Výzva biskupů ke sčítání lidu 2021

ACO 2021/03,
Příloha č. 4,
strana 1

Výzva biskupů ke sčítání lidu 2021

Bratři a sestry,

27. března 2021 začne sčítání lidu, které bylo naposledy před deseti lety. Tak jako minule, i tentokrát bude odpověď na otázku příslušnosti k náboženské víře a příslušnosti k církvi dobrovolná.

Z pohledu katolické církve je příslušnost k církvi dána křtem. Katolík je ten, kdo byl v církvi katolické pokřtěn, a tato skutečnost byla zaznamenána do církevních matrik. Za posledních sto let prošla evidence náboženského vyznání a příslušnosti k církvi několika změnami, a nyní je dobrovolná. Česká biskupská konference v roce 2020 publikovala statistický údaj, akceptovaný odbornou veřejností, který říká, že v České republice je v současnosti pokřtěno v katolické církvi 4,591 mil. obyvatel, tedy 43 % obyvatelstva.

Přesto je třeba se ke své církvi přihlásit i při sčítání lidu. Proto Vás vyzýváme, abyste vyplnili údaj v kolonce B10 tak, že zaškrtnete text: Věřící – hlásící se k církvi, a pod tím napsali buď Římskokatolická církev nebo Řeckokatolická církev podle toho, které církve jste členem.

Možná si řeknete, že to není důležité, ale opak je pravdou. Čím méně katolíků se ke své církvi přihlásí, tím menší bude církev v očích státu. Stane se méně významným partnerem, s nímž se méně počítá a jehož hlas bude méně slyšet. Z minulého sčítání víme, že i když se téměř polovina obyvatel rozhodla na tuto otázku neodpovědět, státní úřady, média i společenské vědy číslo ze sčítání (1,082 mil.) považovaly za počet věřících či katolíků. Kolik dalších věřících a katolíků zůstalo ukryto v oné mlčících polovině sčítaných, se už nikdy nedozvíme.

Proti sčítání může být mnoho námitek. Jednou z nich je i názor, že církev je zkažená a zdiskreditovaná, a proto si nezaslouží, abych se k ní přihlásil. Ano, lidská stránka církve nemusí být vždy vábná, ale nepřestává být společenstvím více či méně hříšných lidí kolem Krista. Církev potřebuje obnovu stále, ale tím, že se od ní distancujeme, jí nepomůžeme. Přihlasme se k ní a pak se snažme především úsilím o vlastní svatost o její lepší kredit.

Pamatujme taky na Ježíšův příslib: Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi. (Mt 11,32–33)

Ještě jednou prosíme: přijměte výzvu vyslovit se ve sčítání lidu. Dejme najevo, že jsme katolíci. Řekněme společnosti: Počítejte s námi. A buďme si jisti, že nám to Bůh připočte k dobru.

Ze srdce Vám žehnají

biskupové Čech, Moravy a Slezska 

Přečtěte v ohláškách v neděli 21. března 2021

Rytíř na koni na Moravském náměstí konečně vypadá víc jako Jošt

Jezdecká socha rytíře na koni od sochaře Róny, která už několik let stojí na Moravském náměstí v Brně, kde přitahuje pozornost, když na ni někteří návštěvníci zdola se smíchem zírají, konečně vypadá jako "Jošt" a ne jako obránce Jihlavy. Způsobilo to umístění znaku Moravy na štít. On by jej tam Jaroslav Róna kdysi dal i sám, jak čteme k tomuto tématu, ale někdo tehdy nechtěl, anebo jich nechtělo víc, nebo v tom bylo něco jiného. Teď tam bude měsíc. Alespoň dočasně je štít nesený jezdcem se symbolem představujícím Moravu krásně barevný - v moravských barvách. K akci dal podnět zakladatel iniciativy Morava 1918 Jiří Novotný: “Podařilo se získat i souhlas autora sochy.” .

Informují o tom stránky Zprávy z Moravy v článku Brno se před sčítáním přihlásilo k moravské národnosti. “Jošta” ozdobil znak Moravy. Stalo se to v pátek 26. března odpoledne. Zpráva hned zaujme mimo jiné tím, že věc při nadcházejícím sčítání lidu, které začne zítra, podpořilo vedení města Brna, když Rada města Brna nápad podpořila jednomyslně.

Ondřej Hýsek, historik a předseda Moravského zemského hnutí, který se akce zúčastnil, z toho má ohromnou radost. Řekl: “Jsem rád, že se zemské hlavní město hlásí k Moravě.". Podle něj znak barevně odpovídá symbolu Moravy z Joštovy doby, a zároveň řekl, že později došlo k jeho "povýšení" a že stříbrnou barvu v šachování vystřídala barva zlatá. Jeho vyjádření uvedeme hned na pravou míru, když připomeneme, že znak Moravy je dnes takový, jako byl tehdy, před "povýšením" i po něm.

Co pořád mají s tím "povýšením/polepšením"? Heraldické tinktury jsou si rovny a i ona listina "nemění" znak markrabství (markraběte), ani de iure nemůže. Prostě tehdy jen nabídla moravským stavům určitou možnost (alternativu) a nikdo o to v praxi nestál.

Potvrzuje to zákon o státních symbolech, a dosvědčuje praxe. Kruhový povlak byl zhotoven speciálně pro Joštův štít. Organizátoři jej na jezdecké soše chtějí vystavovat pravidelně u příležitosti významných dnů spjatých s Brnem a Moravou: “Ze sochy Jošta se tak stane skutečně živoucí umění,” končí článek slovy Jiřího Novotného.

Brněnský městský radní pro kulturu Marek Fišer pro Brněnský deník řekl: „V souvislosti se Sčítáním 2021 chceme podpořit ty, kteří se cítí být Moravany. Já sám se k této národnosti hlásím zcela přirozeně a hrdě. Považuji za nutné podpořit myšlenku moravské národnosti, a to zásadně ve smyslu patriotismu, nikoliv separatismu.“.

V práci Odvaha – Jošt Lucemburský. Plastika na Moravském náměstí v Brně se sochou v roce 2018 zabýval Petr Němec. 

Svůj článek k tématu nastrojení Joštovy sochy do svátečního v pátek 26. března 2021 ("jehož štít zdobí moravská orlice".) otiskla Brněnská drbna: Nejsme Češi, burcují před sčítáním lidu moravisté i markrabě Jošt: "Podle moravistů by si lidé měli letos dát při sčítání pozor na vyplňování formuláře. Údaj o národnosti je totiž nepovinný, a tak je nutné jej ručně doplnit do prázdného řádku.".

V pondělí 29. března stránka Morava2018 zveřejnila video s komentářem Jiřího Novotného k opatření štítu zemským znakem. Příspěvek chce motivovat Moravany takto: "Na Moravě žijí asi 3.000.000 lidí, kteří o sobě říkají, že jsou "Moravané, ale"... své moravanství mají v jakési podmínce, jsou stydliví nebo se snad bojí. Při sčítání píšou národnost českou. Přitom tam mají dvě kolonky, klidně by mohli svému "ale moravanství" dát prostor alespoň v jedné z nich. K tomu jim přejeme odvahu v posledním šotu kampaně Morava1918.".

Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Národnost slezská a německá

Adam Filák na stránce Morava1918 ukázal plakát ke sčítání, kde jsou zvýrazněny národnosti slezská a německá. Vidíme, že přítomen je odkaz na stránku Slezané.cz.

Profilový obrázek - Morava

K tomu, o čem si v diskuzi níže chlapci a děvče vykládají, hned přidejme zase tento názor: doba údělných knížectví na Moravě a ve Slezsku je pryč. Přemysl Otakar I. se moudře dohodl s Vladislavem Jindřichem, a tak ukončili bratrovražedné a regionální (občanské) války. Takže i ten markraběcí titul byl později jen čestný. Tahat do toho nacionalismus provincií 19. století je to nejhorší. Prostě jsme jedna země (jádro onoho původního Přemyslovského státu), jednoho jazyka (tím se myslí, že to, jak mluvíme vypadá víceméně "stejně") a dvou celých historických zemí a části jedné historické země vždy tvořících jednotu (v případě hádek však spějící vždy k porážce od sousedů). Jedinou tragédií jsou současné kraje, ale s tím už nikdo nic nenadělá.

Zemské zřízení je nejspíš (?) nemožné (jen pro dvě země Čechy a Moravu, s nefunkčním kouskem Slezska a umělou Prahou). Musely by to být regiony odpovídající současným diecézím. Čili vlastně návrat k situaci údělných knížectví (plzeňské, brněnské, olomoucké, opavské aj.), jak různě krátce a složitě existovala, než to zlatá bula "Mocran et Mocran" sjednotila.

Svůj příspěvek doprovodil Adam Filák následujícími poznámkami. Na jeho sdělené myšlenky se mu dostalo odpovědi ze strany správce stránky:

Adam Filák: "Chcu byč enom Prajz... No.. Ano, jsou tam zaznačeny i enklávy.. Ale představte si - ty enklávy jsme tam dali na tu mapu speciálně kvůli vám. Jako takovou odvetičku, ať víte, jaké to je.. Obyčejně jsou nám ty části Slezska, kde nežije autochtonní obyvatelstvo (nýbrž pováleční dosídlenci), naprosto volné. Enklávy jsou stejný případ. Taky vysídleno.. Ale i tak.. Spapejte si to."

Morava1918: "Adam Filák super, teď to ještě vytisknout a rozlepit, konečně něco děláte."

Adam Filák: "My jsme měli v plánu toto provést už před vaší akcí. Už rok jedeme informační kampaň o dějinách jednotlivých oblastí ve Slezsku, o vývoji identity tamních obyvatel atd.. Vydali jsme k tomu několik článků - na našich fb stránkách, něco vyšlo i na mém osobním blogu. Není to třeba jen naše činnost. U té Prajzske se třeba hodně činí Muzeum Hlučínska, které vydalo během roku mnoho nových publikací, pořádala se konference 100 let Hlučínska, vyšlo i video, díl Historie. CS - jeden o Prajske, druhý potom o Těšínsku. Muzeum Hlučínska vydalo na svém fb právě i příspěvek týkající se sčítání lidu. I Muzeum Těšínska se činilo - rekonstrukce a nová expozice Příběh Těšínského Slezska.. My s kolegou jsme potom měli v plánu jet informativní kampaň o možnosti zapsat si slezskou národnost (v případě Prajske i s možností to zkombinovat s národností německou)- zpropagovat to potom na sociálních sítích.. Během roku se toho stalo opravdu hodně. Letáky jsme taky chtěli dát volně k šíření - nechť si to kdokoliv vytiskne a roznese.. Ale to vy jste nám do toho celkem hodili vidle. To vy zneužíváte toho, že naše startovací pozice je složitější, to vy využíváte toho, že v mnohých oblastech Slezska žijí různí přivandrovalci za průmyslem či pováleční dosídlenci (oblasti na západ od Opavy si klidně vezměte - tam to na Slezsku již nikdy nenaváže)... To vy jste ti špatní, kteří sami kňučí, jak je jim ubližováno, ale přitom sami utlačujete druhé - děláte to, na co si sami stěžujete.. Zneužíváte toho, že je zde jakýsi informační monopol na onen bolševický pojem "Severní Morava." Zneužíváte i toho, že se ani o našich dějinách neučí.. Takto bych mohl pokračovat.. Hamba vám.

A proč toto činíte... No jednoduše. Jelikož i takový pidispolek, který má na fb jen 380 to se mi líbí může zahýbat číslama - a to už taková sranda není - vylezou vám z toho regulérní čísla, z kterých budete moci činit (nejen vy, ale i někdo jiný) reálné závěry a požadavky... Vy prostě doufáte, že budete moci říct - Slezsko není, je to severní Morava - podívejte se na výsledky sčítání - čili zahrňme to pod Moravu jako přímou a nedělitelnou část, tvařme se, jakoby to byla vždycky přímá a nedělitelná součást Moravy a tamní lidé jakoby byli bez nějaké místní lokální identity- jakoby byli prostě Moraváci.. Je to tak že?"

Anna Ondřejová: "I když Moravačka uznávám Slezskou zemi. Mám tuto zemi velmi ráda její historii, lidi, kulturu a přírodu. Její jedinečnost. Myslím, že je nás na Moravě více, kteří to takto cítíme."

Zachycení dokončených okruhů v mapě červeně k 7. březnu 2021.

Vylepování plakátů během kampaně Každá dědina se počítá je v plném proudu. Pro pokrytí asi 10 % území novými dobrovolníky je stále ještě možnost se přidat a zapojit se. Těchto deset procent jinak musí pokrýt výsadkáři z jiných oblastí. V sobotu 6. března 2021 se takto nově na severním Valašsku v okruhu č. 68 připojila skupinka mladých moravských vlastenců.

Když srovnáme mapku výše s předchozími, vidíme, že vyznačený okruh původně dobrovolníky pokrývající patrně celý okres Vyškov se, pokud to není chyba prezentace údajů, po dokončení jeho západní části naopak zmenšil.

Informace Jiřího Novotného k provádění výlepu plakátů ke sčítání lidu 2021 v České republice v situaci omezení pohybu obyvatel

V příspěvku Kampaň ke sčítání versus covid Jiří Novotný 28. února 2021 (datum zveřejnění) na stránce moravskynarod.cz seznamuje dobrovolníky o tom, jaká je situace a že se pokračuje. Co mají udělat, když je na cestě někdo zastaví:

"Vážení přátelé, dobrovolníci,

rozesílám tento hromadný mail v situaci, kdy se na mě více z Vás obrací se stejným dotazem – jak bez rizik a řádně provést výlep plakátů tváří v tvář ohlášeným zpřísněným opatřením proti covidu. Tento mail takto není polemickým materiálem k otázce covidu, nýbrž výhradně stručným návodem ke kampani.

 

V prvé řadě chci vyvrátit poplachy typu „je po kampani“. Mám za to, že až na určité komplikace se nic moc neděje a celý plán lze uskutečnit. Pojďme na to metodicky:

a) nová omezení platí od pondělí 1. 3. do 21. 3., přičemž sčítání je 27. 3. a náš plán je mít vše vylepené k 15. 3. Naprosto nejsnadnějším způsobem, jak od pondělka nic neřešit, je uskutečnit výlep dnes a zítra, tedy do nedělní noci. Některé okruhy jsou již dokončené a z řady dalších mám od Vás hlášení, že již pracujete. Takto hned v bodě a) jsme s to realizovat značnou část plánu.

b) od pondělí platí omezení pro cesty mimo okres. Ovšem, naprostá většina dobrovolnických okruhů nepřekračuje hranice okresů resp. není nutno při cestě do nich tyto hranice překračovat. Máte-li tedy na starosti takovýto okruh, v podstatě nic se pro Vás nemění, výlep můžete dokončit podle svého původního záměru. Pro pohyb uvnitř jednoho okresu se nemusíte vybavovat žádným speciálním prostředkem.

c) menší množství okruhů překračujících hranice okresů, jež se nedají stihnout polepit do pondělí: – i zpřísněný režim počítá s tím, že lidé holt pracují v jiném okrese a cestují za prací – nejen do trvalého pracovního poměru, ale také jako živnostníci, brigádníci… pro tento účel je nutno být vybaven formulářem z webu Ministerstva vnitra, viz příloha tohoto emailu. Od pondělí údajně budou policisté a možná i vojáci kontrolovat řidiče, zda jsou takto vybaveni. Osobně si v pondělí v Opavě ověřím, jak to funguje – zda mě vůbec někdo zastaví a jak se bude na formulář tvářit. Je to nicméně převzato přímo z webu MV, takže neočekávám potíže. Vyplní se jméno, adresa, číslo občanky, dole se zaškrtne účel cesty – výkon podnikatelské činnosti. Vyplněn je kontakt na zadavatele práce, což jsem já. Dole si to po vytištění ještě podepíšete a použijete vhodné datum.

Scénář: pokud Vás někdo zastaví a bude chtít kontakt prověřovat, zavolá mi, já potvrdím, že skutečně na této věci pracujete. A jedete dál.

Věřím, že když se střízlivě podíváme na pořad výše uvedených bodů, vysvítá vcelku jasně, že kampaň není ohrožena a že je zcela v našich možnostech ji řádně a bez konfliktu s vyšší mocí realizovat.

Doplňková poznámka: jistě Vás napadlo, že kdybyste nestihli přeshraniční okresy vylepit do pondělí, lze to nechat po datum po ukončení omezení, tzn. po 21. 3. – ještě pořád by plakáty visely přes sčítáním. Ano, lze i takto uvažovat, že se opatření budou rozvolňovat…, ale protože v tomto státě není nikdy nic jisté, radši bych na to nesázel a kampaň bych uskutečnil teď, když to jde.

Velmi rád zodpovím jakékoliv Vaše další dotazy

se srdečným pozdravem „beru plakáty a jedu na výlet“

Jiří Novotný tel. 723 345 222"

Ve stejný den, tj. 28. února si správce Facebook stránky Morava1918 změnil profilový obrázek, takže jeho podoba odráží stylizovanou moravskou zemi v plakátu.

Uživatel Morava1918 - aktualizovaný
profilový obrázek z 28. února 2021

 

Aktualizace obrázku 1. března 2021

K tomu se patří dodat, že k Moravě patří moravská orlice. Její symbolické použití jako profilového obrázku, jímž se Moravané hlásí k naší zemi, můžeme na stránkách Facebooku vidět také.

Výzva moravským vlastencům k zaslání informace místnímu obecnímu nebo městskému zpravodaji o Sčítání lidu 2021 - možnosti vyplnění moravské národnosti

Dne 20. února 2021 byla na stránce moravskynarod.cz zveřejněna výzva všem moravským vlastencům. Pokud tak ještě neučinili, mohli by ze své pozice vydavateli obecního nebo městského zpravodaje zaslat podnět týkající se nadcházejícího Sčítání lidu 2021. Jednoduše by vydavatele tiskoviny požádali o informování obyvatel o sčítací akci, která je za dveřmi. Příspěvek v tištěném a elektronickém vydání periodického zpravodaje by zpravoval občany o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a/nebo jazyku ve formuláři. Termín: do konce února. Ten nastane za pár dní.

Co si o tom novináři asi tak pomyslí, když to stihnete a napíšete jim? Nejspíš, že je to jinak těžce (ne)skrytá politická reklama, když využijeme nebo také "zneužijeme" obecní noviny pro propagaci něčeho.

"Konec února je většinou posledním termínem pro zasílání příspěvků do obecních a městských zpravodajů, které vycházejí v březnu jako měsíčníky, nebo čtvrtletníky. Máme tedy každý z nás příležitost informovat spoluobčany z naší obce nebo města o možnosti zapsaní moravské národnosti a mateřského moravského jazyka při sčítání lidu. Příspěvek můžeme také zaslat i do sousedních obcí, nebo do okresních týdeníků."

V článku nazvaném Zašlete příspěvek do zpravodajů o moravské národnosti ve sčítání je poskytnut vzorový návrh, jak takový článeček ve zpravodaji může přiměřeně dlouhý vypadat:

"Sčítání lidu a moravská národnost

Sčítání lidu, domů a bytů je tradiční a nedílnou součástí systému úředních statistik v každé zemi. Podobně jako je tomu na našem území již od roku 1869, i ve většině zemí světa se koná pravidelně každých 10 let. Díky tomu výsledky sčítání umožňují srovnání současného stavu České republiky s minulostí i se zbytkem světa

Sčítání lidu v ČR se uskuteční od 27. března do 11. května 2021. Online přes internet a bez kontaktu se sčítacím komisařem se můžeme sečíst od 27. března do 9. dubna. Pokud se nesečteme online, budeme muset v době od 17. dubna do 11. května vyplnit a odevzdat tištěný formulář.

Ve sčítacích formulářích, stejně jako v předchozích sčítáních, budeme mít příležitost uvést svou moravskou národnost a svůj moravský mateřský jazyk.

Při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky. Při posledním sčítání v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 630 897 a za svůj mateřský jazyk označilo moravštinu 108 469 občanů České republiky.

V průběhu posledních desetiletí je Morava postupně vytlačována nejen z povědomí obyvatel, ale i z oficiálních informací o České republice. Například na žádost představitelů ČR zaregistrovala Organizace spojených národů v roce 2016 oficiální název naší republiky Czechia, od roku 2011 je na dresech našich sportovních reprezentantů nahrazován velký znak České republiky se znaky Čech, Moravy a Slezska pouze znakem Čech a s mnohými dalšími případy se setkáváme v každodenním životě.

Přihlášením se k moravské národnosti a moravskému jazyku vzdáváme nejen dík a úctu generacím našich předků, které za více jak tisíc let vytvořily na Moravě kulturní a společenské dědictví nesmírné hodnoty, ale především tím vytváříme podmínky k zachování Moravy i dalším generacím."

Lidé mezitím již začali vylepovat a jinak umísťovat plakáty ke sčítání, o kterých pojednaly předchozí příspěvky. Jejich doposud pořízené fotografie, které jsme mohli vidět, ukazují jednak vylepené plakáty, a dále také plakát přichycený magnety, chráněný sklem ve vitríně, jako příklad spolupráce se správcem nástěnky. Uvidí se, jak se budou lidé chovat k těm plakátům, které jsou snadno dostupné. Kde všude se s nimi můžeme potkat? Vývěsky, nástěnky, na zastávce ..., a to nejen v oblastech, jejichž rozsah ukazuje mapka zde. To, co v ploše záběru z Habrůvky vypadá trošku jako laťový plot, bude také nástěnka. Fotografií, jimiž dobrovolníci dokumentují místa s umístěným plakátem, přibývá. Ve zmiňované Habrůvce byl plakát umístěný Ondřejem Mlejnkem mezitím stržen, a tak na stejném místě Antonín Ševčík "vyvěsil" nový. Habrůvka je tak místo, kde je třeba použít víc lepidla, aby měli lidé z domů naproti víc času vyfotit si při činu osobu, které stojí za to plakát strhnout, a my měli šanci zveřejnit i takový snímeček. :-)

Plakátů je dost. Některé fotografie ukazují nalepeny dva vedle sebe.

Plakát zahrnuje v pravém dolním rohu informaci o vydavateli, která má přitáhnout Moravany ke zdrojům informací jednak na Facebook stránce Morava1918, a dále na nově založené stránce ke sčítání Morava1918 vytvořené stranou Morava1918, kde jak vidíme, používá autor obrázek žlutočerveně šachované orlice se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem v modrém poli štítu umístěného na žlutočervené bikoloře. Z vysvětlení názvu Morava1918 ze strany Morava1918, které nacházíme na Facebook stránce, pak někteří máme zvláštní ne zrovna kladný pocit. Uživatel služby Facebook Yan Rybář se na Facebook stránce Morava1918 zeptal: "Dobrý den, co má Morava společného s rokem 1918?". Správce stránky Morava1918 odpověděl: "tak schválně, zkusme zapátrat 😉 Nápověda: v českonacionalistických učebnicích pro ZŠ ani pro SŠ k tomu nic moc nebude...". Yan Rybář: "Já nebudu pátrat, ptám se. Žádné učebnice nemam, jsem Moravan.". Morava1918: "To je škoda, že se vám nechce pátrat. Bez zájmu se nic samo neotevře. Rok 1918 byl v dějinách Moravy poměrně zásadní mezník. Neučí se o tom, ale při vzniku ČSR byla neuvěřitelným způsobem ponížena a zdevastována tisíciletá zemská samospráva. Od roku 1918 řídí Moravu Praha, to předtím nebylo.". Řídila ji totiž Vídeň (jako hlavní město) a (rakouští) Němci, čemuž odpovídá žluto-červená symbolika úřadů prosazovaná ve své době částí domácí zvláště německé politiky ...

Správce stránky nebyl jediný, kdo se následně snažil věc ze své pozice objasnit, a vidíme také, že se pod jiným, novějším příspěvkem uživatel Yan Rybář ptá opět: "Proč se jmenuje stránka Morava 1918?".

Vůbec barevností, soudě dle druhého žlutě a červeně laděného obrázku na nové stránce ke sčítání, plného žlutočervených vlajek, se autor hlásí spíše ještě o něco dál do minulosti, před rok 1918 až do 2. poloviny 19. století. Je to samozřejmě dáno i osobním založením. Nám je bližší myšlenka na postup "Žijeme tady a teď. Jdeme vždy vpřed a nikdy zpět."

Moravská orlice

Tak si poslechněme pěknou písničku.

Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021

Další z letáků vydaných u příležitosti nadcházejícího sčítání lidu v roce 2021 "Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021" vidíme na obrázku níže - toto upozornění je ovšem digitální, obsahuje mnoho textu a v něm četné informace. Po zadání odkazu na stránku moravskesrdce.cz, který je na plakátu umístěn dole vpravo, se v prohlížeči zobrazí stránka s tímto elektronickým plakátem ke Sčítání lidu 2021, který je součástí přepracovaného vzhledu stránky moravskynarod.cz. Ten v obrázku nahoře na stránce upoutává slovy Moravanem v srdci, Moravanem při sčítání. Pod textem letáku si všimneme části vyplněného sčítacího formuláře, o kterou jde.

Otázka B8 ve formuláři Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky směřuje k tomu zjistit, kolik občanů České republiky mluví dle svého názoru česky, slovensky, romsky, polsky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky, znakovým jazykem, či jinak. A o to jde. Jak jinak? "Po našem?"  Což je? Považujete-li za dostačující a odpovídající vaší představě některý z předem jmenovaných jazyků, stačí tužkou označit příslušné zaškrtávací políčko. Jinak, protože jazyků je spousta, jej/je budete muset vypsat v řádku (řádcích) pod textem Jiný, uveďte jaký.

Pokud chcete napsat, že to jak mluvíte, je jazyk moravský, budete to muset výslovně uvést - vepsat do svisle postavených obdélníčků. Pro každé písmenko je připraven jeden obdélníček. Volba "Moravský" jazyk není přítomna mezi předtištěnými možnostmi.

Otázka B9 formuláře je nepovinná. Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Nepovinný údaj. Lze uvést dvě národnosti.

To, co bylo dříve náplní stránky moravskynarod.cz, totiž různě tematicky zaměřené příspěvky se vztahem k Moravě, k Čechám, k České republice, se nyní stalo jen jednou ze stránek pojmenovanou Deník Moravanů. Je to možná také projev klasického problému s autory, který zažívají mnohé zpravodajské stránky, zvlášť ty, jež neživí reklama a jiní sponzoři, neboli jejich nedostatek, vyčerpání témat, recyklace nápadů, tu delší tu kratší publikační přestávky vzhedem k ambici přinášet čtenářům novinky co nejčastěji (ne-li každý den). Pokud si vzpomínáme, stránka moravskynarod.cz byla před ne tak dávným časem dokonce na delší dobu (několika měsíců) odstavena. Jako důvod nepřístupnosti se uvádělo její napadení. Po čase byl její provoz obnoven, a nyní tedy přichází s novým uspořádáním. Sčítání lidu 2021 je každopádně tématem číslo jedna a důraz na informování o něm je pochopitelně postaven na první místo.

První letáky věnované sčítání lidu jste na těchto stránkách mohli vidět v polovině listopadu 2020 v příspěvku Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021. Texty sdělená myšlenka ke sčítání je táž jako v podnázvu těchto stránek: Milujeme Moravu, Čechy a Slezsko, země České republiky. 

Plošně hodlá o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a moravskému jazyku ve sčítání lidu občanům celé Moravy říct i iniciativa Morava 1918. I ona usiluje o to, aby se o tom vědělo ve všech moravských dědinách, jak se uvádí v příspěvku Plakát Moravanů ke sčítání do každé dědiny a města. Heslem Moravanů a Moravanek je Každá dědina se počítá.

Plakátů, které budou šířeny od poloviny února 2021, kdy ze strany iniciativy Morava 1918 začne tato část informování pomocí letáků a bude potřeba je přinést (přivézt/rozvézt) na místo (obec nebo město), je vytištěno nebo brzo budou tisíce. K jejich šíření se hlásí dobrovolníci. Další, kteří to zváží, jsou k spoluúčasti vyzváni a jsou očekáváni. Řada lidí také přispěla na placený výlep plakátů v Brně.

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 25. 2. 2021 (mapová služba Google My Maps).

V polovině února 2021 jsou stále ještě místa, která nejsou dobrovolníky pokryta. V barevně vyznačených oblastech se úkolu šíření vědomí možnosti přihlášení se k moravskému jazyku nebo moravské národnosti ujal aspoň jeden člověk. Po klepnutí na dobrovolníka v seznamu se přiblíží oblast, kterou si domluvil. Každá ruka je dobrá, a tak jsou dobrovolníci přijati vděčně, s otevřenou náručí. Zda jsou obec, část města, město, které vás zajímají touto podobou pomoci pokryty, se dozvíte z mapy. Pokud pokryto není, můžete se přihlásit a zapojit se (info@morava1918.cz). V polovině ledna 2021 nebyly pokryty například okresy Jihlava, Žďár, Břeclav, Jeseník, Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Svitavy. Jinde dobrovolníky zvala k účasti neoznačená plocha, kterých bylo dost. Samozřejmě zvažte, na jak velkou oblast v pohodě stačíte. Některá barevně naznačené okruhy jsou docela velké, snad proto, že se tam domluvilo více lidí?

Na začátku února byla dopočítána potřeba materiálu pro jednotlivé dobrovolnické okruhy a v tiskárně bylo zadáno vytištění plakátů ve formátu A2 v počtu 10000 kusů. Převzaty měly být 10. února 2021 a hned poté se začne s rozvozem, aby od 15. února mohly pracovat velké okruhy a od 1. března všechny. Přibližně 10 % území Moravy dosud není pokryto. Průběžně se dál zaplňuje dalšími dobrovolníky. Ti si podle vlastních možností určují okruhy pokrytí výlepové kampaně ke sčítání lidu. Některé vzdálenější kouty Moravy si ještě vyžadují pozornost. tam, kde se nenajde někdo místní, má přiletět a letáky vylepit ustanovený výsadkář.

Grafika na zadní straně bílého trička ke sčítání lidu

Iniciativou Morava1918 byla dále zadána výroba trička s motivem sčítání (bílý a černý podklad). Vepředu je text "Morava1918", vzadu je "Sčítání lidu 2021 národnost: MORAVSKÁ jazyk: MORAVSKÝ" s odkazem na stránky www.morava1918.cz. Obrázek tričko, jak bylo hotovo a zveřejněn jeho vzhled, nám dalo představu o tom, jak vypadá samotný plakát. Zabalené plakáty o pár dní později ukázal další snímek.

Správce stránky Morava1918 k fotografii heslovitě napsal: "Jak velká je hromádka 10.000 ks plakátů formátu A2?😉 #Závěje nás #nezastaví!!! Jdeme na věc 💪 #orlicanenilev🦅 #scitani #scitanie2021 #morava #Brno #jiznimorava #severnimorava #začínáme".

My zase vidíme, že plakát je barevně sladěn s moravskými barvami, s barvami trikolóry. Je bíločervenomodrý.

Vyznání Moravanů a Moravanek z moravanství před sčítáním lidu na jaře 2021

Před sčítáním lidu na jaře 2021 jsou s Moravany a Moravankami natáčena a zveřejňována krátká videa (např. Facebookový profil Morava1918, jehož tvůrce má v kulatém profilovém obrázku červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli), v nichž se Moravané a Moravanky přihlašují ke svému moravanství, ke své zemi. V jednom z rožků zveřejněných snímků vidíme umístěnu grafiku spolku Moravský kulatý stůl obsahující stejnou symboliku - naznačující autorství konkrétního videa, červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu, s písmeny MKS nad znakem.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 19. října 2019 v Moravském
zemském muzeu s finanční podporou společnosti Moravská krajina, s.r.o. Z jejího
názvu je zřejmě odvozena přezdívka Morava1918.

Je dobré, že se občané a občanky takto veřejně vyznávají ze svého moravanství, jako to již udělali hudebník Petr Ulrych, boxerka (thajský box) Karolína “Lagertha” Klusová, přírodovědec (Národní park Podyjí), biolog a ekolog Martin Škopík, vinař Richard Stávek, fotbalista Petr Švancara, hudebník Tomáš Kočko, herec a moderátor Zdeněk Junák, architekt Kamil Mrva, lékař Ctirad Musil, hudebníci manželé Hajdovi, sochař Jan Zemánek, moderátor Luděk Savana Urbánek, nakladatel Petr Minařík, režisér Cyril Podolský, hudební skladatel a pedagog Ivo Saniter, etnolog a muzikolog, publicista, zpěvák a pedagog Marian Friedl, kytarista, zpěvák, skladatel Roman Horký (skupina Kamelot), muzikolog a skladatel profesor Miloš Štědroň, novinář a komunální politik Petr Chňoupek, malíř Zdeněk Pírek: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.", zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, vydavatel Jaromír Kratochvíl, podnikatel Jaroslav Krábek, řezbář a dřevorytec Jaroslav Beneš, pedagožka a historička Miroslava Poláková, historik Jiří Pernes. Také si můžeme poslechnout audionahrávku a přečíst text zachycující postoje kněze Jana Hanáka. Ostatní tyto počiny povzbuzují. Nejen známější osobnosti tím zaujmou své okolí. Jedním z cílů těchto krátkých záznamů ostatně je, aby se jimi lidé inspirovali a začali je točit sami od sebe, zveřejňovali je, a tím pomáhali šířit myšlenku přihlášení se k Moravě. Viz uživatel Facebooku Morava1918 "cílem je dostat tyto projevy osobní identifikace do co nejširších okruhů prostřednictvím sdílení a osobních odkazů. Čím dříve se začnou samy od sebe vyrábět další a další šoty klidně zcela neznámých lidí, tím lépe. Stačí k tomu aspoň trochu natáčeníschopný telefon.".

Ne všechny reakce jsou ale kladné, jak vidíme u uživatele s přezdívkou Moloch: "Moravská národnost neexistuje, je to jenom výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat.". Na to mu odpověděl uživatel Cyril Cáral, který je naladěn zase jinak: "Pravda, žádná národnost neexistuje, je to jen výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat, například pomatení Češi proti pomateným Moravanům".

S věcí jsou samozřejmě spojeny i jiné zajímavé otázky, jako ta od Štěpána Lípy (v profilovém obrázku stylizován jako indián) "a k čemu je to dobré?", odpověděl Ludvík Souček zajímavě takto: "Dobré jen pro statistiku, jiný význam to nemá. To Tě neudělá ani lepším ani horším.".

Je zcela samozřejmé, že tyto příspěvky zaujaly lidi, kteří ctí moravskou symboliku, jak je viditelná ve velkém státním znaku České republiky, od jejího vzniku. Je to u některých z nich vidět z jejich profilových obrázků, s nimiž se zúčastňují diskuzí. Do nich si mnozí nahráli obrázky s moravskou orlicí.

A tak se skrz odkazy dostaneme na profily diskutujících, mezi nimi i na profil Vladislava Vlka. Když ze zvědavosti rozbalíme jeho nedávnou diskuzi (z října 2020) se Stanislavem Blažkem, očividně příznivcem červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli, sledujeme na malém prostoru vyjádřeny ony dva aktuální postoje ohledně symbolů. Zaujme také zde použitá hanáčtina - ta část příspěvku v hanáčtině, která ale není jediným postojem všech Hanáků k otázce, jestli jsme Moravané nebo Moraváci. A hlavně, je přirozené, že jsme lidé různí, a proto ne vše vyjadřujeme stejně. Něco z napsaného jsou pro někoho jistě až moc radikální - neuhlazené názory. Jsme sice také v různé míře zdrženliví, když máme tvrdit, co je větší, ale jsme si jistí, že víme, co bylo dřív.

A zde je konečně kopie oné diskuze, která může připomínat jedno dějství hry s několika židlemi a počítači (obrázky jsou naznačeny, protože i jimi se pisatelé vyjádřili, jejich popisem), kde zúčastnění vyjadřují své názory (upraveno, ediční pravidla: členění do vět, čárky, tečky, velká a malá písmena, i když kvůli osobitosti vyjádření byla někde ponechána velká, jak byla napsána, pokud se zdálo, že tvar slova změnil překlep, tak i to, apod., v onom případě, že překlep vytvořil novou jednotku, tak se ponechal, protože, co kdyby v tom byl záměr, že?):

Vladislav Vlk: "Nejvyšší čas." - přidal obrázek s hodinami a moravskou vlajkou

Ludvik Souček: nahrál obrázek s moravskou vlajkou

Stanislav Blažek: "Raději zemskou vlajku Moravy!" - přidal obrázek vstupu do obecního úřadu s vyvěšenou žlutočervenou bikolórou se znakem orlice ve stejných barvách (zřejmě žlutočerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu) položeným doprostřed vlajkového listu

Vladislav Vlk: "Pro mne je vlajka Moravy ta, která je uvedena. Je to původní, která pochází z praporce Moravských knížat, a nejde o vlajku ale o svobodnou Moravu bez Českého diktátu."

Stanislav Blažek: "Zemská vlajka je jedině ta, kterou schválili moravští zákonodárci. Tedy žluto - červená bikolora." - přidal obrázek se stejnou vlajkou jako výše, umístěnou mezi žlutě a červeně kvetoucími květinami

Vladislav Vlk: "Já so Hanák a Moravan a So na to hrdé, tak sem bel vechované od svéch rodiču e prarodiču. O nás na Hané prohovanó fanglo nenosime. Me sme me a me se nedáme."

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující fotografii nejstaršího barevného vyobrazení znaku Moravy (moravská orlice) namalovaného v Gozzoburgu

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Šumperku" - text odkazuje na nahraný obrázek s vlajkou jako výše vyvěšenou před oknem domu, který zřejmě stojí v Šumperku

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující text a obrázek moravské orlice. Jedná se o začátek hesla Moravská orlice na Wikipedii

Stanislav Blažek: "Ano, to je středověk."

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Dlouhé Loučce." - nahrál obrázek s vyvěšenou vlajkou jako výše nad vstupem do budovy obecního úřadu

Marsel María Wolf: "Někdo uctívá starý vznik a někdo novou dobu. Je hloupé se tu dohadovat."

Stanislav Blažek: jakoby mlčí, zřejmě souhlasí - nenapsal žádný text a nenahrál žádný obrázek

Karel Hájek: "Právě u toho dohadování je přece nejvíce legrace." - přidal obrázek plakátu se znakem Moravy s textem Morava nahoře

Karel Hájek: "Až na to, že Morava nemá v platném zákoně Moravskou vlajku a kromě znaku Moravě vlajka nikdy udělena nebyla a už vůbec ne taková stranická a klubová, kterou pár jedinců nosí a účelově tu svoji osobni vydává účelově za zemskou, která pro ostatni obyvatele Moravy platná neni." - přidal několik odkazů

Ludvík Souček: "Zlatá slova, zlatá slova."

Jiří Miklíček: "Asi tak. Ináč, du s vama..." - přidal obrázek s Přemyslem Otakarem II. na koni (iluminace v Jihlavské právní knize)

Ludvík Souček: "Skupina Moravanů se dala dohromady a vytvořila Moravský kulatý stůl, a tam si odhlasovali, že jejich vlajka bude ta pražská žlutočervená vylepšená zažloutlou orlicí. Historie sem. Historie tam. Tak my si taky vytvořili Druhý moravský kulatý stůl s naší modrou vlajkou. Legrace není nikdy dost. A fantazii se meze nekladou. Oni jsou Moravané od slova Pražané a my budeme Moraváci od slov Hanáci, Slováci, Poláci. Kdo je kdo, se pozná lehce. Moraváci mají o 5 milimerrů větší přirození jako Moravané. Tak rozhodl Druhý moravský kulatý stůl." - přidal obrázek s kulatým stolečkem a (neoficiální) moravskou vlajkou za ním

Ludvík Souček: "Moraváci sedléte koně. Aby byli Moraváci na koni" - přidal obrázek Moravana na koni.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 2. října 2021
v Moravském zemském muzeu v Brně. Byla použita grafika zlatočerveně
šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu

Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v České republice: podle informací v článku Sčítání lidu bude poprvé hlavně online. Moravskou národnost a jazyk uznáme, potvrdil úřad zveřejněného na stránkách Zprávy z Moravy budou Českým statistickým úřadem ve formulářích přiznaná moravská národnost a moravský jazyk při sčítání lidu na jaře roku 2021 (vyplňování začne o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března 2021 a bude ukončeno 11. května 2021) brány za samostatné údaje.

Jolana Voldánová (tisková mluvčí nadcházejícího sčítání lidu, dlouholetá televizní a rozhlasová moderátorka) informovala o tom, že: "Ten, kdo možnost online nevyužije, vyplní listinný formulář. Tuto možnost bude mít od 17. dubna do 11. května.". Potvrdila, že moravská národnost a moravský jazyk budou uznány a zaznamenány samostatně. U otázky týkající se národnosti nebude ve formuláři uvedena žádná určitá možnost odpovědi, u otázky týkající se mateřského jazyka si budete moci vybrat z několika možností.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

"V případě národnosti by měla být ve formuláři otázka formulována následovně: ‘Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Lze uvést dvě národnosti.’ V případě mateřského jazyka: ‘Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky.’ Jako možnosti pak: Český, Polský, Ukrajinský, Slovenský, Německý, Vietnamský, Romský, Ruský, Znakový jazyk, Jiný (uveďte jaký).’ Pod kolonkou ‘jiný’ bude možné uvést i jazyk moravský.".

Statistika prima je, přináší nám údaje. Jak se věc po deseti letech od posledního sčítání v roce 2011 může vyvinout? Co si od něho vlastně slibujeme? Kde nyní stojí všichni ti, co udali své moravanství v dotaznících v roce 2011? Jsou dnes bohatší, zdravější, spokojenější? Tak to má být. Vědomí těchto věcí se ovšem v závislosti na naší pozornosti během dne různě proměňuje a kolísá. Svět se neustále mění. Z toho máme radost. Jsme neustále obdarováváni. Jsme-li si toho vědomi, pak zároveň víme, že se vše zvládá, že jsme v bezpečí a že na vše stačíme. Také však, pokud se odvrátíme od nadhledu a omezíme se usilováním záchránit "to své", protože nejsme udělaní jako naprosto soběstační sami o sobě, ztratíme snadno jistotu. Abyste si během dne ve víru změn uvědomovali stálost, která dává klid, musíte si být vědomi přítomnosti. Takže, ubylo s rytmem života nás Moravanů, tak jako se mění vše, kteří cítí, že ta statistika má smysl, a je to další příležitost hlasovat, nebo přibylo?

A jestli má smysl vyzvat Moravu, aby se s radostí přidala, tak jak oslovit ty, kteří na tu připomínku čekají? Aby se nestalo, pokud se tak již nestalo, že by se toho někteří lidé báli, když by měli ve formuláři svoji lásku k vlasti vyjádřit pro ně ne zas tak obvyklými slovy. Při spojení moravská národnost se může mnohý ošívat - vzpomene si na argument "mluvíme přece všichni česky, ne?".

V roce 2011 mohla lid zaujmout i titulková předělávka části známého filmu už tak podněcujícího představivost diváků Pán prstenů: Pán prstenů - Sčítání lidu 2011, na kterou se můžeme podívat i dnes. Mohou a chtějí tvůrci pro jaro nadcházejícího roku 2021 přijít s nějakým novým, neotřelým připomenutím? Chcete, aby to bylo spíše zábavné, nebo vážné, nebo jak?

Když se tak podíváme, k čemu se je kdo ochoten přihlásit, všimneme si v diskuzích rozdílných zkušeností a postojů daných úmysly mluvčích: Jeden z nich podle toho, co si tak v současnosti o tom ten který člověk myslí, 1) říká, že "moravskou národnost si vyplním, ovšem "moravský jazyk" nikoliv. Mluvím česky, někdy horáckým nářečím, ale s "moravským jazykem" jsem se nikdy nesetkal.", na to mu odpovídá druhý hlas, jak se s tím ve svém myšlení vypořádal, že 2) "oficiálně se jazyk nazývá český, čeština. Na Moravě mu říkáme moravský." a "Moravský jazyk, je označení podoby češtiny užívané na Moravě.". A protože, kdo má poslední slovo, zvítězí, tak na pokračování konkrétní diskuze vidíme, k čemu diskuze jsou, že je stále vpřed a nikdy zpět vede důvtip jejich účastníků: "A tudíž v Turecku se českému jazyku říká jazyk turecký, viďte? Nehrejte si se slovíčky a přiznejte pravdu: Morava žádný zvláštní moravský jazyk nemá. Moravané mluví buď spisovnou nebo hovorovou češtinou nebo nářečími.". Řeklo by se, že to spíš bude o tom, co tu máme, co chceme, co je potřeba udělat teď a co bude potom.

Uživatel služby Facebook Oldřich Arnošt Fischer píše: "Děkuji za vysvětlení. Pokud je to tedy pouhý název a nic víc, nemusím jej uvádět při sčítání obyvatel. Pokud by šlo o skutečný jazyk, v kolonce bych jej uvedl." Na to mu Lexa Sychra v téže diskuzi říká toto: "Jde jenom o název. Máme společný jazyk který se společně vyvíjel a v Čechách se jmenuje český jazyk a na Moravě moravský jazyk. Kolonku jazyk je ale důležité vyplnit protože kolonka národnost bude nepovinná. A tedy kolik obyvatel ČR se hlásí k moravské národnosti se nebude počítat z kolonky národnost ale z kolonky jazyk. Čili napíše-li někdo národnost moravská jazyk český, bude započítán do národa českého.". Je to tak přátelé? V odpovědi na toto vysvětlení Oldřich Arnošt Fischer napsal "Děkuji. Pokud je to tak, napíši si jazyk moravský, neboť v žádném případě nechci být považován za Čecha. Ovšem na to šachování s kolonkami, které připravili záludní Češi, je nutno upozornit také ostatní.". Tak, jak to je? Když někdo bude zrovna ten den chtít a napíše si současně národnost česká a jazyk moravský, v jaké skupině jej statistici započítají, aby z toho vznikla ta hezká velká čísla, co čekáme? Jako Moravana?

Jasně, a v případě nutnosti můžeme všichni dělat ministry nebo tlumočníky. :-) To máte jako při jakékoli jiné aktivitě. Často se najde někdo, kdo se zeptá racionálně, a taky "co z toho budu mít?", nebo "k čemu to je?". Obavy samozřejmě nikomu neprospívají. Nejasnost také ne. Srozumitelně to, jak si to přebrat, jedna paní v rádiu kdysi vysvětlila takto: "My nejsme jiní, jsme Moravané. Tak bych to řekla. Oni jsou Češi a my jsme Moravané". Tím kromě dalšího sdělila, že žije na Moravě a miluje ji.

Přátelé vyplněním dotazníku ke sčítání lidu, ať tak nebo onak, lásku k Moravě a také k Čechám a ke Slezsku vyjádříme.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k sobě.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Čechám.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku ke Slezsku.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Moravě.

Otázek, které stát na jaře 2021 budou zajímat, je ve sčítání 2021 23, což je oproti sčítání 2011 méně než polovina. Posledně před deseti lety to bylo 47 otázek. Tentokrát byl vypuštěn například domovní list. Dále je vcelku jedno, jaký je váš rodinný stav, jaké (kterého státu) máte občanství, jakého jste se dobrali (vám bylo přiděleno) postavení v zaměstnání, zda máte v domě koupelnu a teče vám teplá voda. Podle sčítání 2011, jak bylo vypozorováno, se lidé čím dál tím méně hlásí ke své národnosti. Lidí je v republice zhruba stejně, ale i když otázek je zhruba tak polovina, co se týče řádku s počtem Moravanů a Moravanek ve výkazu, který nás bude zajímat, bylo by hezké, aby jich po jejich sečtení bylo dvakrát tolik co v roce 2011. Přát si to můžeme. Každý soused a sousedka ať s dotazníkem udělá, co uzná za vhodné.