit moravskou vlajku.

Veselí nad Moravou, městský úřad

Milé překvapení se konalo ve Veselí nad Moravou. Když se chce, všechno jde. Ukázkové město.

Stožáry před veselskou radnicí

Obarvením jazyka moravské orlice z jinak stejného obrázku se žlutým jazykem v grafickém editoru na červeno vznikl obrázek, který má přiblížit, jak tato vlajka zřejmě (zhruba) používaná ve Veselí nad Moravou vypadá. Původní náhledový obrázek, kde je jazyk červený, si můžete prohlédnout, včetně ukázky vyvěšené vlajky, ve starším příspěvku k vyvěšování moravské vlajky 5. července, kde jsou pohromadě i další ukázky zde zmiňovaných vlajek vyvěšených v tento den.

Původní obrázek

Před budovou městského úřadu na ulici Školní mají dva stožáry. Na jednom byla vlajka České republiky a na druhém moravská vlajka. Za téměř bezvětří si s nimi vítr moc nehrál, ale i tak si bylo lze povšimnout "drobnosti" - orlice má červený jazyk. Je to zřejmě dáno tím, že město nemá k dispozici vlajku s karabinkami a moravskou orlicí - se žlutým jazykem.

Pro zajímavost. Tuto vlajku (v provedení s tunýlkem pro navlečení na žerď vloženou do fasádního držáku), na níž je orlice s červeným jazykem v modrém listu vlajky můžeme vidět i na záběrech pořízených fotografem České tiskové kanceláře v roce 2016 v Moravském Krumlově (Fotobanka ČTK), v rukou starosty Moravského Krumlova, Tomáše Třetiny a po vyvěšení na moravskokrumlovské radnici.

Veselí nad Moravou, městský úřad
Veselí nad Moravou, městský úřad, fasádní držáky
Jiná ve Veselí nad Moravou vyvěšená moravská vlajka

Druhá budova městského úřadu na Masarykově třídě s fasádními držáky byla opět vyzdobena státní a moravskou vlajkou. Ve Veselí nad Moravou to s vyvěšováním moravské vlajky myslí vážně.

Zarazice, na zdi domu barevně namalovaný znak Moravy
Veselí nad Moravou, barevný plastický znak Moravy na zdi domu

O oblibě moravské orlice v oblasti svědčí i nádherné fotografie domů v Zarazicích (část Veselí nad Moravou) a ve Veselí nad Moravou, které byly laskavě poskytnuty. V Zarazicích obklopují znak Moravy rostlinné motivy. Ve Veselí nad Moravou mají dům, který zdobí nádherná barevná plastika znaku Moravy. Obrázky byly pořízeny v roce 2018.

Staré Město, městský úřad

Všechno se za jeden den zřejmě stihnout nedalo, a tak např. města Uherský Ostroh a Kunovice navštívena tentokrát nebyla. Zatímco Uherské Hradiště se zatím k akci činně nepřipojilo, Staré Město, které má fasádních držáků spoustu, je ponechalo až na vlajku České republiky prázdné.

Velehrad, obecní úřad

Zlatým hřebem výletu se stal Velehrad. Nádhera, prostě nádhera - moravská vlajka.


Fotografie v galerii článku Slováckého deníku Tisícovky poutníků dorazily na Velehrad k velehradské pouti ukazují, že moravská vlajka a moravská orlice byla výrazně přítomna.

Velehradská pouť 5. července 2018

Na přerovské radnici (moderní město s mamutí historií, jak návštěvníkům říkají jeho stránky) vlála 5. července moravská orlice (bíločerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí a zlatým jazykem v modrém listu vlajky).

Závěrem ještě připomenutí, že moravská vlajka by mohla vycházet např. i z práce Františka Štorma (jeho grafiky velkého státního znaku). Pokud by si ji někdo nechal zhotovit, vypadala by takto:


Někde mají moravskou vlajku vyvěšenu i v jiné dny, někde i celoročně. To může být případ např. obce Železné.

Obecní úřad v Železném