Zobrazují se příspěvky se štítkemPoklady. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPoklady. Zobrazit všechny příspěvky

Tolar moravských stavů z roku 1620 jako předloha pro minci oslavující bohatou olomouckou historii z roku 2011 a mince pro Mega Moravia 2012

Stříbrný tolar moravských stavů z roku 1620, ražený v Olomouci, se v roce 2011 stal předlohou pro jedinečnou minci (známku) používanou hledači pokladů (anglicky se té známce říká geocoin). Bližší informace k tomu se nalézají v článku THALERVS OLOMVCENSIS na stránce GEOOL, z níž byla jejich část včetně obrázků převzata. Historie tolaru byla popsána v příspěvku Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621.

Thalerus olomucensis

Písmena C C po stranách trojhranu jsou značka mincmistra Kryštofa Cantora, který v Olomouci působil v letech 1619-1620.

Mince má tvar tolarové klipy - tzv. hranáče. Takto ražené mince nebyly určeny pro běžný oběh, sloužily ke zvláštním účelům - darovacím, reprezentačním a nouzovým. Ve skutečnosti však tolar moravských stavů ražen v klipě pravděpodobně nebyl.

Antique silver
Antique gold

Mince o velikosti 40 x 40 mm měla být vyražena v pěti variantách označených: Antique Silver, v menším množství množství: Antique Gold, v omezených vydáních: Satin Silver, Satin Gold a Antique Cooper. Podle původního záměru měl být náklad ražby 5 kusů Antique Copper, 15 kusů Satin Gold, 20 kusů Satin Silver, 120 kusů Antique gold a 180 kusů Antique Silver, k nimž bylo doraženo ještě 30 kusů verze Antique Copper s prefixem CH a 10 kusů s prefixem GZ pro speciální účely. Tyto mince nebyly dány do prodeje.

Hrana mince. Prefix OL
Ikonka mince zachycuje na vrchol
posazený čtverec s nápisem VNIO (UNIO).

Předání proběhlo na setkání nazvaném THALERVS OLOMVCENSIS. Stránky provozuje sedm trpaslíků s lopatičkami (ne Sněhurka).

V následujícím roce: Protože moravská orlice vypadá pěkně, je přitažlivá, další rok spatřila u příležitosti akce Mega Moravia 2012 světla světa sada mincí-známek s potiskem, s nápisem Mega Moravia 2012 na aversu a tentokrát v barvě. Historicky první Megaudálost pořádaná Olomouckým geokačerstvem měla na Moravě proběhnout o posledním srpnovém víkendu roku 2012. Vidíme dvě podoby geomince s prefixem OL - nalevo moravskou orlici (verze: stříbrňák a niklák) a napravo orlici červeno-zlatě šachovanou se zlatou korunou a zlatou zbrojí (verze: zlaťák).






Orlice je vyplněna barevnými emaily a plocha je pokryta modrým transparentním emailem. Povrch geomince je vytvrzen a vyleštěn. Na konci článku je výmluvný text: "Možná si kladete otázku, proč je na zlatém geocoinu červeno-zlatá orlice?", který pokračuje vysvětlením, jak se stalo, že vůbec k položení této otázky přišlo.

"Říkáte si, že to přece není znak Moravy? Omyl. Už roku 1462 císař Friedrich III vydal erbovní dekret, ve kterém, z vděčnosti za významnou vojenskou pomoc z Moravy, byl znak polepšen změnou stříbrného šachování na zlaté. To sice oficiálně uznal až císař Ferdinand II v roce 1628. Ale používáno bylo obou variant. Od roku 1915 byla dokonce červeno-zlatá orlice i ve velkém a středním habsburském znaku. Od roku 1918 se přešlo na původní stříbrno-červené šachování moravské orlice v modrém poli, neboť vychází z tradičních slovanských barev – červené, bílé a modré."

Autor v roce 2012 v textu použil výklad vycházející z jemu tehdy dostupných informací. V odstavci sice mohou zaujmout třeba slova jako "sice" a "dokonce", ale ... :-)

Řekneme si to proto (k výkladu z roku 2012 k jedné z geomincí výše) na rovinu a zvýrazníme si: "To teda je opravdu „omyl“ … ano, to není znak Moravy! Ferdinand II. žádný takový znak výslovně neuznal (ani nepřijal), Moravský zemský sněm měl z Obnoveného zemského zřízení jistě velkou radost. :-) Léta 1915-1918, to je tedy skvělá doba, jako příklad. :-) (znak Moravy) Nevychází z žádných slovanských barev, ve 13. století (vzniku tinktur českého i moravského znaku) žádné slovanské neexistovaly, jde o shodu „náhodnou“  (pozdější), zato záměrná shoda stříbrné a červené (český/původně moravský lev a šachovnice moravské orlice) z časů Přemysla Otakara II. je naopak velmi zjevná!"

Moravská zemská knihovna v Brně, Schramova sbírka, veduty měst s moravskou orlicí, a Muzeum města Brna

Pohled na město Brno v roce 1768. Veduta s moravskou orlicí. Prospect des, in der königlichen Stadt Brünn situirten Sonnen Aufgang nach seiner Laage anzusehen, Grienen- oder so genak Krauth Marcks, wie solcher von Geometrice aufgenohmen in Anno 1768. [Brno? : Leopold Masur, mezi 1890 a 1910]. Leopold Masur, 1868-1941.

Prospect des, in der königlichen Stadt Brünn
situirten Sonnen Aufgang nach seiner Laage
anzusehen, Grienen- oder so genak Krauth
Marcks, wie solcher von Geometrice
aufgenohmen in Anno 1768

Tento obrázek se shoduje s muzejním předmětem uloženým v Muzeu města Brna, jak říká vodotisk umístěný na obrázku inventárního čísla 2550. Je to předloha, která byla použita pro tisk výše? Může být. K výjevu a autorovi se jinde na internetu dozvíme více: Pohled na západní část Zelného trhu, 1768, autor: Josef Maserle: "V horní části Zelného trhu působí dominantně Dietrichštejnský palác. Na místě pěti měšťanských domů ho v letech 1614–1620 nechal postavit olomoucký kardinál František z Dietrichštejna. Budova byla stavěna podle návrhu G. G. Tencally, přestavěna 1739/40. V č. p. 9. pobývala při návštěvě Brna císařovna Marie Terezie. Zúčastnila se např. procesí Božího Těla r. 1748. Šlechta i preláti, zasedající v Brně na zemském sněmu, vystavěli či přebudovali od konce Třicetileté války množství staveb, čímž se Brno stalo po Vídni a Praze třetím nejvýznamnějším místem palácové kultury v monarchii.". V Muzeu města Brna se nepochybně skrývají mnohé poklady.


Než pokračujme Schramovou sbírkou. Výuční listina Antona Glasera [1820/1823?]. Veduta Brna s moravskou orlicí. Autor rytiny je neznámý. Vydáno v Brně Stephanem Kohlnederem, 1809.

Výuční listina Antona Glasera

Veduta Brna s moravskou orlicí. Autorem rytiny je Josef Jiří Trassler, 1759-1816. Vytištěno u J. G. Traßlera, [mezi 1812 a 1818]. Wir Vorstehen und gesammte Meister der ehrsamen Innung deren bürgerlichen Paiserpirdermeister ind der Radt Er und enthat bescheinigen hiemit, daß gegenwärtiger Gesell, Namens Vincenz Rohenfeld Jahr alt Religion Katholisch gebürtig von Konierstadt Kreis Ollmützer 20. Land Mähren. Statur mittelmässige Gesicht wurd gutgeschärbt Haaren daukel braun Augen brauer Nase gwwöhnliche besondere Kennzeichen 0 dessen eigenhändige Unterschrift bey uns allhier durch - Jahre. Wochen in Arbeit gestanden, und sich während dieser Zeit ehrlich treu und fleißig verhalten habe. Zur Bekräftigung dessen haben wir obbemeldten Gesellen diese Kundschaft ordentlich ausgefertiget. So geschehen Freudenthal den 10te Septembr. 1818. Autorem je Josef Jiří Trassler, 1759-1816.


Pohled na město Olomouc v roce 1590. Veduta s moravskou orlicí. Obrázek byl otištěn na začátku 19. století. Autorem rytiny je Johann Caspar Weinrauch, 1765-1846, Ansicht der k. Hauptstadt Olmütz von der südöstlichen Seite im Jahr 1590, Zu Fischers Geschichte von Olmütz 2. Band. Weinrauch sc., [Olomouc? : s.n., 1808]. Mědirytina pochází z publikace: J. W. Fischer: Geschichte der königlichen Haupt- und Grenzfestung Olmütz, 1808-11. Josef Vladislav Fischer, 1785-1862.

Ansicht der k. Hauptstadt Olmütz
von der südöstlichen Seite
im Jahr 1590

Neznámý autor. Olmutium. Olmütz Marc. Abrah. Rupprecht sc. A.V. I. Christoph Haffner exc. A.V. No. 44 /. Vydání: A.V. : I. Christoph Haffner exc., [1750?]. Johann Christoph Hafner, 1668-1754; Marc Abraham, Rupprecht, ca 1733-1800.