Brno od jihovýchodu

Obrázek popisovaný jako "Brno od jihovýchodu. Mědiryt, P. Dominicus Pistorius, 1758" zachycuje pěkný dobový obraz nacházející se ve sbírkách Muzea města Brna.

Zaspekulujeme-li si, jedná se buď o:

1) malbu z roku 1758 (žádné druhotné kolorování) provedenou podle nějaké předlohy (?) z roku 1692.

Podle roku 1758 v legendě dole by se dalo usuzovat, že se týká pruského nebezpečí (tažení) na Moravě (1758), snad se vzpomínkou na předešlé turecké nebezpečí po obležení Vídně (1683) atd. Tato možná souvislost by se musela ověřit.

2) Nebo byl v roce 1758 do starší malby s vlastní legendou hlásící se letopočtem na stuze držené orlem k roku 1692 jen doplněn nový text (nová legenda), který vidíme v pruhu v dolní části, kde jím byla přeražena (nahrazena) starší textová legenda. Základem (předlohou) pro dominující barevný vršek s vedutou Brna může být onen v popisu uváděný mědiryt k roku 1692. Starší delší nezřetelný text v proužku dole byl s odstupem od vzniku malby v roce 1758 zamalován, aby vyniklo oslavné heslo (?).

V dolní textové legendě je bíle psaný text: Austriadum Vienna est Moravorum gloria Brunna. 1758 = Slávou Rakušanů je Vídeň, (slávou) Moravanů Brno. Pod ním na zelenkavém pozadí jakoby bylo několik řádků v rozlišení poskytovaném obrázkem nezřetelného textu.

Výjev je vybaven zemským znakem, moravskou orlicí (samozřejmě "správnou", tehdy ještě nikdo "žlutě neblbnul"), se sv. Cyrilem a Metodějem a sv. Petrem a sv. Jakubem (hlavní městské kostely).

Znak Moravy součástí veduty Telče z roku 1871

Při procházení vedut v soupisu vedut nacházejících se v českých a slovenských archivech, tedy včetně moravských archivů zaujme ve skupině moravských orlic (znaku Moravy, i v podobě emblémů) na tovaryšských listech (např. tovaryšský list vydaný cechem sedlářů v Brně 17. ledna 1769 Josefu Hůlovi z Březnice, kde je na listu vytvořeném před rokem 1769 zachycen stylizovaný pohled na město Brno, v pozadí s hradem Špilberkem a po stranách se znaky Brna a Moravy, nebo výuční list vydaný cechem krejčích v Brně dne 16. dubna 1800 Josephu Strohmeyerovi z let 1800-1801 s celkovým pohledem na město Brno v hradbách, Koliště, hrad Špilberk a Kraví horu od východu, kde legenda je umístěna na praporci anděla na rámečku pravé horní části listu, podobně Boží oko a znaky habsbursko-lotrinský a Moravy jsou umístěny v horní části listu, v rámečku nad vedutou, či tovaryšský list vydaný cechem tkalců v moravské Třebové 19. července 1828, kde je na listu vytvořeném před rokem 1828 s celkovým pohledem na město znak Rakouska a Moravy na vavřínovém řetězu se štítkem pro číslo domu, a jiná taková osvědčení) a vyloženě jako součásti grafik s pohledy na města (např. na Brno v 18. století, kde je moravský znak zachycen vedle znaku Brna, kde si je možno pod modrou barvou moravského znaku představit blankytnou modř nebe, ale kde ovšem, protože se jedná o nebarevný obrázek, k tomu takto můžeme přistupovat pouze v myšlenkách, nebo pohled na město Jihlavu od jihozápadu, kde se v levém horním rohu vznáší anděl držící štít se znakem Moravy, a v pravém horním rohu se vznáší anděl držící štít se znakem Jihlavy, od Johanna Hen. Marzyho, datovaný rokem 1800, a jiné), veduta Telče, litografie na volném listu vydaná v roce 1871 ve Vídni.

V legendě se praví: "Dle přírody kreslil, sestavil a slovutnému pánu, panu PETRU BILKOVI, řediteli vých. ústavu a t. d. a t. d. ve Vídni nejuctivěji věnuje EDVARD STOKLAS m. z. ředitel české reální školy v Telči 1871. Pod jednotlivými obrázky uveden název zobrazeného objektu. " 

Znak Moravy součástí veduty Telče
z roku 1871, výřez se znakem

Autorem předlohy a technického zpracování je tedy E. Stoklas z Telče. Nakladatelem pán "z Waldheim(a)" z Vídně.

Záznam v databázi vedut k dokumentu říká, že veduta je rozdělena do více částí. Uprostřed je pohled na město přes Ulický rybník. Kolem pak 12 menších obrázků, na nichž jsou zobrazeny stavby v Telči i v okolí, a dva obrázky se znakem Moravy a znakem Telče.

Na vedutě je patrné heraldické šrafování (jasně stříbrno-červené šachování), což „nepřekvapuje“.

Moravská zemská knihovna v Brně, Schramova sbírka, veduty měst s moravskou orlicí, a Muzeum města Brna

Pohled na město Brno v roce 1768. Veduta s moravskou orlicí. Prospect des, in der königlichen Stadt Brünn situirten Sonnen Aufgang nach seiner Laage anzusehen, Grienen- oder so genak Krauth Marcks, wie solcher von Geometrice aufgenohmen in Anno 1768. [Brno? : Leopold Masur, mezi 1890 a 1910]. Leopold Masur, 1868-1941.

Prospect des, in der königlichen Stadt Brünn
situirten Sonnen Aufgang nach seiner Laage
anzusehen, Grienen- oder so genak Krauth
Marcks, wie solcher von Geometrice
aufgenohmen in Anno 1768

Tento obrázek se shoduje s muzejním předmětem uloženým v Muzeu města Brna, jak říká vodotisk umístěný na obrázku inventárního čísla 2550. Je to předloha, která byla použita pro tisk výše? Může být. K výjevu a autorovi se jinde na internetu dozvíme více: Pohled na západní část Zelného trhu, 1768, autor: Josef Maserle: "V horní části Zelného trhu působí dominantně Dietrichštejnský palác. Na místě pěti měšťanských domů ho v letech 1614–1620 nechal postavit olomoucký kardinál František z Dietrichštejna. Budova byla stavěna podle návrhu G. G. Tencally, přestavěna 1739/40. V č. p. 9. pobývala při návštěvě Brna císařovna Marie Terezie. Zúčastnila se např. procesí Božího Těla r. 1748. Šlechta i preláti, zasedající v Brně na zemském sněmu, vystavěli či přebudovali od konce Třicetileté války množství staveb, čímž se Brno stalo po Vídni a Praze třetím nejvýznamnějším místem palácové kultury v monarchii.". V Muzeu města Brna se nepochybně skrývají mnohé poklady.

Než pokračujme Schramovou sbírkou. Výuční listina Antona Glasera [1820/1823?]. Veduta Brna s moravskou orlicí. Autor rytiny je neznámý. Vydáno v Brně Stephanem Kohlnederem, 1809.

Výuční listina Antona Glasera

Veduta Brna s moravskou orlicí. Autorem rytiny je Josef Jiří Trassler, 1759-1816. Vytištěno u J. G. Traßlera, [mezi 1812 a 1818]. Wir Vorstehen und gesammte Meister der ehrsamen Innung deren bürgerlichen Paiserpirdermeister ind der Radt Er und enthat bescheinigen hiemit, daß gegenwärtiger Gesell, Namens Vincenz Rohenfeld Jahr alt Religion Katholisch gebürtig von Konierstadt Kreis Ollmützer 20. Land Mähren. Statur mittelmässige Gesicht wurd gutgeschärbt Haaren daukel braun Augen brauer Nase gwwöhnliche besondere Kennzeichen 0 dessen eigenhändige Unterschrift bey uns allhier durch - Jahre. Wochen in Arbeit gestanden, und sich während dieser Zeit ehrlich treu und fleißig verhalten habe. Zur Bekräftigung dessen haben wir obbemeldten Gesellen diese Kundschaft ordentlich ausgefertiget. So geschehen Freudenthal den 10te Septembr. 1818. Autorem je Josef Jiří Trassler, 1759-1816.

Pohled na město Olomouc v roce 1590. Veduta s moravskou orlicí. Obrázek byl otištěn na začátku 19. století. Autorem rytiny je Johann Caspar Weinrauch, 1765-1846, Ansicht der k. Hauptstadt Olmütz von der südöstlichen Seite im Jahr 1590, Zu Fischers Geschichte von Olmütz 2. Band. Weinrauch sc., [Olomouc? : s.n., 1808]. Mědirytina pochází z publikace: J. W. Fischer: Geschichte der königlichen Haupt- und Grenzfestung Olmütz, 1808-11. Josef Vladislav Fischer, 1785-1862.

Ansicht der k. Hauptstadt Olmütz
von der südöstlichen Seite
im Jahr 1590

Neznámý autor. Olmutium. Olmütz Marc. Abrah. Rupprecht sc. A.V. I. Christoph Haffner exc. A.V. No. 44 /. Vydání: A.V. : I. Christoph Haffner exc., [1750?]. Johann Christoph Hafner, 1668-1754; Marc Abraham, Rupprecht, ca 1733-1800.

Pohled na Brno od severovýchodu na rytině z roku 1700

Na rytině z roku 1700 je zachyceno pevnostní město Brno, jak vypadalo při pohledu z dálky kolem roku 1700, kdy bylo hlavním městem Moravy, s barokním bastionovým opevněním a citadelou na Špilberku. Pravou rukou anděl ukazuje na kartuši s moravskou orlicí, levou přidržuje znak města Brna. Tento a další pohledy na Brno nalezneme také na stránkách věnovaných Kraví hoře.

Pohled na Brno od severovýchodu
na rytině z roku 1700, moravská orlice

Stuha nahoře vznášející se společně s andělem a znaky Moravy a města Brna nad městem nese nápis: Wahre Delineation der Königlichen Stadt Brünn in Mähren - Pravdivý náčrt královského města Brna na Moravě. Po stranách jsou umístěny číslované seznamy s vysvětlivkami, podle kterých se pozorovatel po městě a jeho okolí bezpečně pohybuje.

Na tomto místě si můžeme připomenout časově roku vzniku tohoto obrazu blízkou práci K. F. Schertze z roku 1699, Mährisches Landes=Wappen Aus der Historie Und Herolds=Kunst Illuminiret. Nürnberg, in Verlegung Johann Ziegern (Gedruckt bey Christian Sigmund Froberg), Maehrisches Landes-Wapen, která se zemskému znaku věnuje podrobně a popisuje jej takto:

1)

"Was für ein Wapen das Marggrafftum Maehren fuehre?

Unser werthestes Maehren-Land pranget mit einem weissen gekroenten, seine Zunge vorzeigend, und seine Fluegel ausbreitenden Adler, worauf ein rothes Schachspiel-Bret, welches mit viereckichten Steinplaetzen unterschieden; und dessen Feld ist blau, auf einem achteckichten oben flach, unten aber rund-zugespitztem Schild; wiewol dessen Eckmachung die Kupfferstecher nicht staets beobachten.

Anfaenglich zwar soll dieses Land die Schach-Taffel allein gehabt, und nach der Zeit erst ihm den Adler zugefuegt haben, nach dem Urtheil des Hrn. Pessinæ, welcher bald weiter hierueber angefuehrt werden soll, und scheinet dieses auch gar warscheinlich, weil das Croaten-Land, aus welchem unser Reich stammet, (wie wir gleichfalls bald vernehmen werden) eben ein blosses Schachspiel-Bret je und allezeit zum Wapen gehabt hat."

2)

"Was Ferners dieses Adlers weisse oder Silberne Farbe, so ein Metall-Farb, wie es die Herolds-Sprach nennet, anbetrifft, so bedeutet diese weisse Farb des Volcks Weiβheit und Freudmuetigkeit, und dienet solche zum Unterscheid des ehmaligen Boemischen Schwartzen Adlers. Die Rohte, das ist, mit dem Kriegs-Blut besprengte, Schach-Taffel, ist ein abermaliges Merckmal der Maehrischen alten Koenigschafft; Indeme der Schach ein Koenig-Spiel, und nicht weniger ein Sinnbild eines Verstand-Kriegs zwischen denen Spielern zuachten ist.

Schlueβlich gibt der Blaufaerbige Schild oder das blaue Feld klar, der Herolds-Kunst gemaeβ, zuverstehen, die Maehrische Krafft und Staercke, wovon manche Feinde blaue Augen bekommen haben; wie nun mit dieser besonderes edlen Farbe, so ist auch durchgehends in allen andern Stucken herrlichst und vollkom(m)entlich das Maehrische Landes-Wapen ausgefertiget"

Kniha stavu panského, 1670

V knize stavu panského se nachází nádherná vyobrazení moravské orlice. Na obrázku níže vidíme znak země Moravy, v pozadí s vedutou města Brna. Kartuše je držena dvěma alegorickými štítonoškami stojícími na bíločervené šachovnici. Detail: z pohledu heraldické terminologie se zobrazená orlice od popisu moravské orlice odlišuje červeným jazykem, což je věc, se kterou se dá setkat poměrně často.

Šachovnicový vzor dláždění v podobě červených a bílých kostek stejně jako v případě trhového kvaternu kraje olomoucko-přerovského čís. 2 jistě není provedený shodou okolností, ale záměrně v tinkturách stříbrno-červeně šachované moravské orlice.

Záhadou je jen, kdo jsou ty alegorické postavy - se psem a hvězdou, (držící znak)? To budou konkrétní ctnosti či planety, antické bohyně apod.

Emblémem/odznakem lze nazývat jen samotnou orlici (bez štítu), nebo alegorickou.

Záhadou je také ta žena vedle anděla u žerotínského erbu. Anděl je plus minus jasný, ale vedle asi není druhý anděl (nemá křídla, má dlouhý šat, ale žádný atribut).

Moravská orlice v úloze strážkyně
žerotínského erbu.

Na malbě je erb Žerotínů s alegorickou figurou letící moravské orlice - střážkyní štítu, tak jako zde jsou strážci štítu anděl a žena dole s kopími. Rozhodně se nejedná o emblém/odznak Moravy. To by musela být (rozkřídlená) šachovaná orlice samotná - v klasické heraldické pozici, ale bez štítu.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 45, Kniha stavu panského, 1670