Moravský prapor z roku 1678

Na obrázku je zachycen zbytek praporu s moravskou orlicí, který byl datován rokem 1678 (datace zde uvedená vychází z roku v názvu souboru). Je otázkou zda to není spíše 1778 než 1678.

Snímek je focen z úhlu, snad proto poslední slovo nápisu, začínající na S, není zřetelně vidět. Není tak dobře čitelné jako slova před ním. Poslední dvojčíslí roku 78 je vpravo dole. Vpravo nahoře je konec textu "NTVR QVOS SPREVIT".

Uprostřed modrého listu praporu se ve věnci nachází bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou (provedeno zlatou barvou), jazykem a pařáty (provedeno zlatou barvou). Zobák vůbec moc žlutě nevypadá. Jeho zbarvení se podobá barvě dříve bílých polí (provedeno stříbrnou barvou).


Takže pozor. Zdá se, že jde o malbu zlatým pigmentem (ten vydržel a stále se třpytí - viz též nápis, číslovky i rolverky, krom pařátů a koruny) a zčernalý/zoxidovaný stříbrný pigment šachovnice (včetně "stříbrného" zobáku - toto šachovnicové políčko na něj i vychází - zlacený je jen jazyk).

XIV. ročník Truck Srazu Zlín - moravský znak na kabině kamionu

Ve dnech 23.-25. srpna 2019 se konal již XIV. ročník Truck Srazu Zlín. Z poledního průjezdu Zlínem 24. srpna 2019, třída Tomáše Bati, jsou následující snímky. Moravskou orlici vidíme namalovánu na zadní stěně kabiny jednoho z kamionů.


Odznaky s moravskou orlicí

V nabídce obchodu Alerion se čerstvě objevila nová verze odznaku se znakem Moravy. Tento tvoří novou řadu společně se znakem Čech. Dále je tu ještě velký státní znak (2). Tyto odznaky jsou menší. Povrch je hladký - vedle vyražení je zpracován i tak, že je ještě zalit látkou. Jejich vzhled si můžete prohlédnout v galeriích, kde je navíc srovnání s předchozími verzemi.

Odznak je menší než ten, o němž se tu již psalo v příspěvku Samolepky a odznaky s moravskou orlicí. Je vkusný, vhodný díky svému rozměru ke každodennímu nošení - kdekoli, kdykoli, např. na klopě kabátu, apod.

Znak Moravy namalovaný na fasádě domu v Bukovanech

Fotografie z 28. července 2019 zachycuje fasádu domu v Bukovanech, kde majitel nechal moravský znak namalovat na štít domu.


Ukázka hlavičkového papíru se znakem Moravy po roce 1915

Na příkladu obce Zlechov je na výřezu z dokumentu se znakem Moravy (hlavičkového papíru) použitého v květnu 1916 (tedy již poté, co vstoupilo v platnost nařízení o změně středního státního znaku Rakouska-Uherska) vidět, jak takový dokument se znakem Moravy mohl vypadat. Na těchto stránkách se o používání takových hlavičkových papírů i po roce 1915 psalo již dříve v příspěvku Zneužívání znaku Markrabství moravského obcemi na tiskopisech dopisních papírů.

Otázkou pak je, zda se jedná o výrobek tiskárny Tuček v Holešově, nebo firmy Jan Ehrlich v Příboře: "Zemská účtárna dovoluje si upozorniti na to, že mnoho obcí na Moravě užívá pro úřední podání na zemský výbor a snad i na jiné úřady tiskopisů, vydaných firmou Jan Ehrlich v Příboře, která vydává časopis "Obecní samospráva". Na těchto tiskopisech vytištěn je, jak přiložené 2 zprávy obce Vysoké a zpráva obce Vran. Lhoty okresu Jevíčského dokazují znak moravský.". V tomto určování nám pomůže informace uvedená vespod tiskopisu: "Čís. 106b. - Příloha časop. Obecní samospráva v Příboře. - N. 357. Jakpak asi tak vypadal Tučkův tiskopis?

Za text Představenstvo obce se doplnil název obce. Z provedení heraldického šrafování šachování orlice v zemském znaku jako červeno-stříbrného je vidět, že se jedná o moravskou orlici. Modrá barva štítu ani zlatá barva koruny, jazyka a zbroje ale nejsou naznačeny, takže v důsledku toto její zpodobnění není přesné.


Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně,  A 9 Zemský výbor, kr. 4207

Vlajky Čech, Moravy a Slezska v Praze

Záběr z roku 2016 zachycený v Praze ukazuje vedle sebe všechny tři heraldické prapory historických zemí tvořících Českou republiku. Za nimi je vidět vlajka České republiky a vlajka Evropské unie. Ačkoli to není vidět, lze předpokládat, že v případě moravské vlajky se jedná o vlajku s červenobíle šachovanou orlicí se žlutou korunou, žlutou zbrojí a s červeným (!) jazykem v modrém listu vlajky.


Moravská vlajka v Břeclavi

Z roku 2018 pochází snímky zachycující historickou skupinu v Břeclavi s heraldickými prapory Čech a Moravy. Podle EXIF informací u souborů byly fotografie pořízeny 24. července 2018, první po čtrnácté hodině, druhá asi o hodinu později, kdy jsou už vlajkonoši pěkně seřazeni.

U břeclavského zámku


Moravská vlajka na Velké Javořině

V letech 2015 a 2018 byly během slavností na Velké Javořině (Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, resp. Moravanů a Slováků pořádané každý rok na hoře Velká Javořina) pořízeny fotografie, které dokladují užití vlajky s červenobíle šachovanou orlicí se žlutou korunou, žlutou zbrojí a s červeným (!) jazykem v modrém listu vlajky v roli moravské vlajky na moravskoslovenské hranici.

Velká Javořina 2015
Velká Javořina 2018

Zamykání rozhledny Velký Lopeník 17. listopadu 2018

Vedle budov obecních úřadů, kulturních památek (hradů, zámků, ...) a soukromých nemovitostí je moravská vlajka vyvěšována také na rozhlednách.


 Na fotografiích z akce Zamykání rozhledny velký Lopeník, která se konala 17. listopadu 2018, ji vidíme společně s vlajkou České republiky a vlajkou obce Lopeník.


Velký Lopeník je vrchol (912 nad mořem), který se nachází v Bílých Karpatech na hranicích České republiky a Slovenska (na pomezí okresu Uherské Hradiště a okresu Nové Mesto nad Váhom). Obec Lopeník v pozvánce zve na výšlap k rozhledně na Velkém Lopeníku na symbolické uzamčení rozhledny v 11 hodin, čímž byla ukončena hlavní turistická sezóna.

Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2019

Jako skoro každý rok i letos patří první obrázek moravské vlajce vyvěšené na Nové radnici v Brně. A pak hurá do Břeclavi. Loni nebylo vyvěšeno nic, jak si můžete připomenout z loňského článku k vyvěšování moravské vlajky. A tak je tento ročník vyvěšování moravské vlajky věnován obejití zhruba těch samých míst. Jelo se po mírně odlišné trase, a tak byla navštívena i jiná města na jihu Moravy. Obecní volby proběhly na podzim loňského roku, takže: jak se to promítlo do ochoty zastupitelů vyvěsit moravskou vlajku? Co se změnilo, nebo nezměnilo?

Nová radnice v Brně

Hned, jak jsme vystoupili na břeclavském nádraží, vzali jsme to indiánským krokem do centra, přes most přes Dyji, k městskému úřadu u náměstí v Břeclavi. Před radnicí na stožáru za bezvětří visela žlutočervená bikolóra - nebylo toho o moc víc vidět. Proto otočit se a rychle zpět na nádraží, vlak pojede za chvíli. Ano, dá se to stihnout. Podruhé minuta místní hlava s jejím němým výkřikem, kterou by se pro ten den hodilo přesunout na druhý břeh Dyje, kde by uplatnila své umění. Na nádraží dokonce snad ještě rychleji než v opačném směru - viz blížící se příjezd vlaku, který nás má přiblížit následujícímu lákavému cíli, jímž je Hodonín. V Hodoníně loni stejně jako v Břeclavi nebylo vyvěšeno nic.

Stožár před břeclavskou radnicí

Konečně. Na hodonínské radnici je v roce 2019 vyvěšena moravská vlajka. Na to, jak moravská vlajka v Hodoníně vlaje, se můžete podívat v záznamu hodonínské televize.

Hodonínská radnice
Vlajky vyvěšené na hodonínské radnici
Celkový pohled na městský úřad v Hodoníně

Příjemně překvapilo i Staré Město, kde 5. července 2018 také nebylo vyvěšeno nic. Nyní: Moravská vlajka. Poznámka: všimněme si ovšem červeného jazyka.


Bíločerveně šachovaná orlice se žlutou
korunou a zbrojí a červeným jazykem
na radnici města Staré Město
(u Uherského Hradiště) 5. července 2019,
moravská vlajka
Bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí
a červeným jazykem na radnici města Staré Město

Napajedla se letos iniciativy za vyvěšení moravské vlajky účastní poprvé. Město má ve znaku od roku 1899 kromě jiného zlatočerveně šachovanou orlici (příčná zeď ze stříbrných kvádrů, dvě stříbrné věže s trojdílnými okny a se sedlovými střechami, zlaté makovice, mezi věžemi svatý Jiří ve stříbrném brnění na stříbrném koni vráží kopí do draka, nad nimi červeně a zlatě šachovaná orlice v modrém poli, v otevřené bráně městské zdi stříbrný srp). To by mohlo být vysvětlení pro žlutočervenou inklinaci zastupitelů, kterou vidíme převedenu do praxe ve formě vlajky jako: žlutočerveně šachovanou orlici se žlutým jazykem v modrém štítu umístěném uprostřed žlutočervené bikolóry.

Napajedelská radnice

To Otrokovice se zapojily už po sedmé. Na městském úřadě ale 5. července byly jen unijní vlajka, vlajka České republiky a vlajka Otrokovic.

Otrokovická radnice

Při cestě autobusem byla moravská vlajka nečekaně zahlédnuta na obecním úřadě Kvasic, které se účastní podruhé. Takto vypadá snaha o její zvěčnění fotoaparátem přes sklo rozjetého dopravního prostředku.

Obecní úřad v Kvasicích

Město Vyškov se účastní jubilejně po desáté. V předchozích ročnících vyvěšovalo vlajku se žlutočerveně šachovanou orlicí se žlutým jazykem v modrém štítu umístěném uprostřed žlutočervené bikolóry. Letos je to jiné. Ve Vyškově zavlála moravská vlajka.

Vyškovská radniční věž
Moravská vlajka na vyškovské radniční věži

Pokud byste snad na obrázku dobře neviděli na vlajku České republiky, moravská orlice vám její barvy ráda připomene.

Ukázky dokumentů informujících MNO o rozhodnutích městských rad k její žádosti o vyvěšení moravské zemské vlajky/moravské vlajky/vlajky Moravy poskytují následující obrázky, zde města Hodonín a Vyškov.



Shrnující poznámky k vyvěšování moravské vlajky 5. července

Pes je zakopaný v tom (neurčitém) spojení "vyvěsit moravskou vlajku" = jakou (ví to, je jim to jedno, neřeší to?) a kým (lhostejný technický pracovník, co tam něco pověsí, co má po ruce či co sehnal, nebo místní angažovaný "žlutý"?). Dá se říci, že na každém úřadě jsou v této věci (ve vedení) jen (neinformovaní) laici, tj. snadno zneužitelní ...

Proto je třeba vědět alespoň základní minimum:

1) Máme statní a krajské symboly, které jasně definují historický symbol Moravy, neměnný od počátku až dosud (za monarchie od poloviny 13. století, přes první republiku až po ČR). Viz všemožné odkazy na toto téma.

2) Moravská orlice je heraldický (světově heraldikům známý) terminus technicus (viz blason např. ze zákona o státních symbolech ČR č. 3/1993 Sb., tj. třetí nejdůležitější zákon republiky, po ústavě a Listině základních lidských práv a svobod). Nic figurálně i tinkturami odlišného nelze zvát moravskou orlicí.

Viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-3 § 2 odstavec (1) druhá věta:
"Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí."

3) Z těchto elementárních důvodů "musí" státní správa i samospráva ČR respektovat podobu této (dané) moravské orlice a symboliku s ní pracující, viz text Ivana Štarhy z roku 2013 publikovaný na stránkách Ministerstva vnitra České republiky: Historie, moravské barvy a moravská vlajka.

4) Samozřejmě, chce-li někdo (obec) záměrně (vědomě) akcentovat "větší nezávislost Moravy" a vzpomínku na Provinz Mähren (z 19. století v rámci  rakouského mocnářství s hlavním městem ve Vídni, německými politiky a problematikou užívání úředního jazyka), použije žluto-červenou vlajku (bikolóru), která je ale zákonnou vlajkou hlavního města Prahy, a proto navíc se štítem s nezákonnou podobou šachované orlice (dle "návrhu" MNO), která není (platnou) moravskou orlicí.

Moravská národní obec ve své statistice manipuluje. Čím doloží, že všichni ostatní věší "žlutou"? Jsou politicky angažovaní, a tak zneužívají dobroty úřadů.

Je to jednoduché. Není žádná "správnější" vlajka - je jen ta problematická červeno-žlutá bikolóra 19. věku (v provedení o sto let pozdějším jako sporná bikolóra se znakem) a korektní "modrá" (viz státní znak, krajské vlajky atd.).

Dá se říci - připomínáte si Moravu = věšíte "modrou" s moravskou orlicí. Vyjadřujete se politicky (aktivisticky), pak věšíte bikolóru bývalé provincie Mähren z 19. století s přidaným neplatným znakem jistého spolku a stran ...".

Tím, že vznikla ČR se logicky čísluje od prvního zákona republiky (Ústavy), a za Listinou (zákon č. 2/1993), mezinárodním dokumentem je hned zákon o státních symbolech.

Je to logické. Nejprve se země právně definuje (Ústava), mezinárodně umístí (Listina), a pak "popíše" (jak jinak než symbolikou), kterou každý stát mít musí. A samozřejmě byla tu i praktická potřeba. Pokud by se takový zákon odkládal (jako např. č. 325 atd.), není, jak se na mezinárodním poli symbolizovat ve chvíli vzniku. Již v Paříži na konferenci po 1. sv. válce se musela ihned užívat bílo-červená vlajka a pečeť s českým lvem. Pro RČS  nic jiného ani nebylo k mání.

Otevřený dopis Michala Sandra z Prahy vyjadřující kladný postoj k Čechám, Moravě a Slezsku

Následující dopis obsahující ovšem v prvním i ve druhém odstavci kromě jiného také některé jinak dále nedoložené domněnky (viz ti "komisaři", kterým by to člověk věru nepřičítal :), a ten "hoax" o patentování toho slova - to by nás tedy zajímalo, kdo by takový patent držel, copak patentový úřad může vydat patent onoho druhu?!), při jejichž čtení čtenář trochu znejistí, byl zveřejněn na stránkách moravskynarod.cz pod názvem Hnusný název Česko.

"Vážení přátelé, FB přátelé a nepřátelé a i naši STRÁŽNÍ ANDĚLÉ.

Po bezvadném víkendu na naší krásné Moravě se chci pozastavit nad pro mne dost HNUSNÝM názvem ČESKO. Nevím jak Vám, ale mně toto slovo je odporné a s dalším cizím názvem naší České republiky CZECHIA je dalším náznakem toho, že komisaři v Evropské unii chtějí úplně zlikvidovat náš název REPUBLIKA a je jim i trnem v očích.

Je to jako prznění „našich“ státních dresů ve fotbale a hokeji, kdy naši zástupci mají na prsou místo našeho znaku státnosti tvora mezi orlicí, slepicí a nějakým mimozemským tvorem.Kdo toto prznění našich státních symbolů vůbec dovoluje? Nebo je to důsledek toho, že se již naše mladá generace nemá ohlížet na naše dějiny a národní hrdost?! Jestliže to je ale v něčem jiném, co se proslýchá mezi našimi občany a opravdu nevím, jestli je to Hooax nebo pravda, že obojí, tedy slovo ĆESKO a znak na „našich“ reprezentačních dresech, jsou PATENTOVANÉ a někdo za ty PASKVILY bere peníze, tak to považuji za ZVRHLOST a IDIOČTINU. S lidmi, kteří kšeftují i s našimi státními znaky a przní je, NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO A NIKDY JE NEBUDU BRÁT ZA NAŠE STÁTNÍ SYMBOLY!!!

Jsme stále ČESKOU REPUBLIKOU (v angličtině CZECH REPUBLIC) a naším státním znakem není jen symbol Čechů lev s rozdvojeným ocasem, ale také symboly Moravy a Slezska – dvě různé ORLICE!!

I když jsem Čechem a ještě k tomu Pražákem, stydím se za nynější PRAŽSKÝ CENTRALISMUS a kdyby se hlasovalo o znovuzavedení ZEMSKÉHO USKUPENÍ našeho státu, tedy místo krajů by se náš stát skládal ze zemských útvarů – Čechy, Morava a Slezsko, BYL BYCH 100 % za zemské celky. Neznamená to však, že bych byl za rozpad naší společné republiky, ale jsem za její stmelení. Měli bychom si konečně uvědomit, že mnoho Moravanů bere PRAŽSKÝ A ČESKÝ CENTRALIZMUS za křivdu.

Nechci rozdmychávat ještě větší spory mezi našimi národy, právě naopak. Proto si myslím, že tato otázka NESMÍ BÝT TABU a měly by si všechny naše národy konečně v této otázce udělat pořádek. Vždyť v mnohých případech naše národy jsou propojeny těmi nejhlubšími svazky a to svazky manželskými a partnerskými.

Češi by si konečně měli uvědomit, že Brno, Ostrava, Znojmo a další města a vesnice NEJSOU V ČECHÁCH, ALE NA MORAVĚ A ŽE ČESKÁ REPUBLIKA SE SKLÁDÁ Z ČECH, MORAVY A SLEZSKA!!! To, že jsme byli NEZÁKONNĚ ROZDĚLENI SE SLOVÁKY JE VĚC DALŠÍ A NA VĚTŠÍ A HLUBŠÍ ROZBOR NAŠÍ SPOLEČNÉ SITUACE V NAŠÍ EVROPĚ (nemyslím tím ale diktátorskou Evropskou unii).

Michal Sandr – občan České republiky V Praze dne 4.6.2019 "

Reakcí na tento příspěvek je názor, že:

"Pán se rozčiluje na nesprávném místě - když totéž hrozilo u dresů na Slovensku, parlament okamžitě (byť těsně před mistrovstvím!) zareagoval a vydal novelu zákona, která to prostě zatrhla. Zatímco náš zákon je benevolentní, (zjevně naivně) předpokládá "rozum a cit", tak výsledkem je zpupná kreativita bafuňářů ...

A trapné současné krajské zřízení (totalitní model 1949-60) nepotřebuje vůbec komentáře (druhých politických a dotačních center) ...

Ale popravdě anglický dvouslovný nápis na našem dresu je další absurdní zhůvěřilost ... copak je to u nás úřední řeč - na všech jiných dresech, pokud tam mají jméno země, tak logicky v řeči té země!

Chápu - i to je důsledek celého neštěstí "složitosti" našich státních symbolů (sporům - viz žlutí moravisté), neexistence jednoslovného názvu atd. apod. ... ale má to vůbec nějaké "rozumné" řešení? Pak se nelze ničemu z toho, co se kolem toho všeho děje, divit ..."

Příkladem hezké iniciativy je interpelace Pavla Jelínka, poslance Parlamentu  České republiky za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), který ve spolupráci s PhDr. Tomášem Skoumalem připravil a přednesl interpelaci na ministra školství mládeže a tělovýchovy, za velký znak na dresech reprezentace. Proč ne (není první ani poslední).
 
"Vážený pane předsedající, Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře. 
 V minulém volebním období se na základě interpelace v parlamentu pokusila paní ministryně školství zvrátit praxi nepoužívání státního znaku na dresech našich reprezentantů. Konkrétně se jedná o zákon č. 352/2001 §3, odst. 1, písm. g) kde se píše – „Velký státní znak: se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.“ Bohužel paní ministryně svůj mandát nedokončila a sportovní asociace nadále pokračují v praxi využívání loga místo státního znaku.

Moje otázka zní: Bude ministerstvo i nadále tolerovat nedodržování zákona? Je nutný takový odklon od tradic v naší zemi. Podle podobné logiky by se nemusely velkým státním znakem nadále označovat ani hranice ČR, protože v písm. c) uvedeného zákona je použita shodná formulace a pokud ji nedodržují sportovní asociace, tak proč by jí mely dodržovat jiní.

Sportovci jsou vzorem naší mládeže a pokud naši reprezentanti nebudou prokazovat vlastenecký vztah k našemu státnímu znaku, je to špatný příklad, který negativně působí nejen na mladé lidi."
 
Problém je, že ty svazy (fotbalový, hokejový či jiný) kohokoliv odbudou tím (a na to jsou dávno připravené) , že zákon neříká "musí"!
 
A jak je to u nás s obcházením zákonů - "nikdo" nectí ducha zákona ani Ústavy (totéž se častěji, než je zdrávo, týká moravské vlajky - ač vyplývá ze zákona o státních symbolech a krajů - nerespektuje se 100 %, protože to v zákoně není nikde polopatě napsáno a tak se to obchází) ... 
 
Totéž se řešilo na Slovensku před hokejovým mistrovstvím, kdy ale poslanci okamžitou novelou nařídili užívání státního znaku a tím zabránili slovenskému logu na hrudi.
 
Ale takovou aktivitu aby v ČR pohledal.

Moravská vlajka vlající na stožáru věže zámku Nový Světlov

V poslední době si bylo možno všimnout, že na zámku Nový Světlov je na stožáru vyšší věže, nalevo od vstupu do zámku, moravská vlajka. Ukazují to např. záběry pořízené z větší či menší dálky, které jsou k vidění ve videích ze svateb, které se tam pořádají. Samozřejmě, pokud chcete mít "mexickou svatbu" a projevíte přání, tak vám na stožár (možná) vytáhnou i mexickou vlajku. :)

Věž zámku Nový Světlov

Neznáme přesně okolnosti, totiž jestli je vlajka vyvěšená třeba jen na víkend, ale pokud by jinak vlála moravská vlajka v posledních měsících trvale (nebyla občas stažena), tak by nás čistě vědecky zajímalo, jak dlouho její látka místní podmínky vydrží? To je dáno počasím, místním podnebím. V některých oblastech Moravy totiž fouká víc, a jinde zase méně. Vlání vlajky na stožáru zde zámecké jinde hradní věže ovšem vypadá úchvatně.

Před několika lety na Novém Světlově vlála velká vlajka politické strany Moravané. Byla větší než vlajka Moravy, co tam vlaje dnes, a byla vidět z velké dálky. Majitelé zámku po upozornění v polovině července 2012 projevili zájem o informace o vlajce Moravy.

Správce kulturního centra na možnou historickou nesrovnalost majitel upozornil už při nákupu žlutočervené bikolóry se znakem, která je výsledkem usnesení členů politické strany Moravané, z nichž mnozí jsou zároveň členy Moravské národní obce. Ta se pokouší zviditelnit Moravu tím, že nabízí vlajky starostům, aby je vyvěšovali na svátek slovanských věrozvěstů. Správce kulturního centra ale měl za to, že firma, která ji masivně po Moravě rozšiřuje, ví, co dělá.

Vlastníkům Nového Světlova ovšem velmi záleželo a záleží na tom, co a při jakých příležitostech na věži visí a záleží jim na názorech skutečně odborné veřejnosti. Správce kulturního centra se proto obrátil se žádosti o vysvětlení na firmu, která vlajku dodala, v jejímž případě ale mohlo jít spíše o obchodní, než odborný zájem, ale nic takto nevyřešili.

Byli tak na nesrovnalost upozorněni podruhé, v prosinci 2012.

Podle tehdejšího jasného názoru vlastníků zámku bylo třeba se konečně s pomocí odborníků sjednotit na podobě vlajky, ukončit diskuzi, zveřejnit její výsledek a pořádně rozjet další prezentaci. Přece není možné, aby každý na výročí příchodu Cyrila a Metoděje věšel jinou vlajku? Za této situace není divu, že jim tehdy v závěru roku 2012 zatím nebylo jasné, jakou mají vyvěsit.

Vlajka strany Moravané tak na Novém Světlově vlála ještě v roce 2013 (aspoň rok po prvním upozornění?), než ji po druhém upozornění vyměnili za vlajku EU, snad že neměli jinou "modrou". Za krátkou dobu ji pak vyměnili za moravskou. Ta tam vlaje už několik let nepřetržitě. Jestli se jedná o jeden a tentýž kus nebo ji po roztrhání větrem vyměňují, nevíme.

Jaká vlajka je na záběru z 10. září 2017, který byl
nahrán na Rajče?

Dále následuje několik snímků Nového Světlova pořízených na jaře 2019, kde je moravská vlajka na stožáru vidět lépe. Detail vrcholku vyšší věže je pak na fotografii ostřejší, než je tomu na výřezu ze záběru o pár měsíců staršího videa výše.

Zámek Nový Světlov na jaře 2019
Věž zámku Nový Světlov na jaře 2019
Moravská vlajka na věži zámku Nový Světlov na jaře 2019

Nosislavský zpravodaj, červenec 2016 - Moravská vlajka

V Nosislavském zpravodaji z července 2016 (zpravodaj vychází jednou za dva měsíce) se na sedmé straně nachází obsáhlejší text Pavla Fröhlicha k moravské vlajce, její historii a současnosti, a jejímu vyvěšení v městysi Nosislavi včetně ilustračního obrázku vlajky, kterou Nosislavští (zřejmě) vyvěsili.

Poznámka: dle bodu 3) "Zpráva ze zasedání RM a činnosti úřadu městyse" Zápisu č. 13 z řádného zasedání Zastupitelstva městyse Nosislav konaného dne 29. června 2016 v zasedací místnosti radnice RM na své schůzi schválila (mj.): vyvěšení  moravské vlajky dne 5. 7. 2016.

Následuje znění příspěvku:

"Moravská vlajka

Radní  městyse  rozhodli  svým  usnesením  č.  24,  že  bude  letos  poprvé  oficiálně  vyvěšena  moravská vlajka.  Co  nás  k tomu  vedlo?  Důvodů  je  trochu  víc,  v každém  případě  nejsme  žádní  nacionalisté a zastánci samostatného moravského státu, nicméně je třeba si alespoň jedenkrát vroce uvědomit své místo, místo, které Morava zastává v samém srdci Evropy, a proto i tento článek. Nelze začít jinak než historií.

První  písemné  zmínky  českých  a  moravských  dějin  sahají,  jak  jinak,  k  franckému  kupci  Sámovi. On vlastně ani žádný kupec nebyl, naopak byl velmi zdatný organizátor, vojevůdce a vůdčí osobnost, nicméně většina znás jej dodnes pořád tak ještě vnímá, „protože jsme se to učili ve škole“. Sámo byl ve franckých letopisech v polovině 7. století zmiňován jako král Slovanů se všemi poctami a výsadami a, světe  div  se,  středem  tohoto  království  bylo  uváděno  místo  dnešní  Moravy.  Tento  útvar  pod  jeho správou  dobře  čelil  náporu Avarů  a  nájezdníků  z východu,  a  proto měl  i  podporu  samotných  Franků na západě. Uvádí se, že v té době od Moravy na západ až po Franckou říši (území dnešních Čech) bylo území močálů a hlubokých lesů nevhodných a nebezpečných k životu.

Po smrti tohoto krále Slovanů písemné údaje chybí, pozdější jsou až z doby Velké Moravy (9. stol.). Velká  Morava  patřila  mezi  největší  a  nejvlivnější  stabilní  knížectví  své  doby,  okolní  české  rody  byly pouze vazaly a patřily zcela pod její vliv, respektive vliv Francké říše. Na Moravu za vlády Rastislava také  přišli  věrozvěstové  Cyril  s Metodějem  a  došlo  k velkému  historickému  posunu – tím  byly  nové písmo a křesťanská kultura ve slovanském jazyce. V dalších staletích se karta obrátila, rod Přemyslovců nabýval  vlivu,  vzniklo  České  království  s pozdějším  prvním králem  Vratislavem  II.  (r.  1085),  vlastní samosprávný  celek  Moravy  slábnul,  přesto  a  dodnes  Moravané  cítí  stále  svoji  svébytnost  a  identitu. Nemůžeme se tomu ani v současné době vůbec divit – je to zcela přirozené.

Všimněme  si  také  zajímavé  shody  u  barvy první  moravské  vlajky,  kterou  užil  ve  13.  století  Přemysl Otakar II. Na vlajce je vyobrazena červenobíle šachovaná orlice na modrém poli. Jaká náhoda, když např. i Nosislav sice později, až v r. 1486, získala svůj znak a vyobrazení na stejně modrém poli. Mimo jiné i proto naše nedávno vydaná kniha „Nosislav v proměnách času“ je ve stejné barvě. To je odpověď na časté dotazy čtenářů, proč ta modrá barva naobálce knihy – tak teď už to tajemstvím není, stejně jako barvy nových tabulí umístěných na vjezdu do obce „Vítejte u nás, Nosislav“. Nakonec, jak zpívá kapela Žlutý pes, „Modrá je dobrá, už je to tak...“

Vraťme se však zpět k Přemyslu Otakarovi II. Ještě než se stal českým králem, vykonával do té doby významnou  funkci  markraběte  moravského  a  svůj  vztah  k Moravě  nijak  neskrýval.  Moravskou  vlajku užíval se všemi poctami a náležitostmi spolu s vlajkou českou – stříbrný lev na červeném poli (tu má současné „Česko“ ve státním znaku). Možná se mu moravská vlajka stala osudnou, když pod ní padl u Groissenbrunnu (tzv. „Moravském poli“) v Dolním Rakousku v roce 1278! Jaká to náhoda a letopočet, když první oficiální zmínka o vsi Nosislav je datována ze stejného roku  a v místě vzdáleném pouhých 100 km.

O moravské orlici máme mnoho dalších historických zmínek – je například k vidění i na nástěnné malbě jedné zmístností na hradu Karlštejn. Moravská vlajka sice nebyla nikdy oficiálně ustanovena (užívá se v modrém  nebo  žlutočerveném  poli),  ale  je  a  byla  hojně  používána  a provází  nás  od  počátků  naší státnosti.  Moravská  orlice  je  součástí  velkého státního  znaku  a moravská  vlajka  může  být v souladu  s pravidly  vyvěšování  vlajek  vyvěšována vedle české státní vlajky.

Moravská orlice ve stylizaci heraldika a vexilologa Jana Tejkala
známá ze znaku a vlajky Kraje Vysočina

Někde  je  moravská  vlajka  k vidění  celoročně,  ale mnoho  moravských  obcí  stejně  jako  Nosislav  ji vyvěšuje  právě  u  příležitosti  svátku  svatého Cyrila a Metoděje   5.   července.   Vyvěšení   vlajky   je považováno za nepolitický akt, vyjádření příslušnosti k historickému  a  slavnému  území,  počátkům  naší státnosti.

Pavel Fröhlich"

Co se týče zmiňovaného užití a vyobrazení vlajky již ve 13. století, k tomu je třeba poznamenat, že nejstarší známou zmínku o moravském praporu a jeho barvách máme doloženu v kronice Ottokara Štýrského vzniklou na přelomu 13. a 14. století. Jde tu ovšem pouze o textový popis bitvy u Kressenbrunnu (12. července 1260). Jindřich Preissler v něm Bélovi IV. popisuje znaky Čech a Moravy. V blízkosti Přemysla Otakara II. jedoucího v čele nastupujícího českého vojska byl prapor s bílým lvem na červeném sametu a vedle něj vlál prapor Moravy se šachovanou orlicí (orlem) v barvách červené a bílé.

O modré barvě, kterou vidíme přítomnu (což bereme jako samozřejmost) na fresce moravského znaku (modré pole štítu) v Gozzoburgu, a kterou bychom proto jako jednu z barev znaku Moravy ve Štýrské rýmované kronice čekali a rádi viděli zachycenu veršem, jako barvu (listu praporu), na niž je položena obecná figura šachované orlice, se v těch několika verších výslovně nepíše. Ledaže bychom její přítomnost hledali a našli v onom básnickém vyjádření:  

"Hern Dietrich Spatzmanen
sach man die banier leiten:
in einem rȏten samît breiten
was geworht ein lewe wîz.
ouch heten ir baniere flîz,
die von Merhaeren wârn:
ein geschâchzabelten arn
von rȏter und von wîzer varbe
sach man ob in begarbe
waejen von dem winde.".

Autor přímo o modré nepíše, ale všimněme si, jak zdůrazňuje tu bílo-červenou shodu obou (nerozlučných) figur (bílý lev v červeném poli a orlice: červená a bílá), jejichž dokonalé barevné provedení nám pak ukazuje freska v Gozzoburgu (kolem roku 1269).

Modrou hledejme až na základě přesného překladu. Potřebujeme jej k tomu, abychom se mohli zamýšlet nad přeloženým textem. Jak vidíme, básník tam výslovně nepíše ani o tom, že orlice je žlutě korunovaná a že má žlutou zbroj a pařáty, což vše je na fotografii vyobrazení moravského znaku nacházejícího se v sále městského hradu (paláce) v Gozzoburgu více či méně zřetelně vidět.

Dá se z toho básnického popisu vůbec nějak dovozovat, že má vztah i ke štítu moravského znaku, když je v předchozích verších výslovně popsaná jen obecná figura (šachovaná orlice) a její barvy?

Vypadá to, že se tu jen zcela prostě popisuje, jak skutečný vítr třepotal praporem, čímž se zároveň hýbá na něm namalovaná orlice. Modrá výslovně uvedena není, ledaže ji symbolizuje zmínka o větru, vlání (pohyb vzduchu). Na fyzický prapor působící silou je vítr. Ten je tak to jediné, co odkazuje k modré. Dále začíná působit naše vybuzená fantazie (začínají účinkovat verše :), která se snaží podívat se, co je za tím (co tam může být), tak jak chce, a najít to. Říká si, lze si tedy pod větrem, který pohybuje orlicí (vlajkou) představit (i) modrou barvu (což je pole štítu moravského znaku) - modrý list praporu? Když se řekne vítr, tak nás současně napadne i nebe, obloha - to vše se chápe jako modré. Zatímco se od skutečného větru pohybuje celá vlajka, tady bychom museli pokročit k představě, že to vypadalo tak, že právě ta modrá část praporu obklopující orlici na něm namalovanou jí (tou samou látkou praporu) pohybuje (symbolizuje vítr, čili: nebe, oblohu ...). Modrá vyjádřená jako vítr. To je ten krok tam, kam se chceme dostat s představivostí (odůvodnit lze skoro cokoli).

Když by se to bralo takto, není problém si říct, že stejné verše se dají využít při popisu toho, co se děje na miniaturách s prapory namalovanými v Kodexu Gelnhausen: šachovaná orlice červené a bílé barvy, třepetající (vlající) ve větru.

Zde je k tomu vyjádření Vlastimila Broma z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně:

Nezdá se mu, že by uvedené místo obsahovalo informace o dalších barvách kromě červeno-bíle šachované orlice (příslušné místo v kronice v naskenovane edici).

Verše 7263-7268 chápe asi takto (bez dílčích úprav slovosledu a hranic veršů - pro přesnější řádkové ekvivalenty):

Své prapory měli také ti,
kteří byli z Moravy:
Šachovanou orlici
červené a bílé barvy
nad nimi bylo vidět docela
vlát ve větru.


Výplňové vlîz podle Vlastimila Broma není adekvátní doslovně překládat, bylo by to: "Své prapory měli také (pečlivě/pilně) ti,".

Překlad výrazu ar (v akuzativu arn) jako "orlice" je oproti originálu specifičtější s ohledem na českou heraldickou konvenci. Slovo označuje jednoduše orla jako druh bez odlišení od orlice; případně může být význam obecnější "velký dravý pták" - v heraldickém kontextu ale asi převážně jde právě o orla.

Výraz begarbe nejde podle Vlastimila Broma číst jako údaj o barvě, znamená nejspíše "zcela, docela, úplně", srov. v Lexerově stredohornonemeckom slovniku. Vedlejší tvar begarbe je uveden v dodatcích slovníku.

V příslušném kontextu jde podle Vlastimila Broma v podstatě o obsahově vyplňové rýmové slovo - jde o celkem častý případ takového použití - v rýmové pozici, jako druhý verš v ramci sdruženého rýmu, kdy obsahově specifičtější údaje už jsou zformulovány předtím a zbývá doplnit právě rýmové spojení.

Různočtení p uvedené v edici ("bedarb") by odpovídalo jinému výrazu s podobnou funkcí a málo vyhraněným významem, doslova zhruba "dobře, užitečně, jak náleží".

Také v předcházející části pasáže v. 7263 je jiný výraz podobného užití: vlîz - doslova "pilně, usilovně...", což ve vazbě s "měli (prapory/korouhve ...)" není příliš konkrétní určení. Podle Vlastimila Broma i tady jde hlavně o rýmové důvody a nejde z nich vyvozovat takto konkretní věcné údaje.

Vlastimil Brom v dotyčných formulacích nic o modré barvě nenašel.

Ve štýrské kronice se vyskytují i další heraldické popisy, nemá ale přehled o přesných poměrech. Zabýval se vesměs jen určitými pasážemi, nemá ji tedy ani celou přečtenou ani nějak zevrubně zpracovanou. Částečně je použitelné vyhledávání - na stránkách edice (vlevo nahoře "Suche im Band") - ovšem formulace popisu jsou různorodé a asi i rozpoznání tištěného textu a možnosti hledání nejsou dokonalé.

Vlastimil Brom si myslí, že formulace ohledně vyvýšení moravské vlajky nezahrnuje srovnání s ostatními prapory.

- "ob in" v. 7267 - znamená prostě "nad nimi" v současné němčině by bylo "ob ihnen" - předložka ob se ale příliš nepoužívá, např. v názvu města nad řekou: "Rothenburg ob der Tauber"

- popisované prapory jsou tedy nad hlavami Moravanů nastupujících k boji; v. 7264 obsahuje právě nejbližší výraz v množném čísle: "Ti, kteří byli z Moravy"

- problematické je různočtení "ob ym" v jednotném čísle, pro které není v celé formulaci patrný objekt či osoba, k níž by se to mělo vztahovat

Prapor vlající nad rytíři či dalšími bojovníky je tedy, myslí si Vlastimil Brom, právě jeho očekávané nejběžnější umístění, formulace je nijak nezdůrazňuje jako výjimečné.

Poslední verš dokladu by doslovně zněl krkolomně, přibližně: "povlávánu větrem."/ "jak jí povlává vítr", tj. vítr je výslovně označen jako původce děje "vlání" vlajky.

To je ale spíše pro doplnění a vysvětlení jazykových konstrukcí. Pro souvislý překlad se spíše hodí podoba uvedená výše.

Tolik k tomu Vlastimil Brom.

Čili co se týká možnosti podívat se na vyobrazení moravské vlajky a znaku ve spojení s markrabaty a králi 13. století (zpětně), půjde tu ve vyjádření v dokumentu v rosickém zpravodaji pravděpodobně o Kodex Gelnhausen vzniknuvší na konci 14. a začátkem 15. století: 1) Přemysl, moravský markrabě, Kodex Gelnhausen, folium 8v, 2) Václav I., český král, Kodex Gelnhausen, folium 9r, 3) Václav I., český král a moravský markrabě, Kodex Gelnhausen, folium 22r, 4) Přemysl, moravský markrabě, Kodex Gelnhausen, folium 22v, 5) Přemysl Otakar II., český král a moravský markrabě, Kodex Gelnhausen, folium 47v a folium 49r, a dále 6) Karel I., moravský markrabě, pozdější Karel IV., král český a císař římský, Kodex Gelnhausen, folium 53r, 7) Jan Jindřich, moravský markrabě, Kodex Gelnhausen, folium 60r, 8) Jošt Lucemburský, zvaný též Moravský, markrabě moravský a římský král, Kodex Gelnhausen, folium 63r; viz i příspěvek Vyobrazení v Jihlavské právní knize, Kodexu Gelnhausen pocházejícího z poslední třetiny 14. až první třetiny 15. století, kde si je možno tyto minuatury prohlédnout také.

Je to jen báseň a buďme rádi, že je tam zmíněno to, co je (o tinkturách lva a šachování orlice), a bohatě to stačí! Autor nemusel zmínit ani tyto detaily (viz novinářské popisy obrozeneckých aj. praporů, z nichž člověk nic určitého nepozná o podobě a pořadí)!

Až tak bychom to tedy pitvat nemuseli, modrou zpochybnit nelze (že by byl podklad roku 1260 jiný než 1269 - Gozzoburg, je nepravděpodobné).

Také básník nepíše, kdo držel ten moravský prapor aj. detaily. Všímá si prostě toho, co ho zaujalo, a to (umělecky) vypíchne, a přitom nám (nevědomky?) zachová klíčové svědectví o podobě.

Autor-básník nemohl být očitým svědkem bitvy (narozen prý až 1265). Z čeho vlastně čerpal? Asi z jiných (nedochovaných?) análů či vyprávění?

Úvahu o způsobu vyjádření modré barvy jinak než výslovně, tedy o příměru k obloze/nebi a podobně souvisejícím věcem, které jsou spojeny s modrou, by mohl podpořit i jiný verš, zde popisující štýrskou symboliku pantera, kde je zelená výslovně (podobně?) přirovnána k trávě:

 „... ein banier grüene als ein gras darin ein pantel swebte blanc, als ob ez lebte...

To ovšem přímo situace námi zkoumaného verše není - v tom smyslu, že tam v případě znaku Moravy básník z nějakého důvodu nepřidal verš navíc, aby to vypadalo nějak takto: "bylo vidět šachovanou orlici / červené a bílé barvy / na modrém nebi nad nimi / vlát docela ve větru".

Řeklo by se, že je to dokonalé, že se básník štýrské kroniky zrovna tady obešel bez polopatického zdůraznění modré barvy (čehož poněkud litujeme), a to i když tam ta modrá přímo zmíněna není (jen vítr - chlad a podobné asociace = modrá).

Takže, co se týče doslovného znění, těchto veršů, je to tak, jak se dalo čekat. Ale zase, žádná tragédie, modrý podklad to jistě nezpochybňuje. Ostatně šachování orlice (nebylo-li ještě starší) musel Přemysl Otakar II. "zavést" do oficiální praxe nejpozději po smrti svého otce v padesátých letech 13. století, kdy se stal králem a jediným vládcem zemí, jejichž znaky potřeboval na pečeti, výzbroj, livreje, korouhve atd. apod. reprezentaci a protokol.

Akce Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky

Jako každý rok jsem vzal igelitový pytel, tentokrát igelitku, a šel projít několik set metrů neoploceného pozemku (ploty být nemusí), abych sebral, co rok laskavě dal. Díky pravidelnosti sběru, vždycky na to dojde někdy už v únoru nebo nejpozději březnu, na ty dary letos stačila igelitka. Prostě, když se dostatečně oteplí a než začne růst tráva, tak se jde. Měl jsem opět štěstí a mohl využít neznámým dobrodincem na místě samém zanechanou dostatečně širokou tašku.


To počínání má výchovnou stránku, jak si myslím. Protože když procházející spoluobčan držící v ruce něco, čeho by se rád zbavil, když kolem sebe nevidí větší bordel, tak často projeví větší zdrženlivost, co se týče obrácení kapes a vysypávání jejich obsahu. Jinou věcí je, že vítr zvláště lehčí předměty unese také. Proto prosím, ačkoli se to nabízí, neobviňujte z nepořádku hned spoluobčany. To zmizení nepůvodních předmětů nepomůže. Pomáhá dobrá vůle, vaše ruce a někdy i nohy.

Nyní to pojímám více vlastenecky. Rozhodl jsem se, že činnost nějak pojmenuji. Takže můžete si zapsat, že se tomu říká "Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky" nebo jinak "Uklízíme Moravu - však my ten svůj kousek taky". Proti přejmenování nebo pojmenování každému na míru jistě nelze nic namítat. Slyšel jsem také, že je v Čechách podobná akce: "Ukliďme Česko" - tímto zdravíme naše přátele v Čechách. Tito lidé na to mají vyhrazen celý den. Hodlají toho uklidit víc než třeba já nebo vy, a taky často chodí po březích řek, kde se dá očekávat ledasco. Jsou hodní, mnozí z nich přišli uklízet i k nám na Moravu. My se postarejme o tom, co se nám/vám snad urodilo hned za humny.

Proti začátkům, kdy jsem si kladl více otázek, než dostával odpovědí, jsem pokročil. Pochůzku mám tak rád, že mi prostě dělá radost sama o sobě.Vlajku ovšem nechte doma, tedy pokud nevyrazíte ve skupině. V takovém případě byste na čele mohli mít někoho, kdo by ji nesl. Bylo by to hezké, napřed poslat vlajkonoše. Dostal by slavnostní bílé rukavice a jediné, na co by ten den chytal, by byla žerď praporu. :)

Na Moravě je krásně - a čisto.

Co se letos našlo: zbytky plastových sáčků, použité papírové ubrousky, různé střepy, krabičky od cigaret, kelímky, na nedopalky aby si jeden pomalu vzal metlu, obaly od sladkostí, flašky, skleněná lahvička, prázdné plechovky od nezapamatovaných si nápojů. Pokud se týče psích hoven, těch zabalených pro vás v igelitu se nebojte, však na ta nebalená, nechcete-li, nešahejte. :)

Když už se budete tu půlhodinu (každý podle chuti a času) v dobré víře (naladěni, s důvěrou ...) o něco snažit, připomínám, že je dávno známo, proč se lidé zbavují těch nejpěknějších věcí: "Sobě pořádek, sousedovi bordel.". Vy to také děláte z nějakého důvodu. A jen jednou za rok? Jak ten čas letí.

Význam pro akci Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky/Uklízíme Moravu - však my ten svůj kousek taky má to, že o ní čtete, přemýšlíte, že o ní mluvíte mezi sebou, že do toho jdete a nevracíte se s prázdnou. Tím podporujete toto společensky a přírodě prospěšné počínání. Vyšší formou propagace by mohlo být vytištění osvědčených malých a velkých osvětových letáků (letáčků) a plakátů.

Stanovisko Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky k neoznačování dresů sportovců reprezentujících Českou republiku velkým státním znakem


V září 2016 bylo vzhledem k během roku se opakujícím dotazům kladeným ministerstvu vnitra ohledně povinnosti sportovců reprezentujících Českou republiku mít na svých dresech vyobrazen český státní znak, a ohledně porušování či neporušování zákona Českou fotbalovou asociací, pokud je na dresech fotbalistů reprezentujících Českou republiku vyobrazen pouze znak České fotbalové asociace (ČFA) Odborem všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky vydáno stanovisko odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky k neoznačování dresů sportovců reprezentujících Českou republiku velkým státním znakem.

Velký státní znak je na dresy možno umístit. Zákon ale vůbec nepředpokládá, že by se našel někdo, kdo by od České republiky vzal peníze za její reprezentaci a přitom si na dres znak České republiky neumístil.

Současný hokejový dres naší reprezentace je vpravdě „nešťastný“ … Páni "představitelé (...)" na dresu minimálně státní znak na srdci mohli zachovat (je přeci již  také starou a ve světě známou naší dobrou „značkou“), navíc byl na dresech téměř vždy ve stoleté historii našeho hokeje, ještě před vznikem (první) republiky … Zjevně však byly ohlasy na jejich adresu marné.

Návrh na upravený hokejový dres
České republiky se státním znakem
na srdci a s logem hokejové
asociace. Ale co ta korunovaná hlava
uprostřed, je to lev nebo spíše pes?

Divíme se však, že některými lidmi, kteří se také ohražují proti nepřítomnosti státního znaku na reprezentačním dresu, byla v poslední době vytvořena varianta obleku pro diváky, kde výzdoba ze státního znaku nevychází vůbec. Říkají tomu nepodárku "Moravský hokejový dres", kde je tam však vyobrazena moravská orlice? No nikde.

Výrobek je na stránce prodejce popsán takto: "Moravský hokejový dres pro fanoušky kteří postrádají moravskou symboliku na dresech hokejové reprezentace ČR.

Na zádech dresu je obrys historického území Moravy bez moravských enkláv (enklávy jsou oblasti  mimo základní území spadající pod moravskou samosprávu) s textem slavnostní písně Moravanů. Moravská zemská symbolika na dresech je vytvořena podle nejnovějších bádání, české nacionální argumenty v této oblasty byly odborně vyvráceny a proto nebyly při vývoji dresu zohledněny. Uvedená webová adresa WWW.ZAMORAVU.EU je stránkou spolku Moravská národní obec z.s., který je naším hlavním partnerem."

Ta obrysová orlice se štítkem s orlicí „MNO aj. žlutých“ na hrudi je „říšská“ orlice (předcházející císařskému orlu)?

A co to mřížované srdce nad zadkem s webovou adresou spolku? :) To znamená, že všem, kteří s nimi nesouhlasí a hájí odbornou pravdu, hrozí kriminál? Jistě, jako od každé fundamentalistické organizace s pavědeckými názory.

Smutné je, že co u nás zákon striktně nenařídí, vždy se najde někdo/něco, jak se věci vyhnout. Copak musíme mít nad sebou pořád karabáč drába? Copak (zákonná) výsada moci nosit státní znak není ctí? Třeba takoví dobrovolní hasiči (náš nejstarší a největší spolek) toto právo nemá (touží po něm a pokusí se o novelizaci zákona), neboť reprezentují zemi v každé vísce, chrání zdraví a majetek občanů, stojí čestné stráže u našich památníků apod.  … Sportovní bafuňáři však zjevně hledí jen na byznys – ochrannou známku, aby nevznikaly plagiáty dresů a neutíkaly peníze za ně od fanoušků. Nějaký státní znak je přeci vůbec nezajímá, a když jim to namítnete, řeknou, že přeci je na hokejové přilbě (miniaturní nálepka o pár centimetrech) … jak čecháčkovské …


STANOVISKO K NEOZNAČOVÁNÍ DRESŮ SPORTOVCŮ REPREZENTUJÍCÍCH ČESKOU REPUBLIKU VELKÝM STÁTNÍM ZNAKEM

Dotaz:
Je povinností sportovců reprezentujících Českou republiku mít na svých dresech vyobrazen Český státní znak? Neporušuje Česká fotbalová asociace zákon, když je na dresech fotbalistů reprezentujících Českou republiku vyobrazen pouze znak České fotbalové asociace (ČFA), nikoli velký státní znak?

Odpověď:
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o užívání státních symbolů“) v § 3 odst. 1 písm. g) uvádí, že se velký státní znak užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku. Toto ustanovení však nezakládá povinnost k takovému označování, ale možnost na těchto dresech velký státní znak užívat. Tomuto závěru nasvědčují dvě skutečnosti. Jednak text důvodové zprávy k § 3 zákona o užívání státních symbolů, v němž se výslovně uvádí, že „Oprávněné osoby uvedené v § 2 jej budou moci užívat v zákonem stanovených případech, např. sportovci na dresech při reprezentaci České republiky…“. Důvodová zpráva tak hovoří o možnosti, nikoli povinnosti velký státní znak v této situaci užívat. Druhým důvodem pro tento závěr je skutečnost, že zákonodárce do sankčních ustanovení zákona o užívání státních symbolů nezakotvil postih za neoznačení dresů české sportovní reprezentace. I kdybychom tedy dospěli k závěru, že užívání velkého státního znaku na dresech české sportovní reprezentace je podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona o užívání státních symbolů povinné, nebylo by možno přistoupit k žádnému postihu. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, lze mít za to, že bylo záměrem zákonodárce zakotvit užívání velkého státního znaku pro českou sportovní reprezentaci jako možnost, nikoli povinnost.

Neoznačování dresů české sportovní reprezentace nenaplňuje v současnosti skutkovou podstatu žádného správního deliktu ani trestného činu.

Vydání stanoviska:
září 2016 (Stanoviska tohoto či obdobného obsahu poskytována na základě opakujících se dotazů v průběhu roku 2016.)

Schválil:
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy MV ČR

Výstava Vlajky vlajte! Státní symboly včera a dnes, v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě

Pod výstavou Vlajky vlajte! Státní symboly včera a dnes konanou od 24. října 2018 do 10. března 2019 v rajhradském klášteře jsou podepsáni Muzeum Brněnska, příspěvková organizace, Památník písemnictví na Moravě, Dny české státnosti, o.p. s.


U vstupu do výstavní místnosti je v kovovém stojanu vyvěšena moravská vlajka. Vypadá tak, jak vidíte na obrázku. Pár kroků před ní se na tabuli s dokumentem k výstavě, v části věnované historii moravské orlice lze mimo jiné dočíst o moravské vlajce (a moravské orlici):

"... Nejstarší písemnou zmínku o praporu Moravy lze nalézt ve veršované kronice Ottotara Štýrského, která popisuje vlající vítězné praporce s bílo-červenou moravskou orlicí v bitvě u Kressenbrunu (1260). Mezi dalšími vyobrazeními náleží čestné místo Kodexu Gelnhausen (Jihlavská právní kniha) z roku 1407, kde zdobí štíty, čabraky koní a prapory českých králů 13.-15. století, a to jak samostatně, tak i společně s českým lvem. Vlajka Moravy nebyla oficiálně ustanovena. Stříbrno/bílo-červeně šachovanou orlici na modrém poli zná Ústava České republiky, definující tři historické země (Čechy, Moravu a Slezsko), jejich jednotu i rozmanitost. Z tohoto důvodu je moravská orlice nedílnou součástí tzv. velkého státního znaku České republiky a znaků i vlajek moravských krajů.

Bílo-červeně šachovaná orlice v modrém listu vlajky nachází své místo při oslavě významných dnů, které jsou spjaty s naší státností, ale především s Moravou. Tato vlajka je vyvěšována vedle vlajky České republiky a vlajek krajů, měst a obcí ve shodě s pravidly pro čestné pořadí vlajek."

Slovy popisu výstavy převzatého médii: výstava nabídla řadu podnětů k zamyšlení nad často problematickým vztahem spoluobčanů k oficiálním symbolům. Přístupnou formou zavedla návštěvníky do historie a připomněla proměny státní vlajky, státního znaku, státní pečetě i textu hymny.

Celý ten koncept je převzatý dle onoho komiksu, samozřejmě se spoustou zjednodušení – viz heraldické legendy i trapná fráze o porušení dohody o neužívání symbolů federace atd. … prostě taková lidová popularizace, ale proč ne – jde o ten zájem.

Spolu s ostatními heraldickými prvky, jako je kupříkladu husitský kalich nebo lipová ratolest, se výstava zabývala také zemskými a moravskými symboly. To byl důvod, proč na ni zajít. Prostor dostalo (hlavně v chodbě předsálí) rovněž aktuální výtvarné umění, inspirované státní vlajkou.

Mapa Moravy a Slezska, rok 1971

Součásti knihy Heleny Lisické Z hradů, zámků a tvrzí, která byla v roce 1971 vydána nakladatelstvím Svoboda, přináší pověsti z Moravy a Slezska, je i stylizovaná mapa Moravy a Slezska. Dojem dělají městské a šlechtické znaky.


Až dnes někdo vydá mapu s Moravou, a nejspíš v ní dohromady s ní zahrne Slezsko, přičemž naznačí hranici mezi nimi. Bude milé, když je doprovodí znaky těchto zemí.



Titulní list Přehledu činnosti Zemské organizace pokrokových žen moravských v letech 1910-1949

Na titulním listu Přehledu činnosti Zemské organizace pokrokových žen moravských v letech 1910-1949 je znak Moravy v provedení červeno-stříbrně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatými pařáty a zobákem v modrém poli štítu.


Přehled sepsala a rejstříkem jej vybavila Miroslava Dorazilová. Vazbu navrhl a vyzdobil Josef Solar, provedl Otto Blažek.

23. května 1948 se konala výroční valná schůze ZOPŽM. Ve druhé části byly podány zprávy funkcionářek a referát Albíny Šilhové "O vzniku, historii a budoucí funkci Rady českoslov. žen." Na valné schůzi bylo jednomyslně usneseno, že: "Vzhledem k žádoucímu soustředění práce žen končí Zemská organizace pokrokových žen moravských svou téměř čtyřicetiletou činnost a provede likvidaci. Dosavadní výbor bude výborem likvidačním. Likvidační výbor pověřen, aby se jměním spolkovým naložil ve smyslu spolkových stanov."

Poslední schůze likvidačního výboru se konala v Brně 17. května 1949. Předsedající Františka Šídlová se při ní srdečnými slovy rozloučila se všemi, kdož v ZOPŽM pracovaly.

Likvidace ZOPŽM byla úředně vzata na vědomí v Úředním listě republiky československé 21. srpna 1949, č. 195.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, G 86 Moravské ženské spolky, karton č. 8, Přehled činnosti Zemské organizace pokrokových žen moravských v letech 1910-1949

Sál Komenium v Olomouci se znakem Moravy se spornými tinkturami, starými znaky Brna a Olomouce a císařským znakem

V Olomouci byl pod vedením Radomíra Surmy zrestaurován a na podzim 2018 slavnostně otevřen slavnostní sál Komenium (Fakultní základní škola Komenium). Slavnostní sál v budově z 2. poloviny 19. století (na stránce školy se dočteme, že "Její historie sahá až do roku 1875" - postavena byla v letech 1873-1875) byl malířem Josém Hilberem na všech stěnách i na stropě vyzdoben ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Rekonstrukce probíhala od roku 2016. V článku k probíhající rekonstrukci z roku 2017 stojí, že: "Hlavním autorem freskové výzdoby, na níž se podílelo více tvůrců, je pravděpodobně malíř José Hilber, a vznikla roku 1892."

Střední znak Rakouských zemí

Na obrázku výše je střední státní znak. Hraje roli zda se užívá jen v rámci Předlitavska, nebo celého Rakouska-Uherska, a pak samozřejmě (omezená) praxe po roce 1915. Střední znak je toto a toto je velký státní znak Rakouska-Uherska v letech 1915-1918. Na české Wikipedii je to zmatečné, hezky přehledně to mají logicky Němci: malý společný znak do roku 1915, malý společný znak v letech 1915-1918, střední společný znak do roku 1915, střední společný znak v letech 1915-1918.

Na obrázku níže je vidět bývalý (polepšený) "tereziánský" znak Olomouce (tj. moravská orlice s rakouským štítkem), malý znak císařství (orel) a moravská "stavovská" orlice (vzor 1848) - červeně a zlatě šachovaná orlice používaná zemskými úřady a jejich orgány a ústavy, a vůbec tam, kam všude dosáhl jejich vliv, ve 2. polovině 19. a na začátku 20. století (ačkoli ne všemi, jak je vidět na jejich hlavičkových papírech; že by to v závěru 19. století ovlivňoval i tehdejší spor česko-německý, resp. rozdělení moci podle tohoto klíče?). Pod císařskou korunou (Františka Josefa I.) je panovnický monogram FJI.


Je to stejná situace jako (kdysi) v sále Nové zemské sněmovny v Brně otevřené v roce 1878 (Ústavní soud), kde je dodnes znak Moravy - používaný ve 2. polovině 19. a na začátku 20. století (viz ovšem sporné tinktury), starý znak Olomouce a starý znak Brna (dnes jsou oba používány bez oněch císařských polepšení) a malý státní císařský znak (po roce 1918 přemalován českým lvem).