Tomáš Pešina z Čechorodu, Prodromus Moraviographiae, Litomyšl, 1663

Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (1629–1680) dle hesla na Wikipedii: "Po vzoru svého staršího druha Balbína se začal zabývat historií a roku 1663 vydal dílo označené jako Moravopis, a to v českém jazyce. Ve třech dílech se věnoval historii Moravy. Ještě v roce 1676 vydal Mars Moravicus. Tato díla byla dlouhou dobu hlavním pramenem poznání národní historie."

Prodromus Moraviographiae kromě základních vlastivědných údajů obsahuje stručný přehled moravských dějin: Prodromus Moravographiae. To gest Předchůdce Morawopisu: Obsahugjcý Summownj Weytah wsseho toho, co w týmž Morawopisu, kterýž na swětlo se hotowj, obssýrně položeno bude. Za tjm napřed wyslaný od swého autora od swého Authora, M. Thomásse Jana Pessyny z Cžechorodu, Děkana Litomysslského, 1663

Prodromus Moraviographiae, 1663.

Pešinův výklad původu znaku Moravy s odkazem na Chorvatsko:

Quod Moravi attulerant huc primi Insigne, clatrata
Caeruleo in campo rubra tabella fuit.
Antiqvum, prout fert generosa Croatia tale.
De facto, patrij nobile Stemma Laris.
Huic Aquila alba dein superaddita, cincta Corona
Regia: & hoc Moravi nunc, vide, utrumq(ue) ferunt.

Kapitola II., popis znaku Moravy

Ve svém Předchůdci Moravopisu vydaném v roce 1663 pak ve druhé kapitole píše: "erb Markrabství moravského jest orel bílý pod korunou zlatou v červené šachovnici a v modrém poli".

Erb Margkrabstwi Morawského gest / Orel Bilý pod Korunau Zlatau w Cžerwené Ssachownicy a w Modrém Poly / kterýžto nepochybně od někdegssých Králůw z Národu Slawanského posslých dědi.

Cyril Měsíc: "Tomáš Pěšina z Čechorodu byl kněz, který studoval v pražském jezuitském konviktu společně s Bohuslavem Balbínem (1621–1688). Od roku 1657 byl děkanem v Litomyšli, kde sepsal do roku 1663 tři díly o historii Moravy, z nichž vydal shrnutí právě v knize Prodromus Moravographiae. Knihu vydal úmyslně česky, jak zdůraznil v předmluvě. I tato jeho práce zřejmě přispěla k tomu, že byl od roku 1663 jmenován historiografem moravským."

Poznámka: PhDr. Vladimír Růžek k vysvětlení původu šachování použitého v Pešinově práci poznamenává: "Barevnost šachování orlice je tedy odvozena zjevně z tinktur českého královského erbu (Odvozování barev od chorvatského erbu, jak v roce 1663 učinil Tomáš J. Pešina z Čechorodu v Prodromus Moravographiae je zcestnou barokní fabulací). Je to situace poeticky přesně vyjádřená v 19. století: „Moravská orlice pestrá, českého lva věrná sestra.“"