Nový zemský dům, tj. "Žerotínka", se nachází na Žerotínově náměstí v Brně. Někdy je uváděn jako Zemský dům II, avšak Karel Kuča jej uvádí jako Zemský dům III. Bude to tím, že zemské domy počítá od stavovského domu, čili Starého zemského domu, kde je dnes Nová brněnská radnice.
Jako druhý zemský dům bere v roce 1878 dostavěnou budovu nové zemské sněmovny (dnes ulice Joštova; Joštovka). Je to de facto jediná parlamentní stavba, která byla jako taková v celých českých zemích jako sněmovna navržena a od základu postavena (podle projektu Roberta Raschky). Od jejího dostavění v ní sněmoval moravský zemský sněm. Dnes v ní sídlí Ústavní soud České republiky.
Dnes na Žerotínce v "zemském domě III" sídlí Krajský úřad Jihomoravského kraje (od roku 2000). Do roku 2007 zde od nastěhování se do na začátku 20. století postavené budovy (stavba v letech 1907-1908; dům navrhl architekt Ferdinand Hrach) od roku 1907 sídlil Moravský zemský archiv založený v roce 1839 (badatelny, ředitelna - před přestěhováním do budovy na rohu Koliště v závěru 20. století (část nábytku lze dnes vidět na prohlídkovém okruhu na zámku Kunštát), restaurátorská dílna, depozitáře; další depozitáře umístěny v suterénu: "zastavárna", ve sklepě). Od roku 2008 část prostorů původně užívaných zemským archivem ve třetím patře včetně původního vybavení (regálů) užívá Archiv Masarykovy univerzity v Brně.
Architektonický popis přináší např. heslo na stránce Wikipedie. Nás bude zajímat ta část, která zahrnuje popis plastik se znakem Moravy. Nejlépe je vidět znak Moravy pod kupolí, ačkoli pro lepší přiblížení a zkoumání podrobností plastiky by bylo účelné vybavit se kukátkem, monokulárem nebo dalekohledem. Před mnoha lety pořízené barevné fotografie symbolů nejsou zase tak ostré:
"Velkolepé průčelí budovy s působivou sochařskou výzdobou vrcholí majestátní kupolí, pod níž je vytesán moravský znak. Po jejích stranách stojí dvě alegorické ženské postavy: jedna se štítem a moravskou orlicí, druhá s mečem coby symbolem vládní a soudní moci. Pod římsou stojí další čtyři ženské alegorie symbolizující hospodářství."
Nechali tehdy plastiku orlice udělat i s tečkami v šachování (heraldické šachování) podle červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli, jak část tehdejší společnosti (a politiků) měla po roce 1848 v oblibě, viz plastiky hned na vstupu do budovy, nebo to v té výšce (a po moravském paktu uzavřeného koncem roku 1905) nechali tak - jen naznačení šachovnice?
Postoje ve společnosti dokládá dotaz poslance dr. Jaroslava Budínského a soudruhů na pana zemského hejtmana v záležitosti zemského znaku a zemských barev z roku 1908 položený ve sněmovně (originál dotazu v češtině, překlad do němčiny): Moravský sněm, 28. sezení, 2. zasedání 6. října 1908 (české znění ve sněmovním protokolu na stranách 2038-2039 a německé znění ve sněmovním protokolu na stranách 2039-2040). Zprávu pro zemský výbor k dotazu učiněnému ve sněmovním sezení ze dne 1. října 1908 (německé znění / české znění), ve které zdůvodňoval červenozlaté šachování orlice coby zemského znaku, vypracoval následně v listopadu 1908 tehdejší ředitel zemského archivu Berthold Bretholz.
Bylo by nutno se podívat dalekohledem, zda je tam nějaká šrafura nebo jen kontury, což by bylo logičtější i proto, že je to tak vysoko. A ještě by to chtělo udělat nové snímky za pěkného počasí, bez oblačnosti. Kdyby tak měl někdo přístup na střechu budovy naproti, aby byl fotograf zhruba ve stejné úrovni a nefotil z ne tak dobrého úhlu odněkud zdola - severovýchodní roh zemské sněmovny.
Ve vestibulu/nad vrátnicí zemského domu jsou plastiky s červenozlatě šachovanou orlicí v modrém poli štítu coby tehdy i takto částí společnosti vnímaného znaku země Moravy.
U schodišť jsou zase plastiky lvích hlav.
V současnosti (rok 2021) je plastika moravského znaku skryta za ochrannou plachtou. Petr Holeček z odboru tiskových věcí a marketingu Jihomoravského kraje k tomu Zprávám z Moravy sdělil: “Jedná se o preventivní opatření z důvodu havarijního stavu ozdobných prvků na atice budovy (stejným způsobem je již téměř dva roky zabezpečen také druhý erb nad pracovnou hejtmana a ozdobné prvky na atice věžiček).”, dále uvedl, že “Zvolili jsme variantu husté sítě, která sice (bohužel) více poutá pozornost, ale je UV stabilní, nepodléhá povětrnostním vlivům a zamezí pádu i těch nejmenších fragmentů na chodník a do přilehlé komunikace. V současné době dokončujeme projekt na rekonstrukci atiky věžiček na střeše budovy, v rámci realizace této akce budeme řešit i obnovu obou erbů.”.
